12 C 327/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost dlužníka - otce příjmení jméno příjmení, narozeného datum, ke zletilému celé jméno žalovaného, narozenému datum, stanovená rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, se s účinností od 1. 11. 2019 zrušuje.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce, jakožto insolvenční správce dlužníka anonymizováno jméno příjmení, domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, a to s účinností od 1. 11. 2019. Žalobu odůvodnil následovně: na žalobce prohlášením konkurzu na majetek dlužníka přešla povinnost nakládat s majetkovou podstatou a rovněž hradit stanovené výživné. Žalobce žádá zrušení vyživovací povinnosti žalovaného, jenž bylo přiznáno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve výši 10 000 Kč měsíčně. V té době byl žalovaný nezletilý a řádně se připravoval na výkon budoucího povolání, tudíž nebyl schopen sám se živit. Žalovaný je již zletilou osobou disponující titulem Bc. a své studium soukromé vysoké školy v jednom ročníku opakoval. Od akademického roku rok rok až do současnosti je studentem obec školy anonymizováno a anonymizováno (dále jen„ anonymizováno“) v magisterském studijním programu anonymizováno a anonymizováno, obor anonymizována dvě slova. Dle sdělení rektora předmětné vysoké školy bylo zjištěno, že žalovaný v akademickém roce rok rok a rok rok neměl žádnou přímou výuku, pouze splnil vstupní testy a odevzdal seminární práci, ostatní studijní povinnosti mu byly uznány z předchozího studia na anonymizováno. Od začátku akademického roku rok rok žalovaný neplní studijní povinnosti prezenční formou a vzhledem k jeho věku, faktickému způsobu studia a získanému vzdělání je žalovaný počínaje 1. 11. 2019 schopen sám se živit.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval ji zamítnout. Doložil potvrzení o studiu na anonymizováno za akademické roky rok rok, rok rok, rok rok, rok rok, rok rok, rok rok. Žalovaný v prvé řadě namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce. Dle názoru žalovaného aktivní legitimaci v daném sporu má pouze insolvenční dlužník, tj. otec žalovaného, kterému jedinému svědčí zákonná vyživovací povinnost jakožto specifická povinnost rodiče vůči dítěti. Žalovaný má za to, že u něj nedošlo k zániku vyživovací povinnosti, neboť se nadále připravuje na své budoucí povolání a řádně si plní své studijní povinnosti. Žalovaný dále uvádí, že v průběhu anonymizováno a anonymizováno roku rok konal zkoušky, později mu bylo studium znemožněno v důsledku uzavření školy v rámci opatření proti COVID 19 a souvisejícího nouzového stavu, což bylo důvodem, proč nemohl vykonat státní závěrečnou zkoušku v původně plánovaných termínech, ze stejných důvodů nemohl stihnout obhajobu diplomové práce. Dále uvádí, že přirozeně v období vyhlášených opatření a nouzového stavu neměl možnost si přivydělávat. Kromě toho byl pod permanentním tlakem, když mu reálně hrozilo, že přijde o střechu nad hlavou, neboť nemovitost, kde bydlí s matkou, prodával žalobce v rámci insolvenčního řízení, což byl také důvod, proč neuspěl u zkoušky a má opravný termín na anonymizováno rok. Žalovaný tvrdí, že se soustavně připravuje na výkon svého povolání, když očekává ukončení studia v roce rok. Pokud došlo k prodloužení doby studia, tak toto nebylo z viny na straně žalovaného, ale mohly za něj primárně objektivní důvody, které znemožnily žalovanému plnění studijních povinností v původních termínech, což ale nelze žalovanému dávat k tíži.

3. Z usnesení Krajského soudu obec pobočka v Liberci ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek dlužníka anonymizováno, jméno příjmení a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs.

4. Z usnesení Krajského soudu obec pobočka v Liberci ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka číslo byl insolvenčním správcem dlužníka ustanoven anonymizováno celé jméno žalobce, IČO, se sídlem obec.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byla schválena dohoda rodičů k tehdy nezletilému žalovanému, kterou se dlužník zavázal hradit na žalovaného výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, toto výživné bylo hrazeno z majetkové podstaty dlužníka.

6. Ze zprávy rektora anonymizováno - anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizováno, bylo zjištěno, že celé jméno žalovaného, datum narození je studentem anonymizováno od datum do současnosti. V minulosti byl studentem v období od datum do datum, kdy mu bylo studium na anonymizováno ukončeno z důvodu nesplnění studijních povinností (nesplnění seminární práce na 4. pokus). Od října rok student studuje navazující magisterský studijní program anonymizováno a anonymizováno, obor anonymizována dvě slova v prezenční formě studia, toto studium pokračuje do současné doby, nikdy nebylo přerušeno. Standardní doba studia je 2 roky, nicméně student si studium prodlužuje od roku rok rok již nemá přímou výuku, studium prodlužuje z důvodu nesplnění všech studijních povinností pro řádné ukončení studia. Školu nemusí nijak pravidelně navštěvovat. Od začátku akademického roku rok rok nebyl dle docházkového a registračního systému student ve škole přítomen ani jednou.

