12 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem, vyklizení nemovitosti,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.e./č.p. – [okres], [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] zapsán na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [příjmení] [příjmení] a s ním související podíl ve výši [číslo] na pozemcích – pozemkových parcelách [číslo] [číslo]; ostatní plocha, který je zapsaný v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [příjmení] [příjmení], se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že je výlučným vlastníkem nemovitostí: a to pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.e./č.p. – [okres], [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], zapsán na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [příjmení] [příjmení] a s ním související podíl ve výši [číslo] na pozemcích – pozemkových parcelách [číslo] [číslo] (ostatní plocha), který je zapsán u téhož Katastrálního úřadu na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [příjmení] [příjmení]. Žalobu odůvodnil tím, že je [anonymizováno] žalované a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] jí daroval výše uvedené nemovitosti. Vklad vlastnického práva k těmto nemovitostem byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] – [číslo]. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum]. Dále žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou dlouhodobě panují nedobré vztahy, které považuje za obtěžující a narušující jeho soukromí, a také ohrožující jeho zdraví. S žalovanou si vždy budovali dobré vztahy a žalobce žalovanou podporoval a poskytoval jí ekonomickou i morální pomoc. V období, kdy zemřela jeho manželka [jméno] [příjmení], proběhlo dědické řízení ohledně rozdělení její pozůstalosti, v jehož důsledku byla uzavřena dědická dohoda, na základě které se stala žalovaná výlučnou vlastnicí bytu na adrese [adresa žalované]. Zároveň bylo žalobci v tomto bytě zřízeno věcné břemeno, tj. služebnost doživotního a bezplatného užívání tohoto bytu. Součástí této dědické dohody pak bylo i ujednání o dědických právech dalších [anonymizováno], a to [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], kteří z projednávané pozůstalosti získali část, která svou velikostí a hodnotou neodpovídala jejich dědickým podílům. Dědická dohoda byla uzavřena na základě rodinné dohody, která měla jednak zajistit bydlení žalobce, pro dobu jeho stáří a zároveň podpořit žalovanou. Žalobce zdůrazňuje, že dne [datum] mu žalovaná zamezila přístup do předmětné bytové jednotky a zcela mu znemožnila realizovat jeho práva vyplývající z věcného břemene. Od [datum] pak je nucen užívat rekreační objekt na adrese [adresa žalobce], který zásadním způsobem neodpovídá standardu určeného pro celoroční bydlení (v objektu není zajištěno topení, není zde instalován rozvod teplé vody, ani řádné sociální zařízení). Dále žalobce uvedl, že žalovaná dne [datum] podala u Okresního soudu v Liberci žalobu, kterou se domáhá, aby soud vydal rozhodnutí, na jehož základě bude předmětné věcné břemeno zrušeno. Toto soudní řízení je vedeno pod spisovou značkou [spisová značka]. Žalobce má za to, že se k němu žalovaná dlouhodobě chová tak, že svým chováním porušuje dobré mravy. Postup žalované vůči jeho osobě vnímá jako ohrožující jeho zdraví i život; žalobce doposud netrpěl závažnějšími [anonymizováno] obtížemi, přestože je vysokého věku, nicméně vlivem ztráty domova a zázemí, došlo ke zhoršení jeho [anonymizováno] stavu. Pobyt v budově na adrese [adresa žalobce] je pro žalobce vysilující, neboť si musí vlastními silami zajistit veškeré potřeby pro běžnou obslužnost aktuálního bydlení, a to zejména otop, stravu, [anonymizováno] péči, atd. Žalobce zároveň zdůraznil, že jeho nucené vystěhování z bytu na adrese [adresa žalované], kde měl domov a kde se svou manželkou vychoval [anonymizováno] děti, je pro něj především psychickou zátěží a otřesem, který nedokáže překonat. Dle tvrzení žalobce jej žalovaná přesvědčila, aby jí bezplatně převedl nemovitosti specifikované ve výroku