12 C 402/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 10 864 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 864 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 864 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 864 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa určeného žalovanou. Fakturami vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve výši 2 999 Kč, deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč a poplatek za odpojení ve výši 1 815 Kč. Žalovaná neuhradila na předmětná vyúčtování ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2020 předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala žalované dodávat sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně a včas platit dohodnutou cenu. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána též smluvní pokuta ve výši 6 050 Kč za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku a poplatek za odpojení ve výši 1 815 Kč (důkaz: všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně a ceníkem elektřina pro domácnosti). Fakturou s variabilním symbolem [číslo] splatnou ke dni 14. 3. 2019, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 2 999 Kč (důkaz: faktura variabilní symbol [číslo]). Fakturou [číslo] splatnou ke dni 27. 2. 2019, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč (důkaz: faktura [číslo]). Fakturou [číslo] splatnou ke dni 7. 2. 2019, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně žalované poplatek za odpojení v částce 1 815 Kč (důkaz: faktura [číslo]). Smlouvou ze dne 27. 3. 2020 byla pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to s účinností k datu úhrady úplaty za pohledávky (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2020 a příloha [číslo] předmětné smlouvy). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna v rámci zaslané předžalobní výzvy k plnění (důkaz: předžalobní upomínka).

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou. Shora uvedenými fakturami vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované a poplatky v celkové výši 10 864 Kč. Na žalobkyni přešla oprávnění plynoucí ze shora uvedené smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2020, uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 2010 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

7. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, předchůdkyni žalobkyně pak tím, že žalovaná nesplnila smluvní povinnost k umožnění dodávky elektřiny po dobu trvání závazku, vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty; následně došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by shora uvedené částky uhradila, že jí povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny a smluvní pokuty za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku a smluvní pokuty nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 864 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

11. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.