13 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o určení neexistence věcného břemene

I. Žaloba na určení, že neexistuje věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, k tíži pozemků p. č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady tohoto řízení ve výši 21 488 Kč, tyto k rukám advokáta žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala určení neexistence věcného břemene zatěžujícího pozemky v jejím vlastnictví p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, právem chůze a jízdy ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalované, s tím, že stav v katastru nemovitostí, kde je toto věcné břemeno zapsáno, není v souladu se skutečným stavem. Oprávnění pro pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo do katastru zapsáno, aniž by proběhlo vkladové řízení dle návrhu, k němuž by byla předložena potřebná vkladová listina se všemi náležitostmi a geometrický plán, který by řešil cestu věcného břemene, a byl vypořádán vstup na pozemek třetí osoby. V souvislosti se sporem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , kde je žalována, zjistila, že takové věcné břemeno bylo zapsáno, ale je podloženo jen starou smlouvou o věcném břemeni z , datum, , která byla ale uzavřena s , právnická osoba, a.s. a vztahovala se k jejímu pozemku, nejde o smlouvy se žalovanou. V této smlouvě není uvedena ani žalovaná, ani pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Zápis věcného břemene v její prospěch není na základě této smlouvy možný i proto, že vznikl až v následujícím století, je to pozemek jiný, nový, smlouva na něj převedena nebyla. Věcné břemeno v katastru nelze kopírovat k jiným pozemkům, jak katastr učinil, katastrální úřad žádala ale žalobkyně o výmaz takto zkopírovaného věcného břemene marně.

2. Žalovaná se žalobou od počátku nesouhlasila s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jako celku, ze kterého žalované pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vznikl v roce 2017 oddělením, a věcné břemeno tak zůstalo i k němu zachováno. Smlouvou z roku 1999 bylo zřízeno jako časově neomezené k celému pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a jako věcné právo, přecházející s vlastnictvím pozemku na jeho nabyvatele, tj. i budoucí vlastníky. Pozemek tak žalovaná nabyla směnnou smlouvou v roce 2017 včetně již existujícího věcného břemene, které na něm bylo. Jiný přístup než tudy ani nemá ke svým zařízením jako rozvodna, trafa, agregát, a také je tudy veden z , Anonymizováno, , Anonymizováno, dle požárně bezpečnostního řešení únikový východ, v případě potřeby by tuto plochu využil i HZS. Fakticky se jedná 39 m2 chodníku kolem budovy. Přestože situaci vysvětloval i katastrální úřad, žalobkyně toto nechce akceptovat, a dovolává se listin, které neexistují, neboť břemeno zřízené v roce 1999 jen přešlo s oddělenou částí pozemku, ke kterému dříve existovalo, a jde o nepochopení situace. Ustálená judikatura počítá s přechodem břemene na oddělované části, současná úprava se v tomto neliší. Pokud prospívala služebnost celé věci, pak rozdělením vznikne tolik břemen, kolik vznikne nových věcí, a vlastník každého pozemku ji může vykonávat. Břemeno se tímto způsobem nerozšířilo ani se nestalo obtížnějším.

3. Procesně pak namítala jednak to, že žalobkyni nesvědčí na deklaraci neexistence naléhavý právní zájem, neboť pak by se žalovaná domáhala zřízené nezbytné cesty, pokud by bylo vymazáno břemeno, a žaloba tak neplní preventivní funkci, přednost má také negatorní žaloba na plnění. Výmazu se žalobkyně rovněž domáhá v řízení před katastrálním úřadem, a tedy se již stejný nárok žalobkyně řeší, je o něm vedeno jiné řízení.

4. Obě strany při nařízeném jednání potvrdily, že skutkově v žádném sporu nejsou, liší se v právním hodnocení situace, a spor je tak pouze v právní rovině. Konkrétně v posouzení otázky, zda oddělením části z panujícího pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, mohlo dojít k tomu, že by oprávnění ze služebnosti zůstala i na odděleném pozemku žalované, protože z toho se stal nově vzniklý pozemek, pod p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Obě strany se dovolávaly zákona, komentářové literatury i judikatury, počínaje Vážným, přes dřívější judikaturu, až po současnou úpravu a komentáře k ní, vykládaly ovšem zákonná ustanovení protichůdně, a tvrdily jiný obsah judikátů a komentářů.