tohoto rozsudku, a to přibližně jeden týden předtím, než mu zamezila vstup do bytové jednotky. Tímto ho zbavila jediné výhody, kterou si při vypořádání rodinného majetku v důsledku úmrtí jeho manželky zachoval. S ohledem na danou situaci pak žalobce po zralé úvaze dospěl k závěru, že se rozhodne k navrácení daru, tudíž dopisem ze dne [datum] odstoupil pro nevděk žalované od darovací smlouvy ze dne [datum] a vyzval žalovanou k vrácení daru. Žalobce zdůraznil, že vztahy mezi ním a žalovanou se v posledních měsících neustále zhoršují, neboť žalovaná jej opakovaně kontaktovala, aby s ní uzavřel smlouvu o zrušení břemene doživotního bydlení a užívání, která mu svědčí na adrese [adresa žalované], ve které žalovaná provádí stavební rekonstrukci. Protože žalovaná nevyhověla jeho výzvě na vrácení daru a výzvě k podpisu souhlasného prohlášení potřebného ke změně vlastníka zápisu v Katastru nemovitostí, domáhá se svého práva soudní cestou. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ve smyslu § 80 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), spatřuje ve svém nezapsaném vlastnickém právu k dané nemovitosti. Účelem žaloby má být zjednání nápravy spočívající v dosažení souladu stavu zápisu v Katastru nemovitostí se stavem právním, neboť je přesvědčen o svém vlastnickém právu ke svým nemovitostem a zápisu, resp. změny vlastníka v Katastru nemovitostí nelze dosáhnout jiným způsobem, než podáním určovací žaloby.

2. Nezbytnou podmínkou pro vydání určovacího rozsudku je, aby žalobce prokázal existenci naléhavého právního zájmu, který je v daném případě soudem shledán, neboť dárce disponuje naléhavým právním zájmem na určení, že došlo k obnovení jeho vlastnického práva k nemovitosti a tím dojde k obnovení souladu mezi právním a faktickým stavem.

3. Z výpisu Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je vlastnicí parcely pozemku [číslo] jehož součástí je stavba bez č.e./č.p. – [obec], [anonymizováno], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Tato je zapsaná na [list vlastnictví], Katastrální úřad v [obec], [stát. instituce], okres [okres], území [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byl odeslán z advokátní kanceláře právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dopis žalované, ve kterém byla žalovaná vyzvána k navrácení daru. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaná má trvalý pobyt od [datum] na adrese [adresa žalované]. Dále bylo zjištěno, že žalobce má trvalý pobyt na adrese [adresa], [část obce a číslo], okres [okres] to od [datum]. Předtím měl od [datum] do [datum] trvalý pobyt na adrese [adresa žalované].

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Je přesvědčena, že žalobce jedná účelově, kdy je ovlivňován svými [anonymizována dvě slova] [role v řízení]), kteří zhoršují vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovanou. Dále žalovaná upozorňuje na skutečnost, že jediným důvodem pro navrácení daru je to, že podala žalobu na zrušení věcného břemene, která je vedena u Okresního soudu v Liberci pod spisovou značkou [spisová značka]. Důvodem podání této žaloby bylo to, že otec věcné břemeno fakticky neužíval, naopak předmětný byt umožnil užívat třetí osobě (svému [anonymizováno]), který do bytu pouštěl cizí osoby, které neměly k bytu žádný vztah, a navíc bytovou jednotku svým užíváním devastovaly. Upozornila, že otec trvale bydlí na adrese [adresa žalobce], i zde má zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, přičemž tento dům a okolní pozemky převedl na [anonymizováno] žalované. Jedná se o zcela uživatelný a obyvatelný dům, ve kterém má zajištěno veškeré potřebné sociální zázemí. Žalovaná se tedy žádného nevděku nebo chování, které by bylo v rozporu s dobrými mravy vůči žalobci nedopustila, pouze se žalobou na zrušení věcného břemene snažila ochránit majetek před neoprávněnými zásahy, a protože dohody nebylo možné dojít jinak, byla nucena se svého práva domáhat soudní cestou. Potvrdila, že od té doby se vztahy s otcem zhoršily a nadále zhoršují, na čemž mají podíl její [anonymizováno].

