Okresní soud v Liberci · Rozsudek

12 C 28/2021

č. j. 12 C 28/2021-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2021:12.C.28.2021.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 538,28 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 538,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 538,28 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 4 538,28 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroků. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému na základě jeho žádosti poskytla internet, O2TV. Žalovaný byl také účastníkem telefonní stanice [číslo]. V důsledku dlouhodobého nehrazení vyúčtování byly žalovanému dne 27. 4. 2018 ukončeny a zrušeny služby vedené pod referenčním [číslo] Celkem byly žalovanému poskytnuty služby O2TV v období od 1. 6. 2017 do 27. 4. 2018 v částce 1 169,28 Kč, které ze strany žalovaného nebyly uhrazeny. Žalovaný dále nezaplatil za poskytnuté služby (platební transakce) realizované v zúčtovacím období od 12. 6. 2017 do 11. 8. 2017, na které mu byly vystaveny faktury, a to v celkové výši 3 369 Kč.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 16. 3. 2016 sepsala žalobkyně s žalovaným předávací protokol, na základě jehož byly pro žalovaného zřízeny služby O2 internetového připojení a Digitální televize O2 TV. Žalovaný byl dále účastníkem telefonní stanice [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací k takto zřizovaným službám a seznámení se s Všeobecnými podmínkami, ceníkem a reklamačním řádem. Jelikož žalovaný dlouhodobě nehradil vyúčtování, byly mu dne 27. 4. 2018 ukončeny a zrušeny služby vedené pod referenčním [číslo] Celkem byly žalovanému poskytnuty služby O2TV v období od 1. 6. 2017 do 27. 4. 2018 v částce 1 169,28 Kč, které ze strany žalovaného nebyly uhrazeny. Žalovaný dále nezaplatil za poskytnuté služby (platební transakce) realizované v zúčtovacím období od 12. 6. 2017 do 11. 8. 2017, na které mu byly vystaveny faktury, a to v celkové výši 3 369 Kč.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se audiovizuální mediální službou na vyžádání rozumí služba informační společnosti, za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadu sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání.

6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (platného a účinného do 12. 1. 2018), kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

7. Žalobkyně žalovanému zpřístupnila službu O2TV, jejíž povahu soud vyhodnotil jako audiovizuální mediální službu na vyžádání (srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. ze dne 22. 2. 2018, č. j. Konf 51/2017-12), za kterou žalobkyni náleží sjednaný poplatek. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a žalovanému poskytla využití služby. Žalovanému rovněž umožnila platební transakce ve prospěch třetích stran. Protože žalovaný nedostál svým povinnostem, které pro něj vyplývaly ze smluvního vztahu s žalobkyní na základě účastnických smluv, soud důvodné žalobě vyhověl.

8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a sepis žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.