15 C 107/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 533,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 533,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 533,14 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 4 533,14 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem innogy [právnická osoba], [IČO], tento závazkový smluvní vztah se žalovanou jednostranným právním úkonem – odstoupením od smlouvy. Dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž požadované datum ukončení dodávky bylo ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě, nastala následně fikce, že uplynutím 14. pracovního dne došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po skončení smluvního vztahu mezi ním a obchodníkem s plynem, je takovým jednáním odběratele působena škoda provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobkyni. Žalovaná byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněna oznámením žalobce ze dne 4. 5. 2020 Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zanikla uplynutím čtrnácti pracovních dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. dne [datum]. Počínaje následujícím dne, tj. od [datum] byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru, který byl zjištěn při jeho demontáži dne [datum]. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (402,78 m3) bylo ve faktuře [číslo] ze dne 21. 5. 2020 vyčísleno na částku 4 533,14 Kč splatnou ke dni 4. 6. 2020.

2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě, nastala následně fikce, že uplynutím 14. pracovního dne došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné tedy zanikla dne [datum] a od [datum] byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr. Množství neoprávněně odebraného plynu (402,78 m3) žalobkyně vyúčtovala ve faktuře [číslo] ze dne 21. 5. 2020 na částku 4 533,14 Kč splatnou ke dni 4. 6. 2020.

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vzniku neoprávněného odběru plynu (dále jen„ energetický zákon“), který navazuje na obecnou úpravu náhrady škody vymezenou v § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), především jeho § 2910 a § 2951 odst.

1. Dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 119 odst. 3 písm. b) vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem (dále jen„ vyhláška“) provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při přerušení dodávky plynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. Dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. Dle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

6. Ke stanovení výše škody vzniklé neoprávněným odběr je třeba užít vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o stanovení výše náhrady“). Dle § 9 vyhlášky o stanovení výše náhrady při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Dle § 5 odst. 4 vyhlášky o stanovení výše náhrady při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.

7. Žalovaná v odběrném místě na adrese [adresa], v období od [datum] do [datum], tj. i po ukončení smluvního vztahu s distributorem prováděla odběr plynu, který lze klasifikovat jako neoprávněný, neboť nastala fikce ukončení smlouvy s distributorem. V takovém případě žalovaná odpovídá žalobkyni za neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí vzniklou škodu. K úhradě této škody jsou žalovaná povinna jednak podle obecné úpravy náhrady škody dle o. z., a s ohledem na speciální charakter vzniklé škody a mechanismů jejího vzniku, i podle speciálního předpisu, kterým je v tomto případě výše citovaný energetický zákon. Pro případ neoprávněného odběru plynu, tak jeho neoprávněné distribuce, energetický zákon v § 74 odst. 7 a 8 stanoví povinnost osoby, která plyn neoprávněně odebírala nebo odebírá, resp. využívá službu distribuční soustavy, nahradit v penězích vzniklou škodu. Žalobkyně žalovaným vyúčtovala náhradu za distribuovaný plyn, a to vyúčtovaný způsobem v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

11. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017). V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní, v této upomínce byla upozorněna, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho vymáhání soudní cestou. Přitom předžalobní výzva má představovat poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na nějž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Výzva zaslaná žalobkyní tyto náležitosti splňuje. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

12. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).