12 C 370/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 759,35 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 759,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 759,35 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 759,35 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu číslo jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky žalobkyně a Ceník služeb a tarifů. Žalobkyně žalovanému umožnila využívání veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran tím, že podmínky služeb se aktivací těchto služeb staly nedílnou součástí smlouvy (dále jen„ služby třetích stran“). Současně se dle této smlouvy žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu formou splátek, a to podle splátkového kalendáře. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny. Nedílnou součástí Účastnické smlouvy číslo bylo smluvní ujednání ke kupní smlouvě obsažené přímo v textu Účastnické smlouvy, na základě kterého uzavřela žalobkyně s žalovaným kupní smlouvu na koncové zařízení IMEI číslo typu Huawei anonymizována dvě slova - Modrý, přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 7 950 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 5 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 590 Kč. Žalobkyně konkrétně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 3 247,92 Kč, součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 7 950 Kč a neuhrazené měsíční pojištění v celkové výši 561,43 Kč. Toto žalobkyně vyúčtovala následujícími fakturami: vyúčtování služeb číslo splatné dne 27. 12. 2019, skládající se z anonymizováno ve výši 33,99 Kč, pojištění anonymizována dvě slova jistotu ve výši 178,20 Kč, vyúčtování služeb číslo splatné dne 27. 1. 2020, skládající se z anonymizováno ve výši 239,97 Kč, SMS anonymizováno ve výši 396 Kč, pojištění anonymizována dvě slova jistotu ve výši 198 Kč a splátky anonymizováno ve výši 1 590 Kč, vyúčtování služeb číslo splatné dne 27. 2. 2020, skládající se z předplacené uvítací tóny ve výši 25 Kč, anonymizováno ve výši 1 255,96 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx) ve výši 208 Kč, SMS anonymizováno ve výši 1 089 Kč a pojištění anonymizována dvě slova jistotu ve výši 185,23 Kč, vyúčtování služeb číslo splatné dne 12. 5. 2020, skládající se ze splátky zařízení/Installment ve výši 6 360 Kč.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. c) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu číslo Součástí smlouvy je i doložka o začlenění obchodních podmínek a ceníku do smlouvy. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným je rovněž dohoda na tom, že žalobkyně umožní platit žalovanému prostřednictvím jeho služeb za služby třetích stran. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny. Nedílnou součástí Účastnické smlouvy číslo bylo i smluvní ujednání ke kupní smlouvě obsažené přímo v textu Účastnické smlouvy, na základě kterého uzavřela žalobkyně s žalovaným kupní smlouvu na koncové zařízení IMEI číslo typu Huawei anonymizována dvě slova - Modrý, přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 7 950 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 5 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 590 Kč (důkaz: účastnická smlouva). Žalobkyně pak žalovanému vyúčtovala poskytnuté služby a zbývající splátky za koncové zařízení, jak je uvedeno shora (důkaz: vyúčtování číslo).

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

7. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

8. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o.z. uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalovanému movitou věc – koncové zařízení a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu v měsíčních splátkách. Žalobkyně svoji povinnost splnila a koncové zařízení žalovanému poskytla, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatek kupní ceny uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Žalobkyně dále na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích splnila svoje povinnosti a zprostředkovala žalovanému i poskytování tzv. služeb třetích stran. Jedná se o služby, které nejsou službami elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a využívání služeb žalovanému umožnila. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by ceny za odebrané služby třetích stran uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedených částek po právu a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. V neposlední řadě pak má žalobkyně za dobu trvání pojistné smlouvy právo požadovat sjednané pojistné (§ 2782 o.z.). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 759,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazená kupní cena zařízení, nájemné za zařízení, neuhrazené služby třetích stran apod.), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.