5. Soud provedl důkaz jednak oběma listy vlastnictví, č. , hodnota, a č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , kde jsou zapsány dotčené pozemky obou účastnic a věcná břemena, která se jich týkají, jakož i podklad pro jejich zápis. Dále pak smlouvou z roku 1999, kterou bylo zřízeno věcné břemeno tížící pozemky žalobkyně a směnnou smlouvou z roku 2017, kterou svůj pozemek nabyla žalovaná, jakož i fotografiemi a nákresy lokality v katastrální mapě. Jiné důkazy již neprováděl, neboť by na věci nemohly nic změnit, když skutkový stav byl mezi stranami nesporný v rozsahu, který byl třeba pro rozhodnutí.

6. Z LV žalobkyně č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že je zapsána jako vlastník mj. pozemku p. č. , hodnota, i p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Jde o pozemky, které mají zapsány v rozsahu vymezeného geometrickým plánem oprávnění z věcného břemene chůze a jízdy k pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dle smlouvy o věcném břemeni z , datum, , a z této smlouvy jsou pak pozemky povinnými k několika dalším pozemkům, mj. k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a zapsán je jako oprávněný i pozemek žalované p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

7. Z LV žalované č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, vyplývá, že je zapsána jako vlastník mj. pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a že dle téže smlouvy o věcném břemeni z , datum, je ve prospěch tohoto pozemku zapsáno oprávnění z věcného břemene, z něhož povinnými jsou pozemky žalobkyně p. č. , hodnota, i p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

8. Toto ani nikdo nezpochybňoval, tvrdí to od počátku i sama žalovaná, stejně jako žalobkyně (ta s tím, sice, že to není podle ní možné), ale toto jí bylo sděleno i katastrálním úřadem (že jiný podklad neexistuje). Opakované dožadování se toho, aby soud uložil k důkazu žalované předložit listiny, jiné, než smlouvu z roku 1999, podle níž k zápisu došlo, je tak požadavkem zcela iracionálním. Všichni ve shodě tvrdí, že nic takového neexistuje, pouze žalobkyně je přesvědčena, že by mělo, aby mohlo být břemeno zapsáno, a trvá na předložení, i když sama současně namítá, že to neexistuje. Soud proto nic takového neukládal, kdy v prvé řadě ani není možné uložit komukoliv, aby předkládal cokoliv, co neexistuje. Nemluvě o tom, že účastníci prokazují tvrzení svá ve svůj prospěch, a to tím, co uznají za vhodné a způsobilé, aby unesli důkazní břemeno, nikoliv tím, co si přeje druhá strana sporu.

9. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi , právnická osoba, a. s. (dále jen , Anonymizováno, a.s.) a manžely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, včetně příloh plyne, že se , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (tehdejší příjmení žalobkyně) s , Anonymizováno, a.s. domluvili v návaznosti na prodej části pozemků , Anonymizováno, a.s. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, těmto manželským párům, že mj. v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu si vzájemně zřídí věcné břemeno chůze a jízdy. Konkrétně mj. i ve prospěch p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví , Anonymizováno, a.s. bylo zřízeno toto břemeno ve stanoveném rozsahu po částech pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v místě podél p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a ve stanoveném rozsahu, podél pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 a zkoseno k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo zřízeno stejné věcné břemeno ve prospěch p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pro zajištění příjezdu všem vlastníkům těchto pozemků. Z vymezení v geometrickém plánu je zřejmé, že si takto zúčastnění vymezili a rozšířili na sousední pozemky koridor dopravní obslužnosti, a i další, vzdálenější, pozemky , Anonymizováno, a. s., jako např. i p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byly takto „napojeny“ zajištěnou cestou až do , adresa, . Šlo přitom o právo vlastníků pozemků, tj. nikoliv konkrétních osob, ale oprávnění pro pozemek, a stejně tak o povinnost pozemku, nikoliv konkrétního vlastníka, výslovně na dobu časově neomezenou, a výslovně s tím, že práva a povinnosti dle smlouvy přechází na nabyvatele dotčených pozemků.