5. V rámci účastnické výpovědi žalobce uvedl, že vztahy mezi ním a dcerou byly v době, kdy uzavřeli darovací smlouvu dobré, dcera i s dětmi k němu jezdila na prázdniny. Poté, co se dozvěděl o tom, že mu chce zrušit věcné břemeno doživotního užívání bytu na adrese [adresa žalované], se vše zhoršilo. Tím, že vyměnila dveře a zámky u předmětného bytu, porušila dobré mravy. Žalobce k dotazu soudu však neuvedl jediný příklad, kdy se k němu měla žalovaná chovat nevhodně, pouze argumentoval podanou žalobou na zrušení věcného břemene a zamezení přístupu do předmětného bytu. Vadilo mu, že v souvislosti s podanou žalobou ukazovala fotky bytu, jak je tam vše zničené v důsledku toho, že žalobce umožnil byt užívat svému [anonymizováno]. Dále žalobci vadí, že žalovaná byt rekonstruuje a z bytu vyházela jeho staré věci (nesporoval, že některé věci mu přivezla na [část obce]). Uvedl, že žalovanou o pomoc nikdy nežádal, nenastala tedy situace, že by žalovaná žalobci potřebnou pomoc odmítla. Z výpovědi soud dále zjistil, že žalobce daroval [anonymizováno] dceři proto, že tato patří z praktického hlediska k bytu, který vlastní. Jeho představa byla taková, že i po darování bude tuto [anonymizováno] užívat pro sebe (mít zde dále uskladněné věci). Žalobce sice uvedl, že dlouhodobě považuje chování žalobkyně za obtěžující, narušující jeho soukromí, ale nebyl schopen říci, v čem konkrétně toto chování spočívá; pouze obecně uvedl, že mu vadilo, když za ním dcera přijela, neboť jakýkoliv kontakt s ní je pro něj stresující, když kvůli ní musí být účastníkem soudního řízení. Ke svému trvalému bydlišti v obci [obec] - [část obce] žalovaný uvedl, že je to celé jeho zázemí; oproti původnímu tvrzení v písemném žalobním návrhu ve své výpovědi sdělil, že v domě na [anonymizováno] má funkční bojler na elektriku i kamna, pouze má problém posekat trávu, nasekat dříví, nicméně dceru, ani své [anonymizováno] o pomoc nikdy nežádal, snaží se být soběstačný a pomáhají mu sousedi.

6. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že uzavření darovací smlouvy bylo slíbeno už v době, kdy se vyřizovalo u notářky dědictví po zemřelé matce, protože záměr byl takový, že [anonymizováno] patří k bytu, který získala v rámci dědické dohody, kdy ohledně bytu provedla dohodnutou výplatu svému [anonymizováno]. Záměr otce byl takový, že pokud se žalovaná přistěhuje z [země] zpátky do [země], může užívat tento byt pro sebe a také [anonymizováno]. Darovací smlouvu na [anonymizováno] sepisovala notářka. Nevděku se proti otci nedopustila a nechovala se k němu hrubě nebo nevhodně. S dětmi k němu jezdila na prázdniny do [anonymizováno], problém byl pouze v tom, že otec nebyl příliš na úklid a shromažďoval všechny staré věci a v domě nebylo k hnutí, proto děti daly přednost bydlení u její kamarádky. Otci se s úklidem snažila pomáhat. Pokud jde o byt, kde má otec zřízeno doživotní právo užívání, žalovaná potvrdila, že podala žalobu na zrušení tohoto věcného břemene /resp. služebnosti/, kdy důvodem byla ochrana jejího vlastnického práva. Několikrát svého otce upozorňovala na to, že byt je užívám cizími osobami a je devastován, protože otec dal klíče svému [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] a ten umožnil přístup dalším nepřizpůsobivým osobám, což vedlo k tomu, že si sousedé permanentně stěžovali. Situaci musela řešit tím, že celkem [anonymizováno] vyměnila klíče od bytu, pokaždé klíče dala otci s prosbou, aby je nedával svému [anonymizováno] [jméno]. Otec ale její prosby ignoroval a neutěšený stav trval a nadále docházelo k poškozování bytu a narušování občanského soužití. Jediným možným řešením celé záležitosti byla soudní cesta. V bytě byly staré věci, které však byly těmi, co byt užívali nelegálně, zničeny, proto je žalovaná před rekonstrukcí bytu vyhodila, ale věci, které nebyly zničené a také dokumenty, to vše dovezla otci do jeho trvalého bydliště. Dále žalovaná uvedla, že