15 C 182/2011

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro žaloba o určení Anonymizováno I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je jedinou dědičkou ze závěti sepsané dne , datum, notářským zápisem notářky , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , zůstavitelkou , jméno FO, , naposledy bytem , adresa, , , adresa, , RČ: , RČ, , která zemřela dne , datum, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu , Anonymizováno, na nákladech řízení částku , částka, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit ČR – Okresnímu soudu , Anonymizováno, na nákladech řízení částku , částka, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala v řízení zahájeném dne , datum, proti původnímu žalovanému , jméno FO, rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je jedinou dědičkou ze závěti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu pořízeného , tituly před jménem, , jméno FO, po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, . Dle žalobních tvrzení zůstavitelka ustanovila žalobkyni svou jedinou dědičkou v závěti sepsané dne , datum, notářským zápisem notářky , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, . V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, předložil původní žalovaný závěť ze dne , datum, , kterou dle tvrzení původního žalovaného napsala a sepsala zůstavitelka , jméno FO, a v níž byli dědici jejího nemovitého majetku a zařízení domu ustanoveni žalobkyně a původní žalovaný a dědicem osobního automobilu a finančních prostředků na účtech původní žalovaný. Tato závěť byla sepsána na počítači a údajně byla podepsána zůstavitelkou a třemi svědky. Písmo, kterým je podepsána závěť ze dne , datum, však není písmem zůstavitelky, neboť ta se podepisovala jiným způsobem a v době, kdy měla být závěť sepsána, nebyla zůstavitelka schopna posoudit důsledky svého jednání. Zůstavitelka krátkou dobu před úmrtím podstoupila těžkou , podezřelý výraz, mozku, v důsledku choroby nebyla schopna ovládat své jednání. Protože žalobkyně v dědickém řízení namítla, že předloženou závěť ze dne , datum, zůstavitelka vlastnoručně nepodepsala, bylo jí usnesením Okresního soudu , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, uloženo, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení podala u nadepsaného soudu návrh na určení, že je jedinou dědičkou po zůstavitelce ze závěti sepsané dne , datum, .

2. Původní žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že žil se zůstavitelkou v době smrti jako její druh v jedné domácnosti poměrně dlouhou dobu. Se sepsáním závěti z roku , Anonymizováno, nebyl obeznámen, žalobkyně a zůstavitelka nebyly příbuzné ani osoby spřátelené či spřízněné, seznámily se v minulosti při pobytu v , podezřelý výraz, , za dobu, kdy se zůstavitelkou udržoval vztah, žalobkyně zůstavitelku nenavštěvovala, ani jí nijak nepomáhala. Závěť ze dne , datum, zůstavitelka podepsala před třemi svědky, dobrovolně s tím, že obsahuje její poslední vůli, přitom si plně uvědomovala, co dělá. Před podepisováním závěti neprodělala žádnou závažnější chorobu, která by měla za následek její , podezřelý výraz, nebo motorické ochrnutí, ale hůř se jí hýbalo s rukama a nohama vlivem jejího věku. V důsledku toho může být podpis na závěti veden o něco „roztřesenější“ rukou, duševně však byla svěží, plně si uvědomovala své jednání a jeho důsledky. Původní žalovaný navrhl, aby soud určil, že dědici po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, , jsou ze závěti ze dne , datum, žalobkyně a původní žalovaný ohledně domu a pozemků, ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na účtech je jediným dědicem původní žalovaný.