10. Za tvůrce této smlouvy se označil opakovaně během řízení pod sp. zn. , spisová značka, , které je vedeno na stejném základě a argumentaci, jen s vlastníkem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zmocněnec žalobkyně, který ji v řízení zastupuje, tj. sama žalující strana si text připravila, a měla pod kontrolou, obsahem nemohla být nijak překvapena ani zaskočena. Vědomě a vzhledem k úpravě tehdy platné a účinné musela být srozuměna s tím, co z věcného břemene mezi pozemky plyne, či do budoucna vyplynout může, včetně převodu vlastnictví, a to ať již celku jako takového nebo části.

11. Ze směnné smlouvy mezi žalovanou a , právnická osoba, . bylo dále zjištěno, že žalovaná směnila a získala tak do vlastnictví mj. část původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , která byla oddělena geometrickým plánem jako nová parcela p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

12. Z fotografie je patrné, že mezi budovou žalobkyně a budovou dříve pojišťovny (jak shodně označily obě strany) je vstup a vjezd do vnitrobloku ohraničeném těmito domy z , adresa, . Jde o prostor, jak i uváděla sama žalobkyně, kde smlouvou z roku 1999 účastníci na svých sousedících pozemcích umožnili vzájemně jejich užívání, aby zvýšili pohodlí obslužnosti a průjezdu, neboť se nejedná o nijak zvlášť široký průjezd. Zjevně jde o výjezd, jediný možný z vnitřního prostoru, a to ve spojení s katastrální mapou, na klasickou ulici. Toto potvrdila sama žalobkyně rovněž v řízení sp. z. , SPZ, /, Anonymizováno, , kde uvedla, že další cesty jsou, ale úzké, nikoliv pro vozidla, proto tudy nechává jezdit popeláře atd. Z katastrální mapy je patrné, že za budovou původně pojišťovny se nachází tvrzené parkoviště, které není nijak malé, a frekvence provozu z něho, pokud bylo využíváno, musela i před oddělením pozemku nabytého žalovanou zásadně převýšit jakoukoliv obslužnost z úzkého pozemku žalované k obchodnímu centru.

13. Skutkově nebylo mezi stranami nijak zpochybňováno, že dle smlouvy z roku 1999 byl i pozemek č. , Anonymizováno, /2, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, pozemkem oprávněným, tedy každý jeho vlastník, k pozemkům p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vymezeném rozsahu, kdy každý vlastník těchto pozemků byl povinen strpět chůzi a jízdu přes ně. V roce 2017 žalovaná směnila část pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oddělenou geometrickým plánem, která byla zapsána do katastru jako pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze zápisů na LV plyne, že věcné břemeno chůze a jízdy bylo do katastru zapsáno s pozemkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a odkazem na smlouvu z roku 1999.

14. Žaloba, kterou žalovaná podala, je tzv. žalobou určovací. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) Žalobkyně, která tvrdí, že v katastru zapsané věcné břemeno neexistuje, takový zájem na určení má, neboť jen tímto způsobem by mohla v případě, že by měla pravdu, docílit změny zápisu, právě na základě vydaného soudního rozhodnutí. Žalobou na plnění toho nemůže docílit, a není ani podstatné, zda by potom mohla být úspěšná se žalobou na zřízené nezbytné cesty, či jiným způsobem se domohla užívání pozemků žalobkyně. To s určením, zda konkrétně zapsané věcné břemeno existuje či nikoliv v podstatě nesouvisí, neboť jen v tomto řízení lze rozhodnout, zda existuje či nikoliv, a nelze uvažovat tak, že i pokud ne, mohlo by odmítnutí tohoto soudního řízení jaksi fakticky řešit situaci, a odepřít proto navrhované určení.

