12 C 344/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátem sídlem adresa žalobkyně o zaplacení částky 743 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 743 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek za řízení 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 743 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 3. 2018 byl žalovaný převezen příslušníky [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek než alkoholu v krvi, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Žalobkyně ujela celkem 6 km. Za provedené odborné lékařské vyšetření uhradila žalobkyně částku 702 Kč, a to na základě faktury vystavené dne 13. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost jiných návykových látek v krvi, žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nákladů na vyšetření. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobkyní dne 13. 6. 2018. Faktura byla splatná dne 4. 7. 2018. Žalovaný však ničeho na dlužnou částku neuhradil.

2. Opatrovník žalovaného uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, když má za to, že nebylo nutné použít služební vozidlo žalobkyně k převozu žalovaného do zdravotnického zařízení, když cesta byla dlouhá toliko 6 km.

3. Soud má za zjištěné, že dne 3. 3. 2018 byl žalovaný převezen do zdravotnického zařízení za účelem vyšetření přítomnosti návykových látek v krvi, neboť vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Při vyšetření byla prokázána u žalovaného přítomnost MET- amfetaminu v krvi. Žalobkyně za vyšetření uhradil částku 702 Kč, a to na základě faktury vystavené zdravotnickým zařízením. Náklady na přepravu žalovaného byly vyčísleny na částku 41 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost návykové látky v krvi, žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu nákladů na vyšetření. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslaná faktura [číslo] vystavená žalobkyní. Faktura byla splatná dne 4. 7. 2018. Žalovaný však ničeho na dlužnou částku neuhradil.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o zdraví“), orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Dle odst. 3 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

5. Po právní stránce v souladu s výše citovanými vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náklady na vyšetření a dopravu, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalovaný (opatrovník žalovaného) přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

6. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

8. Plně úspěšnému žalobci náleží podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení. Žalobci přiznal soud nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, představující náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, a to podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony spočívající v podání návrhu a zaslání výzev k plnění, tedy celkem ve výši 200 Kč.

9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

10. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla povinnost zaplatit soudní poplatek uložena žalovanému, když žalobce byl ze zákona osvobozen od jeho placení, žalobě soud zcela vyhověl, žalovanému právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci nevzniklo a sám není od poplatku osvobozen. Výše poplatku 1 000 Kč byla stanovena podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.