ji otec nikdy (ani poté, co mu zamezila přístup do bytu) nekontaktoval s tím, že potřebuje v bytě přespat, nikdy se jí neozval, že by s něčím potřeboval pomoci, ačkoliv mu to nabídla. Než se vztahy mezi nimi zhoršily, otci pomáhala automaticky, když jej navštívila. Dle jejího úsudku je otec na svůj věk plně soběstačný a pokud potřebuje pomoci, požádá své sousedy a známé z obce. Co se týče [anonymizováno], tak tuto žalobkyně neužívá, neboť v [anonymizováno] má otec uskladněné své věci, ona klíče od [anonymizováno] nemá, nicméně jejím záměrem je užívat [anonymizováno] pro svou potřebu. Dále uvedla, že s otcem vše konzultovala, věděl, že se budou měnit klíče i dveře od bytu, také věděl, z jakého důvodu a proč už mu další klíče dát nechce. V současné době je situace tak vyhrocená, že žalobkyně již k žalovanému nemá důvěru a žalovaného by v předmětném bytě nenechala ani přespat, navíc se jí velmi dotkla neuctivá slova otce na její adresu, které prohlásil u soudního jednání ve věci [spisová značka], kdy ji nazval„ [anonymizováno]“, ačkoliv ví, že po rozvodu prochází náročným životním obdobím.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, k podpisům došlo u notářky. Dále bylo nesporné, že žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum] odstoupil od darovací smlouvy a požádal o vrácení daru. Sporná byla otázka, zda se žalovaná dopustila nevděčného chování, které odporuje dobrým mravům.

8. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že s žalobcem, který je jeho otcem, má dobré vztahy, vídá se s ním několikrát za rok. S žalovanou, svou sestrou, vztahy dobré nemá, a to od doby, kdy otci zamezila přístup do bytu, kde má otec dle dědické dohody právo doživotního užívání. Pokud jde o darovací smlouvu, jejímž předmětem byla [anonymizováno], svědek nevěděl nic konkrétního, měl pouze informace od svého otce, který mu sdělil, že chce [anonymizováno] vrátit, když se k němu žalovaná zachovala špatně tím, že mu zamezila přístup do bytu. Svědek ani nevěděl, kdo [anonymizováno] fakticky užívá. Svědek nepotvrdil, že by chování žalované přineslo otci nějakou závažnou újmu, kterou by po [anonymizováno] stránce musel řešit. Nebyl svědkem toho, že by se žalovaná k otci chovala neuctivě, že by otce do něčeho nutila. Pokud jde o dědickou dohodu, svědek potvrdil, že byla vůlí všech pozůstalých osob a bylo dohodnuto, že celý byt v [obec] přejde od vlastnictví žalované, zároveň nemovitosti na [anonymizováno] dostane jejich [anonymizováno] a v obou nemovitostech bude mít otec věcné břemeno doživotního užívání. Svědek uvedl, že v rámci dědické dohody obdržel od žalované vypořádací podíl [částka], což je mnohem nižší hodnota, než obdržela žalovaná, proto měla strpět věcné břemeno otce v daném bytě. Tento byt byl zařízený starými věcmi, občas jej využíval jeho [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], ale neví o tom, že by byl užíván cizími lidmi a devastován. On sám má jiné nemovitosti na [okres], tudíž souhlasil s výplatou peněz, o další nemovitosti z pozůstalosti nestál. Svědek tvrdil, že by měl žalobce dojíždět k praktické lékařce do [obec], ale když nemá kde přespávat, může se dostat do obtížné situace. Nicméně svědek na dotaz soudu neuvedl nic konkrétního, tj. zda někdy nastala situace, kdy by se žalobce dostal do bezvýchodné situace, protože mu žalovaná zamezila přístup do bytové jednotky a v důsledku toho nemohl být [anonymizováno] ošetřen (pro úplnost je třeba dodat, že kromě žalované mají oba synové žalobce v [obec] nemovitosti, takže v případě akutní nouze může žalobce požádat o pomoc i své syny). Svědek pouze uvedl, že když jej otec navštíví, nechce u něj přespávat, vrací se zpátky na [část obce]. I z daného vyplývá, že žalobce má na [anonymizováno] zázemí, které považuje za svůj domov. Svědek sice tvrdil, že zde žalobce nemá zajištěno topení a teplou vodu, nicméně jeho výpověď koliduje se samotnou výpovědí žalobce.

9. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] ml. soud zjistil, že vztahy mezi ním a žalobkyní, která je jeho sestrou nejsou dobré, komunikuje pouze se svým otcem a [anonymizováno]. V minulosti se sestrou žádné intenzivní vztahy neudržoval, nicméně vztahy se zhoršily poté, co vyšlo najevo, že žalovaná chce zrušit věcné břemeno užívání bytu pro jejich otce. Potvrdil, že podepsal dědickou dohodu, ve které se pozůstalí dohodli, že byt připadne žalované. Svědek v rámci dědické dohody dostal nemovitosti v [obec] – část [část obce], kde fakticky bydlí žalobce, neboť zde má rovněž zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Svědek uvedl, že otec bydlí ve špatných podmínkách, ale neuvedl nic konkrétního. Jeho sdělení je v rozporu s výpovědí samotného žalobce, který uvedl, že na [anonymizováno] má vše, jen vzhledem ke svému věku některé práce hůře obstarává. Svědek uvedl, že trvale bydlí ve [země], za otcem jezdí jednou za tři měsíce a pobývá zde týden nebo dva týdny (z daného lze také dovodit, že pokud by v domě na [anonymizováno] byly nesnesitelné podmínky pro žití, určitě by se jakožto starostlivý [anonymizováno] a vlastník nemovitosti začal o tuto situaci zajímat, resp. by učinil vše pro to, aby měl jeho otec obstojné bydlení, když [část obce] považuje dlouhodobě za svůj domov; je těžko uvěřitelné, že by u otce v otřesných podmínkách pravidelně trávil několik týdnů v roce). Z výpovědi soud dále zjistil, že svědek má bytovou jednotku ve stejném domě v [obec], kde má bytovou jednotku žalovaná. Na dotaz soudu, zda by otci umožnil užívat tento byt v případě potřeby, uvedl, že toto není možné, že byt užívá jeho přítelkyně, která nechce, aby otec do bytu chodil. Svědek potvrdil, že v [anonymizováno] měl žalobce i on uskladněné věci, pokud jde o opravy a údržbu [anonymizováno], s tímto otci dříve pomáhal pouze on, proto si myslí, že by [anonymizováno] měla připadnout jemu. Nechápe, proč otec daroval [anonymizováno] žalované, má za to, že ho ovlivnila, protože potřebuje peníze a chce majetky. Svědek popsal, že poté, co se otec dozvěděl, že mu chce žalovaná zamezit přístup do bytu, byl z toho šokovaný a u syna hledal oporu.