3. Okresní soud , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, rozhodl tak, že výrokem I. určil, že dědici po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé , datum, , naposledy bytem , adresa, , jsou ze závěti ze dne , datum, žalobkyně a původní žalovaný ohledně domu a pozemků, ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na bankovním účtu je jediným dědicem původní žalovaný. Soud vycházel především ze svědeckých výpovědí , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli přítomni při pořízení závěti zůstavitelkou , jméno FO, dne , datum, . Dle těchto svědků zůstavitelka předmětnou závěť po jejím přečtení , jméno FO, před těmito svědky podepsala, byť na 2x, protože jí psaní činilo obtíže, a potom prohlásila, že s jejím obsahem souhlasí. Výpovědi svědků byly souladné a vzájemně se doplňovaly i se znaleckým posudkem písmoznalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ve spojení s jeho doplňkem ze dne , datum, (v němž znalec dospěl k závěru, že písařské dispozice zůstavitelky v době podpisu sporné závěti skutečně výrazně poklesly, neodpovídaly běžnému způsobu podepisování zůstavitelky) i s obsahem svědecké výpovědi ošetřujícího lékaře zůstavitelky , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že metastáze do mozku, které zůstavitelka měla, ovlivňují motoriku, ale primárně nevyvolávají , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, . Mohou ovlivnit schopnost psát. Soud dospěl k závěru, že zůstavitelka v době pořizování závěti byla duševně zdráva, byla schopna komunikovat, číst i psát, byť s podstatnými obtížemi a omezeně, jde tedy o formu podepisování závěti nesepsané vlastní rukou zůstavitele (allografní závěť) podle § 476b zákona č. 40/1964 Sb., kdy v takovém případě k platnosti závěti postačí přítomnost dvou svědků při podpisu závěti zůstavitelkou, dále podpisy těchto svědků a prohlášení zůstavitelky, že v závěti je projevena její vůle. K námitce žalobkyně, že v daném případě musely být při pořizování závěti naplněny podmínky stanovené občanským zákoníkem v § 476c, soud konstatoval, že pořizování závěti touto formou se vztahuje na situace, kdy zůstavitel z objektivních příčin nemůže číst nebo psát. V daném případě však bylo prokázáno, že zůstavitelka číst mohla a s obtížemi mohla i psát. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobkyně, pokud vznesla pochybnosti o , podezřelý výraz, zdraví zůstavitelky v době podepisování sporné závěti, a navrhla proto znalecký posudek z oboru zdravotnictví za účelem posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky k sepisu sporné závěti a dále výslech zdravotní sestry , jméno FO, , docházející za zůstavitelkou v rozhodné době z ordinace , adresa, , a to z důvodu, že svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ke , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky vypovídal poměrně obsáhle, vycházeje přitom i ze své , podezřelý výraz, dokumentace a přímého kontaktu se zůstavitelkou před její smrtí. Tento svědek jednoznačně potvrdil, že zůstavitelka byla v době podpisu závěti (v roce , Anonymizováno, ) duševně zcela zdráva, netrpěla žádnými psychickými ani , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , byla schopna běžné komunikace, a současně uvedl, že , podezřelý výraz, ovlivnila nepříznivě toliko její motoriku. Skutkové otázky, pro které navrhla žalobkyně provedení dalších důkazů, tak byly v řízení bezpečně zjištěny, nebylo třeba dalšího dokazování. Další znalec z oboru zdravotnictví navržený žalobkyní by musel vycházet ze zdravotní dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně nijak neozřejmila, proč by měla zdravotní sestra pracující u , tituly před jménem, , jméno FO, vypovídat jinak než ošetřující lékař. Soud považoval za nadbytečné rovněž výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, navržených žalobkyní ke zpochybnění věrohodnosti výslechů shora zmíněných svědků, když tito svědci žalující strany měli vyvrátit tvrzení již slyšených svědků, že sporná závěť byla podepsána v pracovní den. Dle soudu nebyla skutečnost, že si svědci po době delší 5 let nebyli schopni přesně vybavit, zda den podpisu závěti byl dnem pracovním či nedělí, natolik zásadní, aby znevěrohodnila jejich výpovědi do té míry, že by soud k jejich výpovědi nepřihlédl. Výroky II. – IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, o náhradě nákladů státu a o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

4. K odvolání žalobkyně Krajský soud v , adresa, – pobočka , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek byl zrušen pro tzv. jiné vady řízení, mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že okresní soud jednak neprovedl žalobkyní navržené výslechy svědků, jimiž mají být zpochybněna tvrzení v řízení již vyslechnutých svědků o zásadních okolnostech týkajících se procesu podepisování závěti, a dále důkazy významné k posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky v době podpisu závěti.

5. Konkrétně bylo odvolacím soudem vytknuto, že okresní soud k okolnostem podpisu závěti vyslechl jako svědky osoby navržené žalovanou stranou (, jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, ), které měly být přítomny podpisu sporné závěti zůstavitelkou dne , datum, . Svědci shodně vypověděli, že byli přítomni při podpisu závěti zůstavitelkou, k němuž došlo v den, který je v závěti uveden. Soud I. stupně odmítl provést žalobkyní navržené výslechy , jméno FO, a , jméno FO, s argumentem, že pokud mají být vyslechnuti k rozporu, spočívajícím v tom, že svědci žalované strany tvrdili, že závěť byla podepsána v pracovní den, ačkoliv , datum, byla neděle, nejde o zásadní rozpor. Odvolací soud shledal procesní pochybení soudu I. stupně, odmítl-li vyslechnout i žalobkyní navržené svědky, neboť z obsahu spisu vyplynulo, že žalobkyně výslechy uvedených svědků navrhovala k jejímu tvrzení, že , datum, byly tyto osoby u zůstavitelky a žádná závěť se toho dne nepodepisovala. Uvedenou procesní obranou žalobkyně usilovala o vyvrácení stěžejního tvrzení žalované strany a již vyslechnutých svědků o tom, že právě dne , datum, mělo dojít k podpisu sporné závěti zůstavitelkou.

