13 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, tuto k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Předmětem řízení zahájeného dne 15. 10. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně úhradu televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně za období od září 2019 do ledna 2020 včetně v celkové výši 675 Kč. K tomu uvedla, že žalovaná byla v srpnu roku 2019 zařazena jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, za uvedené období však nesplnila svoji povinnost poplatek uhradit. Nárokovala proto také zákonný úrok z prodlení za období vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé platby, která nastává k 15. dni daného měsíce s tím, že tento kapitalizovala ke dni podání žaloby a jedná se tak o částku 60,29 Kč celkem.

2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila výslovně a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas. V odporu proti platebnímu rozkazu žalovaná uvedla, že jí finanční možnosti nedovolují pořízení TV přijímače, proto jí vymáhání poplatků nepřijde opodstatněné. K dodatečné výzvě soudu, zda reagovala na výzvu žalobkyně k přihlášení do evidence poplatníků, či zda se z evidence případně odhlásila, žalovaná doručila znovu jen tentýž text odporu, a připojila své čestné prohlášení, že nevlastní TV přijímač, datované až dne 24. 1. 2021.

3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná byla, dle potvrzení České pošty s. p. (která je pověřenou osobou žalobkyně, jak je soudu z jeho činnosti známo), přihlášena jako poplatník televizního poplatku do evidence poplatníků v měsíci srpnu 2019. Přihlášení žalované do evidence poplatníků předcházela písemná výzva k přihlášení poplatníka, kterou adresovala žalobkyně žalované doporučeným dopisem ze dne 27. 5. 2019, a tato zásilka byla doručena žalované dne 29. 5. 2019. Ve výzvě bylo žalované osvětleno, za jakých okolností je povinna být přihlášena jako plátce televizního poplatku, byla poučena o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že tuto povinnost nemá. Současně byla poučena, že v případě, kdy na výzvu nebude ve lhůtě do 30 dnů nijak reagováno, bude žalobkyně nucena žalovanou za poplatníka televizního poplatku považovat a žalovaná bude zařazena do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. K úhradě dlužných poplatků byla jménem žalobkyně vyzývána prostřednictvím České pošty, s. p., oddělení DINO ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020.

4. Povinnost žalované k úhradě televizního poplatku, jakož i jeho výše a splatnost, vyplývá přímo ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Kdo se dle něho stane poplatníkem, je sám dle § 8 odst. 2 oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se jím stal ve lhůtě 15 dnů, stejně tak se případně sám z evidence odhlašuje dle odst. 8.

5. Dle § 3 odst. 4 zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností ode dne marného plynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

6. Dle § 7 zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby s tím, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Měsíční výše televizního poplatku pak činí dle § 6 zákona 135 Kč.

7. Žalobkyně je pak dle § 10 zákona oprávněna se svého práva domáhat u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, pokud poplatník nezaplatil, a to ani přes výzvu, ve které mu byla poskytnuta přiměřená lhůta.

8. Žalovaná v řízení nejen neprokázala, ale ani netvrdila, a to ani přes výslovnou výzvu soudu, že by na výzvu žalobkyně ze dne 27. 5. 2019 jakkoliv reagovala. Stejně tak v řízení ani netvrdila, že by alespoň dodatečně z evidence odhlásila, což by se musela stát před obdobím, za které jsou poplatky nárokovány. Žalovaná přitom byla poučena o tom, co se stane, když nebude reagovat, stejně jak bylo opakovaně upomínána, přesto situaci včas neřešila. To, že nyní podepsala v roce 2021 prohlášení, nemůže mít vliv na dříve vzniklou povinnost k úhradě, a žalovaná, aby se situace neopakovala, musí toto dořešit se žalobkyní, řádně se odhlásit z evidence a prokazatelně toto doručit žalobkyni.

9. Žalovanou tak žalobkyně do evidence poplatníků přihlásila žalobkyně v souladu se zákonem, a tedy jí vznikla povinnost hradit zákonný televizní poplatek vždy měsíčně do 15. dne. Jelikož v řízení ani netvrdila, ani neprokázala, že by vůči žalobkyni poplatkovou povinnost splnila a žalovanou částku uhradila, nebylo důvodu žalobě co do žalované jistiny nevyhovět, když břemeno tvrzení a důkazní leželo v tomto směru na žalované. Dle zákona byla navíc žalobkyně oprávněna přihlásit žalovanou do evidence poplatníků již dříve, než tak skutečně učinila, a to již po marném uplynutí 30 denní lhůty od obdržení výzvy žalované, po žalované je tedy nárokováno méně.

10. Jelikož žalovaná v předmětném období neuhradila poplatky řádně a včas vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, dostala se tím ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) do prodlení a žalobkyně má proto v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých poplatků kapitalizovaný ke dni podání žaloby, který vyčíslila správně, a soud jí proto i co do žalovaného příslušenství vyhověl.

11. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění, když o existenci dluhu žalovaná ví již dlouhou dobu, o soudním řízení pak od podzimu 2020.