10. Po provedeném dokazování má soud zjištěn následující skutkový stav a věc hodnotil po právní stránce následovně: Žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu jejímž předmětem byla stavba bez čp/če ([anonymizováno]) stojící na pozemku p. [číslo] (nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro okres a [územní celek], kat. území [příjmení] [příjmení]); právní účinky zápisu nastaly dne [datum] Darovací smlouva je platná, byla podepsána v notářské kanceláři, nikdo z účastníků neplatnost darovací smlouvy nenamítal. V době podpisu darovací smlouvy byly vztahy mezi účastníky dobré, smlouvu podepsali oba na základě své svobodné vůle. Dopisem ze dne [datum] (sepsaný advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], který žalobce v té době zastupoval) odstoupil žalobce od darovací smlouvy ze dne [datum], vyzval k navrácení daru a poskytnutí součinnosti ohledně změny vlastnického práva k předmětné [anonymizováno]. Tento dopis je zároveň pokusem o smírné řešení věci a předžalobní výzvou ve smyslu § 142a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Důvodem k navrácení daru je nevděk žalované (obdarované) a nejí nemravné chování vůči žalobci (dárci), který spatřuje v tom, že mu žalovaná zabránila v užívání bytové jednotky, která je na základě dědické dohody (rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]) v jejím vlastnictví a žalobce zde má zřízeno věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním užívání. Tím, že žalovaná podala žalobu na zrušení věcného břemene užívání bytové jednotky (vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]), obdarovanému úmyslně ublížila a zjevně tak porušila dobré mravy. Ze spisu [spisová značka] vyplývá, že žaloba na zrušení věcného břemene byla ke zdejšímu soudu podána [datum] a ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalované] brání svému otci panu [celé jméno žalobce] ve vstupu do předmětné bytové jednotky od [datum]. Otec s daným stavem nesouhlasil a podal návrh na vydání předběžného opatření, kde žádal, aby žalobkyni (v tomto sporu žalovaná) byla uložena povinnost umožnit žalovanému (zde žalobce) vykonávat právo věcného břemene – užívání bytu. Usnesením č.j. [číslo jednací] byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (ve spojení s usnesením odvolacího soudu č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno). V daném řízení bylo zjištěno, že žalovaný byt trvale neužíval, naopak umožnil přes nesouhlas žalobkyně užívání cizím osobám a docházelo k poškození daného bytu. Dále bylo zjištěno, že žalovaný má zajištěno bydlení v [obec] – [anonymizováno], kde je i trvale hlášen od roku [rok]. Otázkou zrušení věcného břemene se pak soud zabýval v rámci podané žaloby, dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, který doposud není pravomocný. Tímto rozsudkem soud zrušil věcné břemeno, jemuž odpovídá právo služebnosti bytu jako služebnost doživotního a bezplatného užívání dané bytové jednotky a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu za zrušení věcného břemene ve výši [částka], kdy tato částka vychází ze znaleckého posudku. Tím, že se žalobkyně rozvedla a přestěhovala z [země] do České republiky, kde potřebuje mít zázemí, došlo ke změně poměrů a vznikl tak hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou žalovaného, který má zajištěno jiné odpovídající bydlení.

11. V rámci dokazování soud zjišťoval vzájemné rodinné vztahy. Jak vyplynulo z účastnických a svědeckých výpovědí, žalovaná se se svými [anonymizováno] moc nestýkala, bydleli od sebe hodně daleko a o vzájemné životy se příliš nezajímali. Nicméně vztahy mezi nimi lze hodnotit jako dobré do té doby, než žalovaná zamezila přístup žalobci do předmětné bytové jednotky, ale hlavně poté, co [anonymizováno] žalované zjistili, že jí žalobce daroval [anonymizováno]. S otcem se každý z nich stýkal nárazově, podle svých časových možností. Pokud byla potřeba, každý mu pomohl dle svých možností s ohledem na jeho aktuální potřeby. V rámci dokazování ve spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že se dcera snažila s otcem komunikovat, otce navštěvovat a celou situaci mu vysvětlit, zejména proč chce zrušit věcné břemeno. Z pohledu otce je však její jednání nemravné a návštěvy dcery odmítá. Žalobce zastává mylný postoj v tom, že bytová jednotka je fakticky jeho i když„ papírově“ je vlastníkem jeho dcera. Stejný názor zastávají i jeho [anonymizováno]. Zde je však třeba zdůraznit, že vlastnické právo je nadřazeno výkonu služebnosti, neboť s ním jsou spojeny i povinnosti a veškerá odpovědnost za řádný výkon vlastnického práva nejen vůči úřadům, ale i vůči sousedům. Proto podání žaloby na zrušení věcného břemene, nelze hodnotit jako záměrné nastolení protiprávního stavu a nevděčné chování, které odporuje dobrým mravům. Otec byl dcerou několikrát upozorňován na neutěšenou situaci, byl vyzván, aby klíče od bytu nedával svému [anonymizováno], který do bytu pouští cizí lidi, kteří byt devastují, nicméně její prosby nerespektoval. Právem žalované bylo ochránit svůj majetek, a navíc i povinností udělat vše proto, aby obnovila pokojný stav mezi sousedy. Ze strany dcery nešlo o neuvážené a nepředvídatelné chování, ale o způsob ochrany, který není protiprávní a v daném případě se jevil jako jediné možné řešení. Pokud by obdarovaná neměla žádnou zákonnou možnost ochrany, znamenalo by to, že si vůči ní dárce může dovolit úplně všechno, což je nepřijatelné.

