15 C 155/2017

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Flanderkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. žalovaný č. 1 , IČO sídlem anonymizována tři slova . jméno anonymizováno , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa 2. žalovaný č. 2 , IČO sídlem adresa žalované o 122 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 122 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 122 400 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ročně, počínaje dnem podání žaloby až do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalovanému č. 1 se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Liberci náklady řízení ve výši 22 350 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 122 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 21. 5. 2011 se pohyboval se svým nezletilým synem na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] ve vzdálenosti cca 10 m jižně od domu [adresa] v ulici [ulice]. Při hře žalobce levou novou stoupl na poklop kanalizační šachty, tento se vzepřel a žalobce dopadl levým bokem těla na jeho hranu a spodní částí těla se do šachty kanálu propadl. Kanalizační poklop nebyl a není dosud řádně udržován, kdy jeho stav neodpovídal požadavkům na standardní údržbu kanalizace. Z pohledu žalobce přitom nebylo možné, aby byl s technickým stavem seznámen, neboť kanalizační šachta nebyla žádným označena, aby bylo upozorněno na havarijní stav šachty a poklopu. Přitom by postačilo, pokud by poklop měl stejnou nosnost a pevnost jako okolní povrch tohoto poklopu. Žalobce byl následně opětovně ošetřen. Prvně navštívil pohotovost, kde byla ošetřena povrchová odřenina levé nohy, a bylo provedeno RTG hrudníku. Po uplynutí cca 24 hodin musel ovšem vyhledat lékařskou pomoc znovu. V souvislosti s výrazným hematomem břicha byl vyšetřen prostřednictvím sonografie břišní dutiny, bylo zjištěno protržení sleziny a žalobce musel být neprodleně operován. Žalobci byla odoperována celá slezina a došlo ke značné krevní ztrátě. V nemocničním zařízení se žalobce zotavoval po dobu 15 dnů a celková doba léčby trvala přibližně 1 rok. K ustálení zdravotního stavu žalobce došlo v únoru 2012. V souvislosti s utrpěnými poraněními byl dne 31. 12. 2012 vyhotoven znalecký posudek [titul]. [příjmení], který stanovil odpovídající počet bodů za bolestné a ztížení společenského uplatnění, to vše celkem 1 020 bodů, což představuje částku 122 400 Kč.

2. Odpovědnost prvého žalovaného dovozuje žalobce z toho, že žalovaný č. 1 je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], pročež je zároveň vlastníkem dotčené kanalizační přípojky, jejíž součástí je předmětná kanalizační šachta. Žalovaný č. 1 je takto vlastníkem v souvislosti s dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992 s účinností ke dni 14. 7. 1993. Platí proto, že vlastník dané přípojky je povinen postupovat tak, aby chránil vlastní majetek před poškozením, udržoval jej, zejména pak ve vztahu k veřejným prostranstvím. Takto však žalovaný č. 1 nejednal, ačkoliv to bylo plně v jeho silách.

3. Odpovědnost druhého žalovaného dovozuje žalobce z toho, že žalovaný č. 2 je skutečným provozovatelem předmětné přípojky, aktivně se hlásí k výběru vodného a stočného, a to nejméně od roku 2011. Žalovaný č. 2 účtoval a dodnes účtuje pro tehdejší Společenství [ulice a číslo], [anonymizováno], dnes Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno], [IČO] za vodné a stočné. Vydělává tudíž na provozu předmětné přípojky a je povinen opravovat a udržovat přípojku samou. Protože škoda byla způsobena jednáním více škůdců, jsou žalovaní odpovědni společně a nerozdílně.

4. Žalovaný č. 1 s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svoji obranu uvedl, že není vlastníkem kanalizační přípojky, ani provozovatelem kanalizace. Kanalizační přípojku do svého vlastnictví nenabyl, nepřevzal a nikdy se jako vlastník nechoval. Nadto žalobce dosud nedoložil žalovanému č. 1 žádný důkaz, ze kterého by odpovědnost žalovaného č. 1 mohla být dovozována. Rovněž tvrzení žalobce, že zachoval více, než běžnou míru opatrnosti, nemůže být pravdivé, neboť kanalizační přípojky a jejich šachty jsou na první pohled zřejmé. Žalobce v místě události bydlel, a proto za denního světla a známém prostředí by osoba jednající s běžnou mírou pozornosti nemohla spadnout do šachty přípojky. Je zde tudíž zřejmý díl viny na straně žalobce. Žalobce argumentuje havarijním stavem šachty a poklopu, avšak netvrdí, jak by měl žalovaný č. 1 poklop udržovat, ani jaký by měl být správný technický stav poklopu. Ze samotných tvrzení žalobce je nadto zřejmé přetržení příčinné souvislosti, když žalovaný č. 1 nemůže odpovídat za následky, které nebyly zjištěny při prvním lékařském ošetření. Pokud by žalobci nedostalo řádného ošetření jeho úrazu, nejedná se o jakékoliv porušení povinnosti na straně žalovaného č. 1, ale na straně příslušného zdravotního zařízení. Pokud pak v předchozím řízením uvedeném pod sp. zn. 32 C 43/2013 nebyla nalezena odpovědná osoba pro nedostatek tvrzení na straně žalobce, neznamená to, že by řízení nebylo vedeno vůči pasivně legitimovanému subjektu. Pokud jde o dohodu o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992 uzavřenou mezi žalovaným č. 1 a společností [právnická osoba], nebyl žalobce stranou této dohody, předmětná přípojka nebyla v dohodě výslovně uvedena, i když ve vztahu k jiným přípojkám tak činěno bylo, proto strany dohody zjevně neměly vůli takto neuvedenou přípojku dohodou převést. Tomu odpovídá i následné chování stran, kdy žalovaný č. 1 se nikdy jako vlastník nechoval, a naopak společnost [právnická osoba] jako vlastník se třetími osobami jednala a takto vystupovala i vůči orgánům státní správy.

