13 C 286/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 50 803 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 840 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 111,44 Kč a plynoucím úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do 33 963 Kč, jakož i co do 1 372,05 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, co do úroku z prodlení 3,5 % ročně z částky 16 840 Kč ode dne [datum], co do úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 9 218,17 do zaplacení a zcela co do kapitalizovaného i plynoucího úroku z úvěru.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, ve kterém se domáhala nároků ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovaným dne [datum] uzavřela pod [číslo] její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), a od které je následně žalobkyně nabyla postoupením včetně příslušenství dle smlouvy uzavřené [datum].

2. Konkrétně nárokovala dlužnou úvěrovou jistinu ve výši 26 058,17 Kč s tím, že žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 30 000 Kč, což podpisem smlouvy potvrdil. Dále se zavázal uhradit za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 24,36 % ročně kapitalizovaný úrok ve výši 24 177 Kč. Na odměně za zpracování měl žalovaný uhradit dalších 1 500 Kč, na poplatku za komfortní a flexibilní splácení pak ještě 8 286 Kč. Splácení celkové částky 63 963 Kč bylo sjednáno v 78 sedmidenních splátkách po 851 Kč, kdy splatnost poslední, a tedy celkové doplacení dluhu bylo sjednáno na [datum].

3. Kromě části jistiny předmětem řízení učinila neuhrazenou část sjednaného úroku ve výši 15 572,57 Kč, neuhrazenou část platby za zpracování úvěru ve výši 1 047,25 Kč, částku 6 355,01 Kč na službě komfortního a flexibilního splácení a na doplňkovém pojištění pak 1 770 Kč. K pojištění uvedla u jednání, že přímo ve smlouvě byla sjednána částka 2 340 Kč na pojištění za celou dobu úvěru. Celkem na dalších platbách kromě jistiny nárokovala tedy 24 744,83 Kč.

4. Za období od [datum], kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení [datum], v řízení nárokovala žalobkyně ještě kapitalizovaný úrok ve výši dalších 5 272,18 Kč a od následujícího dne pak tento úrok v sazbě 24,36 % ročně jako plynoucí z úvěrové jistiny 26 058,17 Kč až do zaplacení. Rovněž nárokovala zákonný úrok z prodlení, a to v sazbě 11,75 % ročně, rovněž z dlužné jistiny 26 058,17 Kč, počítaný od [datum], kdy uplynula sedmidenní lhůta pro úhradu poslední splátky, do [datum] ve výši dalších 2 483,49 Kč a ode dne [datum] pak rovněž jako plynoucí až do zaplacení.

5. K úvěruschopnosti žalovaného doplnila žalobkyně konkrétní údaje až na opakovanou výzvu soudu u jednání, kdy sdělila, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání byl zjištěn za předchozí 3 měsíce ve výši 21 328 Kč, výdaje rodiny na nájemní bydlení 8 890 Kč a výdaje žalovaného, které sám uvedl, pak 7 300 Kč. Rodina zahrnovala další dospělou osobu s příjmem 20 100 Kč měsíčně.

6. Doplnila, že úrok 24 177 Kč byl vyčíslený sjednanou sazbou za celou dobu trvání smluvního vztahu, a představuje cenu půjčených peněz. Poplatek za zpracování zahrnuje administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a činnosti spojené s osobním doručením zápůjčky do místa bydliště. Poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení pak představuje výběr splátek v den jejich splatnosti přímo v místě bydliště žalovaného, návštěvy obchodního zástupce, sjednávání jejich času, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím upozorňování na prodlení, vyhotovování kopie dokumentace v případě ztráty či poškození a aktualizace účtu.

7. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Tedy ani nemohl nárok uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Provedeny tak byly jen ty listinné důkazy, které předložila žalobkyně.

8. Z dokumentu nazvaného„ Zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaný podepsal [datum] vyplněný formulář [anonymizováno], kde je uvedena požadovaná výše zápůjčky 40 000 Kč s měsíční splatností. Totožnost žalovaného byla ověřena z PP, kdy dále uvedl, že má základní vzdělání, je rozvedený a žije v nájmu. Jako zdroj příjmu byl vyplněn plný pracovní úvazek s tím, že žalovaný je dělníkem s příjmem na plný úvazek 21 328 Kč, jeho výdaje pak činí 7 300 Kč, kdy předložil doklady k pracovnímu poměru a nájmu.

