12 C 69/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 1 260 557 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

III. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému poměrnou část nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

V. Žalobkyně je povinna nahradit státu na účet Okresního soudu v Liberci náklady ve výši , částka, , spočívající v nezálohovaném znalečném, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit státu na účet Okresního soudu v Liberci náklady ve výši , částka, spočívající v nezálohovaném znalečném, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právnická osoba, společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné zprostředkování obchodu a služeb. Žalovaný je fyzická osoba podnikající, kdy předmětem podnikání jsou mimo jiné , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, – společnost , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „investor“) je vlastníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , na p.č. st. , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “). Investor si objednal u žalobce zajištění komplexní , Anonymizováno, , Anonymizováno, Za tímto účelem uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o dílo, na základě které se žalovaný zavázal provést dílo dle projektu, který zpracoval architekt, tento projekt byl součástí dané smlouvy. Za provedení díla se žalobce zavázal uhradit částku ve výši , částka, bez , Anonymizováno, , přičemž se jednalo o cenu pevnou, stanovenou dle projektu. Žalobce uhradil na základě jednotlivých dílčích faktur žalovaného zálohy na dílo v celkové výši , částka, bez , Anonymizováno, . Následně byl žalobce žalovaným vyzván k úhradě další částky s tím, že už měly být zálohy prostavěny. Žalobce tedy provedl kontrolu a zjistil, že prostavěná částka zcela neodpovídá poskytnutým zálohám, kdy zálohy převyšují rozsah dokončených , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne , datum, žalobce od smlouvy odstoupil, s čímž žalovaný souhlasil. K odstoupení od smlouvy došlo z důvodu prodlení s termínem plnění ze strany žalovaného /výpovědní důvod dle čl. , Anonymizováno, /. Po odstoupení od smlouvy zadal investor vypracování znaleckého posudku soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , znalci z oboru ekonomika (odvětví ceny a odhady, specializace oceňování stavebních prací, položkové rozpočty a kalkulace), který měl stanovit hodnotu zhotovitelem provedených stavebních prací včetně dodávky , právnická osoba, na předmětné nemovitosti, a to do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tj. do doby odstoupení od smlouvy o dílo. Dle tohoto posudku měla být prostavěna částka ve výši , částka, bez DPH a žalobkyně po žalovaném požaduje bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeným dopisem dne , datum, (doloženo podacím lístkem).

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, zdůraznil, že žalobce zcela účelově neocenil všechny provedené práce ze strany žalovaného. Jím skutečně provedené práce si nechal ocenit odbornou firmou a výsledná částka jím provedených prací činí , částka, včetně DPH (tj. bez DPH částka , částka, ), je to naopak žalobce, kdo dluží žalovanému peníze ve výši , částka, (pro úplnost soud dodává, že žalovaný svůj požadavek na zaplacení dané částky vznesl jako vzájemný návrh, který soud usnesením č. j. , spisová značka, vyloučil k samostatnému řízení, toto bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku). Žalovaný nesporoval, že dne , datum, obdržel od žalobce odstoupení od předmětné smlouvy, s čímž souhlasil. U jednání účastníci učinili nesporným, že k odstoupení od smlouvy o dílo došlo ke dni , datum, , tj. ke dni, kdy právní zástupce žalovaného e-mailem potvrdil odstoupení od smlouvy). Sporný byl rozsah žalobcem provedených prací.

3. U jednání dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil, soud proto postupoval dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a řízení částečně zastavil (viz. výrok II. tohoto rozsudku). Předmětem řízení zůstala částka , částka, s příslušenstvím.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku st.p.č. , hodnota, , (součástí pozemku je stavba č.p. , Anonymizováno, ), zapsáno na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , je společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . se sídlem , adresa, .

