15 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 123,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 123,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 123,36 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2123,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne 3. 7. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou i Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. V rámci této smlouvy byl sjednán pronájem koncového zařízení IMEI [bankovní účet] typu KAON NA1170 (dále jen„ Zařízení“) na dobu neurčitou. Výše měsíčního nájemného byla v souladu s Ceníkem pronájmu koncových zařízení stanovena na 50 Kč. Pro případ nevrácení Zařízení nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu sjednala žalobkyně se žalovaným povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný svému závazku nedostál a zařízení žalobkyni po ukončení nájemní smlouvy řádně a včas nevrátil. Žalovaný neuhradil nájemné za zařízení a smluvní pokutu, které mu byly fakturovány následujícím způsobem: -) vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 10. 2019, skládající se z pronájmu zařízení SAT TV ve výši 50,01 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 11. 2019, skládající se z pronájmu zařízení SAT TV ve výši 50,01 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 12. 2019, skládající se z pronájmu zařízení SAT TV ve výši 23,34 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 28. 4. 2020, skládající se z vyúčtování smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 3. 7. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup k satelitnímu televiznímu vysílání a poskytnuto mu k tomuto účelu Zařízení. Dle smlouvy a Ceníku se žalovaný zavázal platit žalobkyni za poskytnutí tohoto Zařízení nájemné ve výši 50 Kč měsíčně. Součástí smluvních ujednání mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl rovněž závazek žalované uhradit připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Na základě těchto smluv umožnila žalobkyně využívat žalované služby elektronických komunikací a užívat pronajaté Zařízení, přičemž žalovanému bylo vyúčtováno nájemné společně se službami elektronických komunikací, které nebyly předmětem žaloby, následujícím způsobem: -) fakturou [číslo] splatnou dne 20. 10. 2019, v částce 50,01 Kč, (pronájem zařízení v období 6. 9. 2019 - 5. 10. 2019), -) fakturou [číslo] splatnou dne 20. 11. 2019, v částce 50,01 Kč, (pronájem zařízení v období 6. 10. 2019 - 5. 11. 2019), -) fakturou [číslo] splatnou dne 20. 12. 2019, v částce 23,34 Kč (pronájem zařízení v období 6. 11. 2019 - 5. 12. 2019). Mezi stranami byla dále sjednána povinnost vrátit Zařízení, a to v části smlouvy označené jako Smluvní ujednání ke smlouvě o pronájmu koncového zařízení, v níž je uvedeno„ Nejpozději do 30 dní od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení je Zájemce povinen vrátit pronajaté zařízení Operátorovi, a to způsobem uvedeným v článku 6. Obchodních podmínek pronájmu koncových zařízení.“ Pro případ porušení povinnosti obsahuje smlouva ceník smluvních pokut, kdy Smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas u zařízení Základ (bez HDD) činí 2 000 Kč. Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvu dopisem ze dne 20. 1. 2020. Pro nevrácení zařízení byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta v částce 2 000 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 28. 4. 2020.

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 věty prvé o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Podle § 2010 odst. 1 o. z. dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti a poskytnout Zařízení, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky, včetně nájemného za poskytnutí Zařízení. Žalobkyně svoje povinnosti splnila, umožnila žalovanému připojení k veřejné komunikační síti a poskytla mu zařízení. Žalované pak tím, že žalovaný nesplnil smluvní povinnost k vrácení zařízení, vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by nájemné a smluvní pokutu uhradil, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dlužného nájemného a smluvní pokuty za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

8. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.