13 C 154/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyloučení nemovitých věcí z exekuce <b>I. Žaloba, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byl vyloučen pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemek p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 3. 2020 domáhal vyloučení nemovitých věcí z exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], konkrétně pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Uvedl, že v této exekuci vystupují jeho rodiče v pozici oprávněného a povinné, kdy jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí každý z jedné poloviny. Žalovaný otec se mu zavázal převést svůj podíl na těchto nemovitostech, má tedy vůči němu tento závazek, shodně pak přislíbila i matka žalobce, proto se domáhá vyloučení výše uvedených nemovitých věcí z exekuce, když mu svědčí práva nepřipouštějící jejich dražbu.

2. Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí ve věci bylo podstatné toliko právní posouzení věcných legitimací v řízení, kdy by nařízení jednání nemohlo na rozhodnutí soudu nic změnit, vyzval soud strany, aby sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobce se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil a je proto jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán, tak jak byl ve výzvě poučen. Žalovaný s tímto postupem vyslovil souhlas, kdy současně popřel tvrzení žalobce ohledně závazku převést jeho podíl na nemovitostech ve prospěch žalobce, neboť toto údajně žalovaný nikdy žalobci neslíbil. Jelikož žalobcův souhlas je předpokládán a žalovaný výslovně souhlasil, rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“.

3. Řízení, které žalobce zahájil, se řídí úpravou obsaženou v § 267 o. s. ř. Dle tohoto ustanovení lze žalobou na vyloučení majetku v nalézacím řízení uplatnit právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, a tedy i exekuci, vůči oprávněnému. K podání takové žaloby je tak aktivně legitimována a může být úspěšným žalobcem třetí osoba, která sama účastníkem vykonávacího či exekučního řízení není, jíž bylo výkonem rozhodnutí či exekucí zasaženo do jejích majetkových práv. Úspěšnost vylučovací žaloby je založena na tom, že osoba, která se vyloučení věci domáhá, tvrdí a prokáže, že k ní má takové právo, jež výkon rozhodnutí či exekuci nepřipouští, a tuto žalobu pak směřuje proti pasivně legitimovanému subjektu, tedy oprávněnému v řízení vykonávacím či exekučním.

4. Žalobce přímo v žalobě tvrdí, že nemovitosti, jejichž vyloučení se domáhá, vlastní ovšem nikoliv on sám, ale jeho rodiče, každý jednou polovinou. Tento stav pak nadále je evidován i k datu rozhodování soudu, což bylo ověřeno nahlédnutím do elektronické evidence katastru, kde se nenachází ani žádná informace o tom, že by právní vztahy byly dotčeny změnou, pouze je zde patrné exekuční řízení proti [jméno] [příjmení]. Aktivní legitimaci k vedení tohoto řízení zakládá žalobce toliko na závazku otce a příslibu matky, že mu nemovitosti teprve budou převedeny. Příslib či závazek nemovitosti převést, i kdyby existoval, však nestačí. Nejde o právo k nemovitostem samotným, které by muselo existovat nejpozději k datu rozhodnutí soudu.

5. Podmínkou úspěchu žalobce ve věci by byla až skutečná existence práva vlastnického, nikoliv stav, kdy by toto snad měl někdy v budoucnu teprve získat. Takové právo se pak podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, k nemovité věci evidované v katastru při jejím převodu nabývá až okamžikem zápisu v katastru. Příslib ani závazek k převodu nemovitosti, aniž by tento byl zákonem stanoveným způsobem dovršen převodem vlastnického práva a zápisem této skutečnosti do příslušného veřejného seznamu, žalobci žádné majetkové právo k nemovitostem nezakládají a v řízení proto nemůže být úspěšný, nemá výše zmíněnou aktivní legitimaci v tomto řízení. Je tedy již nerozhodné, že není v pořádku ani plně pasivní legitimace jeho otce, který jako oprávněný v exekučním řízení může mít pasivní legitimaci jen ohledně podílu o velikosti jedné poloviny, který je exekuován matce žalobce, a nikoliv ohledně celého celku. Žalobě proto nemohlo být vyhověno, když se žalobce domáhá práv a ochrany, která mu nepřísluší.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Úspěšným byl vzhledem k zamítnutí žaloby v tomto případě v plném rozsahu žalovaný. Ten sice podal i vyjádření, kde popřel příslib převodu nemovitosti, toto však soud po něm nežádal, neboť nebylo pro rozhodnutí potřebné a nic na něm změnit nemohlo. Tento úkon proto nepovažuje soud za účelný, a žádné jiné náklady pak žalovanému v řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá žádný z účastníků nárok.