5. Ze Smlouvy o dílo (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že byla podepsána , datum, a smluvními stranami jsou za objednatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastoupený jednatelem , adresa, a za zhotovitele , Jméno žalovaného, (z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že zhotovitel je podnikatel s předmětem podnikání mimo jiné v oboru přípravné a dokončovací stavební práce a specializované stavební činnosti); předmětem smlouvy bylo provést stavební a montážní práce na nemovitosti , adresa, , spočívající v odstranění vad nemovitosti způsobené fyzickým opotřebením a uvedení nemovitosti do provozuschopného stavu, a to v souladu s projektem vypracovaným architektem objednatele, kdy projekt byl součástí této smlouvy. Zhotovitel měl dodat veškerý materiál k provádění prací a tento měl být dle smlouvy zahrnut v ceně díla. Dále bylo dohodnuto, že přesná specifikace provedených prací musí být součástí faktury. K předání díla došlo , datum, , termín dokončení byl stanoven na , datum, . Cena byla sjednána ve výši , částka, bez DPH, jednalo se o pevnou cenu, která mohla být změněna pouze za podmínek stanovených ve smlouvě. Z bodu , Anonymizováno, smlouvy vyplývá, že zhotovitel měl vystavovat měsíční zálohové faktury odpovídající věcně provedeným pracím na stavbě. Z bodu , Anonymizováno, smlouvy vyplývá, že zhotovitel se zavázal, že zajistí provádění prací /i technický dohled nad jejich prováděním/ odbornými pracovníky s potřebnou kvalifikací a praxí. V bodě , Anonymizováno, je zakotveno, že zhotovitel předá objednateli jednotlivé dokončené části díla a bez předání nemůže provést fakturaci provedených prací. Dle bodu , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvy byl objednatel oprávněn dát zhotoviteli příkaz k přerušení prací na díle nebo odstoupit od smlouvy v konkrétně stanových případech. V daném případě bylo jako důvod odstoupení uvedeno to, že je zhotovitel v prodlení s plnění závazků této smlouvy o více než 15 kalendářních dnů.

6. Z emailové korespondence ze dne , datum, vyplývá, že žalovaného zastupoval advokát , Jméno advokáta, , který potvrdil, že jeho klientovi bylo doručeno odstoupení od smlouvy a s tímto žalovaný souhlasí. Žalovaný nesouhlasil s důvodem odstoupení od smlouvy, kdy důvodem mělo být prodlení žalovaného, což však žalovaný popírá, neboť prováděl dohodnuté vícepráce, nicméně smluvní vztah vzniklý na základě dané smlouvy o dílo považuje za ukončené.

7. Z faktur č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, vyplývá, že žalobce na zálohách zaplatil v období od , datum, do , datum, celkem částku , částka, (mezi účastníky učiněno nesporným). Jednalo se o dílčí faktury, kde je pouze uvedeno, že se jedná o rekonstrukci rekreačního objektu , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, , aniž by obsahovaly podrobný rozpis provedených prací.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce /oprava/ objektu č. , hodnota, v obci , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce zaplatil žalovanému na dílčích fakturách částku , částka, . Mezi účastníky bylo sporné, zda tato částka byla skutečně prostavěna. Zde je nutné podotknout, že žalobce měl povinnost dle smlouvy provádět řádnou kontrolu provedených prací a bez předání a převzetí díla nebo jeho části (vše mělo být zaznamenáno v předávacím protokolu) neměl vůbec provést fakturaci provedených prací. Z tvrzení jednatele žalobce bylo zjištěno, že placení zálohových faktur probíhalo tak, že žalovaný sdělil částku, kterou chce zaplatit a žalobkyně tuto odeslala, pouze rámcově bylo sděleno, na co má být záloha použita, žádné konkrétní údaje ohledně toho, na co má být záloha použita sděleny nebyly. Stavební dozor prováděl pan , jméno FO, , tedy jednatel žalobkyně, který sdělil, že po odstoupení od smlouvy žalovaný předložil několik vyúčtování, kdy se částky liší. Dále uvedl, že pokud jde o vícepráce, pak tyto byly zahrnuty už v rámci smlouvy o dílo. Žalovaný naopak tvrdil, že z jeho strany byly provedeny ještě další vícepráce, které byly ústně dohodnuty dodatečně, tedy nad rámec původního projektu a vše je zaznamenáno ve stavebních denících (tyto vícepráce vedly i k tomu, že dílo nemohlo být dokončeno v termínu). Pokud jde o platby dílčích faktur, došel soud k závěru, že ani jedna ze stran řádně neplnila své povinnosti, ke kterým se ve smlouvě o dílo zavázala. Žalobce platil dílčí faktury, aniž by si přesně zjistil, za co konkrétně tyto faktury byly vystaveny a žalovaný neuvedl ve fakturaci přesné položky, ať už jde o zálohové či dílčí faktury, mělo zde být uvedeno, na co budou požadované částky použity, nebo co konkrétně bylo prostavěno. Pokud bylo potřeba provést další vícepráce, měly strany uzavřít písemný dodatek tak, jak si ujednaly v závěrečném ujednání v bodě , právnická osoba, . dané smlouvy. Nicméně pro daný spor je podstatné, že strany platně odstoupily od smlouvy ke dni , datum, , stavba je v současné době dokončená, kdy dokončovací práce provedla jiná firma. Nutno zdůraznit, že žalobkyně v dané věci nikdy netvrdila, že by provedené práce někdy reklamovala jako vadné, ani netvrdila, že by provedené práce nebyly k jejímu prospěchu.