15. Pokud se týká námitky věci zahájené ve smyslu § 83 o. s. ř., kdy dříve zahájené správní řízení by mělo bránit projednání této věci, tak tuto rovněž soud neshledal důvodnou. Řešení otázky, která nebyla přímo předmětem sporu v jiném řízení, a o níž proto správní orgán nerozhodoval ve výroku, nýbrž se s ní jako s otázkou předběžnou pro účely svého rozhodnutí vypořádal toliko v odůvodnění rozhodnutí, pro soud v jiném řízení závazné není, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2921/2016. Žalovanou odkazované správní řízení bylo vedeno o vyhovění či nevyhovění nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy výmazu zápisu věcného břemene, a katastrální úřad tak v řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, nemohl založit překážku v tomto řízení, ve kterém tak soud pokračoval.

16. Samotný vznik a existenci věcného břemene v roce 1999 nikdo nezpochybňoval. To, co žalobkyně odmítla, je závěr, že věcné břemeno z pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, setrvalo i na oddělené části, ze které vznikl nový pozemek žalované, a že tak i ten, jak bylo i zapsáno do katastru, je tak nadále z tohoto věcného břemene pozemkem oprávněným. Ke vzniku nového pozemku oddělením, a dle žalobkyně tím k zániku věcného břemene, které oddělenou část nemělo následovat, došlo v roce 2017.

17. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že jde o právo věcné, ale o jeho zánik, ev. „(ne)vznik“ se zápisem k novému p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ke kterému mělo dojít až za účinnosti tohoto předpisu, je třeba postupovat podle o. z.

18. Soud nijak nezpochybňuje, že oddělením vzniká nový pozemek, samostatný, jak žalobkyně zdůrazňovala. Nemůže však přitakat tomu, že tím pádem jako samostatný pozemek už oprávnění z původní služebnosti nemůže mít, a nikdy se tak nestal panujícím pozemkem. Nový pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vznikl oddělením z původního, většího pozemku, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který byl jako celek a celý, pozemkem panujícím, tj. každá jeho část. Tuto „vlastnost“ si s sebou nese, stejně jako např. druh pozemku zapisovaný do katastru, faktické složení půdy atp., každá jeho část včetně oddělené části, která pod samostatným parcelním číslem byla převedena žalované, resp. kterou získala směnnou za část jiného svého pozemku. Z ničeho nevyplývá, že by tímto způsobem oddělovaná část a nově vznikající samostatná věc měla své vlastnosti a oprávnění, které do té doby měla, ztratit. Nejde o způsob zániku věcného břemene, který by byl uveden v §§ 1299 a násl. o. z., kde je zánik upraven. Pokud by tomu tak mělo být, tedy že oddělená část oprávněné věci tímto své oprávněné ztrácí, musel by pro to být zákonný podklad, pokud i na této části bylo dříve břemeno zřízeno.

19. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že oprávnění panujícího pozemku se vztahovalo na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, při jeho zřízení jako na celek, tj. že nebylo vymezeno jen k některé jeho části, na které by se výlučně nacházelo. Pokud by tomu tak bylo, pak by záleželo na tom, zda je oddělována tato část, která si oprávnění nese (např. část, kde se nachází přípojka), či jiná (na které tato přípojka není, je vedena jen na části zbývající). Jestliže ale pozemek celý byl pozemkem panujícím, a každý jeho vlastník, pak i na oddělené části toto oprávnění bylo, a do nové věci bylo současně s danou částí pozemku, v rozsahu jeho plochy, které je už dříve nesla, odděleno. Takový výklad, a nikoliv opačný, jak tvrdila žalující strana, je zastáván již od dob Vážného, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 15. 2. 1930, sp. zn. Rv II 314/29.

20. Rovněž za předchozí právní úpravy, do 31. 12. 2013, za které bylo věcné břemeno zřízeno, platilo totéž a nikoliv opačně. Rozdělení pozemku, jak judikoval Nejvyšší soud, „zatíženého věcným břemenem nemá vliv na věcné břemeno, které nadále bude zatěžovat každý z nových pozemků, pokud jsou jím dotčeny. Bude-li rozdělen panující pozemek, může vlastník každého nového pozemku vykonávat služebnost (právo odpovídající věcnému břemeni)“, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2016/2007. Nikdy dříve nebylo rozhodováno jinak, jak tvrdila žalobkyně v rozporu s tímto rozhodnutím i dalšími.