5. Žalovaný č. 2 rovněž s žalobou nesouhlasil a navrhl, vybyla v plném rozsahu zamítnuta. Na svoji obranu uvedl, že není vlastníkem žádného kanalizačního řádu ani přípojky v předmětné lokalitě, ani zde tyto neprovozuje. Nevlastní v dané lokalitě žádnou nemovitost, a proto není vlastníkem žádné kanalizační přípojky. Není ani vlastníkem žádného kanalizačního řádu, neboť žalovaný č. 2 fakticky kanalizační řády nevlastní, pouze provozuje vodohospodářský majetek společnosti [právnická osoba], která však v dané lokalitě nevlastní žádnou infrastrukturu vyjma vodovodního řádu umístěného v tělese komunikace ul. [ulice]. Z evidence vodohospodářských infrastruktur, kterou vede v geografickém informačním systému, vyplynulo, že kanalizační sběrač, do něhož jsou zaústěny jednotlivé přípojky od bytových domů, vlastní a vlastnila [právnická osoba], a.s., která byla identifikována jako vlastník dle zápisu z jednání o převedení kanalizace ze dne 23. 8. 2005.

6. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnictví žalovaného č. 1 k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Rovněž bylo nesporné, že žalovaný č. 2 účtuje a době, kdy došlo k úrazu žalobce, účtoval stočné vůči Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno], kdy však současné podle žalovaného č. 2 k danému účtování dochází, neboť nikde nebylo stanoveno, vůči komu by mělo docházet k účtování stočného. Žalovaný č. 2 ví, že je to špatně, chce však zároveň umožnit odvádění stoky, nechce tak však činit zadarmo.

7. Základní spornou skutečností mezi účastníky naopak bylo to, zda žalovaný č. 1 je vlastníkem předmětné kanalizační přípojky, jakož i to, zda žalovaný č. 2 je skutečným provozovatelem dané přípojky.

8. Soud má z provedených důkazů dále za prokázané následující skutečnosti; Dne 1. 6. 1992 byla mezi převádějícím [anonymizováno], akciová společnost, a přejímajícím [územní celek] uzavřena dohoda o bezúplatném převodu majetku, na základě které byl na [územní celek] bezúplatně převeden mj. pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], jakož i obytná budova [adresa] s pozemkem st. p. [číslo] obytná budova [adresa] s pozemkem st. p. [číslo] to se všemi právy a povinnostmi (prokázáno Dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992). Smlouvou o prodloužení výpůjčky žalovaný [číslo] přenechal do užívání vypůjčiteli [právnická osoba] podlaží objektu v [anonymizováno] ulici v [obec], [adresa], a to jako podnikovou ubytovnu na dobu určitou do 31. 12. 1998, přičemž vypůjčitel se zavázal udržovat majetek v dobrém a provozuschopném stavu a hradit ze svých prostředků náklady včetně nákladů na údržbu a opravy užívaného majetku (prokázáno smlouvou o prodloužení výpůjčky ze dne 28. 7. 1997). Prohlášením vlastníka ze dne 15. 2. 1992 žalovaný č. 1 jako tehdejší vlastník budovy [adresa] v ulici [ulice] a stavební parcely [číslo] vymezil v uvedené budově jednotky, kterých bylo celkem 13, a určil společné části domu, kterými jsou mj. rozvody vody a kanalizace, přičemž společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci (prokázáno prohlášením vlastníka). Vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek] je žalovaný č. 1 (prokázáno informací o parcele z katastru nemovitostí). Pozemek p. [číslo] na kterém stojí stavba bytového domu [adresa] v k. ú. [anonymizováno] je ve spoluvlastnictví několika fyzických osob (prokázáno informací o pozemku z katastru nemovitostí). Ty je nabyly od žalovaného č. 1, který na jednotlivé fyzické osoby převedl vlastnické právo k jednotkám v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] v roce 1999 smlouvami o převodu vlastnictví jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku, a to včetně podílu venkovních úprav sestávajících z inženýrských sítí příslušných k budově, jakož i včetně podílu na společných částech domu, jimiž podle smluv jsou mj. i rozvody vody a kanalizace (prokázáno smlouvou o převodu vlastnictví jednotky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). Nebytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] včetně podílu na společných částech domu a pozemku vydražil dne 20. 7. 2006 [jméno] [příjmení] (prokázáno protokolem o provedené veřejné dražbě dobrovolné a dražební vyhláškou). Žalovaný č. 2 eviduje jako vlastníka předmětné kanalizační šachty společnost [právnická osoba], a to na základě zápisu z jednání ze dne 23. 8. 2005 (prokázáno zprávou 2. žalovaného ze dne 14. 10. 2013 ve spojení s vyjádřením 2. žalovaného ze dne 4. 11. 2013). Dne 23. 8. 2005 byl sepsán zápis z jednání o převedení kanalizace bytovek v [anonymizováno] do správy [právnická osoba], (dále též jen [právnická osoba]) kdy byla provedena prohlídka situace v odkanalizování bytových domů v [adresa], a [anonymizováno], jejímž předmětem bylo posouzení možnosti převést stávající kanalizační sběrač do majetku [právnická osoba] a provozování 2. žalovaným. Přítomni byli zástupci [právnická osoba], dále [právnická osoba] a.s. a zástupci druhého žalovaného. Bylo konstatováno, že [právnická osoba] nemá v současné době vyřešeny právní vztahy s majitelem pozemku, přičemž [právnická osoba] zároveň stanovila podmínky, za kterých by byla ochotna převzít do svého vlastnictví kanalizaci (prokázáno uvedeným zápisem).