12. Soud se dále zabýval otázkou, zda se žalovaná dopustila nevděku (tj. zda z její strany došlo k porušení dobrých mravů a ublížení dárci). Pro posouzení nevděku je nutné vycházet z kombinace měřítka objektivního závadového jednání obdarovaného, které vykazuje určitou vážnost (zjevné porušení dobrých mravů), a měřítka subjektivního (ublížení dárci). V daném řízení nebylo prokázáno, že by žalobce v důsledku chování žalované utrpěl újmu, která by se nějakým způsobem projevila v oblasti jeho zdraví nebo životního stylu. Žalobce i poté, co mu byl zamezen přístup do bytové jednotky, kde má právo doživotního užívání, nadále žije v místě svého trvalého bydliště v obci [část obce], kde, jak sám tvrdí, má svůj standardně obyvatelný domov, permanentní pomoc svých potomků nepotřebuje, je pojízdný. Nebylo prokázáno, že by se žalovaná vůči žalobci dopustila nevděku nebo nemorálního chování, kterým by úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížila do takové míry, aby toto mohlo být považováno za nemajetkovou újmu ve formě smutku a stresu. Nebylo prokázáno, že by žalovaná nějakým způsobem ovlivňovala žalobce, aby získala jeho majetek (naopak z vystupování žalobce u soudního jednání lze konstatovat, že se jedná o plně orientovaného člověka, který je na svůj věk vitální a navíc je svérázné povahy, kdy i v rámci soudního jednání musel být soudkyní korigován ohledně svých výroků, v žádném případě nepůsobil jako sklíčený, vystresovaný a bezradný člověk). Pro posouzení nevděku je nezbytné proti sobě posoudit motiv dárce a rozsah darování, a také pohnutku pro nevděk obdarovaného. Z účastnických výpovědí vyplynulo, že darovaná [anonymizováno] byla vždy užívána s bytem, který připadl v rámci dědické dohody žalované, toto byla i vůle obou účastníků při podpisu darovací smlouvy. Žalobce [anonymizováno] aktivně nevyužívá ke svému účelu, neboť bydlí jinde, záměr žalované je tuto [anonymizováno] užívat spolu s bytem.

13. Nevděk může být vyjádřen jedním jednáním, může tvořit i komplexní jednání složené z jednotlivých (dílčích) skutků. Objektivní protiprávnost se nevyžaduje, postačí provinění na úrovni morální. V daném případě žalobce uvedl v písemném odvolání daru ze dne [datum] a v žalobě došlé soudu dne [datum] jeden skutek, tj. jeden důvod pro odvolání daru, který spočívá v tom, že mu žalovaná zamezila přístup do bytové jednotky, kde má zřízeno právo doživotního užívání (jak bylo uvedeno výše provinění žalované na morální úrovni soud neshledal). Je pochopitelné, že žalobce podání žaloby na zrušení věcného břemene pociťuje jako újmu a v důsledku toho nemá zájem se s žalovanou nadále stýkat, nicméně je nutné přihlédnout k tomu, že původcem celé situace je právě žalobce, který nerespektoval prvotní prosby žalované, která se snažila ochránit svůj majetek. Aktuální vztahy mezi otcem a dcerou jsou vzájemně vyhroceny natolik, že se žalobce nadále odmítá stýkat s žalovanou a žalovaná si neumí představit, že by otec u ní přebýval v bytové jednotce, přesto jej nadále respektuje jako svého otce, kterému neodmítne pomoc, pokud o ni požádá, nikoliv však ve formě společného spolubytí, byť jen krátkodobého.

