12 C 99/2022
č. j. 12 C 99/2022-18
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci vyhověl žalobkyni o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím za nucený odtah vozidla. Soud uznal, že žalobkyně byla oprávněna k odtahu podle koncesní smlouvy a nařízení o zákazu stání ve veřejném zájmu. Nárok byl považován za právně závazný, úroky z prodlení byly určeny od 26. listopadu. Náklady řízení ve výši 600 Kč byly přiznány žalobkyni jako úspěšné straně podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jakožto provozovatel na základě koncesní smlouvy byla oprávněna odtáhnout motorové vozidlo ve vlastnictví žalovaného zn. Peugeot, registrační značka, zaparkované v ulici ulice v obec, kdy toto vozidlo bránilo provedení blokového čištění komunikací. Odtaženo bylo dne datum v údaj o čase hodin a následně pak bylo vráceno na místo odtahu. Z průběhu odtahu byla provedena fotodokumentace a oznámení o provedení odtažení vozidla ev. číslo které bylo uloženo za přední stěrač odtaženého vozidla. Žalovanému pak byla doporučeným dopisem ze dne 9. 10. 2020 č.j. číslo spisová značka zaslána výzva k úhradě nákladů nuceného odtahu vozidla, kterou žalovaný nepřevzal a dlužnou částku neuhradil. Proti nařízenému odtahu a vzniklým nákladům podal žalovaný odvolání, kterému však nebylo odvolacím orgánem vyhověno. Protože žalovaný doposud ničeho neuhradil, žalobkyně se domáhá soudní cestou určení povinnosti k zaplacení nákladů za odtah ve výši 4 000 Kč.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, nic proti žalobě nenamítal.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v již podané žalobě. Protože bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že veškerá skutková tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, na základě koncesní smlouvy ze dne datum byla žalobkyně oprávněna provést odtah vozidla, neboť žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace ulice obec dočasným zákazem stání z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19 odst. 5, 6 zákona č. 13/1997 Sb. Tímto veřejným zájmem bylo označení uvedené ulice osazením dopravní značky„ Zákaz stání“ na základě rozhodnutí stát. instituce, odboru dopravy a majetku, č.j. spisová značka číslo, anonymizováno: číslo ze dne datum.
5. Žalobkyně prokázala, že na základě koncesní listiny je oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel v souladu s Nařízením územní celek číslo přičemž částka za uvedený odtah činí 4 000 Kč. Tato částka byla stanovena v článku 2 bod 1 písm. a) citovaného nařízení v částce 2 500 Kč za odtah úplný a za cenu zpětného odtahu, tj. navrácení vozidla na své místo účtovala pouze částku 1 500 Kč, ačkoli mohla být dle vyhlášky účtována částka vyšší.
6. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně po právu a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o příslušenství, bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z., neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou dlužné částky a žalobkyně má tedy nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tyto jsou požadovány ode dne následujícího, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Jedná se tedy o datum 26. 11. 2020, neboť do 25. 11. 2020 měl žalovaný na základě výzvy k úhradě dlužnou částku uhradit.
7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, přiznal částku ve výši 600 Kč. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrady 2 x 100 Kč Celkem tedy 600 Kč. Nebyly přiznány náklady spočívající v dani z přidané hodnoty, neboť žalobkyně nebyla zastoupena advokátem a nemůže tuto daň účtovat. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.