7. Pokud jde o námitku žalovaného spočívající v nedostatku aktivní legitimace žalobce, k tomuto soud uvádí následující: žalobce je na základě usnesení insolvenčního soudu jmenován insolvenčním správcem dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurz. V souladu s § 229 odst. 3 písm. c) insolvenčního zákona, je proto žalobce oprávněn k podání této žaloby.

8. Sporu nebylo o tom, že je žalovaný veden jako student, ale sporné bylo, zda je jeho studium řádné a zda je schopen sám se živit. Soud zkoumal okolnosti, proč žalovaný stále studuje, kdy je nepochybné, že vzhledem k jeho věku překročil obvyklou dobu vysokoškolského studia. Soud zkoumal důvody, proč si žalovaný studium prodlužuje. Jak vyplývá ze zpráv rektora anonymizováno, žalovaný si řádně neplní všechny studentské povinnosti, čímž dochází jeho vinou k prodlužování studia. Z výše uvedeného je nepochybné, že si žalovaný dlouholetým studiem prodlužuje mládí, ačkoliv ke svému již dosaženému vzdělání by si mohl najít odpovídající práci, obzvláště, když školu nemusí pravidelně navštěvovat, neboť nemá přímou výuku. Neobstojí tvrzení žalovaného ohledně nemožnosti navštěvovat školu v „ době covidové“, ani ohledně nemožnosti pracovat v době nouzového stavu. Žalovaný je zdravým člověkem bez jakéhokoliv omezení, tudíž je schopen pracovat a sám se živit. Soudu je známo z úřední povinnosti, že nabídka pracovních míst je dostatečná jak na plný, tak na poloviční pracovní úvazek. Navíc je třeba zdůraznit, že žalovaný studuje soukromou školu, za kterou platí nemalé školné, přitom mohl zvolit státní školu obdobného zaměření, která se nachází blíže jeho bydlišti, což znamená nižší náklady na studium.

9. Podle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/20219 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. V daném případě soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, že se vyživovací povinnost s účinností od 1. 11. 2019 zrušuje (jedná se o datum, ke kterému by nejpozději došlo k ukončení studia, pokud by ze strany žalovaného probíhalo řádně a systematicky). V uvedeném způsobu studia žalovaného nespatřuje soud řádnou přípravu na budoucí povolání, která by zakládala vyživovací povinnost žalobce, neboť vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá jen do doby, než je dítě schopno se samo živit. V souladu s ustálenou judikaturou (nález ÚS 2121/14) soud posuzoval, jak velké časové nároky předmětné studium zabere, tj. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia vyživovaná osoba pracovala příležitostně formou brigád, či obdobným způsobem, a to při plném fyzickém a psychickém vývoji zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživil sám. V opačném případě nelze spatřovat úhradu výživného jako oprávněnou a studium /bez každodenní výuky/ hodnotit, jako řádnou přípravu na budoucí povolání, zakládající vyživovací povinnost žalobce. V daném případě bylo prokázáno, že studium žalovaného není cílevědomé a soustavné, navíc je časově nenáročné, proto by bylo nespravedlivé, aby rodič povinný výživou, vynakládal peněžní prostředky, které ve svém výsledku nepřispívají na osobní rozvoj žalovaného, ale pouze mu tzv. umožňují„ prodlužovat mládí“ na úkor majetkové podstaty dlužníka. Soud nemohl přihlédnout k objektivním námitkám žalovaného, neboť tyto jsou neoprávněné: v době nouzového stavu stále probíhala on-line výuka a byla dostatečná možnost opatřit si brigádu (event. nastoupit do pracovního poměru, kdy byla preferována forma home office, což v případě vzdělání žalovaného bylo možné); žalovaný je ve věku, kdy by měl být samostatný a jeho tvrzení, že nemohl řádně plnit své povinnosti, protože byl pod tlakem, že bude prodána nemovitost, ve které s matkou bydlí, nejsou věrohodná (není nezletilým dítětem závislým na své matce a navíc jeho otec je v konkurzu dlouhou dobu, tudíž si i s ohledem na své vzdělání musel být vědom toho, jaká rizika tento stav může přinést).

10. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodl tak, že se ve věci úspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává. Soud aplikoval ustanovení § 150 občanského soudního řádu, přičemž hlavní důvody zřetele hodné, pro nepřiznání nákladů řízení spatřuje v tom, že žalobce je osobu znalou práva, v dané věci jde o věc skutkově i právně nenáročnou, nebylo tedy potřeba, aby měl odborné právní zastoupení. Dále soud přihlédl k majetkovým poměrům žalovaného, kde je předpoklad, že je jakožto student nemajetný. Tím, že byla zrušena vyživovací povinnost, se bude muset o svou obživu starat sám, proto není namístě jej zatěžovat dalšími finančními závazky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.