9. Investor si nechal vyhotovil od , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek č., hodnota, -, Anonymizováno, (datum objednání je uvedeno , datum, a datum zpracování , datum, ), účelem posudku bylo stanovit hodnotu provedených stavebních prací včetně dodávky , právnická osoba, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to k datu , datum, . Znalec určil hodnotu stavebních prací k datu , datum, na částku , částka, (cena obsahuje stavební práce, dodané materiály a DPH) a na základě tohoto vyjádření pak žalobce po žalovaném požaduje zaplatit částku , částka, s ohledem na přenesenou daňovou povinnost, kdy daň z přidané hodnoty platil objednatel sám, proto je prostavěná částka ve výši , částka, . Tento znalecký posudek byl předložen k důkazu, přičemž žalovaný zpochybnil jeho závěry. Soud uznal námitky žalovaného a dospěl k závěru, že tento listinný důkaz nelze považovat za znalecký posudek tak, jak předpokládá § 127a občanského soudního řádu, neboť nemá všechny zákonem požadované náležitosti a neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Třebaže součástí tohoto posudku byly položkové rozpočty, je zřejmé, že znalec nevycházel z kompletních údajů (sám znalec zde uvádí, že neměl k dispozici celkovou projektovou dokumentaci a informace mu předal pouze p. , jméno FO, , který stavbu řídil), znalec nikdy neoslovil zhotovitele, tedy žalovaného, aby mu předložil potřebné dokumenty, žalovaného nikdy nepřizval na místní šetření, aby byl odsouhlasen rozsah provedených prací, nález a závěr znaleckého posudku je velmi strohý, kdy sám znalec uvádí, že nemohl ověřit veškeré použité materiály a většinu dodaných výrobků (znalci nebyly předány žádné doklady o nákupu materiálů, dále uvádí, že nemohl vidět a zaměřit např. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), výčet prací a jejich ocenění vychází ze znalcem zjištěných dostupných informací a ocenění je z tohoto důvodu jen odborným odhadem. Dále znalec uvedl, že pokud mu budou předloženy další doklady, posudek doplní. K tomuto soud uvádí, že není možné, aby žalobce svůj žalobní nárok opíral o pouhý odhad, který byl učiněn, aniž by znalec měl potřebný podkladový materiál. V tomto znaleckém posudku nesedí časová posloupnost, kdy znalec uvádí jako datum objednání znaleckého posudku den , datum, , ale zároveň uvádí, že provedl prohlídku již dne , datum, a následně pak dne , datum, . Tento odborný odhad , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud hodnotí jako nedostačující, zde určenou cenu nelze brát jako objektivní pro přiznání nároku žalobce.

