12 C 414/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem nemovitostí, a to: a) pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], b) pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemek p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], <b>se zamítá.</b>

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 18 694,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], a pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemek p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, za jejíž předmět byly označeny předmětné nemovitosti a dále bylo zřízeno věcné břemeno – služebnost vody, stezky a cesty ve prospěch k tíži pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], [příjmení] [okres] ve prospěch pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. a pozemku [parcelní číslo]. Vkladové řízení probíhalo před [stát. instituce], [stát. instituce] pod. sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobce se pokusil zastavit vkladové řízení ze shodných důvodů, pro které podává tuto žalobu, a to podáním ze dne [datum].

2. Žalobce uvedl, že kupní smlouva, na základě které došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného je neplatná. Neplatnost smlouvy odůvodnil tím, že k podpisu smlouvy přistoupil pod nátlakem ze strany žalovaného a jeho poradce v předmětné záležitosti pana [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [právnická osoba] Nátlak spočíval ve skutečnosti, že žalovaný byl seznámen se situací žalobce ke dni uzavírání kupní smlouvy, kdy žalobce jako zástavce ručil za pohledávku svého syna v částce cca [částka]. Žalovaný se svým poradcem při vědomosti o této skutečnosti přesvědčovali žalobce, že je bezprostředně ohroženo jeho vlastnictví předmětných nemovitostí, z čehož pro žalobce vyplynula značná obava při nevědomosti toho, jak případná exekuce pohledávky bude mít dopad na jeho vlastnictví nemovitých věcí. Žalovaný se svým poradcem využili situace žalobce a úhradou kupní ceny [částka] měly být vytvořeny podmínky k tomu, aby žalobce vypořádal závazek svého [anonymizováno] vůči dlužníku a aby následně došlo k výmazu zástavního práva. Žalovaný se svým poradcem zpracovali kupní smlouvu, kterou předložili žalobci s tím, že všechno je domluveno a připraveno a že stačí pouze dojít na ověřovací místo k podpisu smlouvy. Žalovaný pak ve zlém úmyslu využil dezorientace žalobce v celé záležitosti, která měla původ ve velmi vysokém věku žalobce, jeho velmi nedobrém [anonymizováno] stavu a při jeho nekoncentraci na obsah smlouvy, mu dal podepsat kupní smlouvu, která jako předmět koupě zahrnovala i další nemovitosti, o kterých žalobce se žalovaným nikdy nejednal. Na pokrytí finanční potřeby žalobci stačil prodej pozemku p. [číslo] z čehož vycházel při jednání se žalovaným. Potřeba žalobce obstarat prostředky ve výši [částka] pak byla při jednáních se žalovaným a jeho poradcem podstatnou okolností. Diskutovaná kupní cena pozemku [parcelní číslo] byla [částka] a k úhradě kupní ceny, resp. doplatku kupní ceny mělo dojít teprve při uzavírání smlouvy. Podstrčením kupní smlouvy ze dne [datum] došlo k právnímu jednání stran, kterému chyběla vůle vést právní jednání, které mělo dospět k uzavření kupní smlouvy a jejímu vkladu do katastru nemovitostí. Žalovaný navíc nejednal vůči žalobci v souladu s dobrými mravy. K popsaným okolnostem všech jednání a přiměřeně dispozicím žalobce došlo navíc k využití omylu na straně žalobce při podpisu kupní smlouvy, který spočíval v tom, že se žalobce řádně neseznámil s obsahem listiny. Jednání v rozporu s dobrými mravy a jednání v omylu zjevně podporuje i podstatná okolnost v předmětném právním jednání účastníků sporu, kdy se žalovaný snažil na úkor žalobce výrazně obohatit majetkově. Podstrčil mu k podpisu smlouvu, která obsahovala ujednání o kupní ceně [částka] za více nemovitých věcí, přičemž se jednalo o nemovitosti v hodnotě cca [částka]. Popsané jednání žalovaného dle žalobce naplňuje znaky [anonymizováno] činnosti.