12 C 431/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné na neprovdanou matku,

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně měsíčně částkou 2 200 Kč do každého 15. dne v měsíci, za které výživné náleží, a to s účinností od 1. 9. 2021 do [datum].

II. Ve zbytku se žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč zamítá, tedy v té části, kde žalobkyně požadovala výživné v částce vyšší než je přiznaná částka 2 200 Kč měsíčně.

III. Řízení se zastavuje ohledně požadovaného výživného za období od [datum] do [datum].

IV. Dlužné výživné za období od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022 ve výši 19 800 Kč je žalovaný povinen platit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 100 Kč, splatných spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k [název soudu] dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému stanovena povinnost hradit jí výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od [datum]. Usnesením OS v [obec] č.j. [číslo jednací] došlo k vyslovení místní nepříslušnosti daného soudu a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Liberci, jakožto soudu místně příslušnému, neboť žalovaný má trvalé bydliště v okrese [obec].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s požadovanou částkou nesouhlasil, neboť mu přišla nepřiměřeně vysoká, kdy za přiměřenou požaduje částku ve výši 2 000 Kč měsíčně.

3. Žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jí dne [datum] narodil syn [jméno] [příjmení], otcovství žalovaného k dítěti bylo určeno rozsudkem OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Tamní soud zároveň schválil dohodu, že otec bude na výživu nezletilého [jméno] s účinností od [datum] měsíčně přispívat částkou 2 000 Kč splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky. Žalobkyně dále uvedla, že je rozvedená, během těhotenství, ale ani po narození dítěte jí žalovaný ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a slehnutím. U soudního jednání pak žalobkyně konkretizovala, že náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím nepožaduje, předmětem nároku je pouze platba výživného na její osobu.

4. Ke svým majetkovým poměrům žalobkyně uvedla, že po narození syna pobírala podporu v mateřství ve výši 20 000 Kč měsíčně, a to až do konce srpna 2021, od září 2021 nastoupila na rodičovskou dovolenou na 4 roky. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 677 Kč (toto tvrzení doložila přehled vyplacených dávek SSP za období od ledna 2022 do května 2022). Dále žalobkyně pobírá přídavek na dítě ve výši 1 130 Kč (doloženo zprávou z ÚP ČR – Krajská [pobočka] - přehledem vyplacených dávek za období od ledna 2022 do května 2022). Kromě nezletilého [jméno] má ještě další dvě nezletilé děti, a to [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (jejich otec výživné neplatí, neboť je v insolvenci a má dluh na výživném ve výši 200 000 Kč). Žalobkyně bydlí v nájemním bytě, kde za nájem platí 9 500 Kč měsíčně a jednou za 3 měsíce platí zálohy na stočné a elektřinu ve výši 3 000 Kč (doloženo nájemní smlouvou, smlouvou o prodloužení nájmu bytu). Další výdaje má s chodem domácnosti, kdy musí zajišťovat základní potřeby pro svou osobu a nezletilé děti, přičemž jim finančně vypomáhá její matka, a to částkou 3 000 Kč měsíčně. Před nástupem na mateřskou dovolenou žalobkyně pracovala v [anonymizováno] nemocnici v [obec] a předtím v [nemocnice] ve [anonymizováno] jako [anonymizováno] a její měsíční příjem činil cca 26 000 Kč. Následně pak žalobkyně doplnila, že dva měsíce před porodem měla tzv.„ covidovou ošetřovačku“ a pobírala 16 000 Kč.

5. V průběhu jednání, které proběhlo dne [datum], žalobkyně vzala částečně žalobu zpět a to ohledně výživného za období od [datum] do 31. 8. 2021. Výživné omezila do dvou let věku dítěte, tj. do [datum] (ze zákona je zřejmé, že výživné neprovdané matky lze požadovat pouze do dvou let od narození dítěte). S ohledem na procesní postoj žalobkyně soud řízení zastavil ohledně požadovaného výživného za období od [datum] do [datum] dle ustanovení § 96 o.s.ř.

6. Žalobce se vyjádřil ke svým majetkovým poměrům, kdy uvedl, že do konce srpna 2021 činil jeho měsíční příjem přes 26 000 Kč měsíčně, od září 2021 do konce roku byl jeho příjem 24 000 Kč měsíčně. Od ledna 2022 pak má pouze 21 000 Kč měsíčně (doloženo zprávou od zaměstnavatele žalovaného [příjmení] měst [obec] a [anonymizováno] n. [právnická osoba] – mzdový list od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022). Dále žalovaný uvedl, že od půlky listopadu pracuje na nižší úvazek, neboť chtěl mít volné víkendy, aby se mohl stýkat se synem. Za synem pravidelně dojíždí a toto jsou další výdaje navíc. Oproti skutečnostem, které jsou uvedeny v rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] došlo k další změně, neboť doplatil úvěr, který do [anonymizováno] [rok] splácel ve výši 6 000 Kč měsíčně (bydlení má zajištěno ve vlastní nemovitosti). Jinak nadále trvá jeho vyživovací povinnost k dceři [jméno], která studuje [anonymizováno] školu a které platí na základě jejich dohody částku 2 500 Kč měsíčně.

7. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně pečuje o dítě narozené účastníkům dne [datum]. Žalobkyně pobírala před porodem syna průměrnou měsíční mzdu ve výši 26 000 Kč, kterou by pobírala i v případě, že by nenastoupila na mateřskou (rodičovskou dovolenou) a byla i nadále v pracovním poměru. Pro úplnost je třeba dodat, že příjmy v době covidové pandemie nemohou sloužit jako směrodatný ukazatel životní úrovně a příjmů žalobkyně před porodem, neboť se jednalo o výjimečnou situaci.

8. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák., není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

9. Účelem tohoto ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu částečné kompenzace nákladů vynaložených v souvislosti s těhotenstvím a porodem a snaha o vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je tak mj. skutečnosti, že došlo ke snížení příjmu matky. Z uvedeného dokazování vyplývá, že v případě žalobkyně skutečně došlo ke snížení příjmu matky a je povinností žalovaného platit přiměřenou výživu po dobu dvou let od narození dítěte. Jelikož byly splněny podmínky pro stanovení výživného žalobkyně, co by neprovdané matky, soud žalobě částečně vyhověl, kdy přiznal měsíčně částku 2 200 Kč a to s účinností od 1. 9. 2021 do dvou let dítěte, tj. do [datum].

10. Soudem stanovená částka je přiměřená s ohledem na majetkové a výdělkové poměry žalovaného. Žalobu pak soud zamítl v té části, kde žalobkyně požadovala výživné vyšší než přiznané výživné ve výši 2 200 Kč měsíčně, neboť v tomto rozsahu na výživné s ohledem na zjištěné skutečnosti nárok nemá.

11. Na výživném vznikl dluh ve výši 19 800 Kč za období od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022, neboť bylo prokázáno, že žalovaný na výživném žalobkyni doposud nic neuhradil. S ohledem na finanční a sociální situaci žalovaného soud povolil přiměřené splátky, a to ve výši 1 100 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení. Výše splátek je přiměřená finančním poměrům žalovaného a zároveň se žalobkyni v přiměřeném časovém období dostane plnění, na které má nárok.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně nepožadovala náhradu nákladů řízení a rovněž tak žalovaný nepožadoval náhradu nákladů řízení a s ohledem na procesní situaci, kdy žalobkyně i žalovaný měli částečný úspěch ve věci.