12 C 378/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení dle ustanovení §80 o. s. ř.,

I. Určuje se, že žalobkyně není vlastnicí a provozovatelkou osobního vozidla tovární značky Peugeot 206 1.9, rok výroby 2009, [registrační značka], [VIN kód].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 164 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že není vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla tovární značky Peugeot 206, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), neboť uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, na základě které její vlastnické právo k vozidlu přešlo na žalovaného. Žalobkyně udělila plnou moc žalovanému, aby zajistil registraci změny vlastníka k danému vozidlu, toto však žalovaný neučinil a jako vlastník je nadále evidována žalobkyně. Žalobkyně se domáhala přepisu vozidla na žalovaného prostřednictvím správního orgánu, konkrétně se obrátila na Městský úřad ve Frýdlantu, odbor dopravy; řízení bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka], kdy toto bylo zastaveno v souladu s § 8 zákona č. 56/2001 Sb., neboť nebyly odstraněny vady žádosti, spočívající v předložení příslušných dokumentů, ale tyto žalobkyně není schopna doložit, neboť jimi již nedisponuje. Žalobkyně je tedy nadále evidována jako vlastnice vozidla, které nevlastní a žalovaný na výzvy správního orgánu nereagoval. Žalobkyně tedy má právní zájem na určení, že není vlastníkem a provozovatelem vozidla. Dále žalobkyně poukazuje na to, že v kupní smlouvě ze dne 1. 5. 2017, v bodě VI. je zakotveno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující a to na svůj náklad, k čemuž mu tímto prodávající uděluje plnou moc. Vzhledem k tomu, že Česká kancelář pojistitelů vyzývala žalobkyni k zaplacení příspěvků je zřejmé, že žalovaný svou povinnost nesplnil a k přepisu auta nedošlo.

2. Na základě provedeného dokazování má soud za nesporné, že kupní smlouvou převedla žalobkyně své vlastnické právo k vozidlu na žalovaného. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný provede přehlášení vozidla v evidenci motorových vozidle a za tímto účelem obdržel od žalobkyně plnou moc. Protože tak žalovaný neučinil, v evidenci zůstala zapsána jakožto držitelka vozidla žalobkyně a z daného důvodu také obdržela výzvu od České kanceláře pojistitelů k zaplacení povinného ručení. Následně pak žalobkyně podala ke správnímu orgánu žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele v registru silničních vozidel, avšak řízení bylo zastaveno, neboť k žádosti nebyly doloženy doklady vyžadované zákonem.

3. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), určení zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. V daném případě jde o žalobu na určení, že ve výroku specifikované vozidlo, není ve vlastnictví žalobkyně, tedy osoby, která je v registru silničních vozidel evidována jako vlastník a provozovatel vozidla, byť své vlastnické právo k vozidlu převedla na žalovaného.

4. Naléhavý právní zájem na určení, že žalobce není vlastníkem vozidla, je dán, neboť žalobkyně tvrdí, že není vlastníkem vozidla, ačkoliv je jako vlastník a provozovatel v registru silničních vozidel evidována, a z tohoto zápisu jí plyne povinnost dalších plnění, která jsou po žalobkyni dalšími subjekty nárokována. Ačkoliv osoba vlastníka vozidla se v registru eviduje a v případě změny vlastníka musí být v předepsané lhůtě povinnou osobou požádáno o provedení změny údaje o vlastníku vozidla, zaevidované údaje samy o sobě nemají v oboru soukromého práva, žádné právní následky. Vlastníkem vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoli, je tedy osoba, která nabyla k vozidlu vlastnické právo a toto nepozbyla. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákonu speciální právní předpis nestanoví jinak (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016 č.j. 10 As 114/2015 - 39, dále rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 254/2016 – 33).

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, posoudil soud věc po právní stránce takto: - podle § 1099 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o.z.), se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí až samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 2079 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného. Účinností kupní smlouvy se tedy žalovaný stal vlastníkem převáděného vozidla a žalovaný měl dle dohody s žalobkyní provést přepis vlastnického práva k vozidlu v registru silničních vozidel. Ačkoliv žalovaný své povinnosti nedostál a v tomto registru je jako vlastník a provozovatel nadále evidovaná žalobkyně, nemění to nic na skutečnosti, že účinností kupní smlouvy přestala být žalobkyně vlastníkem vozidla a tímto se stal žalovaný.

7. Na základě shora uvedených skutečností, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně není vlastnicí předmětného vozidla.

8. Výrok o nákladech řízení je dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 12 164 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2000 Kč, dále se jedná o zastupování advokátem ve věci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání), 3x režijní paušál á 300 Kč a 21 % DPH, tj. částka 1 764 Kč. Úhradu nákladů řízení požaduje žalobkyně na účet právního zástupce žalobce č. [bankovní účet], [variabilní symbol].

9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.