9. Žalobce byl dne 21. 5. 2011 ošetřen v Krajské nemocnici Liberec a.s., kdy byl zjištěn hematom v oblasti plochy hrudní stěny vlevo a plošná exkoriace zadní plochy levého stehna, jakož i zlomenina 9 a 10 žebra (prokázáno zprávou o ambulantním vyšetření ze dne 21. 5. 2011). Následující den byl žalobce z důvodu zhoršení zdravotního stavu opětovně vyšetřen v Krajské nemocnici Liberec a.s., bylo zjištěno poranění sleziny, pročež byla indikována urgentní laparotomie, která byla provedena dne 22. 5. 2011. Žalobce byl ve zdravotním ústavu hospitalizován do 31. 5. 2011 (prokázáno propuštění zprávou ze dne 6. 6. 2011). Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] v posudku vypracovaném na žádost žalobce konstatoval, že poranění sleziny, resp. její ztráta je jednoznačně v příčinné souvislosti s pádem žalobce do šachty, úraz žalobce ohodnotil z hlediska bolestného 220 body a z hlediska ztížení společenského uplatnění 800 body, celkem tedy 1 020 bodů (prokázáno znaleckým posudkem č. j. AKT 280/12/03 zpracovaným [titul]. [jméno] [příjmení] dne 31. 12. 2012). Pro účely šetření policejního orgánu byla dále vypracována lékařská zpráva, ze které je patrné, že v důsledku pádu do šachty žalobce utrpěl rupturu sleziny, zhmoždění hrudníku a zlomeninu 9. a 10. žebra vlevo. Musel být operován, kdy při operaci mu byla vyjmuta slezina (prokázáno lékařskou zprávou ze dne 23. 5. 2011). Policie ČR provedla také šetření v místě škodní události, kde svědkyně [jméno] [příjmení] označila předmětnou kanalizační šachtu a uvedla, že celé události přihlížela ze vzdálenosti cca 30 metrů, odkud viděla svého syna – žalobce jak po louce běží naproti svému synovi, který běžel ve směru ke kanálu, žalobce chtěl zabránit jeho pádu do kanálu, a sám se propadl do kanalizace. Při prováděném šetření svědkyně uvedla, že víko kanálu muselo být pootevřené (prokázáno úředním záznamem Policie ČE ze dne 23. 5. 2011). Dne 23. 5. 2011 policejní orgán rovněž ohledal místo škodní události, a to šachtu odpadní stoky, která byla zakryta železným víkem průměru 64 cm se znakem Škoda (okřídlení šíp) a označením ČSN B9060D. Víko bylo v době ohledání osazeno v železné skruži, přičemž mezi vnitřním okrajem skruže a vnějším okrajem víka byla mezera nejvýše 3 mm (prokázáno protokolem o ohledání místa činu ze dne 23. 5. 2011). [právnická osoba] sdělila Polici ČR v rámci probíhajícího vyšetřování, že není vlastníkem předmětné šachty ani vedení, když nemá žádný doklad, který by její vlastnictví prokazoval, zároveň platí v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích, že vlastníkem přípojky je vlastník pozemku, nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak (prokázáno dopisem [právnická osoba], a.s. ze dne 20. 10. 2011). Dále [právnická osoba], a.s. dne 20. 10. 2011 sdělila žalovanému č. 1, že byla se zástupci Policie ČR účastna prohlídky v místě úrazu žalobce a zjistila, že kanál je stále nezabezpečený, proto vyzvala žalovaného č. 1 k nápravě a k tomu, aby byla vymazána z evidence vodoprávního úřadu, neboť není vlastníkem předmětné přípojky (prokázáno dopisem [právnická osoba], a.s. ze dne 20. 10. 2011).