21. Za stávající právní úpravy se k této otázce vyslovily nejen odborné komentáře, ale i sám Nejvyšší soud, který na jejich závěry odkazuje, a sdílí dosavadní závěry, od kterých neshledává důvodu se odklánět. V usnesení z 27. 11. 2018 ve věci sp. zn. 22 Cdo 3561/2018 se k dělení panujícího pozemku obecně vyslovil tak, že „…dovolací soud pouze dodává, že sdílí závěry vyslovené v odborné literatuře ve směru, že pokud dojde k rozdělení pozemku, který je zatížen služebností stezky, průhonu nebo cesty (§ 1274 a násl. o. z.), na více samostatných věcí (pozemků), přičemž příslušná stezka nebo cesta zasahuje všechny nově vzniklé nemovitosti, pak jsou touto služebností (v jejím rozsahu) i nadále zatíženy všechny pozemky vzniklé v důsledku rozdělení (srovnej Hrabánek, D., Lasák, J. v Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Komentář. Věcná práva (§ 976–1474). Praha: C. H. Beck, 2013, str. 943–944; či Hrabánek, D. v Spáčil, J. a kol. Věcná práva. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. Praha: C. H. Beck, 2018, str. 184)“.

22. Čímž reagoval na otázku, kterou i výslovně uvedl: „Dále žalobci vymezili otázku, zda oddělením nového pozemku od panujícího pozemku přechází či nepřechází služebnost na nově vzniklý pozemek.“ Zodpovídal tuto konkrétní otázku, přesně tu, kterou v tomto sporu vznesla žalobkyně. Nejde o to, že spor probíhal primárně o jiné otázce, a proto judikát nelze použít, jak žalobkyně namítá, či že by závěr byl jen obecný, a na věc žalobkyně se neměl vztahovat. Jde přesně o totéž, na čem právě svůj spor žalobkyně postavila. Toliko se se závěry není ochotná či schopná ztotožnit, a odmítá jakoukoliv argumentaci, která jí nevyhovuje, a tvrdí jak obsah, tak význam, ustanovení a judikátů, který vůbec nemají, a v rozporu s jejich skutečným obsahem. Je nutné zdůraznit, že spor, který žalobkyně zahájila, je sporem o určení existence, resp. neexistence věcného břemene, nikoliv jiný. Žalobkyně se nedomáhala, aby soud rušil věcné břemeno, nedomáhala se vymezení či změny jeho obsahu a rozsahu, ani se v řízení neřešila nezbytná cesta a případně jiný přístup k nemovitostem. Spor se týká toliko a pouze určení, zda dané břemeno existuje na pozemku žalované, nebo neexistuje.

23. Jestliže tedy v roce 1999 bylo smlouvou zřízeno věcné břemeno, pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, získal, a to jako celek, nikoliv jeho pouze vymezená část, oprávnění stezky a cesty k vymezené části pozemků žalobkyně, a v roce 2017 se z něho oddělila část, (i) na které tato oprávnění jsou, pak by muselo dojít oddělením k zániku věcného břemene, aby bylo možné žalobě vyhovět. Pokud zánik nebyl ujednán smluvně, pak by musel existovat zákonný důvod, ze kterého k tomu došlo. To, co žalobkyně tvrdí jako důvod zániku, zákonným důvodem ale není. Současně nevyplynul ani žádný jiný důvod zániku, pro který by soud mohl určit, že k datu vyhlášení jeho rozhodnutí dané věcné břemeno neexistuje, proto nebylo možné žalobě vyhovět.