10. U soudního jednání, které se konalo dne , datum, obě strany navrhly přerušení řízení dle ustanovení § 110 o.s.ř. s tím, že budou jednat o smírném řešení věci (usnesením č.j. , spisová značka, bylo řízení přerušeno). Dne , datum, přišel soudu návrh žalobce na pokračování v řízení s tím, že žalobce v mezidobí zadal doplnění znaleckého posudku. Soudu byl k důkazu předložen „Znalecký posudek – upravený“ č. , hodnota, -, Anonymizováno, , který byl zpracován dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a zadavatelem byl opět investor. Tento „Znalecký posudek – upravený“ sice obsahuje znaleckou doložku, nicméně dle jeho obsahu je zřejmé, že ani tento upravený posudek nemůže objektivní. Znalec opět vycházel z nedostatečných podkladů, ani v tomto případě nekontaktoval žalovaného, aby si zajistil potřebné informace a listinné podklady pro řádné vypracování znaleckého posudku (žalovaného na místní šetření nepozval). To, že znalec vycházel pouze z informací a podkladů od žalobce a nespolupracoval s protistranou, byla jedna z hlavních výtek žalované strany a taktéž soudu, finálně i žalobce uznal toto pochybení. Soud k návrhu účastníků povolil přerušení řízení právě z toho důvodu, že se obě strany sejdou se znalcem a odsouhlasí si, jaká práce byly skutečně provedeny, neboť není možné, aby byl znalecký posudek vypracován na základě podkladů, které dodá jen jedna strana. Je třeba zdůraznit, že v upraveném znaleckém posudku opět chybí přesný výčet podkladů, ze kterých znalec vycházel, on sám uvádí, že neměl k dispozici nabídkový rozpočet zhotovitele ani jeho fakturaci; ve výčtu podkladů, ze kterých měl znalec vycházet nejsou uvedeny ani stavební deníky, které má k dispozici žalovaný a které rovněž v kopii byly zaslány soudu. V upraveném znaleckém posudku znalec uvádí, že osobní prohlídku objektu provedl dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (datumy prohlídky se odlišují od původního zpracování, což také věrohodnost daného posudku snižuje, stejně tak řada překlepů a nedostatečná grafická úprava, ale hlavně chybí přesvědčivost znaleckého posudku, kdy znalec nedostatečně zdůvodnil, jak ke svým závěrům dospěl, své závěry by měl mít opřeny o prameny, ze kterých čerpal. K použitelné metodice soud není oprávněn se vyjadřovat, neboť jde o odbornou otázku. Znalec sice uvádí výčet podkladů, ale pouze obecně, bez konkrétní specifikace použitých dat. Výsledná částka se liší od původního znaleckého posudku, v upraveném posudku znalec uvádí hodnotu provedených stavebních prací do , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce , částka, (na toto pak žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby). Přílohy upraveného znaleckého posudku jsou totožné s přílohami uvedenými v původním znaleckém posudku, pouze navíc je zde obsažena strohá fotodokumentace. Už samotný název posudku, tj. „Znalecký posudek – upravený“ neodpovídá standardní formulaci, kdy nemohlo jít ani o doplňující znalecký posudek, když původní vypracování je pouze odborným odhadem.

11. Soud k návrhu obou stran ustanovil znalce, jehož úkolem bylo vypracovat nový znalecký posudek (nikoliv tedy revizní). Ze seznamu znalců byl vybrán a ustanoven , tituly před jménem, , právnická osoba, , jeho úkolem bylo stanovit hodnotu provedených prací (včetně dodávky , právnická osoba, ), kterou provedl zhotovitel (žalovaný) pro objednatele (žalobkyně) na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, .