10. Žalobce uplatnil u Okresního soudu v Liberci nárok na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění coby následků úrazu způsobeného dne 21. 5. 2011 propadnutím do kanalizační šachty na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] dříve žalobou podanou vůči společnosti [právnická osoba] Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 22. 1. 2014, č. j. 32 C 43/2013-106 žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalovaná převedla do vlastnictví obce Liberec mj. i předmětný pozemek p. [číslo] na němž se nachází poklop kanalizační šachty. Zároveň dovodil, že touto dohodou byla převedena i předmětná kanalizační přípojka, přičemž vycházel z ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., podle kterého je vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak (prokázáno uvedeným rozsudkem). Tento rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 1. 4. 2015, č. j. 83 Co 257/2014-126 Odvolací soud vycházel z toho, že ust. § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích s účinností od 1. 1. 2002 zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že vlastníkem kanalizační přípojky zřízené do 31. 12. 2001 je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci. Pokud by měla být tato domněnka vyvrácena, musel by žalobce prokázat existenci titulu, na základě kterého vlastnictví ke dni 21. 5. 2011 získala společnost [právnická osoba] Z důkazů a tvrzení předložených žalobcem však takové nabytí vlastnictví nevyplývá. Pokud před 1. 6. 1992 vlastnila [právnická osoba] předmětnou kanalizační přípojku, pak toto své vlastnictví převedla na [územní celek], když předmětem dohody byl mj. převod pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], na němž je umístěna přípojka (prokázáno uvedeným rozsudkem odvolacího soudu). Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 32 C 43/2013, resp. jednotlivých listin, které jsou jeho součástí, bylo dále prokázáno, že žalovaný č. 1 sdělil Policii ČR ve věci úrazu žalobce, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], předmětná kanalizační šachta je však součást kanalizačního řádu, který není v majetku žalovaného č. 1, přičemž u vodoprávního úřadu odboru životního prostředí je jako vlastník kanalizačního řádu vedena společnost [právnická osoba] Kamerovou prohlídkou kanalizačního řádu dále bylo zjištěno, že slouží k odvádění splaškových vod i přilehlých objektů (prokázáno vyjádřením žalovaného č. 1 ze dne 10. 9. 2011). Dne 7. 2. 2012 sdělil Stavební úřad v [obec] Policii ČR, že v evidenci dohledal pouze vydané rozhodnutí o umístění stavby – rekonstrukce kanalizace, kdy žadatelem územního rozhodnutí byla [právnická osoba] (prokázáno sdělením stavebního úřadu žalovaného č. 1 ze dne 7. 2. 2012). Dne 9. 11. 2009 požádala společnost [právnická osoba] žalovaného č. 1 – stavební úřad o vydání rozhodnutí o umístění stavby mj. na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], kde je navržena nová splašková kanalizace pro areál bytových domů (prokázáno žádostí o vydání rozhodnutí ze dne 9. 11. 2009). Stavební úřad v [obec] vydal dne 18. 12. 2009 oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby – rekonstrukce kanalizace [adresa] – [anonymizováno] a [číslo], ul. [ulice], [obec] mj. na pozemku p. [číslo] to na základě žádosti podané [právnická osoba] a.s., s tím, že stavba řeší odvedení splaškových odpadních vod od vícepodlažních bytových objektů podél [anonymizováno] ulice, neboť současný systém odkanalizování je ve značně zchátralém stavu, a proto bude provedena nová splašková kanalizace, kdy z jednotlivých objektů budou vybudovány nové přípojky (prokázáno oznámením o zahájení územního řízení ze dne 18. 12. 2009).

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v domě [adresa] provozuje ubytovací služby od roku 2006. Již v té době byla kanalizace v katastrofálním stavu, ten se od té doby nezlepšil. Nachází se tam rozpadlý beton, je vidět jak se propadá. Svědek rovněž označil místo škodné události a uvedl, že ví o úrazu žalobce, nebyl však přímým svědkem události. Dále uvedl, že v místě škodné události byl následně po úrazu žalobce umístěn triangl žluté barvy, aby byl vidět kanál. Rovněž uvedl, že Společenství vlastníků [ulice a číslo] hradí zálohy na vodné a stočné. K úhradě dochází přes správcovskou [právnická osoba] [anonymizováno]. Kanalizaci společenství nespravuje.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé manželsky žalobce, bylo zjištěno, že v den škodné události byl žalobce venku se synem, kterému v té době byly 3 roky. U pádu žalobce přítomna osobně nebyla. Došlo k němu na pozemku města, to se o pozemek stará. Žalobce následně svědkyni informoval, že spadl do kanálu. Protože jej bolela žebra i v boku, byl vyšetřen v nemocnici, kdy však nebylo provedeno ani vyšetření ultrazvukem a žalobce byl poslán domů. Protože se během noci zhoršil jeho zdravotní stav, odvezla jej jeho matka znovu do nemocnice. Zde bylo provedeno ultrazvukové vyšetření, bylo zjištěno poranění žalobce, který byl následně převezen na sál. V květnu 2011 byli s žalobcem ještě manželé a sdíleli domácnost.

13. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že bydlí zhruba 30 let v domě [adresa] ulice [ulice]. Kanalizace je zde v dezolátním stavu, drží tam jen poklopy, okolo je to propadlé. Ve špatném stavu je již 20 let. Od roku 2011 do současnosti žádné opravy ani údržba kanalizace provedeny nebyly. Ví, že žalobce tam spadl. Předmětný úraz žalobce viděla z balkonu. Žalobce si hrál se synem, aby na kanál nešel žalobcův syn, šel tam sám žalobce a kanál se s ním propadl. Víko se s žalobcem našikmo svezlo do kanálu, když na něj vstoupil. Bylo to tam zarostlé trávou. Na místo byla poté navezena hlína a umístěn triangl, což učinila [právnická osoba]. Situace se řešila s [anonymizováno], ti ale sdělili, že nevědí, čí kanalizace je.

14. Z výpovědi [jméno] [příjmení], matky žalobce, bylo zjištěno, že v době škodné události byla u garáže, která se nachází naproti domu. Žalobce si hrál se synem, který běžel proti žalobci. Protože jsou zde špatné kanály, běžel žalobce naproti němu, aby tam nespadl. Syna odhodil, ale žalobce spadl do kanálu, na který šlápnul. Na kanálu byl poklop a ten se pod žalobcem svrhnul. Kanalizace je dokonce v takovém stavu, že zde vytékají fekálie. Kolem poklopu se nacházejí díry, není to tam ukotvené, stav je katastrofický. Po úrazu žalobce [název] na místo postavila žlutou pyramidu. Jinak se od té doby nic nedělo. Před umístěním jehlanu nebyl kanál přehledný, byl zarostlý trávou vysokou 40 až 50 cm, proto si jej nešlo všimnout. Žalobce šel po úrazu domů, bolelo jej však břicho, proto svědkyně odvezla žalobce na traumatologii. Žalobce byl vyšetřen, lékař se zaměřil především na kosi a odřenou nohu, následně byl poslán domů. Protože však doma měl bolesti, jeli druhý den opět do nemocnice. Žalobci bylo provedeno sono vyšetření a ihned musel na sál. Žalobci bylo následně sděleno, že při prvním vyšetření lékař pochybil. Svědkyně rovněž označila místo škodní události. Domy v okolí byly dříve podnikové byty, město je zprivatizovalo, převzalo dům od [anonymizováno] a byty dále převedlo na tehdejší nájemce.

15. Při místním šetření konaném dne 22. 5. 2020 účastníci shodně označili poklop, kde se žalobce propadl, jedná se o poklop s označením ČSN V [číslo], víko bylo usazeno ve skruži. Přes poklop byl umístěn žlutě natřený triangl. Na víko bylo rovněž účastníky stoupnuto a toto se nepropadlo. Při jeho odklopení byla patrná železná obruč s bodly pro uchycení víka, beton šachty byl popraskaný. Konkrétní stav zachycují pořízení fotografie (prokázáno protokolem o místním šetření vč. fotodokumentace).

16. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [titul] [celé jméno znalce], znalcem v oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby se specializací kanalizace, bylo zjištěno, že předmětná kanalizační šachta, která se nachází cca 10 m jižně od bytového domu [adresa], krytá železným víkem označeným ČSN B90 600 není a v době škodní události nebyla kanalizační přípojkou, neboť se jedná o kanalizační šachtu jako součást veřejné kanalizace, a to konkrétně o gravitační kanalizaci DN 300, která odvádí odpadní stoky z bytových domů. Kanalizační stoka je v [anonymizováno] ulici zaústěna do kanalizační stoky DN 400, kterou vlastní [právnická osoba] Předmětná šachta je provozně související kanalizací.

17. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci; Dne 21. 5. 2011 došlo k úrazu žalobce propadnutím do kanalizační šachty na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Předmětný den si hrál žalobce se synem, který běžel poblíž kanalizační šachty na uvedeném pozemku. Žalobce, aby zabránil pádu svého syna do šachty, běžel proti němu a sám se propadl do kanalizační šachty, jejíž stav byl havarijní, kanalizace byla zchátralá. Pod žalobcem se sesunul poklop a žalobce se propadl do šachty. V důsledku pádu do šachty žalobce utrpěl rupturu sleziny, zhmoždění hrudníku a zlomeninu 9. a 10. žebra vlevo. V Krajské nemocnici Liberec a.s. byl ošetřen nejprve dne 21. 5. 2011, avšak z důvodu zhoršení zdravotního stavu musel žalobce do zdravotního ústavu následující den, zde bylo zjištěno poranění sleziny, pročež byla indikována urgentní laparotomie, která byla provedena dne 22. 5. 2011. V místě škodné události byl následně po úrazu žalobce umístěn triangl žluté barvy, aby byla patrná kanalizační šachta. Šachta, do které se žalobce propadl, není a v době škodní události nebyla kanalizační přípojkou, neboť se jedná o kanalizační šachtu jako součást veřejné kanalizace, a to konkrétně o gravitační kanalizaci DN 300, která odvádí odpadní stoky z bytových domů. Kanalizační stoka je v [anonymizováno] ulici zaústěna do kanalizační stoky DN 400, kterou vlastní [právnická osoba] Předmětná šachta je provozně související kanalizací.

18. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] vlastní žalovaný č. 1, nabyl jej do vlastnictví od společnosti [právnická osoba] dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992, takto nabyl do vlastnictví také obytnou budovu [adresa] s pozemkem st. p. [číslo] obytnou budova [adresa] s pozemkem st. [parcelní číslo]. V obytné budově [adresa] následně prohlášením vlastníka vymezil jednotky, kterých bylo celkem 13 a určil společné části domu. Vlastnické právo k jednotkám spolu s podílem na společných částech domu a pozemku žalovaný č. 1 v roce 1999 převedl na fyzické osoby, nebytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] včetně podílu na společných částech domu a pozemku vydražil dne 20. 7. 2006 [jméno] [příjmení]. Žalovaný č. 2 účtuje a době, kdy došlo k úrazu žalobce, účtoval stočné vůči Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno].

19. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci učinili nesporné, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Proti pravosti ani správnosti provedených důkazů neměl žádný z účastníků jakýchkoliv námitek. Výše provedené listinné důkazy zároveň v kontextu nesporných skutečností umožňují soudu ve věci rozhodnout. Pokud jde o znalecký posudek [číslo] vypracovaný [titul] [celé jméno znalce] pak v rámci hodnocení důkazů soud uvádí, že znalecký posudek (§ 125, 127 o.s.ř.) sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o.s.ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 525/2017). V daném případě zpracovaný znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce] veškeré zde uvedené požadavky splňuje. Jako takový vytváří pro soud náležitě a logicky odůvodněný, dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný závěr.

20. Soud zamítl pro nadbytečnost další návrhy na provedení dokazování, když žalobce dále k důkazu navrhl svůj účastnický výslech. Při jednání dne 5. 5. 2020 žalobce k výzvě soudu upřesnil, že tento je navrhován k prokázání průběhu škodní události, a to jako subsidiární, když ke stejným skutkovým tvrzením byli navrženi rovněž svědci. Z ust. § 131 odst. 1 o. s. ř. plyne, že důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Žalobce v daném případě k dokazované skutečnosti navrhl výslech několika svědků, soud tyto svědky vyslechl a z výpovědí svědků má průběh škodní události za prokázaný, za této situace je účastnický výslech nejen nadbytečný, ale rovněž nepřípustný. Rovněž bylo nadbytečné provádět dokazování vyúčtováním druhého žalovaného vůči Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno] z roku 2011, které žalobce navrhl k prokázání toho, že žalovaný č. 2 účtuje uvedenému společenství stočné. Daná skutečnost však byla účastníky učiněna nespornou, a proto je zcela nadbytečné ke skutečnosti, která není mezi účastníky sporná, provádět dokazování 21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto; s ohledem na skutečnost, že k úrazu žalobce došlo dne 21. 5. 2011, tedy dříve, než nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je pro vztah účastníků rozhodná úprava dosavadních právních předpisů, především pak zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dále zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“).

22. Ve vztahu k žalovanému č. 1 posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 420 odst. 1 obč. zák. odpovídá každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

23. Žalobce dovozoval odpovědnost prvého žalovaného z toho, že žalovaný č. 1 je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], pročež je zároveň vlastníkem dotčené kanalizační šachty, jejíž součástí je předmětná kanalizační šachta. Žalovaný č. 1 je podle žalobce takto vlastníkem v souvislosti s dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992 s účinností ke dni 14. 7. 1993. Soud se proto zabýval tím, zda je žalovaný č. 1 skutečně vlastníkem předmětné kanalizační šachty. Bylo prokázáno, že žalovaný č. 1 již v době škodní události byl vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], který nabyl Dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992 od [právnická osoba] a.s., na kterém se nachází předmětná kanalizační šachta. Zákon o vodovodech a kanalizacích určuje, kdo je vlastníkem vodovodní přípojky; pokud jde o přípojky zřízené před dnem nabytí účinnosti zákona, tedy před 1. 1. 2002, je jím vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak; vlastníkem přípojek zřízených po tomto datu je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Ze zákona vyplývá, že kanalizační a vodovodní přípojky nejsou nadále součástí pozemku, ve kterém jsou umístěny. Bylo proto nutné zabývat se rovněž tím, zda se v případě předmětné kanalizační šachty, do které se žalobce propadl, jedná o kanalizační přípojku, či nikoliv. Za účelem objasnění této záležitosti bylo provedeno místní šetření a s ohledem na odbornou problematiku byl dále ustanoven znalec. Po takto provedeném dokazování je zjevné, že šachta, do které se žalobce propadl, není a v době škodní události nebyla kanalizační přípojkou, neboť se jedná o kanalizační šachtu jako součást veřejné kanalizace, a to konkrétně o gravitační kanalizaci DN 300, která odvádí odpadní stoky z bytových domů. Kanalizační stoka je v [anonymizováno] ulici zaústěna do kanalizační stoky DN 400, kterou vlastní [právnická osoba] Předmětná šachta je provozně související kanalizací. Za této situace není možné aplikovat vyvratitelnou právní domněnku uvedenou v ust. § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť v daném případě není možné vycházet z režimu přípojky, a proto není ani možné uzavřít, že v souvislosti s převodem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] na žalovaného č. 1 nabyl tento do vlastnictví rovněž předmětnou kanalizační šachtu. Naopak, pokud by tato šachta měla být na žalovaného č. 1 v souvislosti s Dohodou o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992 převedena (pokud by bylo navíc prokázáno, že společnost [právnická osoba] před uzavřením této dohody danou šachtu vlastnila), musela by být výslovně uvedena v předmětné dohodě, což se však nestalo. Na základě předložených důkazů nelze dovozovat, že by žalovaný č. 1 nabyl předmětnou šachtu do svého vlastnictví. Žalobce tudíž neprokázal v daném případě existenci titulu, na základě kterého vlastnictví ke dni 21. 5. 2021 k dané přípojce získal žalovaný č.

