13 C 188/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 5 585 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 585 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši dalších 322,21 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 600 Kč, tyto k rukám advokátky žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně učinila předmětem řízení zahájeného dne 25. 1. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později k výzvě soudu doplněného, úhrady rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně za období od září 2019 do září 2020 včetně v celkové výši 585 Kč a dále částku 5 000 Kč představující přirážku za nesplnění oznamovací povinnosti plynoucí ze zákona. K tomu uvedla, že žalovaná byla ode dne 31. 8. 2019 považována za poplatníka rozhlasového poplatku, když na výzvu žalobkyně odeslanou dne 25. 6. 2019 nereagovala a žalobkyně ji tak po marném uplynutí lhůty k možnému vyjádření zařadila do evidence poplatníků a v souvislosti s tím tak byla žalované naúčtovaná i přirážka ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti. Jelikož však žalovaná za tvrzené období poplatky neuhradila, učinila žalobkyně předmětem řízení kromě dlužných poplatků dále i zákonný úrok z prodlení, a to v kapitalizované výši 322,21 Kč za období od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Na výzvu žalovaná nijak nereagovala, nevyjádřila se ani k věci samotné a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že žalovaná byla ode dne 31. 8. 2019 přihlášena do evidence jako poplatník rozhlasového přijímače. Přihlášení předcházela výzva žalobkyně ze dne 25. 6. 2019 adresovaná žalované. Tato výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 5. 7. 2019. Žalované byla poskytnuta lhůta pro vyjádření 30 dnů. Rovněž byla i poučena o zařazení do evidence a naúčtování přirážky ve výši 5 000 Kč v případě, kdy nebude na výzvu nijak reagováno. Výzvou žalobkyně ze dne 27. 1. 2020 bylo žalované oznámeno její zařazení do evidence poplatníků, neboť na dřívější výzvu žalovaná nereagovala, byla vyzvána k úhradě dlužných poplatků, a rovněž jí byla oznámena skutečnost o naúčtování přirážky ve výši 5 000 Kč. Současně jí byla poskytnuta lhůta k úhradě dlužných poplatků a přirážky do 21 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 7. 2. 2020.

4. S ohledem na shora uvedené je důvodný nárok žalobkyně na nárokované rozhlasové poplatky a zákonnou přirážku, neboť dle § 2 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, a poplatníkem rozhlasového poplatku je podle § 3 odst. 1 zákona fyzická nebo právnická osoba, která rozhlasový přijímač vlastní, resp. po stanovenou dobu užívá. Žalovaná v souladu s § 3 odst. 4 zákona byla považována za poplatníka rozhlasového poplatku, když na výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě 30 dnů nijak nereagovala, a byla do evidence zařazena, načež jí tak vznikla povinnost hradit rozhlasové poplatky dle § 6 zákona v měsíční výši 45 Kč, což za žalované období představuje 585 Kč, a vedle toho uhradit i zákonnou přirážku dle § 9 odst. 1 písm. a zákona za nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně je pak podle § 10 zákona oprávněna se svého práva domáhat u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, pokud poplatník nezaplatil, a to ani přes výzvu, ve které mu byla poskytnuta přiměřená lhůta.

5. Jelikož poplatky byly splatné podle § 7 odst. 3 zákona čtvrtletně, neboť žalovaná je právnickou osobou, a to nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, již následujícím dnem po každé splatnosti tak nastalo prodlení podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy k těmto datům je vždy stanovena i výše sazby úroků z prodlení dle § 1970 o. z. Kapitalizovaný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal, když sazba zákonného úroku vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byla nárokována ke dni vzniku každého prodlení správně.

6. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení dlužných poplatků. K této výzvě byl řádně předložen i doklad o jejím odeslání. Pro úplnost soud uvádí, že předžalobní výzva nebyla žalované zaslána toliko jen v rozsahu přirážky, jejíž naúčtování bylo žalobkyní právě předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2020 žalované oznámeno. Přestože žalobkyně tedy nesplnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení, když neodeslala výzvu dle ust. § 142a o.s.ř. na celou žalovanou částku, soud má za to, že je na místě žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši uvedené ve výroku II. přesto přiznat. Jak žalobkyně, tak soud se pokoušely žalovanou kontaktovat. Žalovaná ovšem zůstala zcela nekontaktní. Faktické odeslání opakované upomínky na celou žalovanou částku by tak na jejím postoji k dluhu zřejmě ničeho nezměnilo a předmětnému soudnímu sporu by tedy jen stěží mohlo být zabráněno. Soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení v plné výši podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná.

7. Náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění po 100 Kč za přežalobní výzvu a vyhotovení a podání žaloby ve věci samé.