9. Z pracovní smlouvy žalovaného vyplývá, že byl zaměstnán nejprve na dobu neurčitou, z dohody o změně pracovní smlouvy, že došlo ke změně na dobu neurčitou, a z potvrzení o výši příjmů výše uvedená částka. Z nájemní smlouvy a evidenčního listu, kde jsou uvedeny bydlící osoby, bylo zjištěno, že nájemní vztah je družky žalovaného, který s ní a dvěma dětmi sdílí domácnost, a měsíční platba za bydlení pro všechny činila cca 9 tis. Kč.

10. Ze smlouvy o zápůjčce bylo dále zjištěno, že pod [číslo] podepsal žalovaný [datum] smlouvu na poskytnutí zápůjčky 30 000 Kč, kdy podpisem potvrdil převzetí této částky v hotovosti, se splatností v 78 týdenních splátkách. V těch měl dále za poskytnutí zápůjčky uhradit„ poplatek“ celkem dalších 33 963 Kč, který se skládá z úroku 24 177 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši dalších 8 286 Kč RPSN tak podle smlouvy činí 153,23 % ročně, úrok pak nikoliv tvrzených 24,36 % ročně, ale 88 % ročně, což vysvětluje jeho kapitalizovanou výši, narozdíl od sazby tvrzené, a splátky byly sjednány po 851 Kč od první po předposlední, poslední pak ve výši 756 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění 2 340 Kč za celou dobu trvání vztahu.

11. Oproti žádosti tedy poskytl [anonymizováno] nižší částku, a nevyhověl žalovanému ale ani co do měsíčních splátek, o které žádal. Ze smlouvy pak vyplývá, že jakmile mají být peníze vyplaceny rovnou a v hotovosti, nemůže si žalovaný zvolit, ale rovnou„ dostane“ službu komfortního a flexibilního splácení, aniž by měl jinou možnost. Ta je přitom zpoplatněna více jak 8 tis. Kč. Tato varianta je rovnou předtištěna, nelze se od ní nijak odchýlit, a s hotovostní zápůjčkou je takto spojena. Žalovaný se pak zavazoval uhradit za zapůjčených 30 000 Kč celkovou částku 66 303 Kč za pouhých 30 měsíců, tj. 2,5 roku.

12. Ze splátkového kalendáře pak soud zjistil, že na pojištění byla v každé splátce, tak jak byly zkalkulovány pro období od [datum] po týdnech až do [datum], zahrnuta konstantně částka 30 Kč, měnil se poměr jistiny a úroku. Za období do pololetí 2021 měla být uhrazena splátka 1. -44., poslední datum této úhrady bylo k [datum]. Do konce roku 2021 měly být uhrazeny další splátky až po 71. včetně, posledních 7 plánovaných splátek pak připadalo na leden až únor 2022.

13. Z přehledu plateb/tabulky umoření, soud zjistil, že [anonymizováno] žalovanému vykázal platby v celkové výši 15 500 Kč, které započítával na sjednaný poplatek a smluvní sankce, dále pak co do 30 Kč na pojištění a ve zbytku na jistinu. Úrok, který takto z plateb umořoval, byl ve výši 88 % ročně.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalobkyní, podepsané ovšem [datum], jejíž částí byly vymazány, lze zjistit, že si tyto společnosti sjednaly postoupení. pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce nebo zápůjčce, které uzavřela [právnická osoba] se svými zákazníky, a které jsou specifikované v příloze [číslo]. Postoupeny jsou dle textu se všemi spojenými právy, tak jak stojí a leží, a žalobkyně je přijímá. Připojen byl seznam, resp. stránka 16 z 81 seznamu, ze které nelze zjistit, o co se jedná, a zda jde o přílohu dříve uvedené smlouvy (z této strany toto nevyplývá), když dokument má čtyři sloupce, v prvním je pořadové číslo, v druhém číslo smlouvy, a dále pak jméno a příjmení. V seznamu je zapsáno i číslo smlouvy a jméno a příjmení žalovaného. Současně žalobkyně předložila i oznámení o postoupení pohledávky datované [datum], které sepsal žalovanému přímo [anonymizováno], a kde ho informuje, že dluh ze smlouvy [číslo] byl postoupen žalobkyni. Zejména z tohoto dokumentu tak lze dovodit, že pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy byly skutečně postoupeny původní věřitelkou žalobkyni.

15. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 a násl. o. z., kdy v případě přenechání zastupitelné věci, včetně peněz, při sjednaném vrácení po jejich užívání, vznikne právě tento druh smlouvy. Úroky lze ujednat podle § 2392 odst. 1 o. z., nejsou ale nezbytnou součástí, a strany mohou ujednat další práva a povinnosti v rámci smluvní volnosti, pokud tomu nebrání zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), který se vztahuje na smlouvy uzavřené se spotřebitelem. Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva z tohoto důvodu neplatná podle § 87 odst. 1.

16. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] uzavřel smlouvu o zápůjčce poté, co ověřil úvěruschopnost žalovaného a zjistil porovnáním jeho příjmů a výdajů, že má rezervu na provádění měsíční splátky 3 404 Kč celkem. V tomto směru tak není smlouva stižena speciální neplatností podle z.s.ú Ustanovení o tom, kolik se má dostat poskytovateli, však neplatným soud shledal. Platební podmínky, a onen„ poplatek“ za poskytnutí půjčky ve výši více jak 100 % poskytnuté jistiny, kdy jen samotný úrok je sjednáván ve výši 88 % ročně, a k tomu ještě další různé platby, pod kterými je skryt jen další výdělek poskytovatele (s výjimkou nákladů na pojištění jako jediného reálného nákladu), jsou natolik a zcela nepřiměřené, že činí ujednání lichvářským a nemravným. Nemůže tedy z hlediska § 580 odst. 1 o. z. obstát, jde tu o tak zjevný nepoměr, že nelze mít žádné pochybnosti. Vzhledem k tomu, že nejde o žádnou mikropůjčku na minimální dobu, svědčí o tom i RPSN více jak 150 %.

17. Úroková sazba sama ve výši 88 % p. a. násobně, více jak 10x, převyšuje sazby, za které v rozhodné době půjčovaly banky dle statistik ([příjmení]) zveřejňovaných ČSÚ (průměr 8,06 % p. a.). Navíc i této sazby dosáhla jen proto, že část toho, co jí ve skutečnosti žalovaný má zaplatit za poskytnutí prostředků na sjednanou dobu, představují další platby, které v součtu s úrokem dosahují spolu s ním více jak samotná jistina, která je dlužníkovi poskytnuta, a to i při odečtení sjednaného pojištění. Tyto platby umožňují účelovým rozdělením do více odměn a kolonek jaksi vizuálně snížit výši odměny, které se ve skutečností celkově poskytovateli úvěru dostává, a kterou rozmělňují.

18. Každý úvěr vyžaduje, aby o klientovi vznikla určitá dokumentace, stejně tak vyžaduje i splácení. Pokud již jsou zvlášť zohledňovány počáteční úkony a zpracování úvěru a evidence, a stanoven za ně poplatek, bývá k tomu ovšem nižší a rozumný úrok, do kterého nemohou být vzhledem k jeho výši rozpuštěny. Splácení běžně nijak zpoplatňováno není. Není nějakou nadstandardní službou, a nelze se bez něho obejít, vyžaduje je každý úvěr. Za flexibilní a komfortní splácení lze označit jakékoliv snadné a pohodlné splácení. Tím je ale v prvé řadě a nepochybně platba, kterou může uskutečnit dlužník kdykoliv, podle svých potřeb, z pohodlí domova, a tedy primárně v době internetbankingu a smartbankingu bezhotovostní převod.

19. Těžko takovou variantou mohou být hotovostní splátky, natož pak ještě týdenní, i přes žádost klienta o splátky měsíční. Ono zvlášť zpoplatněné flexibilní a komfortní splácení, je naopak týdenní dril, v českých podmínkách měsíčních mezd bez jakéhokoliv smyslu a opodstatnění. Pro hotovostní platbu musí být nachystány hotovostní prostředky, plátce musí být přítomen v době platby doma, tj. má další povinnosti a omezení, a za toto vše by si měl ještě značně připlácet. Ani komfortní ani flexibilní toto soud neshledává. Za několik tisíc, téměř třetinu půjčené sumy navíc, což je samo těžko uvěřitelné, toto maximálně umožňuje, a to nikoliv dlužníkovi, ale věřiteli, aby pravidelně vykonával určitý osobní tlak na platbu. Jakákoliv jiná platba by byla jednou měsíčně levnější a pohodlnější než toto. U řady účtů jsou dokonce odchozí platby již běžně bez poplatku.

