13 C 347/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 320 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky ode dne 29. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 126 Kč, tuto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně dne 7. 2. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, zahájila řízení, kde se domáhala úhrady zákonného příspěvku ve výši 1 020 Kč do garančního fondu ČKP za období od 2. 2. 2018 do 7. 3. 2018, tj. 34 dnů po 30 Kč s tím, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3, rg. zn. [číslo registrační značky] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo technického průkazu], neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za 14. 12. 2018 zaslanou výzvu k úhradě příspěvku, doručenou 29. 12. 2018, kdy jeho splatnost nastala 28. 1. 2019, a proto od následujícího dne žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese žalovaný nevyzvedl, a přestože mu byla poté vhozena do schránky, nereagoval nejen na ni, ale ani k věci samé.

3. Ze zprávy Magistrátu města Liberec, odboru dopravy, soud zjistil, že v tvrzeném období byl jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla zapsán v Centrálním registru vozidel [jméno] [příjmení]. Dle výpisu z databáze jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru 989 cm3. Z kupní smlouvy ze dne 23. 5. 2017 předložené žalobkyní, však současně plyne, že [jméno] [příjmení] ji uzavřel se žalovaným, na výše uvedený automobil, který mu prodal za sjednanou kupní cenu 6 000 Kč. K úhradě dlužného příspěvku byl žalobkyní žalovaný vyzván doporučeným dopisem ze dne 14. 12. 2018, kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručena žalovanému dne 17. 12. 2018. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě nejpozději do 30 dnů, kdy mu bylo osvětleno, za co je povinen uhradit příspěvek a jak vznikla jeho výše, rovněž mu byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byl poučen o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. Sama žalobkyně poté ještě, a to doporučeně upomínala upomínkou ze dne 4. 4. 2019, kdy zásilka byla dle doručenky marně uložena a do domovní schránky vložena 16. 4. 2019 poté, co ji žalovaný nevyzvedl. Kromě této upomínky II předložila žalobkyně i upomínku I z 22. 2. 2019. Advokátka sepsala předžalobní upomínku také, jako doklad o jejím odeslání pak doručila tabulku o jednom řádku, kterou patrně sama vytvořila, která však nedokládá, že by zásilka byla předána k poštovní přepravě, neboť není poštou potvrzena.

4. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu. Podle odst. 2 § 4 se za vlastníka a provozovatele považuje osoba zapsaná v registru vozidel, kdy jde o tzv. vyvratitelnou domněnku, a může být prokázáno, že je tomu jinak.

5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se dle § 1099 o. z. převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

6. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 činí podle § 2 odst. 1 písm. e) denní výše příspěvku 30 Kč.

7. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena dle § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč.

8. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

9. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný se dle výše uvedené kupní smlouvy stal dne 23. 5. 2017 vlastníkem předmětného vozidla, což předchází žalovanému období. V registru pak tato změna nebyla zapsána, nadále v něm zůstal prodávající z kupní smlouvy. Žalovaný pak ani netvrdil, ani neprokazoval, že by se před počátkem dlužného období, anebo kdykoliv v jeho průběhu vlastnictví vozidla zbavil. Byl tak ze zákona povinen mít za tvrzené období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla. Jelikož ani netvrdil, ani neprokázal, že ji splnil, byl povinen k žalované platbě, nejpozději 16. 1. 2019, kdy tímto dnem skončila třicetidenní lhůta. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou jistinu v plném rozsahu.

10. Neuhrazením příspěvku se žalovaný podle § 1968 o. z. dostal následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, zde bylo nárokováno méně, až od data pozdějšího.

11. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

12. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzývala, ostatně jí tak ukládá i samotný zákon, a má za to i přiznánu náhradu, kdy byl k dispozici s ohledem na doporučenou zásilku i doklad o odeslání, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. jako podmínku pro přiznání náhrady nákladů. Doporučeně pak odeslala i druhou upomínku ze dvou předložených. Nebylo tedy důvodu žalovaného opětovně vyzývat advokátkou, když tak už dříve žalobkyně sama učinila, proto soud náhradu za tento úkon jako neúčelný nepřiznal, když advokátka navíc neprokázala, že by svoji upomínku odeslala, když namísto podacího archu potvrzeného poštou předložila jen nepotvrzenou tabulku o jednom řádku.

13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.