24. Není ani rozhodné, zda oddělená část pozemku, a tedy nově vzniklý pozemek, má přímé napojení na veřejnou komunikaci, či má toto jen umožněné formou výprosy či jakkoliv smluvně, věcně právně, anebo nemá vůbec. Zánik věcného břemene toto rovněž nezpůsobuje, žádné ustanovení to totiž nestanoví. Ani, pokud toto snad dovozovala žalobkyně z rozhodnutí NS ČR, a toho, že hovoří o tom, že „příslušná stezka nebo cesta zasahuje všechny nově vzniklé nemovitosti“, neboť tím se míní právě a jen ony oddělené nové pozemky či pozemek. Konkrétně to, že se oddělila i ta část pozemku, která „na sobě“ již onu cestu/služebnost měla, a míní se tím právě a jen to, že zasahuje i na nově vzniklou nemovitost, i původně šla přes ni, nikoliv to, že by se tak musela (a nový pozemek s ní) napojovat do cesty, po celé její délce, či neznámo kam až.

25. V daném případě nejenže i podle žalobkyně cesta pokračuje směrem k , Anonymizováno, , Anonymizováno, a náměstí, byť je úzká a nevhodná pro velké vozy (nemohou tamtudy jezdit popeláři, jak žalobkyně uváděla v řízení sp. zn. 13 C 14/2024), ale právě tak, jak původně jako součást pozemku vedla směrem do , adresa, , zde napojení je, a po oddělení i pro tento pozemek žalované (to, že žalovanou v dříve sjednaném rozsahu s , Anonymizováno, a.s. tamtudy jezdit žalobkyně nechce nechat, je věc druhá). Část po pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , část po pozemcích žalobkyně, kde je toto formou věcného břemene, na které nemá vliv, na základě čeho konkrétně používá žalovaná p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přes kterou toto napojení vede. Je na žalované, jak si toto zajistí, či se toho v případech stanovených zákonem domůže.

26. Argument, že nově vzniklý pozemek se netýká toho, co bylo sjednáno ve smlouvě z roku 1999, a námitek, že si žalobkyně toto sjednala s , Anonymizováno, a.s., aby areál pojišťovny a parkoviště mělo přístup do , adresa, určité kvality, a stejně tak nemovitosti žalobkyně, která si ve vnitrobloku rovněž koupila pozemek pro své parkoviště, nemůže obstát. Jestliže chtěla žalobkyně smlouvu omezit na konkrétní subjekty, či dobu, do kdy jim konkrétně budou některé z nemovitostí patřit, pak si toto měla ujednat ve smlouvě z roku 1999. Její volba bylo, aby šlo o věcné břemene působící vůči nabyvatelům pozemků, bez takového omezení. Musela být srozuměna nejen s tím, že vlastníci pozemků se mohou měnit, ale že se i pozemky mohou rozdělit, a to tím spíše, že je znalá judikatury od dob Vážného. Že očekávala trvalé užívání pohodlného průjezdu realizovaného přes část pozemku žalobkyně a část pozemku původně , Anonymizováno, a.s., pouze těmito subjekty (jimi samotnými), neodpovídá smlouvě, kterou uzavřela, ta jí toto negarantuje a měla si ujednat jinak, aby si toto případně zajistila.

27. Nepatřičná je i argumentace, že nelze převést smlouvu nebo služebnost na jinou osobu, neboť se o osobní služebnost podle samotnou žalobkyní uzavřené smlouvy nejedná, a smlouvu nikdo nepřeváděl. Stejně tak, že nelze převést služebnost ani na jiný pozemek, neboť k žádnému takovému převodu služebnosti nedošlo. Nejde o situaci, kdy by si oprávněný chtěl z jednoho pozemku, kde má oprávnění, toto převést na svůj pozemek jiný, kde mu bude vyhovovat více, což má zákon na mysli v ustanovení § 1265 odst. 1 a 2 o. z. Nejde o převod služebnosti, pokud přešla jako „vlastnost“ pozemku i na z něho oddělenou část. Přechod a převod není totéž. Stejně tak nehraje roli ani údajné zvětšování služebnosti tím, že ji nově realizuje osoba žalovaného, a přešla na jeho, a tedy další pozemek, když se stále jedná o tu část zemského povrchu, na kterém služebnosti již byla a jen zůstala, žádný pozemek rozsahově nepřibývá, oprávněná „část zemského povrchu“ je stále stejná.

