12 C 280/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného pro zletilého

I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se v části ohledně výživného na žalobkyni mění tak, že dosud placené výživné žalovaným ve výši [částka] měsíčně se s účinností od [datum] zvyšuje na částku [částka] měsíčně, toto je žalovaný povinen platit na účet žalobkyně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde žalobkyně požadovala zvýšení výživného za období od [datum] do [datum] z částky [částka] na [částka] a úhradu dlužného výživného za toto období ve výši [částka] do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zvýšení výživného na svoji osobu, jak je uvedeno shora. Žalobu odůvodnila tím, že naposledy bylo výživné upraveno rozsudkem Okresního soudu v Liberci [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], a to tak, že žalovaný otec je povinen hradit výživné [částka] měsíčně a částku [částka] na stavební spoření. Vzhledem ke skutečnosti, že výživné bylo naposledy upraveno v roce [rok], kdy žalobkyně ještě navštěvovala základní školu, a dále k mimořádným výdajům žalobkyně, které jen v posledních 3 letech činily cca [částka], a to za cestování, jazykové a sportovní kurzy, sportovní potřeby, rovnátka, maturitní ples, školné na rok [rok] [rok] a nové vybavení pokoje žalobkyně, kdy tyto výdaje byly hrazeny výlučně z prostředků matky žalobkyně, navrhuje žalobkyně, aby výživné bylo zvýšeno zpětně, a to od [datum]. Žalobkyně ukončila studium na střední škole a od [datum] nastoupila na Vysokou školu [příjmení] [jméno], kde školné na jeden školní rok činí [částka]. Dále má žalobkyně náklady na bydlení v místě vysoké školy ve výši [částka] měsíčně, a to včetně služeb, náklady na stravu, hygienu, ošacení a kulturu činí 5 500 Kč měsíčně, na antikoncepci na [anonymizováno] roky činí [částka] a na sport vydá měsíčně částku 1 500 Kč. Když není v [obec], tak bydlí u matky, za kterou jezdí každý víkend. Příjem matky žalobkyně je cca [částka] měsíčně, mimo vyživovací povinnosti k ní, má také vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], která navštěvuje střední školu. Žalovaný pak v nedávné době prodal nemovité věci v hodnotě cca [částka] s tím, že po doplacení úvěrů mu zbyla částka přesahující [částka]. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici [anonymizována tři slova], dříve byl zaměstnán na pozici výrobně [anonymizována dvě slova], kdy v důsledku změny pracovní pozice žalovaného žalobkyně předpokládá, že na straně žalovaného došlo k podstatnému zvýšení jeho příjmu. Žalovaný by měl mít také příjem z podnikatelské činnosti, neboť spolu se svou současnou manželkou [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] jediným společníkem ve [právnická osoba] pod [právnická osoba] Vedle toho je žalovaný a výše uvedená společnost vlastníky mnoha nemovitostí, jejichž hodnota je v řádu milionů. Žalobkyně si pak sama přivydělává podnikáním, když její měsíční příjem činí cca 15 000 Kč měsíčně. Tyto peníze si šetří na zahraniční stáž [příjmení]. Stáž bude trvat 4 měsíce a začne [datum]. Stáž je placena z fondu EU, nicméně student si musí platit ostatní náklady s ní spojené jako je např. ubytovaní, které vyjde na částku 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný výživné dle shora uvedeného rozsudku hradí řádně, částku [částka], kterou má platit na stavební spoření, však zaplatil naposledy dne [datum].