20. Vše toto zvládají a bez těchto zvláštních odměn poskytovatelé úvěrů běžně, aniž by účtovali k úroku a základní službě za vedení účtu v řádech desetikorun měsíčně, cokoliv dalšího. [příjmení], které na svůj úkor a zdarma zásadně nic nedělají, toto zvládají z úroků, které jsou mnohonásobně nižší. A jde o bankovní domy, s aparátem, sídly, přepážkovou činností, který musí být schopné ufinancovat. Zisku nepochybně dosahují. V porovnání s nimi tu nelze shledat nic, co by mělo odůvodňovat vedle několikanásobného úroku za půjčení, kde je již i promítnut rozdíl mezi bankovními a nebankovními institucemi, ještě morálnost takovýchto dalších plateb, kdy nemůže jít o nic jiného než již nepřiměřené vydělávání na dlužnících. Tyto odměny pak standardně dosahují u [anonymizováno] zásadní procento z půjčené sumy v součtu s úrokem, je to pravidlo, kdy celková odměna se pohybuje kolem 60 - 90 %, v tomto případě překračuje dokonce 100 %. Nejde tu o náklady určitého případu, jde tu o naplnění požadavku, kolik má a chce poskytovatel systémově vždy vybrat za půjčení samotné, a to dalece za hranicí slušnosti.

21. Primárně má věřitel vždy nárok na odměnu za půjčení peněz, o tom není žádných pochyb, ostatně proto finanční služby i poskytuje, podniká-li v tomto oboru. Pokud je ona odměna, kterou za to dostává, ještě přiměřená, může být i v nebankovním sektoru podstatně vyšší než u bank, k čemuž rovněž dospěla i soudní praxe. Stále však platí, že jde o úroky do 3 - 4 násobku maximálně, zač půjčují běžně banky. Toto dovodil Nejvyšší soud ČR již v rozhodnutí ve sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a ze kterého je nadále vycházeno. V takto vymezeném úroku, a po zohlednění specifických podmínek nebankovních poskytovatelů, hodnotil komplexně odměnu za půjčení jako celkovou přiměřenou odměnu, kterou lze tolerovat jako společensky únosnou.

22. Podle citovaného rozhodnutí se musí poskytovatel, aby nebyl lichvářem, a jeho jednání neplatné, spokojit s přiměřenou výší úplaty za poskytnutou jistinu, a své prostředky má zhodnotit způsobem obvyklým, běžným, nikoliv nepřiměřeným a nemravným. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy, jak Nejvyšší soud uvedl. Nelze najít žádné rozumné odůvodnění, proč by toto mělo být vztaženo čistě a jen dle samotného názvu na„ úroky“, a nikoliv na celkovou odměnu a všechna plnění různých názvů, do kterých ve smlouvě odměnu poskytovatel rozvrhne. Zde je pak naplněno obojí, i samotný úrok překročil stanovené hranice, ve spojení s dalšími„ službami“ ani nemluvě.

23. V rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020 pak Nejvyšší soud hovoří (bod 9) i o tom, že zjevně nepřiměřené byly platby přiznané rozhodcem ve svém úhrnu, tj. nikoliv nutně každá zvlášť, ale jak soud uvedl,„ rozhodcem přiznaná smluvní pokuta, úrok a úrok z prodlení jsou v konkrétním věci ve svém úhrnu ve zcela zásadním a na první pohled zřejmém rozporu s dobrými mravy“, a proto zasáhl ještě i ve fázi samotné exekuce. Onu nepřiměřenost považuje Nejvyšší soud za zcela zásadní, pokud prolomil vydaný exekuční titul, a přikládá mu tak mimořádnou váhu. Nejde přitom o výši částek, ale o onen poměr částek půjčených a nárokovaných k zaplacení, a to právě i souhrnně, při celkovém pohledu.

24. I v tomto tak soud nalézá oporu pro závěr, že musí být posouzen případ jako celek, a i na vyžadované platby je třeba nahlížet jak v souvislosti s jejich (údajnou) funkcí, důvodností a opodstatněností, ale i z hlediska celku a úhrnu, který by měl být přiznán. Stejně tak v tomto rozhodnutí odmítl Nejvyšší soud možnost vnucovat smluvní ujednání s nepřiměřenými pokutami, kdy totéž musí platit i pro přemrštěné či fiktivní služby a odměny za ně z hlediska mravnosti. Nejvyšší soud rovněž připomněl, že nemůže dojít k nepřiměřenému postižení, a to ani pasivního spotřebitele, který má nárok na soudní ochranu, zde dokonce i přes existenci exekučního titulu, neboť je na tom onen vyšší společenský zájem.