1. Jiný takový titul, než Dohodu o bezúplatném převodu majetku ze dne 1. 6. 1992, nebyl žalobcem tvrzen ani prokázán, a to i přes výzvu soudu danou žalobci při jednání dne 4. 2. 2020. Nadto z důkazů ani nijak neplyne, že by žalovaný č. 1 po dobu 10 let danou šachtu před okamžikem škodní události držel v dobré víře (kdy nabytí vlastnického práva vydržením nebylo žalobcem ani tvrzeno).

24. Ve vztahu k žalovanému č. 2 posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 420a odst. 1 obč. zák. odpovídá každý za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. Podle § 2 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích je provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6. Podle § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele. Podle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

25. Žalobce dovozoval odpovědnost druhého žalovaného z toho, že žalovaný č. 2 je skutečným provozovatelem předmětné šachty, kdy se hlásí k výběru vodného a stočného, a to nejméně od roku 2011. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaný [číslo] účtuje a době, kdy došlo k úrazu žalobce, účtoval stočné vůči Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno]. Avšak ani za této situace není možné žalovaného považovat za provozovatele, neboť předně nebylo tvrzeno, ani z důkazů nevyplývá, že by vlastník provozně související kanalizace, jejíž součástí je předmětná kanalizační šachta, uzavřel s žalovaným č. 2 jako s provozovatelem smlouvu o provozování kanalizace. To, že žalovaný č. 2 umožňuje vlastníkům bytových jednotek odvádět odpadní vody do kanalizace v [anonymizováno] ulici, kterou vlastní [právnická osoba] a provozuje žalovaný č. 2, nečiní z žalovaného č. 2 provozovatele předmětné kanalizační šachty, byť účtuje stočné vůči Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizováno]. Žalovaný toto umožnuje ze své dobré vůle, a pokud umožnuje do kanalizace, kterou provozuje v [anonymizováno] ulici, odvádět odpadní vody, souhlasí soud plně s argumentací žalovaného č. 2, že toto nemůže činit bezúplatně. Je zcela nepochybné, že pokud by žalovaný č. 2 neumožnil do kanalizace, kterou provozuje odvádět vlastníkům okolních bytových jednotek odpadní vody, byla by situace pro ně daleko závažnější, neboť by neměli kam odvádět odpadní vody, což si lze jen stěží představit. Avšak toto počínání žalovaného č. 2, které činí ku prospěchu vlastníků přilehlých nemovitostí, nečiní z žalovaného č. 2 provozovatele předmětné šachty.

26. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by žalovaným svědčila pasivní věcná legitimace, tedy že by žalovaní byli podle hmotného práva nositeli tvrzené povinnosti ve vztahu k uplatněnému nároku. Pro úplnost soud dodává, že žalobce byl při jednání dne 4. 2. 2020 mj. vyzván, aby uvedl, v čem konkrétně spatřuje jednání každého z žalovaných, jež zakládá jejich odpovědnost za škodu, jaké konkrétní povinnosti žalovaná porušili a z čeho jim tyto plynou a v čem spatřuje příčinnou souvislost mezi jednáním každého z žalovaných a způsobeným následkem na straně žalobce, a aby k prokázání těchto tvrzení navrhl konkrétní důkazy, současně byl poučen, že pokud zůstane procesně nečinný, či pokud nenavrhne důkazy ke svým tvrzením, případně svá tvrzení neprokáže, může to pro něj znamenat neunesení důkazního břemene, což se může odrazit na procesním výsledku daného sporu tak, že žalobce nebude ve věci úspěšný. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobce povinen tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Z důkazů navržených žalobcem však nebyla odpovědnost žalovaného č. 1 jako vlastníka, ani žalovaného č. 2 jako provozovatele předmětné šachty prokázána. S ohledem na shora uvedené platí, že žalobce jako procesně odpovědný účastník neprokázal svá tvrzení, pročež neunesl důkazní břemeno, které na něm spočívalo a z toho důvodu bylo nutné rozhodnout v jeho neprospěch.

27. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i pokud by se v daném případě jednalo o kanalizační přípojku (což však bylo vyloučeno prostřednictvím znaleckého posudku), bylo především znaleckým posudkem prokázáno, že daná kanalizační šachta odvádí odpadní vody z bytového domu [adresa], [adresa] a [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Proto i pokud by mělo být vycházeno z vyvratitelné domněnky uvedené v § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, nesvědčila by podle soudu ani v takovém případě pasivní legitimace žalovanému č. 1, když právě uvedené stavby jsou připojené na kanalizaci a potřebám vlastníků jednotek ve výše specifikovaných bytových domech daná šachta slouží. Zákon hovoří o vlastníkovi pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. Za této situace je podle soudu podstatné právě to, že na kanalizaci jsou připojeni jednotliví vlastníci bytových jednotek.

28. Dále soud uvádí, pokud jde o rozsudky vydané v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 32 C 43/2013, a to sice rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 1. 2014, č. j. 32 C 43/2013-106 a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 1. 4. 2015, č. j. 83 Co 257/2014-126, není rozhodnutí vydané v nyní projednávané věci v jejich rozporu. Předně je třeba uvést, že v řízení vedeném pod sp. zn. 32 C 43/2013 vycházeli oba účastníci, tedy i žalobce z toho, že k jeho úrazu došlo pádem do kanalizační přípojky. Žádný z účastníků nesporoval, že by se o přípojku nejednalo, proto pokud bylo vycházeno z právní úpravy týkající se vlastnictví přípojky, jakož i zakotvené vyvratitelné právní domněnky v zákoně o vodovodech a kanalizacích, bylo toho hodnocení v souladu s tvrzením účastníků. Až v nyní projednávané věci žalovaný č. 2 zpochybňoval charakter šachty, do které se žalobce propadl, a proto bylo nutné se v tomto řízení charakterem této šachty podrobně zabývat.

29. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud žalovanému č. 1 nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když shledal důvody zvláštního zřetele hodně ve smyslu ust. § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Právo úspěšné procesní strany vůči neúspěšné straně řízení na náhradu nákladů vychází ze základního strukturního principu, který se v civilním sporném procesu uplatňuje, tj. ze systému dvou stran v kontradiktorním postavení, v rámci něhož účastníci řízení vystupují jako vzájemní oponenti, uplatňující v řízení protichůdné zájmy. Úspěch jedné procesní strany je tak zároveň neúspěchem jejího procesního odpůrce, přičemž každá strana se v mezích daných civilním řádem soudním snaží pomocí přípustných prostředků docílit vlastního vítězství a prohry protistrany. Ustanovení § 150 o. s. ř. proto obecně slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu nejsou ponechány obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09). Žádá-li statutární město po soudu přiznání svých nákladů právního zastoupení jako účelně vynaložených, je podle Ústavního soudu v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (práva náležejí bdělým) na něm, aby bylo procesně aktivní a věrohodně přesvědčilo soud o nedostatku personálního i materiálního vybavení nezbytného pro kvalifikované hájení svých práv. Mezi rozhodné skutečnosti patří zejména: 1. organizační složení jeho právního oddělení (počet zaměstnanců, pracovní náplň definovaná v pracovních smlouvách, vnitřní členění podle specializací, počet vedených soudních sporů v konkrétních agendách atp.); 2. složitost (skutková, právní, ale i mediální či politická) a unikátnost (potřeba zvláštních znalostí, dovedností) konkrétní souzené věci; 3. úroveň právní pomoci protistrany (zastoupení advokátem, či naopak žádné právní zastoupení, specializace a "kvalita" právního zastoupení). Statutární město, v jehož neprospěch svědčí výše uvedená domněnka, musí osvědčit, že její předpokládaný právní následek není naplněn (vyvrátit jej) - jeho pouhé zpochybnění nestačí. Vyvracející skutečnosti musí statutární město tvrdit v takové míře, aby soud mohl dospět k závěru, že zastoupení advokátem v dané věci bylo opravdu účelné. V daném případě nutno uvést, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný č. 1 má dostatek personálního i materiálního vybavení k tomu, aby své zájmy u soudu hájil sám. Za této situace, zvláště je-li předmětem řízení událost, ke které došlo na pozemku ve vlastnictví žalovaného č. 1, považuje soud náklady vynaložené žalovaným č. 1 za neúčelně vynaložené. Domněnka, že statutární město je dostatečně personálně a materiálně vybaveno k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokát, v daném případě vyvrácena ničím nebyla.

30. Pokud jde o náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalovanému č. 2, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaný [číslo] se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

31. O náhradě nákladu řízení vynaložených v souvislosti s ustanovením znalce [titul] [celé jméno znalce] rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Jelikož v řízení v souvislosti s ustanovením znalce vynaložil náklady stát, když ze strany účastníků nebyla soudem záloha na náklady znaleckého posudku vyžadována, má Česká republika rovněž právo na jejich náhradu proti účastníkům dle výsledku sporu, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobce je proto povinen nahradit náklady vynaložené státem v souvislosti s ustanovením znalce. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 30. 11. 2020, č. j. 15 C 155/2017-219 ve spojení s usnesením ze dne 13. 1. 2021, č. j. 15 C 155/2017-227 soud přiznal ustanovenému znalci znalečné v celkové výši 22 350 Kč a tato částka byla znalci proplacena prostřednictvím platebního poukazu ze dne 19. 2. 2021. Uvedenou částku je proto povinen žalobce nahradit České republice na účet Okresního soudu v Liberci.