12 C 516/2019
č. j. 12 C 516/2019-71
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 2 416 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení, který vznikl z důvodu neúhrady pojistného za období od 1. července do 1. listopadu. Soud uznal nárok žalobkyně, která získala právo na částku přechodem pojistného kmene, a to na základě § 2782 a § 2804 občanského zákoníku a § 105b odst. 1 zákona o pojišťovnictví. Závěr o skutkovém stavu byl potvrzen i vzhledem k tomu, že žalovaný nezamítl nárok ani nevyzval k jednání. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul titul. jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky 2 416 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 416 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 216 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 416 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Původní žalobkyně (právnická osoba) se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění s aktualizací Bel Mondo PLUS. Žalovanému plynul ze smlouvy závazek hradit pojistné ve výši 554 Kč měsíčně. Svoji povinnost žalovaný porušil, když neuhradil pojistné za období od 1. 7. 2018 do 1. 11. 2018 (2 216 Kč). Původní žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužného pojistného, a proto jí vzniklo právo na sjednaný poplatek ve výši 200 Kč Celkem žalovaný dluží částku 2 416 Kč. Nárok původní žalobkyně poté přešel na základě smlouvy o převodu pojistného kmene ze dne 21. 12. 2019 na žalobkyni.
2. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má poslední známé bydliště v České republice, a to na adrese adresa žalovaného. Na adrese trvalého pobytu se nezdržuje. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své poslední známé bydliště.
3. Protože se soudu nepodařilo zjistit aktuální pobyt žalovaného žádnými dostupnými prostředky, soud mu usnesením ze dne 10. 11. 2020, č. j. 12 C 516/2019-27, ustanovil opatrovníkem v tomto řízení titul titul. jméno příjmení, advokáta. Ten učinil nárok žalobkyně nesporným.
4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného prostřednictvím opatrovníka, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Opatrovník žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi původní žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 15. 6. 2018 uzavřena pojistná smlouva číslo (ev. č. návrhu číslo), s počátkem pojištění od 1. 7. 2018, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění s aktualizací Bel Mondo PLUS. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 554 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 7. 2018 do 1. 11. 2018 (2 216 Kč), a to ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Původní žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužného pojistného, a proto jí vzniklo právo na sjednaný poplatek ve výši 200 Kč Celkem žalovaný dluží částku 2 416 Kč. Následně dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene původní žalobkyně na žalobkyni 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
7. Dle § 105b odst. 1 věty prvé zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části.
8. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené původní žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má pojistitel právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že došlo k upomínání žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež její předchůdkyni vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Spolu s převodem pojistného kmene původní žalobkyně na žalobkyni, vstoupila žalobkyně v souladu s ustanovením § 105b odst. 1 věty prvé zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, do všech práv a povinností z citované pojistné smlouvy. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
9. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).
11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.