2. Žalovaný částečně nárok žalobkyně uznal, když uvedl, že nárok na zvýšení výživného existuje, ale nikoliv zpětně a navrhl hradit na výživném částku [částka] měsíčně od podání žaloby, kdy žalobkyni již takto poslal dvě platby ve výši [částka], a to za měsíc [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Dále uvedl, že k [datum] ukončil pracovní poměr a nyní je na úřadu práce a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši [částka] měsíčně. Pracovní poměr byl ukončen ze strany zaměstnavatele a otci nebylo vyplaceno žádné odstupné, neboť uzavřel se zaměstnavatelem dohodu. Zaměstnavatel však žalovanému vyplatil v [anonymizováno] [rok] odměnu ve výši [částka]. Žalovaný v současné době žije z toho, co si naspořil a co jeho současná žena vydělá. Jiný příjem nemá, jako OSVČ nepracuje. Dále uvedl, že žalobkyni nad rámec běžného výživného přispěl na autoškolu ve výši [částka], pobyt v [anonymizováno] [částka], kapesná na [anonymizováno] [částka], maturitní ples a dárky do tomboly [částka], na psa [částka], na dárky k narozeninám, svátky, Vánoce [částka] a při každé návštěvě jí dával kapesné.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, kdy nezletilé děti [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] po rozvodu rodičů svěřil do péče matky a otci (žalovanému) stanovil výživné ve výši 3 000 Kč, a to na každou z nezletilých dětí.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že výživné na žalobkyni bylo počínaje [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně, kdy z této částky je žalovaný povinen posílat částku [částka] na stavební spoření. Žalovaný byl zaměstnán jako [anonymizována dvě slova] u [právnická osoba] a jeho příjem činil cca [částka] měsíčně. Žalobkyně v té době navštěvovala základní školu a aktivně sportovala.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že výživné na [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo počínaje dne [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně, kdy z této částky je žalovaný povinen posílat částku [částka] na stavební spoření, od [datum] se pak toto výživné zvyšuje na částku [částka] měsíčně, kdy z této částky je žalovaný povinen posílat částku [částka] na stavební spoření, od [datum] se pak toto výživné zvyšuje na částku [částka] měsíčně, kdy z této částky je žalovaný povinen posílat částku [částka] na stavební spoření. Nedoplatek vzniklý zvýšením výživného pro již zletilou [jméno] za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] je žalovaný povinen do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Od posledního rozhodování se u matky žalobkyně zvýšil její příjem z částky [částka] měsíčně na částku [částka] až [částka] měsíčně.

6. Ze smlouvy o vysokoškolském bakalářském studiu bylo zjištěno, že školné za akademický rok od [anonymizováno] do [anonymizováno] činí [částka]. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně v akademickém roce [rok] [rok] a [rok] [číslo] navštěvovala vysokou školu [příjmení] university.

7. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil [částka] s tím, že na ostatní peněžitá nebo nepeněžitá plnění bylo žalovanému vyplacena částka [částka] za každý měsíc.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že matka žalobkyně vlastní [anonymizováno] nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] kdy se jedná o rodinný dům spolu se zahradou a trvalým travním porostem ve [obec], dále vlastní rodinný dům s garáží a zahradou v [obec] [anonymizováno] – [obec], který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] dům je zatížen hypotékou ve výši 6 250 000 Kč, vše zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný vlastní v SJM spolu se svou manželkou ([anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno]) rodinný dům s pozemky v [obec] u [obec] na listu vlastnictví [číslo] dále v SJM vlastní zemědělské stavení v [katastrální uzemí] spolu s [anonymizováno] dalšími pozemky na listu vlastnictví [číslo] vše zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími - žalovaným a jeho manželkou bylo zjištěno, že žalovaný společně se svou manželkou koupili byt v [obec], [anonymizováno] ulici [adresa], za kupní cenu [částka].

9. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný spolu s jeho manželkou darovali [anonymizováno] [příjmení] rodinný dům spolu s dalšími [anonymizováno] pozemky v [katastrální uzemí], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce].

10. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je od [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. a zároveň jediným společníkem společnosti, kdy vložil do společnosti [částka]. Tento vklad je již splacen. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je jediným akcionářem společnosti [anonymizována dvě slova], ve které zaplatil základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč.

11. Z protokolu ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že matka žalobkyně má příjem z podnikání, když její měsíční příjem činí cca [částka]. V roce [rok] pak matka žalobkyně měla příjem okolo [částka], která představuje odměnu společníka a podíl na hospodářském výsledku společnosti.

12. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně spolu s [jméno] [příjmení] si pronajímají byt [anonymizováno] v ulici [ulice a číslo] v [obec], kdy nájemné činní [částka] a zálohy na služby [částka] Tyto částky se nájemkyně zavázaly zasílat na bankovní účet pronajímatele č. [bankovní účet] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

13. Z výpisu z bankovního účtu matky žalobkyně bylo zjištěno, že z jejího účtu odcházejí platby za nájem žalobkyně ve výši [částka] měsíčně, zálohy na elektřinu ve výši [částka], dále platby za internet. Z bankovního účtu matky žalobkyně pak byla hrazena celková částka [částka] za studijní pobyt v [anonymizováno] a částka [částka] představující kupní cenu za osobní automobil pro žalobkyni. Z historie pohybů na běžném účtu matky žalobkyně bylo dále zjištěno, že matka žalobkyně uhradila od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] za žalobkyni celkovou částku [částka], která představuje výdaje za koníčky, hygienu, ošacení a kapesné žalobkyně.

14. Z výslechu matky žalobkyně bylo zjištěno, že školné za žalobkyni hradí ona. Žalobkyně nad rámec výživného od žalovaného obdržela [částka] na autoškolu, [částka] kapesné na [anonymizováno], [částka] na psa, od žalovaného pak dostává [částka] k narozeninám, svátkům a Vánocům, na maturitní ples pak dostala [částka]. Neví o tom, že by žalobkyně obdržela [částka] na pobyt v [anonymizováno]. Dále uvedla, že když žalobkyně jezdila k žalovanému, tak u něj pracovala na farmě a za práci dostávala žalobkyně odměnu [částka] až [částka] za víkend. Od [anonymizováno] [rok], kdy opatrovnický soud rozhodoval o výživném na dceru [jméno], se její majetkové poměry změnily tak, že nastoupila k jiné firmě a má vyšší příjem o cca [částka]. Jinak ostatní věci se nezměnily. U žalobkyně se pak na přelomu [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] změnilo bydlení, neboť jí skončila nájemní smlouva. Vybavení bytu a provize realitní kanceláři činila částku cca [částka], kterou hradila matka žalobkyně. Nájemné činí [částka] + [částka] zálohy na služby, z toho [částka] přispívá matka žalobkyně, [částka] až [částka] si platí žalobkyně sama a [částka] přispívá na bydlení její přítel, se kterým v daném bytě bydlí. Dále uvedla, že žalobkyně si v roce [rok] založila živnostenský list, kdy si od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vydělala cca [částka] měsíčně, nicméně tyto výdělky jsou nestále. Výživné na žalobkyni bylo do [anonymizováno] [rok] hrazeno na její účet, od [anonymizováno] [rok] platí žalovaný na účet žalobkyně. Do [anonymizováno] [rok] platil žalovaný na žalobkyni [částka], od [anonymizováno] až doposud platí žalovaný na žalobkyni [částka], a v [anonymizováno] [rok] zaplatil tuto platbu 2x.

15. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný do [anonymizováno] [rok] platit žalobkyni na výživném [částka] měsíčně a od září [rok] hradí na žalobkyni částku [částka]. Žalovaný má vyživovací povinnost k žalobkyni a [jméno], na kterou v současné době hradí měsíční výživné ve výši [částka], jak vyplývá z pravomocného rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně nastoupila od [datum] na soukromou vysokou školu v [obec]. Školné za akademický rok činí [částka], kdy toto školné bylo hrazeno matkou žalobkyně. Tato jej uhradila celkem 2 krát, jak vyplynulo z výslechu matky žalobkyně a z výpisů z bankovního účtu matky žalobkyně. Ostatně toto ani nijak žalovaný nesporoval. Žalobkyně si v [obec] pronajímá byt, a to vzhledem k tomu, že v [obec] studuje. Nájemné činí [částka] + [částka] zálohy na služby, z toho [částka] přispívá matka žalobkyně, [částka] až [částka] si platí žalobkyně sama a [částka] přispívá na bydlení její přítel, jak vyplynulo z výslechu matky žalobkyně. Předchozí nájem včetně služeb byl v obdobné výši, kdy ½ nájemného hradila matka žalobkyně a druhou ½ hradila spolubydlící žalobkyně. Žalovaný byl zaměstnán ve [právnická osoba], kde však skončil k [datum], kdy poměr byl ukončen dohodou. Odstupné mu nebylo vyplaceno, nicméně potvrdil, že v měsíci [anonymizováno] [rok] mu byla vyplacena odměna ve výši [částka]. Z potvrzení příjmů žalovaného pak má soud za prokázané, že průměrný měsíční příjem žalovaného byl v roce [rok] ve výši [částka], v roce [rok] ve výši [částka], v roce [rok] ve výši [částka], od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Z opatrovnického spisu má pak soud za prokázané, že předchozí příjem žalovaného byl cca [částka]. Z bankovního účtu matky žalobkyně pak byla hrazena celková částka [částka] za studijní pobyt v [anonymizováno] a částka [částka] představující kupní cenu za osobní automobil pro žalobkyni. Soud má také za prokázané, že žalovaný mimořádně žalobkyni přispíval na svátky, narození, Vánoce, pobytové zájezdy a občas jí dal peníze při návštěvy. Tyto částky se pohybovala v řádech tisícikorun.

17. Vyživovací povinnost je upravena v ustanoveních § 910 a 923 o.z. Základním předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je zásadně stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Jde–li o vyživovací povinnost rodičů k dětem, zákon stanoví, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 917 o. z.), dále je stanoveno, že vlastní majetek dítěte, resp. jeho výdělečná činnost právo na výživné od rodičů zpravidla nevylučuje (§ 912 o.z.). Nabytím zletilosti ani svéprávnosti vyživovací povinnost a právo na výživné ke zletilému potomku nezaniká (§ 859 o. z.), vyživovací povinnost mají oba rodiče dítěte a každý z rodičů má tedy povinnost přispívat na výživné dítěte sám za sebe takovým dílem, jaký odpovídá jeho možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům, tak aby životní úroveň dítěte byla zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Nicméně nelze říci, že by rozsah vyživovací povinnosti byl podmíněn jen možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného, je totiž třeba vždy zohledňovat také hmotné a nehmotné potřeby dítěte, které se postupem času mění, míra potřeb je totiž zejména závislá na věku, [anonymizováno] stavu, způsobu přípravy na budoucí povolání, zálibách, koníčcích atd. Při zkoumání potřeb oprávněného dítěte je nutné vzít úvahu nejen potřeby obvyklé, pravidelně se vyskytující, ale i potřeby se vyskytující se jen někdy. Účelem výživného je uhrazování nejen průběžně se vyskytujících (běžných) potřeb dítěte, ale všech potřeb prospěšných pro jeho všestranný vývoj (srov. R 5/1991) a k těmto odůvodněným potřebám je nutno přihlížet při určování výše výživného. Podle ustanovení § 922 o.z. lze u dětí, ať už zletilých či nezletilých, přiznat výživné i zpětně, a to za dobu nejdéle tří let. Byť zákon hovoří výslovně jen o možnosti přiznat výživné, lze extenzivním výklad dospět k tomu, že soud může i zpětně výživné zvýšit, a to zejména s ohledem na chráněný zájem dítěte. Je-li vyživovací povinnost k dítěti stanovena povinnému zpětně, musí soud určit její počátek, a to zásadně ode dne, kdy došlo k podstatné změně poměrů, např. k okamžiku, kdy se zvýšily potřeby dítěte např. v souvislosti s nástupem na vysokou školu apod.

18. Zákon umožňuje, pokud dojde k podstatné změně poměrů, změnu soudního rozhodnutí ve věci poskytování výživného (§ 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád „dále jen „o.s.ř.“). Změnu poměrů lze v obecné rovině definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním (předchozím) rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus).

19. Při určování výživného se vychází ze tří zásad, a to: (1) má-li rodič nezaopatřené děti, je jeho povinností se o ně postarat; (2) výživné má přednost před leasingem a hypotékou; (3) dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů, i kdyby rodič neměl reálné příjmy (k tomu zejména srov. Kovářová, D. Rodina a výživné. [obec]: Leges, 2011). K tomu je také nutné poznamenat, že pokud rodiče spolu nežijí a jejich životní úroveň je rozdílná, lze mít za to, že dítě má právo se podílet na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší. Jestliže tedy dítě žije s rodičem, který dosahuje nižších příjmů, než druhý z rodičů má dítě právo na to, aby druhý z rodičů přispíval na nezaopatřené dítě přiměřenou částkou, a to i s ohledem na potřeby dítěte. Při zkoumání potřeb oprávněného dítěte je nutné vzít v úvahu nejen potřeby obvyklé, pravidelně se vyskytující, ale i potřeby vyskytující se jen někdy. Účelem výživného je uhrazování nejen průběžně se vyskytujících (běžných) potřeb dítěte, ale všech potřeb prospěšných pro jeho všestranný vývoj, tedy i potřeb vyskytujících se nepravidelně za delší období (např. potřeby na prázdninový pobyt dítěte, nástup na vysokou školu), popřípadě potřeb zcela nahodilých (viz R 5/1991, KS v [obec] 13 Co 588/1994). K těmto odůvodněným potřebám je nutno přihlížet vždy při určování výše výživného. Ojedinělý příjem dítěte (např. různé brigády), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů (R 76/1968). Při určování výživného je také nutné přihlédnout k majetkovým poměrům nové rodiny, a jak přispívá na uspokojování potřeb této rodiny. K tomu pak zákon výslovně ukládá soudu povinnost vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale z potenciality příjmů povinného, což je možné považovat za východisko pro stanovování výše vyživovací povinnosti, resp. její existence vůbec (viz § 913 odst. 2 věta prvá o. z.).

20. Soud při jednání poučil žalobkyni podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinna doložit své výdaje spojené se studiem a i další její výdaje, ať už pravidelné či mimořádné za období od [datum], tak aby soud mohl posoudit, k jaké podstatné změně došlo na její straně. Řízení o výživném pro zletilé dítě řadíme svou povahou mezi sporné řízení. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Úprava současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí tedy nese účastník, který, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil.

21. Žalobkyně požadovala zvýšení výživného od [datum], nicméně své zvýšené potřeby a náklady dokládá až od okamžiku nástupu na vysokou školu, tedy od [datum]. Toto ani nedoplnila na výzvu soudu, proto aby soud mohl od tohoto data posoudit, jaké jsou hmotné a nehmotné potřeby žalobkyně, bylo třeba, aby žalobkyně o tyto skutečnosti doplnila žalobu, nicméně toto neučila a nesplnila povinnost tvrzení a důkazní. Soudu tak nezbylo nic jiného, než žalobu, kde žalobkyně požadovala zvýšení výživného za období od [datum] do [datum] z částky [částka] na [částka] a úhradu dlužného výživného za toto období, zamítnout.

22. Soud se tak dále zabýval obdobím od [datum], kdy soud má za prokázané, že výdělkové možnosti a schopnosti žalovaného, ale i jeho majetkové poměry jsou velmi dobré a že se podstatně změnily i poměry u žalobkyně, která nastoupila na soukromou vysokou školu, kde hradí školné, musí si také platit nájem a v rámci studia, také absolvuje zahraniční stáže, na kterých se finančně podílí. Je tak zřejmé, že došlo k nárůstu potřeb žalobkyně oproti předchozímu rozhodování soudu, kdy žalobkyně byla ještě nezletilá. Žalovaný v daném období dosahoval nadstandartního výdělku, a přestože je v současné době nezaměstnaný, musí mít finanční rezervu, která mu i tak nadále zajišťuje vysoký životní standart, na kterém má i žalobkyně právo se podílet. Žalovanému byla v [anonymizováno] [rok] vyplacena mimořádná odměna ve výši [částka], je jednatelem dvou obchodních společností, a to společnosti [právnická osoba] a x [právnická osoba] Zároveň žalovaný má rozsáhlý majetek v SJM, kdy spolu s manželkou vlastní statek, kde zároveň bydlí a podniká spolu s manželkou, vedle toho vlastní i byt v [obec]. V roce [rok] pak žalovaný spolu s manželkou darovali [anonymizováno] [příjmení] rodinný dům spolu s dalšími [anonymizováno] pozemky, tudíž se i zbavuje majetku, který by mohl zpeněžit a tím si bezesporu zachovat vysokou životní úroveň. Je tak zřejmé, že tento majetek přímo neužíval pro svoji vlastní potřebu a pokud tvrdí, že není v jeho možnostech a schopnostech hradit odůvodněné potřeby žalobkyně v rozsahu, na který má dle soudu nárok, měl tento majetek zpeněžit. Tento majetek daroval již v době, kdy nebyl zaměstnán a tvrdil, že jiný příjem nemá. Je tak zřejmé, že žalovaný má i jiné zdroje příjmu, neboť kdyby tyto neměl, tak by bezúplatně nedaroval rozsáhlý nemovitý majetek. V rámci rozhodnutí o určení zvýšení výživného bylo přihlédnuto k výdajům žalobkyně a výši příjmu žalovaného. Od [datum] došlo k podstatné změně v poměrech žalobkyně, která nastoupila na vysokou školu, když zároveň došlo i ke zvýšení příjmů žalovaného, proto soud výživné pro žalobkyni zvýšil na částku 25 000 Kč měsíčně, kdy je v možnostech a schopnost žalovaného toto výživné hradit, tak aby byla zachována stejná životní úroveň pro jeho [anonymizováno] dcery, když na dceru [jméno] hradí výživné ve výši [částka], která studuje střední školu, tudíž její potřeby jsou oproti žalobkyni nepatrně nižší. S ohledem na datum rozhodnutí soudu pak byl také vypočten nedoplatek na výživném, nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] byl vypočten na částku ve výši [částka] O splácení nedoplatku ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 o.s.ř., kdy soud může umožnit úhradu ve splátkách nebo v prodloužené lhůtě tak, aby nedoplatek byl zaplacen v přiměřené době, a tak, aby nebylo zasaženo do sociální situace žalovaného.

23. Neobstojí ani argumentace žalovaného rozhodnutími ústavního soudu, neboť v daném případě soudem bylo přiznáno výživné, které je přiměřené a odpovídá pravidlu, že životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná. Nebylo přiznáno výživné, které je zcela nepřiměřeně vysoké, a to v tom smyslu, že by„ kazilo“ zletilé dítě. Žalobkyně oproti svým vrstevníkům nežije nijak nadstandardně, když bydlí v nájemním bytě a jezdí starším osobním vozidlem. Nemá ani nijak finančně náročné koníčky. Žalobkyně se ani nesnaží o trvalý bezpracný život, když se soustavně připravuje na svoje budoucí povolání a při škole si taky příležitostně přivydělává. Z daného je tak patrné, že žalobkyně nežádá o zvýšení výživného, aby měla tzv. bezpracný život, jde jí toliko o to, aby měla stejnou životní úroveň jako žalovaný. Přiznané výživné je tak zcela v souladu s nálezy ústavního soudu. K tomu je také třeba uvést, že obdobné výživné bylo přiznáno i mladší sestře žalobkyně.

24. Rozsudek odsuzující k plnění výživného je předběžně vykonatelný podle ustanovení § 162 odst. 1 o.s.ř.

25. Soud dále uvádí, že žalobkyně má právo na výživné pouze po dobu, kdy není schopna se sama živit (§ 911 o. z.), tzn. po dobu, kdy není schopna samostatně uspokojovat všechny své vlastní potřeby, ať už vlastní prací či ze svého majetku a z dávek z pojistných či nepojistných systémů (např. státní sociální podpory).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nebo žalobkyně měla v řízení jen částečný úspěch (úspěch a neúspěch byl stejný).