15 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně. Anonymizováno osoba Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně, společnost Jméno žalobkyně. domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne datum Anonymizováno Smlouvu o Anonymizováno úvěru „Anonymizováno“ č. Anonymizováno, na základě níž žalovaný načerpal úvěr ve výši částka, který měl být splacen spolu se sjednaným pojištěním a příslušenstvím v Anonymizováno měsíčních splátkách po částka k Anonymizováno. dni v měsíci. Žalobkyně kvůli neplacení ze strany žalovaného prohlásila úvěr za splatný ke dni datum. Žalovaný tak dluží na jistině částku částka, dále kapitalizovaný úrok ve výši částka (vzniklým sazbou Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do datum), spolu s úrokem ve výši Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi právnická osoba. Žalovaný uvedl příjem částka, což žalobkyně zkontrolovala na základě příchozích transakcí na účtu žalovaného. Životní výdaje žalovaného stanovila žalobkyně podle svého interního ekonomického modelu, stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, po poskytnutí úvěru. Dotazem do Anonymizováno a vlastních systémů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Splátka nového úvěru činila částka. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, proto žádosti žalovaného vyhověla.

3. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný splátky řádně plnil od Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno, v Anonymizováno se poprvé dostal do prodlení (splátka byla zaplacena až datum, dále pak byly splátky hrazeny řádně do Anonymizováno Anonymizováno, v Anonymizováno Anonymizováno byl žalovaný opět v prodlení se splátkou. Splátky pak hradil až do Anonymizováno Anonymizováno, ale vždy s mírným prodlením. Od měsíce Anonymizováno Anonymizováno až do dne odstoupení od smlouvy, tj, dne datum, žalovaný neuhradil žádnou splátku, byl tedy v prodlení s více než dvěma splátkami po sobě jdoucími. Dne datum byl žalovaný v prodlení se splátkami v celkové výši částka. Poslední úhradu na úvěr realizoval žalovaný dne datum. Poté již neuhradil ničeho.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

5. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Ze Smlouvy o Anonymizováno úvěru „Anonymizováno ze dne datum, Anonymizováno obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob platných a účinných, podmínek pro poskytování Anonymizováno úvěrů Anonymizováno platných a účinných, sazebníku bankovních poplatků Anonymizováno – aktuálně nabízených produktů a historie položky soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba. (žalobkyní) a žalovaným. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému na Anonymizováno účet č. č. účtu převodem Anonymizováno prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v Anonymizováno měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatkem za sjednání ve výši částka. Dle smlouvy byla úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba Anonymizováno % ročně. Ze smlouvy o vedení účtu u Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného bankovní účet a současně mu vydat k užívání platební kartu, a to na základě žádosti ze dne datum.

7. Z žádosti o poskytnutí Anonymizováno úvěru Anonymizováno – předschválená nabídka bez podpisu žalovaného, soud zjistil, že žalovaný požadoval úvěr ve výši částka a k této žádosti uvedl, že je Anonymizováno, jeho měsíční příjem je částka, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno povinnosti, jeho měsíční náklady na bydlení činí částka.

8. Z listiny označené jako registr + schválení soud zjistil, že žalovaný má průměrný měsíční příjem částka, má úvěr se splátkovým zatížením ve výši částka, disponibilní příjem částka, celkovou částku zatížení disponibilního příjmu částka.

9. Z transakční historie účtu za období od Anonymizováno do Anonymizováno bez podpisu ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr ve výši částka byl žalovanému poskytnut dne datum. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet připisovány Anonymizováno prostředky od různých třetích osob, přičemž není zřejmé, zdali se jedná o půjčku či mzdu.

10. Z historie úvěru: Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, a jak žalovaný úvěr splácel, přičemž poslední úhradu splátky provedl žalovaný dne datum. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši částka.

11. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne datum vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné pohledávky ve výši částka a nákladů vymáhání do Anonymizováno dnů od doručení, pokud k uhrazení v tomto termínu nedojde, žalobkyně odstupuje tímto od Smlouvy o Anonymizováno 12. Z předžalobní upomínky ze dne datum vč. podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky částka dle smlouvy o Anonymizováno úvěru do Anonymizováno dnů od doručení dopisu a dále k úhradě nákladů právního zastoupení.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch Anonymizováno prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté Anonymizováno prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a jiné poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

19. Žalobkyně je držitelem bankovní licence ve smyslu § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a předmětem její činnosti je tedy mimo jiné poskytování úvěrů. Vzhledem k předmětu své činnosti je tedy žalobkyně ve smyslu § 7 písm. a) z. s. ú. oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

20. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný v projednávané věci v rámci postupu před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil údaje o svém měsíčním příjmu ve výši částka, přičemž uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí částka. Žalobkyně tvrdila, že na základě provedených kontrol nevyplynuly žádné skutečnosti, že by nedošlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného. K ověření příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně soudu doložila jakousi tabulku s matematickými výpočty dle zadaných údajů z Anonymizováno a dat z Anonymizováno, ale pokud soud přistoupil k podrobnějšímu náhledu na výpis z Anonymizováno zjistil, že žalovanému byly na účet připisovány Anonymizováno prostředky od různých lidí, přičemž z výpisu nelze zjistit, zdali se jedná o mzdu či půjčku od těchto osob. Soud má tak za to, že žalobkyně nedoložila, že by řádně ověřila příjmy žalovaného, když z předložených důkazů nevyplývají měsíční příjmy ve výši částka. Žalobkyni přitom ničeho nebránilo si vyžádat např. Anonymizováno pásky, potvrzení o zaměstnání, popř. výpisy z účtu 21. aj. Stejně tak má soud za to, že žalobkyně nedoložila ověření výdajů žalovaného a jeho jiných závazků, když sic žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, tento však sám o sobě neobstojí, jelikož žalobkyně nedoložila, jak zkoumala normativní výdaje bydlení v místě bydliště žalovaného, a jak zkoumala další výdaje žalovaného, když v žádosti o úvěr je částka částka označena jako „náklady na Anonymizováno“, tudíž není zřejmé kolik např. žalovaný přibližně utratí např. za ošacení, jídlo, léky, telekomunikační služby aj. Žalobkyni navíc ničeho nebránilo v tom ověřit si majetkové poměry i samostatným šetřením v insolvenčním rejstříku, Anonymizováno, registru Anonymizováno a Anonymizováno. Za této situace žalobkyně tedy neprokázala, že by postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., proto je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. Anonymizováno).

22. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

23. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z této neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta celkem částka částka, pak žalovaný byl povinen žalobkyni tuto částku podle shora uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit a jestliže již žalobkyni zaplatil celkem částku částka (tj. Anonymizováno měsíčních splátek po částka), pak zde existuje dluh částka. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že jeho povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku částka žalobkyni zaplatit.

24. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.

25. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu částka (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky částka tedy rovněž zamítl.

26. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje Anonymizováno % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu Anonymizováno % a úspěchu žalovaného v rozsahu Anonymizováno %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.