12 C 313/2020
č. j. 12 C 313/2020-111
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 59 § 74
- Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, 108/2011 Sb. — § 5 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2910 § 2951
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 662,25 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 662,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 662,25 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 662,25 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že v odběrném místě na adrese [adresa], došlo v důsledku neoprávněné distribuce plynu ze strany žalované ke vzniku škody způsobené provozovateli distribuční soustavy - žalobkyni. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zajišťovala pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrného místa. Uvedla, že dne 12. 7. 2019 byl podán požadavek obchodníka s plynem k ukončení dodávky plynu do odběrného místa s požadovaným datem ukončení 15. 7. 2019 z důvodu neplacení. Pakliže se provozovateli distribuční soustavy nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, dojde od 15. pracovního dne k ukončení plnění. Žalobkyně se neúspěšně pokoušela o demontáž měřicího zařízení, neboť nedošlo k umožnění přístupu k tomuto zařízení. Po uplynutí 14 pracovních dní od doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. od 2. 8. 2019 byl další odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný. O tom byla žalovaná vyrozuměna Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 6. 8. 2019. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 1. 8. 2019 stav 5 469 m3, který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5, odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. a stavem měřidla ke dni 31. 8. 2019, stav 5 536 m3, kdy žalovaná ukončila užívání odběrného místa. Dle ceníku ERÚ bylo žalované takto zjištěné množství 63 m3 neoprávněného odběru vyúčtováno fakturou [variabilní symbol] ve výši 1 662,25 Kč se splatností do 14. 10. 2019.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 12. 7. 2019 požádala [právnická osoba] (dále jen„ obchodník“), žalobkyni o ukončení distribuce plynu do odběrného místa užívaného žalovanou ke dni 15. 7. 2019 z důvodu neplacení a následnému ukončení smlouvy. Dne 17. 7. 2019 a dne 24. 7. 2019 došlo k neúspěšným pokusům o demontáž měřícího zařízení na odběrném místě. Proto došlo k 14 pracovnímu dni od podané žádosti, tj. ke dni 1. 8. 2019, k ukončení dodávky obchodníka. Další odběr plynu byl odběrem neoprávněným, o čemž byla žalovaná informována oznámením ze dne 6. 8. 2019. Stav měřícího zařízení byl zjištěn až ke dni 25. 9. 2019, při stavu měřidla 5 536 m3. Žalovaná odběrné místo opustila dne 31. 8. 2019 a byla poslední, kdo v odběrném místě v období do 25. 9. 2019 odebíral plyn. Žalobkyně následně v souladu s ceníkem žalobkyně a rozhodnutími ERÚ vystavila žalované fakturu [variabilní symbol] ve výši 1 662,25 Kč, se splatností do 14. 10. 2019, jíž vyúčtovala odebraný plyn ve zúčtovacím období od 2. 8. 2019 do 31. 8. 2019 v celkovém množství 63 m3. Stav měřidla ke dni 1. 8. 2019 (5 469 m3) byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5, odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. Žalovaná byla v uvedeném období jedinou uživatelkou odběrného místa. Jelikož ze strany žalované nedošlo k zaplacení dlužné částky, byla žalobkyní k úhradě opakovaně upomínána.
5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vzniku neoprávněného odběru plynu (dále jen„ energetický zákon“), který navazuje na obecnou úpravu náhrady škody vymezenou v § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), především jeho § 2910 a § 2951 odst.
1. Dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle ustanovení § 59 odst. 8 písm. b) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen poskytnout službu distribuční soustavy, přičemž ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 29. se touto službou rozumí zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy. Dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu 15), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. Dle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
6. Ke stanovení výše škody vzniklé neoprávněným odběr je třeba užít vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o stanovení výše náhrady“). Dle § 9 vyhlášky o stanovení výše náhrady při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Dle § 5 odst. 4 vyhlášky o stanovení výše náhrady při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.
7. Žalovaná v odběrném místě na adrese [adresa], v období od 2. 8. 2019 do 31. 8. 2019, prováděla odběr plynu, který lze klasifikovat jako neoprávněný, neboť nastala fikce ukončení smlouvy s distributorem. V takovém případě žalovaná odpovídá žalobkyni za neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí vzniklou škodu. K úhradě této škody je žalovaná povinna jednak podle obecné úpravy náhrady škody dle o. z., a s ohledem na speciální charakter vzniklé škody a mechanismů jejího vzniku, i podle speciálního předpisu, kterým je v tomto případě výše citovaný energetický zákon. Pro případ neoprávněného odběru plynu a jeho neoprávněné distribuce energetický zákon v § 74 odst. 7 a 8 stanoví povinnost osoby, která plyn neoprávněně odebírala nebo odebírá, resp. využívá službu distribuční soustavy, nahradit v penězích vzniklou škodu. Žalobkyně žalované vyúčtovala náhradu za distribuovaný plyn, a to v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
8. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).
11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
12. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.