15 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . Anonymizováno osoba Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně, společnost , Jméno žalobkyně, . domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne , datum, , Anonymizováno, Smlouvu o , Anonymizováno, úvěru „, Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, , na základě níž žalovaný načerpal úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen spolu se sjednaným pojištěním a příslušenstvím v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, k , Anonymizováno, . dni v měsíci. Žalobkyně kvůli neplacení ze strany žalovaného prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalovaný tak dluží na jistině částku , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (vzniklým sazbou , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ), spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi , právnická osoba, . Žalovaný uvedl příjem , částka, , což žalobkyně zkontrolovala na základě příchozích transakcí na účtu žalovaného. Životní výdaje žalovaného stanovila žalobkyně podle svého interního ekonomického modelu, stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, po poskytnutí úvěru. Dotazem do , Anonymizováno, a vlastních systémů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, . Splátka nového úvěru činila , částka, . Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, proto žádosti žalovaného vyhověla.

3. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný splátky řádně plnil od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, se poprvé dostal do prodlení (splátka byla zaplacena až , datum, , dále pak byly splátky hrazeny řádně do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl žalovaný opět v prodlení se splátkou. Splátky pak hradil až do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ale vždy s mírným prodlením. Od měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, až do dne odstoupení od smlouvy, tj, dne , datum, , žalovaný neuhradil žádnou splátku, byl tedy v prodlení s více než dvěma splátkami po sobě jdoucími. Dne , datum, byl žalovaný v prodlení se splátkami v celkové výši , částka, . Poslední úhradu na úvěr realizoval žalovaný dne , datum, . Poté již neuhradil ničeho.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

5. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Ze Smlouvy o , Anonymizováno, úvěru „, Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob platných a účinných, podmínek pro poskytování , Anonymizováno, úvěrů , Anonymizováno, platných a účinných, sazebníku bankovních poplatků , Anonymizováno, – aktuálně nabízených produktů a historie položky soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . (žalobkyní) a žalovaným. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému na , Anonymizováno, účet č. , č. účtu, převodem , Anonymizováno, prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v , Anonymizováno, měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatkem za sjednání ve výši , částka, . Dle smlouvy byla úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba , Anonymizováno, % ročně. Ze smlouvy o vedení účtu u , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného bankovní účet a současně mu vydat k užívání platební kartu, a to na základě žádosti ze dne , datum, .

7. Z žádosti o poskytnutí , Anonymizováno, úvěru , Anonymizováno, – předschválená nabídka bez podpisu žalovaného, soud zjistil, že žalovaný požadoval úvěr ve výši , částka, a k této žádosti uvedl, že je , Anonymizováno, , jeho měsíční příjem je , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, povinnosti, jeho měsíční náklady na bydlení činí , částka, .

8. Z listiny označené jako registr + schválení soud zjistil, že žalovaný má průměrný měsíční příjem , částka, , má úvěr se splátkovým zatížením ve výši , částka, , disponibilní příjem , částka, , celkovou částku zatížení disponibilního příjmu , částka, .

9. Z transakční historie účtu za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, bez podpisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut dne , datum, . Dále bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet připisovány , Anonymizováno, prostředky od různých třetích osob, přičemž není zřejmé, zdali se jedná o půjčku či mzdu.

10. Z historie úvěru: , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , a jak žalovaný úvěr splácel, přičemž poslední úhradu splátky provedl žalovaný dne , datum, . Dále bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, .

11. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne , datum, vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné pohledávky ve výši , částka, a nákladů vymáhání do , Anonymizováno, dnů od doručení, pokud k uhrazení v tomto termínu nedojde, žalobkyně odstupuje tímto od Smlouvy o , Anonymizováno12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, vč. podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, dle smlouvy o , Anonymizováno, úvěru do , Anonymizováno, dnů od doručení dopisu a dále k úhradě nákladů právního zastoupení.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch , Anonymizováno, prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté , Anonymizováno, prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a jiné poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

19. Žalobkyně je držitelem bankovní licence ve smyslu § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a předmětem její činnosti je tedy mimo jiné poskytování úvěrů. Vzhledem k předmětu své činnosti je tedy žalobkyně ve smyslu § 7 písm. a) z. s. ú. oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

20. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný v projednávané věci v rámci postupu před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil údaje o svém měsíčním příjmu ve výši , částka, , přičemž uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí , částka, . Žalobkyně tvrdila, že na základě provedených kontrol nevyplynuly žádné skutečnosti, že by nedošlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného. K ověření příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně soudu doložila jakousi tabulku s matematickými výpočty dle zadaných údajů z , Anonymizováno, a dat z , Anonymizováno, , ale pokud soud přistoupil k podrobnějšímu náhledu na výpis z , Anonymizováno, zjistil, že žalovanému byly na účet připisovány , Anonymizováno, prostředky od různých lidí, přičemž z výpisu nelze zjistit, zdali se jedná o mzdu či půjčku od těchto osob. Soud má tak za to, že žalobkyně nedoložila, že by řádně ověřila příjmy žalovaného, když z předložených důkazů nevyplývají měsíční příjmy ve výši , částka, . Žalobkyni přitom ničeho nebránilo si vyžádat např. , Anonymizováno, pásky, potvrzení o zaměstnání, popř. výpisy z účtu21. aj. Stejně tak má soud za to, že žalobkyně nedoložila ověření výdajů žalovaného a jeho jiných závazků, když sic žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, tento však sám o sobě neobstojí, jelikož žalobkyně nedoložila, jak zkoumala normativní výdaje bydlení v místě bydliště žalovaného, a jak zkoumala další výdaje žalovaného, když v žádosti o úvěr je částka , částka, označena jako „náklady na , Anonymizováno, “, tudíž není zřejmé kolik např. žalovaný přibližně utratí např. za ošacení, jídlo, léky, telekomunikační služby aj. Žalobkyni navíc ničeho nebránilo v tom ověřit si majetkové poměry i samostatným šetřením v insolvenčním rejstříku, , Anonymizováno, , registru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Za této situace žalobkyně tedy neprokázala, že by postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., proto je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

22. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

23. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z této neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta celkem částka , částka, , pak žalovaný byl povinen žalobkyni tuto částku podle shora uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit a jestliže již žalobkyni zaplatil celkem částku , částka, (tj. , Anonymizováno, měsíčních splátek po , částka, ), pak zde existuje dluh , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že jeho povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku , částka, žalobkyni zaplatit.

24. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.

25. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu , částka, (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky , částka, tedy rovněž zamítl.

26. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje , Anonymizováno, % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu , Anonymizováno, % a úspěchu žalovaného v rozsahu , Anonymizováno, %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .