13 C 153/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 19 230 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 230 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 590 Kč ode dne 10. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 4 030 Kč ode dne 20. 7. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 8 710 Kč ode dne 7. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně zamítá, co do ročního zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 5 590 Kč ode dne 3. 5. 2022 do 9. 5. 2022.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 768 Kč, tuto k rukám advokátky žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně zahájila dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, řízení o zákonný příspěvek do [anonymizována tři slova] za období od [datum] do [datum] ve výši 5 590 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 4 030 Kč a od [datum] do [datum] ve výši 8 710 Kč, tj. celkem za 282 dnů po 65 Kč, kdy žalovaná coby provozovatelka osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, rg. zn. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměla sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu.

2. Dále žalobkyně nárokovala třikrát poplatek za mimosoudní uplatnění po 300 Kč za zaslané výzvy k úhradám příspěvků za každé jednotlivé žalované období, konkrétně za výzvu odeslanou [datum], která byla doručena dne [datum], dále odeslanou [datum] a doručenou [datum] a poslední odeslanou [datum] a doručenou dne [datum]. Jelikož žalovaná ve stanovených lhůtách dlužné příspěvky neuhradila, nárokovala žalobkyně od každého prvního dne prodlení s úhradou každého příspěvku, tj. pro částku 5 590 Kč splatnou [datum], pro částku 4 030 Kč splatnou [datum] a pro částku 8 710 Kč splatnou [datum], i zákonný úrok z prodlení až do zaplacení.

3. Žalovaná se k věci v průběhu řízení nijak nevyjádřila, nepřebírala zásilky a zůstala tak zcela pasivní. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedla, a nereagovala tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstala zcela pasivní.

4. Soud provedl důkazy navržené žalobkyní, kdy z vyžádané zprávy [stát. instituce], odboru dopravy zjistil, že během tvrzených obdobích byla vlastníkem a provozovatelem vozidla rg. zn. [anonymizováno] [číslo] zapsána žalovaná. Dle výpisu z databáze jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru 1 968 cm3. K úhradě dlužného příspěvku za období [datum] do [datum] ve výši 5 590 Kč byla žalobkyní žalovaná vyzvána doporučeným dopisem sepsaným dne [datum], kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručena žalované [datum]. K úhradě dlužného příspěvku za období [datum] do [datum] ve výši 4 030 Kč byla žalobkyní žalovaná vyzvána doporučeným dopisem sepsaným dne [datum], kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručena žalované [datum]. Dále byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužného příspěvku za období [datum] do [datum] ve výši 8 710 Kč, a to doporučeným dopisem sepsaným dne [datum], tato zásilka pak byla dle sdělení pošty doručena žalované [datum].

5. Ve výzvách, které byly zasílány na adresu trvalého bydliště žalované, byla žalovaná vždy vyzvána k úhradě nejpozději do 60 dnů, kdy jí bylo osvětleno, za co je povinna uhradit příspěvek, a jak vznikla jeho výše, rovněž jí byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byla poučena o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. Kromě těchto výzev předložila žalobkyně v řízení i upomínky s daty [datum], [datum] a [datum]. Advokátka sepsala předžalobní upomínky také, jako doklady o jejich odeslání pak předložila vždy jen tabulky o jednom řádku, které patrně sama vytvořila, které však nedokládají, že by zásilky byly předány k poštovní přepravě, neboť nejsou poštou potvrzeny, a dále printscreeny ze systému [obec] Pošty pro sledování zásilek obsahující však vždy jen číslo podané zásilky a postup jejího doručování, kdy z tohoto nelze dovodit, co a především kým, ale ani komu konkrétně bylo zasláno.

6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu. Dle odst. 3 § 4 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí podle § 2 odst. 1 písm. h) denní výše příspěvku 65 Kč.

7. Žalobkyně v řízení uplatnila jak tento nárok, tak nárok podle § 4 odst. 4 téhož zákona, dle kterého je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. [příjmení] žalobkyně mohla nárok na příspěvek uplatnit u soudu, musí žalovanému dát možnost uhradit jej právě mimosoudně.

8. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

9. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná byla ze zákona povinna mít za tvrzená období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla, když bylo prokázáno, že byla v žalovaných obdobích evidovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla. Jelikož neprokázala, že tuto povinnost splnila, byla povinna uhradit žalované příspěvky i náklady mimosoudního vymáhání, a to pro žalované období od [datum] do [datum] nejpozději [datum], dále pro žalované období od [datum] do [datum] nejpozději [datum] a pro období od [datum] do [datum] nejpozději [datum], kdy těmito dny skončila vždy šedesátidenní lhůta v souladu s § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“. Neboť neprokázala ani to, že by zaplatila žalované nároky, nebyl důvod, proč je žalobkyni nepřiznat.

10. Neuhrazením příspěvků v uvedených lhůtách se žalovaná podle § 1968 o. z. dostala vždy následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení, na které má v takovém případě nárok ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba u každého žalovaného nároku byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, tak u prvního nároku bylo nezbytné žalobu v rozsahu nárokovaného příslušenství za dny 4. 5. 2022 až 9. 5. 2022 zamítnout, neboť jak bylo v průběhu řízení zjištěno, žalovaná se s úhradou příspěvku za období od [datum] do [datum] ocitla v prodlení až ode dne [datum]. V případě druhého a třetího nároku na úhradu příspěvků bylo nárokováno vždy méně, a to až od data pozdějšího, a tedy v tomto rozsahu nebylo důvodu žalobkyni nevyhovět.

11. Jelikož žalobkyně byla v řízení až na nepatrnou část příslušenství převážně úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů, kterou soud přiznal v plné výši podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč (za dva úkony právní služby po 300 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokátka jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 768 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky.

12. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovanou k úhradě každého dlužného poplatku vyzvala tak, jak jí ukládá i samotný zákon, a to doporučeně, neboť v návaznosti na doručení výzvy musí prokázat uplynutí lhůty, aby se s nárokem mohla vůbec obrátit na soud. Právě na soudní uplatnění pak i zákon v této výzvě ukládá žalovanou upozornit, a za tuto výzvu má také žalobkyně předpisy přiznánu dokonce odměnu, která je i třikrát předmětem tohoto řízení a přiznána v rámci celkové jistiny. Žalobkyně tak speciální zpoplatněnou předžalobní výzvou má současně splněnu i podmínku pro přiznání náhrady nákladů v souladu s § 142a o. s. ř., když tato úprava mimosoudního upozornění, jenž má stejný smysl i účel jako procesní předžalobní výzva, a to vyřešit případné opomenutí úhrady a možnost se vyhnout soudnímu řízení, byla ve speciální úpravě dříve, než § 142a o. s. ř. To však neznamená, že by nemohla splňovat kritéria a současně být i výzvou podle tohoto ustanovení, či musela být duplikována. Žalobkyně předložila i výzvy obyčejné, i sama vyzývala ještě žalovanou ke každému nároku mimo zákonnou výzvu, tedy došlo opakovaně k vyzývání žalované o zaplacení, a v případě advokátky byla činěna nejméně třetí výzva ke každému žalovanému období, kterou pak nevyžadují ani zvláštní předpisy citované výše, ani samotné procesní předpisy (o. s. ř.), a která tak již není účelná, když žalovaná byla u dluhu opakovaně na tento upozorněna.

13. Sama žalobkyně je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jakožto profesní organizace pojistitelů. Její činností je právě a přímo správa garančního fondu, do kterého tedy [anonymizováno] rovněž zajišťuje vybírání příspěvků, nejde o jakousi vedlejší činnost vymáhání, kterou by byla navíc mimo předmět své činnosti zatěžována, ale přímo o plnění jejích úkolů, a na ty má k dispozici potřebný aparát a rozpočet. Jestliže jsou její úředníci schopni vystavovat ony zpoplatněné kvalifikované výzvy, pak by nepochybně byli schopni i doplňovat formulářové žaloby a předkládat je soudu. Postavení žalobkyně je srovnatelné s postavením České televize, která je rovněž zřízena zákonem a zodpovídá za řádné odvody televizních a rozhlasových poplatků, kde je výzvu rovněž nutné učinit, ale na rozdíl od žalobkyně ani není ze zákona zpoplatněna. Soud má v této souvislosti značné pochyby o tom, zda by měla být vůbec žalobkyně zastupována advokátem, když právě mezi postavením, financováním a úkoly České televize a žalobkyně nelze najít naprosto žádný rozdíl, a tento nebyl nikde, ani Ústavním soudem, nijak vysvětlen a rozebrán, přestože se objevilo rozhodnutí, ve kterém bez bližšího zdůvodnění či vysvětlení bylo uvedeno, že zde rozdíl je, a na toto rozhodnutí pak další dvě rozhodnutí odkazovala jako na vyřešenou otázku, přestože odůvodnění a vysvětlení není ale nikde vůbec žádné.

14. V souvislosti s přiznávanými náhradami soudních sporů bylo u České televize judikováno, že se jedná o subjekt s výsadním postavením, kterému nepřísluší, aby byl v typových sporech zastupován advokátem, neboť pro tyto spory není třeba uplatňovat specializované znalosti, a zvládnou to tak sami zajistit pracovníci České televize. Nejenže tedy České televizi nepřísluší nechat se zastupovat advokátem, je navíc povinna dlužníkům zasílat povinné výzvy k plnění, za které nemá přiznánu žádnou náhradu. Za situace, kdy doposud nebylo judikováno u žalobkyně obdobně výsadní postavení, jako tomu je v případě České televize, a je akceptováno, aby se žalobkyně nechala v naprosto typových věcech a ve své hlavní agendě činnosti zastupovat advokátem, odmítá soud přiznávat ještě další odměnu a další upomínku jím činěnou, opakovaně a nad rámec zákonných povinností, jak z práva hmotného, tak procesního.

15. Pokud by žalobkyně neměla advokáta, nikdo by nepochyboval o tom, že placená upomínka stanovená zákonem by sama o sobě, i bez jakýchkoliv dalších, byla dostatečná k tomu, aby se žalobkyně mohla obrátit na soud, aniž by činila výzvy další a nárokovala za ně odměnu. Výzvu by nepochybně soud akceptoval jako splnění podmínky dle § 142a o.s.ř., když za povinnou upomínku upozorňující žalovaného, že dojde k soudnímu řízení, má žalobkyně navíc přímo zákonem přiznánu náhradu ve výši 300 Kč. Požadavky na další upomínku a platby se tu odvíjí jen od advokátního zastoupení, které je samo o sobě diskutabilní, a soud tak shledává za plně odůvodnitelné, aby si žalobkyně alespoň sama zvládala upomínací proces, bez vzniku dalších nákladů advokáta, který pak přebírá vedení soudního řízení. Tento další úkon, navíc opakovaný a neúčelný, tak soud nepřiznal.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.