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že má za to, že kupní smlouva je platným právním jednáním, které neodporuje dobrým mravům a bylo učiněno ze strany žalobce vědomě, vážně a svobodně. Na jednání a chování žalobce nikdy nebyly postřehnutelné znaky negativního ovlivnění věkem nebo zdravotním stavem. Žalobce se žalovaným jednal vždy osobně a vždy vážně a vědomě s jasným účelem ochránit své nemovitosti před hrozící přímou vykonatelností. Ohledně procesu uzavření kupní smlouvy žalovaný uvedl, že ho koncem [anonymizováno] [rok] kontaktoval jeho [anonymizováno] kolega pan [příjmení], zda by neměl zájem o koupi pozemků. Žalovaný viděl nabídku jako možnou investici a souhlasil se schůzkou s panem [příjmení], která proběhla v [anonymizováno] [rok]. Na schůzce se žalobce dozvěděl, že se jedná nemovitosti člověka, která je potřebuje zpeněžit za účelem zaplacení půjčky. Žalovaný v té době neznal žalobce ani přesnou specifikaci pozemků. Dne [datum] proběhla schůzka za přítomnosti žalobce, žalovaného a pana [příjmení]. Žalobce žalovanému sdělil, že potřebuje pozemky prodat, aby vyplatil poskytnutou zápůjčku výši [částka] uzavřenou na [anonymizováno] žalobce. Jednalo se o tom, které nemovitosti bude žalobce prodávat, kdy žalovanému nabízel pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec], za který požadoval kupní cenu k pokrytí celého dluhu a provize pana [příjmení]. S tímto však žalovaný nesouhlasil, neboť dle jeho názoru nebyla hodnota tohoto pozemku takto vysoká. Již na této schůzce žalovaný zjistil, že na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vázne zástavní právo. Zástavní právo bylo zřízeno ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] by [právnická osoba] (dále též je„ úvěrová společnost“) k zajištění dluhu pro částku [částka], celkově až do částky [částka]. Součástí zástavní smlouvy byla i dohoda o realizaci zástavního práva formou přímé vykonatelnosti, pročež žalobce s prodejem nemovitostí spěchal. Žalovaný za pomoci [anonymizováno] žalobce zjistil aktuální výši dluhu, která činila [částka] za předpokladu, že bude uhrazen do [datum]. Žalobce si tyto skutečnosti nezjišťoval a spoléhal na žalovaného. Na druhé schůzce [datum], kdy měl již žalovaný k dispozici zástavní smlouvu a potvrzení o aktuální výši dluhu, žalovaný trval na tom, že prodej pozemku [parcelní číslo] je k uhrazení dluhu nedostačující a bylo otevřeně jednáno o prodeji dalších pozemků. Sám žalobce nabídl žalovanému, že spolu s pozemkem [parcelní číslo] v k. ú. [obec] budou prodány i pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] a pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný o tom, že žalobce vlastní pozemek v [obec] nevěděl a neměl by možnost si to zjistit, kdyby mu žalobce pozemek sám nenabídl. Na této schůzce se žalobce a žalovaný dohodli, že žalobce za účelem úhrady dluhu prodá žalovanému všechny předmětné pozemky za kupní cenu [částka], která bude uhrazena zástavnímu věřiteli. Žalovaný nechal dle výsledku schůzky vyhotovit kupní smlouvu v advokátní kanceláři [jméno] [příjmení], kterou jel s panem [příjmení] podepsat za žalobcem k němu domů. Žalobce si smlouvu prostudoval, nikdo ho k podpisu netlačil. K podpisu smlouvy došlo na poště v [obec], pošťačka, která podpis ověřovala, žalobce osobně znala. Po podpisu smlouvy uhradil žalovaný dne [datum] zástavnímu věřiteli částku [částka], vyžádal si od zástavního věřitele kvitanci o zániku zástavního práva, kterou zástavní věřitel dne [datum] vystavil, podal dne [datum] návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Předmět smlouvy byl jasně vymezen tučným písmem na první straně smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda o zřízení věcného břemene, je tedy zřejmé, že účastníci o obsahu smlouvy podrobně jednali. Žalobce si musel být ke dni uzavření smlouvy vědom hodnoty převáděných pozemků, a to alespoň v k. ú. [obec], neboť měl již na [anonymizováno] [rok] k dispozici odborný odhad ceny obvyklé všech pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], dle kterého byla hodnota pozemku [parcelní číslo] odhadnuta na částku [částka] a pozemku [parcelní číslo] na částku [částka]. Žalovaný celou situaci vnímá tak, že žalobci pomohl.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav ke datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl k uvedenému datu vlastníkem pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] Tyto nemovitosti byly zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] k zajištění dluhu pro částku [částka], celkově až do částky [částka] na dobu [anonymizováno] let.