28. V prvé řadě k tomu je ale nutné zopakovat, že zde nejde ani o spor o rozsah služebnosti podle § 1264 odst. 2 o. z. a posuzování jejího obsahu dle § 1258 o. z., kde platí pravidla „spíše menší než větší“, což se zánikem a určením návazné neexistence nijak nesouvisí. Žalobkyně podala žalobu o určení, že služebnost neexistuje, nesoudí se o to, jak má být vykonávána, či v jakém rozsahu. Následné změny v rozsahu služebné či panující věci dle § 1264 o. z. mohou mít vliv na podobu a obsah služebnosti, ale neplyne z toho zánik. Argumentace celou řadou ustanovení, která zánik, potažmo žalobkyní tvrzený ne/vznik služebnosti neřeší, jí nemůže nic přinést.

29. Závěrem soud jen podotýká, že u dělení nemovitostí a vypořádání podílového spoluvlastnictví je zcela výslovně uvedeno, že služebnost jde s každým dílem, a není žádného důvodu pro nerovné postavení, které by toto limitovalo při dělení pozemku jen na podílové spoluvlastníky. Ostatně pak by docházelo k tomu, že bude prodán spoluvlastnický podíl na cestě, a následnému vypořádání oddělením části pozemku, a přechodu břemene s ní, by nic nebránilo. Autoři komentářů se i přímo vyslovují v tom směru, že zde je úprava detailnější, a je třeba k tomu přihlédnout i při jakémkoliv jiném dělení. S tím se lze ztotožnit, navíc, ani dříve nebylo výslovně uvedeno, že k přechodu s díly (všeobecně) dochází, a výkladový problém s tím žádný nebyl, vznikla judikatura, která otázku zodpověděla, a nadále ji řeší stejně.

30. Žalované, která byla v řízení vzhledem k zamítnutí žaloby zcela úspěšná, náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů. Ty jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem, stanovenou podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“), za každý z účelně učiněných úkonů právní pomoci uvedených v § 11 odst. 1 a. t.

31. Soud tak přiznal odměnu za dva úkony učiněné v roce 2024, tedy ve výši 2x 3 100 Kč podle a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to za přípravu a převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě ze dne 23. 6. 2024. Dále ve výši 2 x 3 700 Kč podle a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za účast na jednání dne 17. 6. 2025 v délce přes dvě hodiny. Celkem 13 600 Kč.

32. Ke každému z úkonů provedených do 31. 12. 2024 pak náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. dalších 2 x 300 Kč, tedy 600 Kč. Ke dvěma úkonům podle a. t. v současném znění pak náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle § 13 odst. 4, tedy 900 Kč jednání v rozsahu dvou úkonů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014, kde mj. uzavřel, že jakmile úkon přesáhne dvě hodiny, které jsou považovány za jeden samostatný úkon právní služby, přísluší advokátu i za každé dvě započaté hodiny, které jsou jedním úkonem, i jedna paušální náhrada hotových výdajů). Celkem 1 500 Kč.

33. Advokát žalované k jednání soudu konaném dne 17. 6. 2025 použil k cestě z , adresa, a zpět osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ujel celkem 2x110 km. Z technického průkazu k uvedenému vozidlu plyne, že průměrná spotřeba paliva při kombinované přepravě je 5,9 l na 100 km, což při ujetí 220 km a průměrné ceně za 1 litr motorové nafty 34,70 Kč podle vyhl. č. 475/2024 Sb. činí celkem 450 Kč za PHM a 1 276 Kč na náhradě za opotřebení vozu při sazbě 5,80 Kč za 1 km, celkem tedy 1 726 Kč.

34. Dále advokátu žalobkyně náleží náhrada za promeškaný čas v částce 900 Kč za 6 započatých půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. strávených cestou.

35. Advokát žalobkyně jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř, tj. celkem z částky 17 726 Kč, což činí dalších 3 722 Kč. Celkem tak náklady řízení činí 21 448 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta, ve lhůtě pro peněžité plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.