14. Dle § 2072 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle odst. 2 daného ustanovení – odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Jak vyplývá z výše uvedené zákonné definice, odvolání daru pro nevděk je možné pouze za splnění zákonných podmínek: -) obdarovaný ublížil osobě dárce, nebo, odůvodňují-li to okolnosti, osobě dárci blízké (nebylo v řízení prokázáno), -) ublížení musí mít formu zjevného porušení dobrých mravů (jak vyplývá z ustálené judikatury, tak dobré mravy jsou„ souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecným imorálními zásadami demokratické společnosti“, s tím, že případné porušení dobrých mravů je nutné zkoumat vždy ve vztahu ke konkrétnímu případu. K pojmu„ zjevné porušení“ soud dodává, že se musí jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči osobě dárce, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy (porušení dobrých mravů ze strany žalované nebylo prokázáno), -) ublížení musí být zaviněné úmyslným jednáním obdarovaného, nebo alespoň ve formě hrubé nedbalosti; -) dárce chování nepromine. Je nutno zdůraznit časové omezení práva dar odvolat. Dárce může dar odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil. Dozví-li se o takovém jednání obdarovaného dárce později, může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu odvolání daru. Časová podmínka byla v daném případě splněna.

15. Závěrem lze shrnout následující: žalobce daroval nemovitost řádným způsobem, žalovaná se nedopustila žádného jednání, pro které by byl žalobce oprávněn domáhat se vrácení daru. Žalovaná se nedopustila tím, že podala žalobu na zrušení věcného břemene, jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná svého otce nepřipravila o majetkovou hodnotu v řádu nejméně statisíců korun českých, jak tvrdí žalobce, neboť služebnost sice byla soudem zrušena, ale za náhradu, kterou určil znalec, tudíž se žalobci dostane přiměřeného finančního zadostiučinění. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Pokud soud neprovedl návrhy na doplnění dokazování, je to z důvodu nadbytečnosti, neboť pro rozhodnutí věci nejsou podstatné a rozhodující skutečnosti byly tvrzeny a prokázány provedenými důkazy.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává, kdy soud použil aplikaci § 150 o.s.ř., a to z následujících důvodů: v daném řízení byla žalovaná plně úspěšná, měla by tedy nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně soud v dané věci shledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které náklady řízení nepřiznal. Je to v prvé řadě morální hledisko a dále bylo přihlédnuto k majetkovým, sociálním a osobním poměrům všech účastníků řízení, kdy žalovaná je dcerou žalobce, který je vysokého věku a je předpoklad, že jeho příjmem je pouze starobní důchod. Nemá majetek větší hodnoty /v průběhu řízení vyšlo najevo, že nemovitosti, které vlastnil daroval svým potomkům/. Žalovaná od žalobce obdržela nemovitost nemalé hodnoty, u které se v průběhu doby jejich cena ještě zvýšila (v podstatně i dědickém řízení obdržela od žalobce majetek – část nemovitosti de facto darem). Žalovaná je pracující osobou mladého věku a nepřiznání nákladů řízení pro ni nebude likvidační. Jak soud konstatoval výše, vztahy mezi účastníky nejsou dobré, nicméně vždy je naděje, že dojde ke zklidnění situace a ke zlepšení vztahů, což bude ku prospěchu všech, neboť žalobce je vysokého věku a třebaže pomoc žalované zatím nepotřebuje, není vyloučeno, že ji v budoucnu potřebovat bude. Žalovaná má stále pozici obdarované a její jednání by mělo být takové, že nezavdá příčinu k tomu, že žalobce bude opětovně požadovat navrácení daru na základě jiných skutkových tvrzení. Nepřiznání nákladů řízení soud považuje z hlediska morálního za spravedlivé i v tom směru, že mezi účastníky nebudou vznikat v dané věci finanční závazky. Významné jsou také okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a postoj účastníků v průběhu řízení, nutno zohlednit skutečnost, že podání žaloby do jisté míry záviselo na subjektivních pocitech žalobce, tudíž žaloba nebyla podána bezdůvodně. To, že soud finálně žalobu zamítl poté, co provedl dokazování a věc hodnotil komplexně ze všech hledisek, nelze brát k tíži žalobce.