12. Znalecký posudek hraje významnou roli, neboť se jedná o odbornou otázku a rozhodnutí soudu závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, kterými soud nedisponuje, proto je soud na základě § 127 o.s.ř. povinen opatřit si k rozhodnutí o věci znalecký posudek. Dle ustanovení § 127a o.s.ř. si může účastník řízení sám opatřit znalecký posudek, na13. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kde určil hodnotu prací, které na předmětné stavbě provedl žalovaný na částku , částka, (bez DPH), tj. podle stavu obvyklých cen k roku , Anonymizováno, (jedná se o ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, tj. částka odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla). Tento znalecký posudek soud hodnotí jako řádný jak z hlediska věcní správnosti, tak i právní korektnosti (podrobně viz. níže bod 15.).

14. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soud ČR, který ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2616/2013 ze 17. 7. 2014 dospěl k závěru, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce. Soud je však povinen hodnotit znalecký posudek po stránce jeho obecné logiky, přesvědčivosti, jakož i z hlediska postupu, který ke zpracování posudku vedl. Znalecký posudek je důkazem, proto jej soud hodnotit musí (byť s omezeným spočívajícím v tom, že nesmí přezkoumávat odborné otázky). Soud hodnotí nejen samotný posudek, ale i postup znalce vedoucí ke zpracování znaleckého posudku, získané informační zdroje nebo spolehlivost metody použité znalcem. Soud se musí zabývat tím, zda posudek má všechny formální náležitosti, tedy, zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Má-li soud pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popř. aby vypracoval nový posudek, popř. ustanoví jiného znalce nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost. V daném případě soud nebyl povinen znalce , tituly před jménem, , jméno FO, požádat o vysvětlení či doplnění znaleckého posudku, neboť soud nebyl zadavatelem a pokud jsou ze strany soudu závažné pochybnosti o věcné správnosti a objektivitě, je z procesního hlediska logické, že se těmito listinnými důkazy soud dále nezabýval.

15. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 275/2006 ze dne 24. 4. 2008 vyslovil soud závěr, že pokud jedna ze stran nesouhlasí se znaleckým posudkem, je znalce třeba vyslechnout. Jestliže by nedošlo k výslechu zpracovatele znaleckého posudku, s nímž jedna ze stran nesouhlasí, bylo by řízení zatíženo vadou, pro kterou by odvolací soud mohl rozhodnutí soudu I. stupně zrušit a vrátit mu jej k dalšímu řízení s tím, že je nutno provést výslech znalce. V daném případě soud volal k výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , který závěry znaleckého posudku obhájil, odpověděl na všechny dotazy soudu, jasně a srozumitelně se vyjádřil ke všem připomínkám žalované strany. Pokud žalobkyně požadoval také výslech , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že závěry obou znalců budou navzájem konfrontovány, nebylo žalující straně vyhověno, neboť toto soud považuje za nadbytečné s ohledem na skutečnost, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, není revizním znaleckým posudkem a znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. jeho odborné vyjádření a upravený znalecký posudek nepovažuje za důkaz podle § 127a o.s.ř., když nemá všechny formální náležitosti a hlavně tyto „posudky“ nemohou být objektivní a přesvědčivé, když , tituly před jménem, , jméno FO, záměrně nespolupracoval s žalovaným, ale vycházel pouze z informací od zadavatele posudku (investora), popř. na základě podkladů od žalobkyně, což je závažné pochybení, a proto soud vyhodnotil, že tyto listinné důkazy jsou v daném řízení použitelné. Znalec čerpal informace jen od jedné ze stran sporu a druhá strana neměla možnost znalci prezentovat své stanovisko a předložit mu listiny či další informační zdroje, na základě kterých by třeba znalec dospěl k jiným závěrům.

