12 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 468 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 468 Kč od 7. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 468 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 25. 1. 2019 v 9:15 hodin cestovala dopravním prostředkem žalobkyně – linkou [číslo] bez platné jízdenky v hodnotě 18 Kč a neprokázala se ani jiným dokladem opravňujícím k jízdě, čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Vedle neuhrazeného jízdného ve výši 18 Kč je žalovaná dále povinna zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaná na danou částku uhradila celkem 50 Kč, žalobkyně tak požaduje po žalované částku 1 468 Kč.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná cestovala dne 25. 1. 2019 v 9:15 hodin tramvajovou linkou [číslo] bez platné jízdenky. Jízdné 18 Kč ani přirážku k jízdnému 1 500 Kč nezaplatila, na žalovanou částku zaplatila toliko 50 Kč, zbývá tak zaplatil částku ve výši 1 468 Kč.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2250 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o drahách“) je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle ustanovení § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

6. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná tím, že cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platné jízdenky, porušila smluvní přepravní podmínky, tedy normu, která se pro žalovanou při použití hromadné dopravy stala závaznou, a současně nedodržela ustanovení § 2550 a následující o.z. upravující smlouvu o přepravě osob, která je pojmově smlouvou úplatnou a právu cestujícího na to, aby jej přepravce dopravil na určité místo, koresponduje pak jeho povinnost zaplatit za to jízdné. Žalovaná žalobkyni pohledávku neuhradila.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.