12 C 217/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 36 704,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, distančně prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až od výše , částka, s možností postupného čerpání, součástí smlouvy byly i VOP a Sazebník, se kterými se žalovaná seznámila. Úvěruschopnost byla ověřena na základě prohlášení žalované o jejích poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. ISIR ke dni , datum, a CEE ke dni , datum, byly negativní, CNCB (databáze NRKI, BRKKI) umožňovala splácení při ověření , datum, . Žalobkyně ověřila platnost dokladu v totožnosti v databázi MV ČR. Žalobkyně měla doložené příjmy výplatními páskami, ověřená výše měsíčního příjmu činila , částka, . Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, v částce , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Mezi účastníky byla sjednány volitelné služby, a to služba „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, a informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, když na úvěr ničeho nehradila. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž Žalovanou informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Ke dni sepisu žaloby činila jistina , částka, , poplatek za poskytnutí tranší úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ , částka, a poplatek za informační SMS servis , částka, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. S předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku až do výše , částka, s tím, že jednotlivé tranše úvěru budou poskytovány bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se a souhlasu s nimi. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, denně a služba Informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, denně. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu úrokem v sazbě 0,933 % denně a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru: 1,99 % z čerpané částky a poplatky za doplňkové služby v pravidelných denních splátkách, ve výši určené dle čl. 5 VOP. Splatnost první denní splátky nastala 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka byla splatná 29. den následující pod dni výpočtu dané denní splátky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla ve Všeobecných obchodních podmínkách sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalobce v prodlení. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši určené Sazebníkem (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). V sazebníku byla stanovena výše poplatku souviseních s poskytnutím úvěr a dále sazebník obsahoval vysvětlení k výši poplatku za poskytnutí úvěru a poplatkům za volitelné služby (prokázáno Sazebníkem).5.

6. Žalobkyně poskytla dne , datum, žalované částku , částka, bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, (prokázáno Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně ověřila účet žalované prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu č. , č. účtu, (prokázáno listinou označenou Autorizace ověření totožnosti).

7. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná žije společně s další osobou mající příjem a má ověřený čistý měsíční příjem ve výši , částka, a vypočítaných minimálních výdajů ve výši , částka, . S rezervou pro výdaje ve výši , částka, činí disponibilní příjem žalované , částka, . Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné (prokázáno Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, ). Žalobkyně ověřila výši příjmů žalované výplatními páskami za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

8. Žalobkyně nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. důkaz Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, a výplatními páskami je pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované zcela nedostačující. Žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že by prověřila výdaje žalované, přičemž se nelze spoléhat pouze na informace získané pouze od žalované. Lustrace v registrech byla pouze tvrzena a ničím doložena.

9. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, žalobkyně, coby , Anonymizováno, poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, uzavřely smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú., přičemž dle § 75 z. s. ú. Je povinen postupovat s odbornou péčí.

15. Žalobkyně v rámci uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru při posuzování úvěruschopnosti žalované ověřila její příjmy, ohledně výdajů se spokojila s pouhými prohlášeními žalované, aniž by si tyto skutečnosti jakkoli prověřila. Požadavek na to, aby si předchůdkyně žalobkyně vyžádala například nájemní smlouvu či výpis z účtu, ze kterých by bylo možné prověřit příjmy a alespoň výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný. Skutečnost, že žalobkyně toto neučinila, pak svědčí o tom, že úvěruschopnost žalované fakticky posuzována nebyla, právní předchůdkyně si informace od žalovaného nijak neověřila. Žalobkyně dále neprokázala, že by provedla lustraci v registrech NRKI/BRKI, CEE, ISIR či SOLUS. Soud tak uzavírá, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně neposuzovala poměry žalovaného tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú. a judikatura. Soud proto hodnotí uzavřené smlouvy o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú16. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., má žalobkyně právo na vrácení zbývající části jistiny. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem , částka, , neboť v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky , částka, a dosud ničeho neuradila, přitom žalobkyně vyčíslila dlužnou jistinu ve výši , částka, . Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěch účastníků ve věci byl v zásadě stejný.