6. Z kupní smlouvy na nemovitou věc se zřízením věcného břemene ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce touto smlouvou převedl na žalovaného předmětné nemovitosti za kupní cenu [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit na účet zástavního věřitele. Ve prospěch pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] bylo zřízeno věcné břemeno k tíži pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalobce, a to služebnost vody, stezky a cesty. Smlouva byla vyhotovena ve třech stejnopisech, jedno vyhotovení s úředně ověřenými podpisy bylo pro katastrální úřad.

7. Z listiny označené jako zpětvzetí návrhu na vklad sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vzal zpět návrh vklad vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a žádal o zastavení řízení.

8. Ze sdělení o pokračování v řízení V [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že katastrální úřad žalobci sdělil, že vkladové řízení lze na základě zpětvzetí návrhu na vklad zastavit pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci, žalovaný však se zpětvzetím návrhu nesouhlasil a v řízení tak bude pokračováno a vklad bude povolen.

9. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného katastrálnímu úřadu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce navrhl přerušení vkladového řízení, z důvodu jednání se žalovaným o případném zastavení vkladového řízení.

10. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného žalovanému z dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému sdělil, že kupní smlouvu ze dne [datum] považuje za neplatné právní jednání s uvedením shodných důvodů jako v žalobě, a žalovaného vyzval ke zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva s tím, že v opačném případě přijme další opatření včetně oznámení podezření ze spáchání [anonymizováno] činu. Právní zástupe v dopise uvedl, že vycházel z toho, že podepisuje kupní smlouva pouze na pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec].

11. Z dopisu právního zástupce žalovaného adresovaného právnímu zástupce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zcela odmítl nároky uplatněné v dopisu ze dne [datum].

12. Z dopisu katastrálního úřadu adresovaného právnímu zástupci žalobce ze dne [datum] vyplývá, že právní zástupce žalobce byl seznámen s poklady pro rozhodnutí o vkladu vlastnického práva s tím, že navrhovaný vklad lze povolit.

13. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného katastrálnímu úřadu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce soudu sdělil, že mezi ním a žalovaným probíhá mimosoudní jednání o odstoupení od kupní smlouvy a upřesnil svůj návrh na přerušení řízení o vkladu vlastnického práva tak, že navrhl přerušení řízení do [datum].

14. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl nově zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum].

15. Z potvrzení o výši a podmínkách splacení zápůjčky bylo zjištěno, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako zapůjčitelem a [celé jméno žalobce], [IČO], poskytnuta byla částka [částka]. Aktuální výše dlužné částky činila [částka], pokud dojde k uhrazení do [datum]. V případě připsání částky [částka] na účet zapůjčitele do [datum] bude podán návrh na výmaz zástavního práva k zastaveným nemovitostem. Právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že vydlužitel je [anonymizováno] žalobce.

16. Z listiny označené jako posouzení ceny nemovitosti vypracované [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [IČO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem ocenění byl objekt lesního hospodářství, a to tzv. bažantnice s výběhem na parcele [číslo] výměře [výměra] a přilehlý pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra]. Tržní hodnota těchto nemovitostí byla odhadnuta na částku [částka]. Rovněž byla proveden odhad tržní hodnoty parcely [číslo] o výměře [výměra] v částce [částka]. Odhad neobsahuje žádný výpočet a není zřejmé, na základě čeho realitní kancelář odhad provedla a jak dospěla k uvedeným cenám. Ohledně ceny pozemků v [obec] soud z tohoto důkazu nevycházel, neboť je v rozpor s odhadem vypracovaným [anonymizována dvě slova], kdy tento odhad obsahuje podrobný výpočet, popis pozemků a metod pomocí nichž byla cena stanovena a rovněž specifikaci porovnávaných pozemků.

17. Z usnesení Policie ČR, KŘP [okres], Územní odbor [okres], Oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že [anonymizováno] věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit [celé jméno žalovaného] (žalovaný), tím, že uzavřením předmětné smlouvy byla odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

18. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako zapůjčitelem a [celé jméno žalobce], [IČO], poskytnuta byla částka [částka]. K poskytnutí zápůjčky mělo dojít pouze v případě uzavření zástavní smlouvy mezi zapůjčitelem jako zástavním věřitelem a žalobcem jako zástavcem, a to k pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek]. Zápůjčka byla poskytnuta s úrokem ve výši 2,5 % měsíčně s poskytnuté zápůjčky za každý započatý kalendářní měsíc. Vydlužitel se zavázal splatit zápůjčku dle splátkového kalendáře nejpozději do [datum], byla sjednána ztráta výhody splátek v případě prodlení se zaplacením jedné splátky po dobu delší než čtrnáct dnů. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z půjčené jistiny pro případ zesplatnění dluhu a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení se splacením. Zápůjčka byla sjednána výhradně za účelem rekonstrukce provozovny pohostinství na adrese [adresa žalobce]. Žalovaný k tomu uvedl, že se jedná o pohostinství provozované žalobcem.

19. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalobcem jako zástavcem. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění dluhu z výše uvedené smlouvy o zápůjčce, a to k tíži pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek].

20. Z potvrzení o zániku práva k nemovitým věcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že veškeré pohledávky zajištěné zástavním právem byly uhrazeny a zástavní právo pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] zaniklo.

21. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že zástavní věřitel navrhl výmaz zástavního práva na základě potvrzení o zániku práva k nemovitým věcem.

22. Z návrhu práva na vklad do katastru nemovitostí podaného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný podali návrh na vklad vlastnického práva žalovaného k předmětným nemovitostem a návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni.

23. Z odhadu ceny obvyklé [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že cena pozemku [číslo] v k. ú. [obec] byla odhadnuta na částku [částka] a cena pozemku [číslo] v k. ú. [obec] byla odhadnuta na částku [částka].

24. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [celé jméno žalovaného] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný podal jako prověřovaný vysvětlení ve věci Podvod při uzavírání kupní smlouvy [obec]. Žalovaný uvedl, že ho koncem [anonymizováno] [rok] kontaktoval jeho bývalý kolega pan [příjmení], zda by neměl zájem o koupi pozemků. Žalovaný viděl nabídku jako možnou investici. Na schůzce s panem [příjmení] se dozvěděl, že se jedná nemovitosti člověka, který je potřebuje zpeněžit za účelem zaplacení půjčky. Žalovaný v té době neznal žalobce ani přesnou specifikaci pozemků. Dne [datum] proběhla schůzka za přítomnosti žalobce, žalovaného a pana [příjmení]. Žalobce žalovanému sdělil, že potřebuje pozemky prodat, aby zaplatil zápůjčku, kterou měl s [anonymizováno], ve výši [částka]. Žalobce nejprve nabízel pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a požadoval částku, která pokryje dluh za zápůjčku a provizi pana [příjmení]. Dle žalovaného nebyla hodnota tohoto pozemku takto vysoká. Žalovaný na této schůzce zjistil, že na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vázne zástavní právo, které bylo zřízeno ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] k zajištění dluhu pro částku [částka], celkově až do částky [částka]. Žalovaný se sešel s [anonymizováno] žalobce a za jeho pomoci zjistil aktuální výši dluhu, která činila [částka] za předpokladu, že bude uhrazen do [datum], věřitel jim sdělil i bankovní spojení. Žalobce věděl, do kdy musí být zápůjčka zaplacena, podle původní smlouvy to muselo být do [datum], dluh byl zajištěn zástavou s přímou vykonatelností. Na druhé schůzce dne [datum] žalovaný s žalobcem prostudovali smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu, žalovaný trval na tom, že prodej pozemku [parcelní číslo] je k uhrazení dluhu nedostačující a bylo proto jednáno o prodeji dalších pozemků. Sám žalobce nabídl žalovanému, že spolu s pozemkem [parcelní číslo] v k. ú. [obec] budou prodány i pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] a pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný v [obec] nikdy nebyl, pozemek dosud neviděl. Žalovaný si nenechal vypracovat znalecký posudek na odhad nemovitostí, ale následně se od [anonymizováno] žalobce dozvěděl, že si žalobce nechal na [anonymizováno] [rok] zpracovat znalecký posudek, aby zjistil hodnotu pozemků v k. ú. [obec]. Účastníci se dohodli, že žalobce za účelem úhrady dluhu prodá žalovanému všechny předmětné pozemky a kupní cena bude uhrazena zástavnímu věřiteli. Žalovaný nechal dle výsledku schůzky vyhotovit kupní smlouvu v [příjmení] [jméno] [příjmení], kterou jel s panem [příjmení] podepsat za žalobcem k němu domů Žalobce si smlouvu prostudoval, nikdo ho k podpisu nenutil. K podpisu smlouvy došlo na poště v [obec], pošťačka, která podpis ověřovala žalobce osobně znala. Pan [anonymizováno] seděl venku v autě. Po podpisu smlouvy uhradil žalovaný dne [datum] zástavnímu věřiteli částku [částka], vyžádal si od zástavního věřitele kvitanci o zániku zástavního práva, kterou zástavní věřitel dne [anonymizována dvě slova] [rok] vystavil, podal dne [datum] návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a podal dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dne [datum] byl informován katastrálním úřadem, že [datum] bylo katastrálnímu úřadu doručeno zpětvzetí návrhu na vklad učiněné žalobcem. Chtěl žalobce telefonicky kontaktovat, ten nebral žalovanému ani panu [příjmení] telefon. Ozval se mu až právní zástupce žalobce s tím, že nesouhlasí s prodejem pozemků. Tvrzení žalobce, že mu žalovaný s panem [příjmení] sdělili, že jim dluží částku [částka], kterou žalovaný zaplatil za [anonymizováno] žalobce, se nezakládá na pravdě. Při prvním jednání dne [datum] neměl k dispozici žádné podklady k pozemkům ani k zástavám, vyčíslení dluhu vystavené zástavním je ze dne [datum]. Žalobci nikdy nevyhrožoval exekutorem, žalovaný si byl vědom přímé vykonatelnosti zástavního práva. Na žalobce nebyl činěn žádný nátlak, měl dostatečný čas na prostudování smlouvy, věděl, jaký dokument podepisuje. Žalovaný ani pan [příjmení] žalobci netvrdili, že se jedná o záruku za peníze, jiný dokument, než kupní smlouva podepsán nebyl. Cena pozemků byla určena dohodou, žalobce proti ceně nic nenamítal.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum] bylo zjištěno, že svědek zná žalobce i žalovaného. Jednání o uzavření smlouvy probíhalo v [anonymizováno]. Kontakt na žalobce dostal na konci [anonymizováno] od známé, která věděla o žalobcově nepříznivé situaci. Svědek se od žalobce že by potřeboval prodat pozemky, neboť ručí nějaké společnosti svým domem. Sešli se u žalobce doma, žalobce tam provozuje [anonymizováno]. Žalobce na prodej pospíchal, peníze potřeboval asi do [anonymizována dvě slova]. Svědek kontaktoval žalovaného, zda by měl o koupi pozemků zájem a popsal mu situaci, načež si sjednali schůzku a společně jeli k panu [celé jméno žalobce], kde situaci řešili a následně se domluvili na podmínkách koupě; žalovaný nechal vypracovat kupní smlouvu u advokátky a jeli na podpis k žalobci. Svědek u toho byl, ale žalobce se žalovaným se bavili sami, pročítali si smlouvu, žalobce se smlouvou souhlasil. Smlouvu podepsali na poště ve vedlejší obci, svědek čekal venku. Svědek pracuje jako [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Okolnosti, proč chtěl žalobce pozemky prodat, znal od žalobce. Svědek a žalovaný se znají dlouho dobu. Svědek a žalovaný předmětné nemovitosti viděli osobně, kromě pozemku v [obec]. Žalobce řekl, že tento pozemek vlastní a že by ho připsal na smlouvu, tento pozemek tedy byl v jednání od počátku. Ze strany žalovaného nebyl vyvíjen nátlak na podpis smlouvy, naopak žalobci říkali, ať si smlouvu v klidu pročte. Z rodiny žalobce měl o věci informace jeho [anonymizováno], se kterým se svědek i žalovaný setkali. Žalobce přislíbil svědkovi odměnu za to, že mu pomohl a dohodnul prodej, tuto však nikdy neobdržel a žalobce se stal nekontaktní. Svědek popsal žalobce jako sympatického chytrého pána, který ví, o čem mluví, psychicky byl pořádku, pouze byl tísni a hrozilo mu, že přijde o střechu nad hlavou, pokud nebude dluh zaplacen včas, proto velmi spěchal na uzavření kupní smlouvy. Žalobce chodil s [anonymizována dvě slova], ale jeho [anonymizováno] stav byl jinak dobrý.

26. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že svědek [příjmení] ho zná osobně a o pozemku věděl, žalovaný si na internetu zjistil, jaké má žalobce za pozemky. Žalobce pozemky nabízel, protože je chtěla koupit paní z [obec], která nabízela [částka] za [anonymizováno], žalobce jí to chtěl prodat za [částka], nešlo mu o peníze. Žalovaný a svědek mu slíbili, že mu okamžitě zaplatí [částka]. Žalobce ručil svými nemovitostmi za půjčku svého [anonymizováno], ten prohýřil všechny peníze a půjčil si peníze od žalovaného. Žalobce to chtěl zaplatit z prodeje [anonymizováno]. Žalobce peníze urychleně nepotřeboval, žádné dluhy neměl. Žalobce svým domem ručil za půjčku [anonymizováno], ten peníze z půjčky prosázel. Žalobce nechtěl, aby byly v rodině dluhy a chtěl to za [anonymizováno] zaplatit. Nátlak na žalobce spočíval v tom, že přijel žalovaný s panem [příjmení], aby šel něco podepsat na poštu, byl nutný ověřený podpis. Žalobce nechtěl přeloženou listinu podepsat, ale řekli mu, že je to pouze listina. Když mu následně soused řekl, že o všechno přijde, tak chtěl vše zrušit a věc řešil i přes policii. Pan [anonymizováno] věděl, že žalobce má v rodině dluhy, žalobce mu to řekl a také mu řekl, že to chce prodat. Žalovaný mu za [anonymizováno] nabízel [anonymizováno], následně [částka] a poté pouze [částka], žalobce to odmítl. Žalobce ke své osobě uvedl, že je hloupý, nerozumí tomu, takto podepsal a druhý den to jel zrušit. S rodinou nebo právníkem se neporadil, protože tomu nerozumí. Žalobce kupní smlouvu nečetl, myslel si, že pouze podepisuje nějakou listinu, aby žalovaný a pan [příjmení] neměli strach o peníze. Smlouvu podepsal na poště v [obec]. Dále uvedl, že zástavní smlouvu podepsal na [anonymizováno] půjčku, protože je hloupý, měl [anonymizováno] rád a chtěl mu pomoci. Žalobce zástavní smlouvu nečetl, podepsal ji proto, že věřil tomu, že se všechno srovná, nechtěl mít v rodině dluhy. Už za [anonymizováno] zaplatil dluhy ve stovkách tisíců.

27. Soud výpověď žalobce hodnotí jako nevěrohodnou a účelovou. Výpověď často nedávala smysl, byla vnitřně rozporná a je rovněž v rozporu s provedenými listinnými důkazy. Žalobce rovněž ve své výpovědi uvedl skutečnosti, které nevyplývají z žádných jiných důkazů ani nejsou tvrzeny v žalobě.

28. Soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejíž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], a pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemek p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] za kupní cenu [částka] a zřízeno věcné břemeno – služebnost vody, stezky a cesty ve prospěch k tíži pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], [příjmení] [okres] ve prospěch pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./e.č. a pozemku [parcelní číslo] Cena předmětných pozemků nacházejících se v k. ú. [obec] byla odhadem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] odhadnuta na celkovou částku [částka]. K uzavření smlouvy došlo z důvodu, že k pozemkům ve vlastnictví žalobce, konkrétně k pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, les. hosp. a pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] bylo zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [anonymizováno] žalobce jako vydlužitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako zapůjčitelem. Žalobce proto potřeboval peníze na splacení dluhu za svého [anonymizováno], aby nedošlo k realizaci zástavního práva, o čemž se svěřil paní [příjmení], která předala kontakt na žalobce panu [příjmení], s tím, že by mu mohl pomoci. Pan [anonymizováno] po schůzce se žalobcem kontaktoval svého známého, žalovaného, zda nemá zájem o koupi pozemku v [obec], což žalovaný viděl jako možnou investici. Žalobce a žalovaný se poté sešli a žalovaný se následně seznámil se situací žalobce, s pomocí jeho [anonymizováno] si obstaral zástavní smlouvu a vyjádření zástavního věřitele ohledně aktuální výše dluh [anonymizováno] žalobce. Poté se opět sešli a domluvili se, jaké pozemky budou předmětem kupní smlouvy a jaká bude kupní cena. Následně nechal žalovaný v advokátní kanceláři vypracovat kupní smlouvu a opět se se žalobcem sešli za účelem podpisu smlouvy. Žalobci byla smlouva předložena u něho doma, následně jeli na poštu do [obec] smlouvu podepsat. K podpisu smlouvy došlo dne [datum], dne [datum] podal žalovaný návrh na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí. Žalobce se snažil vklad vlastnického práva zvrátit, dne [datum] vzal návrh na vklad vlastnického práva zpět a rovněž kontaktoval žalovaného ohledně neplatnosti smlouvy a zpětvzetí návrhu na vklad. Žalovaný požadavek odmítl. Návrhu na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni bylo vyhověno a vklad byl proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dne [datum] podal žalobce na žalovaného trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu. Věc byla policií odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a věc nelze vyřídit jinak. Policie mimo jiné vycházel z podaného vysvětlení paní [příjmení], která uvedla, že kontakt žalobce s panem [příjmení] zprostředkovala ona poté, co se jí žalobce svěřil se svou situací. Rovněž je vycházeno z podání vysvětlení pracovnice České pošty, jež podpisy na smlouvě ověřovala, která uvedla, že se žalobcem při ověřování hovořila a ten jí sdělil, že prodává pozemky kvůli dluhu [anonymizováno], jeho chování hodnotila jako vyrovnané, dotyčný se nejevil ve stresu nebo pod nátlakem.

29. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

30. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

31. Podle ustanovení § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

32. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

33. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

34. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

35. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v [anonymizováno] poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

36. Podle ustanovení § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

37. Podle ustanovení § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

38. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda u žalobce existuje naléhavý právní zájem, neboť jeho absence by již přímo směřovala k zamítnutí žaloby. K tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, vyžaduje zákon existenci naléhavého právního zájmu. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71). V dané věci právní zájem žalobce spočívá v tom, že stav zapsaný v katastru nemovitostí nekoresponduje se stavem faktickým, jak jej vnímá žalobce. Bez rozhodnutí soudu o určení vlastnictví nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí a vlastnické právo žalobce ke sporné části pozemku je tak nejisté.

39. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena v kupní smlouvu ve smyslu § o. z., na jejímž základě žalobce převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaným za sjednanou kupní cenu ve výši [částka]. Kupní cena byla žalovaným uhrazena v souladu s kupní smlouvou na účet zástavního věřitele. Žalovaný byl zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Povinnosti obou stran z takto uzavřené smlouvy tak byly splněny.

40. Žalobce namítal neplatnost kupní smlouvy, kterou odůvodnil tím, že na něho byl ze strany žalovaného a jeho poradce pana [příjmení] vyvinut nátlak k podpisu této smlouvy a žalovaný ve zlém úmyslu využil vysokého věku a špatného [anonymizováno] stavu žalobce. Právnímu jednání tak chyběla vůle jednající osoby, neboť žalobce neměl vůli podepsat smlouvu s tímto obsahem. Žalobce také měl při uzavření smlouvy využít omylu na straně žalobce, který spočíval v tom, že žalobce se řádně neseznámil s obsahem smlouvy. Jednání žalovaného pak žalobce považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy.

41. Prvně soud uvádí, že s nedostatkem vůle jednající osoby občanský zákoník spojuje zdánlivost, nikoliv neplatnost právního jednání. O právní jednání jde pouze tehdy, pokud jednající jednat chtěl, mimovolní projevy, např. reflexní pohyby, právním jednáním být nemohou.

42. Omyl je vadou vůle spočívající v tom, že jednající má nesprávnou nebo nedostatečnou představu o právních účincích právního jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1467/2010). Neplatnost právního jednání je následkem omylu, jestliže jde o omyl podstatný, druhá strana je na omylu účastna a omyl je omluvitelný. O omluvitelný omyl nejde, pokud mýlící se osoba z nedbalosti nevyužila možnost ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu, tedy měla-li možnost se takovému omylu vyhnout vlastní pečlivostí při seznání skutečností pro uskutečnění právního úkonu rozhodujících (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1251/2002). Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007). Uvedením jednajícího v omyl se pak rozumí, že omyl je důsledkem činnosti druhé strany, jako např. poskytnutí nesprávných informací.

43. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá. Odpovídajícím právním následkem porušení dobrých mravů je proto ve všech případech absolutní neplatnost právního jednání. Závěr, že rozpor s dobrými mravy působí vždy absolutní neplatnost, je obsažen i v důvodové zprávě, odpovídá tedy i úmyslu zákonodárce.

44. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce měl vůli uzavřít předmětnou kupní smlouvu. Jednání účastníků od počátku směřovalo k uzavření kupní smlouvy. Již k prvnímu kontaktu mezi žalobcem došlo z důvodu, že žalobce potřeboval peníze na úhradu dluhu svého [anonymizováno], který byl zatížen zástavním právem. Soud v tomto směru rovněž poukazuje na rozpor mezi tvrzeními žalobce a provedenými důkazy včetně účastnické výpovědi žalobce a dopisů právního zástupce žalobce adresovaných žalovanému. Z žaloby a rovněž korespondence mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným, resp. jeho právním zástupcem vyplývá, že žalobce zamýšlel uzavřít kupní smlouvu, sporoval však předmět převodu, kdy součástí převodu byly pozemky, jež žalobce nezamýšlel prodat. V účastnické výpovědi však žalobce uvedl, že vůbec nevěděl, že uzavírá kupní smlouvu, ale pouze jakousi listinu, která měla potvrdit, že žalovaný nebude po žalobci nárokovat peníze jako úhradu dluhu jeho [anonymizováno], který si měl údajně od žalovaného půjčit peníze. Skutečnost, že vůle žalobce směřovala k uzavření kupní smlouvy potvrzuje podané vysvětlení zaměstnankyně pošty, která ověřovala podpisy na kupní smlouvě a jež žalobce znala. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce zamýšlel na žalovaného převést všechny pozemky, které jsou předmětem kupní smlouvy. Tvrzení žalobce, že pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a pozemek [číslo] v k. ú. [obec] byly dospány do kupní smlouvy těsně přede jejich podpisem zpochybňuje již dopis právního zástupce žalobce adresovaný žalovanému, kde je jako jediný zamýšlený předmět koupě uveden pozemek v [obec]. Dále není zřejmé, kde by si žalovaný či pan [příjmení] zjistili, že žalobce vlastní pozemky v [obec], neboť ty nebyly zatíženy zástavním právem a žalovaný je k prodeji veřejně nenabízel. Z cenového odhadu, který si nechal vypracovat žalobce na [anonymizováno] roku [rok] vyplývá, že cena pozemku [parcelní číslo] činí [částka], což žalobce v době jednán o prodeji věděl. Výtěžek z prodeje pozemku [parcelní číslo] tak zjevně nemohl postačit k úhradě dluhu ve výši [částka].

45. Žalobce dále uvedl, že jednal v omylu, který spatřuje ve skutečnosti, že si listinu, kterou podepisoval nepřečetl. Zjištěné skutečnosti však nasvědčují tomu, že žalobce obsah kupní smlouvy znal. Pokud by se žalobce skutečně s obsahem smlouvy před jejím podpisem neseznámil, nejednalo by se o omluvitelný omyl, neboť žalobce měl možnost ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního jednání seznámením se s obsahem smlouvy, která mu byla před podpisem předložena. Smlouva byla uzavřena písmeně, nemovitosti, které byly předmětem koupě, byly řádně specifikovány na první straně smlouva je tučným písmem nepřehlédnutelně označena jako kupní smlouva. Pokud by žalobce skutečně jednal v omylu o obsahu listiny, kterou podepisuje, nebyl by omyl důsledkem činnosti druhé strany, neboť smlouva mu byla předložena k přečtení, její obsah byl výsledkem vzájemného jednání smluvních stran a byl zcela jednoznačná, smlouva byla přehledná. Předpoklady pro neplatnost z důvodu omylu ve smyslu § 583 o. z. tak nebyly naplněny a smlouvu nelze z tohoto důvodu považovat za neplatnou.

46. Žalobce dále poukazoval na to, že jednání žalovaného směřující k uzavření kupní smlouvy bylo v rozporu v dobrými mravy. Žalovaný měl žalobci podstrčit kupní smlouvu motivován se na žalobci majetkově obohatit. Za tímto účelem měl v žalobci vyvolat pocit tísně a obav, že přijde o svůj dům v důsledku realizace zástavního práva zřízeného za účelem zajištění pohledávky úvěrové společnosti za [anonymizováno] žalobce.

47. Ze skutkového stavu, jak byl zjištěn rozpor předmětné kupní smlouvy s dobrými mravy nevyplývá. Naopak je z provedeného dokazování zřejmé, obsah kupní smlouvy byl výsledkem vzájemného jednání účastníků, nebyla žalobci podstrčena bez jeho vědomí o jejím obsahu. Žalobce od počátku zamýšlel prodat některé ze svých nemovitostí. Obsah kupní smlouvy musel být žalobci znám a smlouva neobsahuje žádná skrytá ujednání. Smlouva je přehledná, je nadepsána tučným písmem, převáděné nemovitosti jsou uvedeny tučně na první straně smlouvy. Cena předmětu koupě nebyla nepřiměřeně vysoká, naopak výrazně převyšovala cenu odhadnutou Ing. [anonymizováno] v odhadu ze dne [datum] a odhadu ceny pozemku v [obec] vypracovaného realitní kanceláří.

48. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a sdělení zástavního věřitele vyplývá, že žalobce skutečně byl v tíživé situaci a hrozila realizace zástavního práva k nemovitým věcem v jeho vlastnictví, včetně domu. Tato skutečnost je podpořena i usnesením policie o odkladu trestní věci, konkrétně ze zjištění z podaného vysvětlení paní [příjmení], ze kterého vyplývá, že žalobce o této skutečnosti věděl, a sám měl zájem svoji situaci vyřešit. Za tímto účelem mu paní [příjmení] zprostředkovala kontakt s panem [příjmení], který po schůzce se žalobcem sehnal jako kupce žalovaného. Nelze proto přisvědčit žalobci, že obavy a pocit tísně v něm vyvolali žalovaný a pan [příjmení]. Žalobce si tak byl prokazatelně vědom své situace před prvním setkáním s panem [příjmení] a žalovaným. Rovněž se nelze ztotožnit s tvrzením žalobce, že žalovaný měl v úmyslu se na žalobci majetkově obohatit. Z provedeného dokazování vyplývá, že cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla odhadnuta na částku [částka] a cena pozemku [číslo] v k. ú. [obec] byla odhadnuta na částku [částka] Cena pozemku v [obec] byla po uzavření smlouvy realitní kanceláří vyčíslena na částku [částka]. K úhradě dluhu ve výši [částka] tak nemohl postačovat výtěžek z prodeje pozemku [parcelní číslo]. Žalobce vzhledem k tomu, že si odhad nechal vypracovat, musel vědět, jaká je hodnota těchto nemovitostí.

49. Žalobce je sice osobou vysokého věku, nevykazuje však známky dezorientace či„ hlouposti“, jak o sobě tvrdí. Žalobce krátce před uzavřením předmětné smlouvy právně jednal i v právně složitějších věcech než uzavření kupní smlouvy, když uzavřel smlouvu o zřízení zástavního práva s úvěrovou společností. Rovněž ze svědecké výpovědi pana [příjmení] vyplývá, že se mu naopak jevil chytrý a ve věci orientovaný. Rovněž z prokázané skutečnosti, že si uvědomoval svoji tíživou situaci vzniklou zřízením zástavního práva a dluhu jeho [anonymizováno], lze usoudit, že si byl vědom důsledků uzavíraných smluv.

50. Projednávanou věcí se na základě [anonymizováno] oznámení podaného žalobcem zabývala policie, která věc odložila, neboť ve věci není podezření na spáchání trestného činu a věc nejde vyřídit jinak. Z prověřování provedeného policií vyplývá, že žalobce si byl vědom obsahu listiny, kterou podepisoval. I s přihlédnutím k této skutečnosti nelze učinit závěr, že by žalovaný vyvolal v žalobci tíseň a podstrčil mu smlouvu, jejíž obsah žalobce neznal a neměl možnost se s ním seznámit s motivem se na žalobci majetkově obohatit.

51. Skutečnosti svědčící o nemravném jednání ze strany žalobce vyplývají pouze z účastnické výpovědi žalobce, kterou však soud považuje za nevěrohodnou. Nelze tak dospět k závěru, že by žalovaný využil tísně žalobce a podstrčil mu nevýhodnou kupní smlouvu, jejíž obsah nevyplýval ze vzájemného jednání.

52. Soud uzavřel, že smlouva uzavřená mezi účastníky byla výsledkem vzájemného jednání. Žalobci byl obsah smlouvy znám, přinejmenším měl možnost se s jejím konečným zněním seznámit před jejím podpisem. Smlouva tak nemůže být neplatná pro omyl ve smyslu ustanovení § 583 o. z. Jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy ani smlouvu samotnou nelze považovat ze jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný se uzavřením kupní smlouvy na žalovaném majetkově neobohatil.

53. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že kupní smlouva na nemovitou věc se zřízením věcného břemene je platná. Všechny předmětné nemovité věci byly a základě kupní smlouvy převedeny na žalovaného, který se stal jejich vlastníkem. Soud proto žalobu na určení, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí je žalobce, zamítl.

54. O nákladech řízní bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení plně úspěšný žalovaný má právo na jejich náhradu. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, jednání soud dne [datum] a [datum]), částky 1 550 Kč za jeden právní úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]), paušální náhrady výdajů za pět úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH ze všech těchto částek ve výši 3 244,50 Kč Celkem bylo žalovanému na nákladech řízení přiznáno 18 694,5 Kč.

55. Závěrem soud dodává, že pokud v daném řízení provedl další důkazy, které nyní nehodnotí, je to z důvodu nadbytečnosti, neboť pro rozhodnutí věci nejsou podstatné.