25. Odměny i poplatky různého typu nepochybně lze sjednat, zákon toto nezakazuje, nicméně ujednání musí obstát i z hlediska korektivu dobrých mravů, toho, co je skutečným účelem takového jednání a zda i ve svém celku toto vše může obstát. Mnohokrát zopakované závěry i Ústavního soudu zní tak, že spotřebitel musí jako slabší smluvní strana být chráněn, že je třeba v soudním řízení vyvážit formální rovnost stran tak, aby nebyla jen formální, a že ochrana před tak přemrštěnými a nepřiměřenými požadavky, zejména formulářovými vnucenými ustanoveními, znamená posoudit, zda nejde o lichvářská nepřiměřená ujednání stižená absolutní neplatností.

26. Proto soud žalobkyni nepřiznal ony další platby, kterými se [anonymizováno] snažil nemravně si zajistit extrémní výdělek na poskytnuté půjčce, s výjimkou platby za pojištění, které je reálným nákladem. To, co tak bylo hrazeno žalovaným, bylo třeba vztáhnout k povinnosti vrátit poskytnutou jistinu a uhradit pojištění. Žalovaný byl povinen dle smlouvy splácet, nicméně jeho platby nemohly být započítávány na toliko údajné nároky, které nebyly platně sjednány. Sjednanými splátkami by tak žalovaný doplatil vše platně sjednané dříve, a pokud splátky, které bylo třeba zaplatit, neuhradil, dostával se s nimi den po jejich splatnosti do prodlení.

27. Podle ujednání měl hradit žalovaný týdně 851 Kč, což při celkem uhrazené sumě 15 500 Kč pokrývá necelých 19 splátek, kdy 18 jich bylo splatných do konce roku 2020, když 18. připadala na [datum], v lednu na první splátku v roce 2021 zbylo ještě 182 Kč. Pojištění tak měl uhrazené žalovaný co do 570 Kč, když v každé splátce bylo na něj určeno 30 Kč, zbývajících 18 splátek po 821 Kč pokrylo z jistiny 14 778 Kč a z 19. pak ještě 152 Kč, čímž se vyčerpala celá zaplacená částka žalovaným, pokud nejsou akceptovány další smluvní platby úroku a odměn, které nebyly shledány platně ujednanými.

28. Celou zbývající částku, se kterou byl žalovaný v prodlení, a tedy vše co zbývalo, kdy měl celkem vrátit jistinu 30 000 Kč a zaplatit pojištění 2 340 Kč, by měl splatit v lednu 2021 částkou 152 Kč, a dále pak do konce platnosti stejné sazby úroku z prodlení, tj. ještě před koncem pololetí 2021, kdy aby vrátil jistinu a zaplatil platně sjednané pojištění, už zbývalo necelých 20 splátek, které by již toto vše pokryly. Všechny tyto platby tak měly splatnost v době, kdy sazba úroku činila nikoliv nárokovaných 11,75 %, ale jen 8,25 %.

29. Dlužných zůstalo celkem 16 840 Kč, a to 1 770 Kč na pojištění a 15 070 Kč na jistině samotné. Žalobkyně na jistině nárokovala 26 057,17 Kč, tj. zamítnut byl rozdíl ve výši 10 987,17 Kč, přiznáno 15 070 Kč a na pojištění bylo přiznáno nárokovaných 1 770 Kč, tj. celkem částka 16 840 Kč, ze které pak náleží i za nárokované období od [datum] do [datum] úrok z prodlení, ovšem jen sazbou 8,25 % ročně a tato byla přiznána i do budoucna až do zaplacení od [datum]. Kapitalizováno za žalované období správnou sazbou náleží žalobkyni z nárokovaných 2 483,49 Kč jen 1 114,44 Kč, zbývající částka na kapitalizovaném úroku z prodlení byla zamítnuta a stejně tak i rozdíl v sazbách z přiznané a úročené částky do budoucna.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého má účastník právo poměrnou část nákladů odpovídajících jeho úspěchu v řízení. Zde byl úspěch převážně na straně žalovaného, kterému však v řízení žádné náklady nevnikly, proto ani nebyly náklady nikomu přiznány.