16. Podle zásady volného hodnocení důkazů je na soudu, aby na základě vlastního uvážení posoudil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a aby pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Toto platí i pro hodnocení znaleckého posudku, na čemž nic nemění ani skutečnost, že hodnocení (podle § 132 o.s.ř.) nepodléhají odborné závěry, které jsou ve znaleckém posudku obsaženy, nýbrž jen to, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

17. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud shrnuje: tento posudek je plně přezkoumatelný, neboť znalec zdůvodnil, jak ke svým závěrům dospěl, podrobně uvedl, z jakých pramenů ve svém posudku čerpal (zajistil si všechny dostupné podklady od obou účastníků a na místní šetření pozval obě strany; vycházel ze sdělení obou účastníků, z obsáhlé fotodokumentace a dalších listinných důkazů, které si obstaral a které jsou přílohou znaleckého posudku); znalec se vyjadřuje i k otázce věrohodnosti dat, kdy uvádí důvody (bod , Anonymizováno, na straně , Anonymizováno, daného znaleckého posudku), pro které není v době vypracování posudku prakticky možné nesporně a jednoznačně identifikovat skladbu prací a jejich výměry, přesto s ohledem na zjištěné podklady, na fotografickou dokumentaci a na informace ze spisu, a dále s ohledem na výsledky rozsáhlého místního šetření, přistoupil k rekonstruování základní skladby a výměr provedených stavebních prací, a to na základě dílčích podkladů. Znalec dále zdůvodnil, jakou metodiku použil a na základě jakých myšlenkových postupů a úvah ke svým závěrům dospěl. Znalec má, Anonymizováno, potřebnou formální kvalifikaci pro zpracování znaleckého posudku, neboť dlouhodobě pracuje v předmětném oboru.

18. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:Právní úprava smlouvy o dílo je obsažena v ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Dle tohoto zákonného ustanovení účastníci uzavřeli smlouvu o dílo. V souladu s § 2620 odst. 1 si ujednali cenu pevnou částkou.Zánik závazku se upraven v obecných ustanoveních o závazcích. Odstoupení od smlouvy je zakotveno v ustanoveních § 2001 a následujících. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Tedy dochází k odpadnutí právního důvodu s účinky ex tunc. Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran (§ 2005 odst. 1 o.z.) V případě odstoupení od smlouvy o dílo tedy zanikají i povinnosti (a jim odpovídající práva druhé smluvní strany) zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí dílo a objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu.Ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil (§ 2991 o.z.). Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je také plnění z právního důvodu, který odpadl, jedná se o ty případy, u nichž v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně v důsledku další právní skutečnosti ztratil své právní účinky (odpadl). Po odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením. V případě, kdy podle zrušené smlouvy plnily obě strany, může každá ze stan požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala (§ 2993 o.z.). V případě, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné (např. spočívá v provedení výkonů a prací), má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 o.z.). V daném případě byly všechny práce provedené žalovaným ku prospěchu žalobce, který nikdy nenamítal řádnost poskytnutého plnění u díla, které nebylo dokončeno a předáno.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl (výrok I. daného rozsudku), a to s ohledem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy má za to, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, (jedná se o částku, kterou žalobkyně žalovanému zaplatila, nicméně z jeho strany v dané hodnotě nebylo poskytnuto plnění). Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III. daného rozsudku). Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením (§ 1970 o.z.). Žalobkyni náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona o.s.ř. tak, že soud přiznal ve věci převážně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve rozsahu 56,8 % (tj. po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci samé), což odpovídá částce , částka, . Jedná se o odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – dále jen „AT“), kdy z tarifní hodnoty , částka, činí částka za jeden úkon právní služby , částka, , právní zástupce žalovaného učinil 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), c), g) AT (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem, účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, a dne , datum, – v délce delší než 2 hodiny), tj. částka , částka, . K tomuto náleží 7 režijních paušálů á , částka, , tj. , částka, a 21 % DPH z těchto částek, tj. , částka, (zaokrouhleno na , částka, ). Celkem by náklady žalovaného při plném úspěchu ve věci činily , částka, . Procesní úspěch žalovaného činí 56,8 % což odpovídá částce , částka, zaokrouhleno na částku , částka, . Právní zástupce žalovaného si účtoval náklady ve výši 211 831,76, soud však nepřiznal odměnu za všechny účtované právní úkony, kdy z 12 úkonů přiznal pouze 7 (soud přiznal pouze úkon za jednu další poradu s klientem, a to dne , datum, , další úkon za poradu s klientem dne , datum, , ke které se měl žalovaný dostavit za účelem projednání otázek spojených s vypracovaným znalecký osudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a případnými otázkami na znalce soud nepřiznal, neboť žalovaný k soudu nepodal žádné konkrétní stanovisko ke znaleckému posudku ani žádné připomínky, lze tedy mít za to, že tato porada byla bezpředmětná, stejně tak porada dne , datum, , kdy měly být probírány další otázky související s probíhajícím řízení a nadcházejícím jednání, kdy žalovaný sdělil advokátovi další skutečnosti týkající se argumentů žalobkyně a provedených stavebních prací, opět z této porady nevzešlo žádné vyjádření či návrh na procesní postup, soud nic neobdržel a sporné otázky související s probíhajícím řízením již byly řešeny u předchozího jednání, z daného důvodu soud nepřiznal ani další účtovaný úkon, tj. vyjádření ke znaleckému posudku ze dne , datum, , neboť žalovaný žádné konkrétní vyjádření ke znaleckému posudku dne , datum, nezaslal, šlo pouze o vyjádření k podání žalobkyně, které právnímu zástupci žalované strany bylo zasláno pouze na vědomí, aniž by byla soudem vyžadována reakce žalovaného, toto podání tedy nelze hodnotit jako písemné podání procesně významné pro vedení řízení, tedy úkon právní služby, za který by bylo možné dle advokátního tarifu účtovat odměnu. Odměnu nelze účtovat ani za účast u místního šetření, které prováděl znalec za účasti zástupce žalobce a žalovaného. To, že se právní zástupce žalovaného zúčastnil tohoto místního šetření je čistě jeho aktivita, nešlo o účast při místním šetření, které by nařídil soud (toto by pak bylo bráno jako účast na jednání před soudem v místě šetření). Právní zástupce žalovaného si za účast na místním šetření účtoval 2 úkony s ohledem na jeho délku a cestovné, což však nebylo soudem přiznáno.

21. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě si znalec , tituly před jménem, , jméno FO, účtoval za vypracovaný znalecký posudek částku , částka, (usnesením č.j. , spisová značka, mu byla tato částka přiznána; usnesení je v právní moci od , datum, ). Znalečné bylo placeno jednak ze záloh, a to ve výši , částka, , kdy každý z účastníků zaplatil na zálohách , částka, , zbytek ve výši 18 477 bylo hrazeno ze státního rozpočtu. Dále si znalec účtoval částku , částka, za účast u soudního jednání dne , datum, , ke kterému byl volán, aby obhájil svůj znalecký posudek (usnesením č.j. , spisová značka, mu byla vyúčtovaná částka přiznána, toto usnesení je v právní moci od , datum, ; celá tato částka byla hrazena lze státního rozpočtu). Žalobkyně nebyla úspěšná v 78,4 % svého nároku, je tedy povinna platit náklady v daném rozsahu, což odpovídá částce , částka, (celkem účtované znalečné je ve výši , částka, , žalobkyně je povinna zaplatit 78,4 % těchto nákladů, což je , částka, , přičemž na zálohách žalobkyně již uhradila , částka, , tudíž jí ve výroku IV. tohoto rozsudku byla stanovena povinnost zaplatit , částka, . Žalovaný nebyl úspěšný ve 21,6 %, je tedy povinen platit náklady v daném rozsahu, což odpovídá částce , částka, , přičemž na zálohách zaplatil , částka, , tudíž mu ve výroku V. tohoto rozsudku byla stanovena povinnost zaplatit státu , částka, .