6. Další procesní pochybení soudu I. stupně bylo odvolacím soudem shledáno při posuzování námitky žalobkyně, že zůstavitelka byla duševně nezpůsobilá k podpisu závěti pro její nepříznivý zdravotní stav (pro onkologické , podezřelý výraz, ledvin, které zapříčinilo metastáze do mozku zůstavitelky), tj. směřovala k aplikaci § 38 odst. 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb., který praví, že právní úkon osoby jednající v , podezřelý výraz, poruše, která jí činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou, je neplatný. Soud I. stupně k této problematice provedl výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl ošetřujícím lékařem zůstavitelky. Vycházeje z jeho sdělení a ze závěrů znalce z oboru písmoznalectví (který výslovně nevyloučil možnost podpisu závěti zůstavitelkou, pokud trpěla sníženou způsobilostí psát pro její , podezřelý výraz, ), považoval soud I. stupně uvedené důkazy za dostatečné pro jeho závěr o , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky k podpisu sporné závěti.

7. Dle odvolacího soudu pro posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky v době podpisu sporné závěti za situace, kdy pro úmrtí zůstavitelky již nelze uskutečnit její přímé , podezřelý výraz, vyšetření, vyvstává potřeba provést všechny významné důkazy, mezi něž patří nejen výslechy svědků, kteří byli v kontaktu se zůstavitelkou v rozhodném období (kdy prodělávala jejím lékařem zmíněné , podezřelý výraz, a kdy mělo dojít k podpisu závěti), ale i žalobkyní navržený znalecký posudek z odvětví , podezřelý výraz, , neboť posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti fyzické osoby k uskutečnění právního úkonu je otázkou odbornou právě z uvedeného lékařského oboru. Jelikož je nezbytné, aby znalec měl k dispozici dostatečně vytvořený skutkový podklad pro jeho znalecké zkoumání dané problematiky, je třeba nejprve provést výslechy svědků k chování zůstavitelky v jejím každodenním životě, aby se znalec mohl zodpovědně vyjádřit ke , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky i po přihlédnutí k tvrzením těchto svědků.

8. Na základě pokynů odvolacího soudu soud doplnil dokazování na návrh žalobkyně výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, k vyvrácení tvrzení žalované strany a již vyslechnutých svědků, že právě dne , datum, mělo dojít k podpisu sporné závěti.

9. Svědek , jméno FO, vypověděl, že je kamarádem syna žalobkyně , jméno FO, . Zůstavitelku , jméno FO, nikdy neviděl. V roce , Anonymizováno, zpravidla v neděli jezdili se , jméno FO, lovit do , Anonymizováno, . V neděli dne , datum, měl , jméno FO, vyzvednout, že zase pojedou spolu na hory lovit. V ten den se od něj dozvěděl, že žalobkyně, jeho matka, je v , Anonymizováno, , že má problém, že jí nejede auto a že se u ní potřebuje zastavit. Dojeli někam na konec , Anonymizováno, , zastavili u domu, vylezla žalobkyně, on dál nešel. Protože měli v autě lovecké zbraně, popojel o kousek výš, kde byl plac, tam čekal a procházel se. , jméno FO, dělal něco s autem, údajně nabíjel baterii. Na místě byli dopoledne a odjížděli mezi jednou a druhou hodinou odpoledne. , jméno FO, , jméno FO, a žalobkyně nikoho neviděl. , jméno FO, mu říkal, že v domě je jeho matka (žalobkyně), že je tam nějaká paní, která tam leží a že žalobkyně je tam už skoro týden. Ve stejném roce , Anonymizováno, mu , jméno FO, vyprávěl, že ta paní umřela a že se řeší nějaká závěť, že je to tam nějaké pochybné a že je možné, že ho bude potřebovat, aby dosvědčil, že tam byli ten a ten den, proto si to pamatuje i takhle zpětně. K dotazu zástupce žalobkyně svědek uvedl, že si pamatuje datum , datum, i z toho důvodu, že , datum, mu zemřela fenka, tak to byl pro něj takový špatný rok. Viděl pouze žalobkyni. Přijeli kolem desáté hodiny. Když odjížděli, tak žalobkyně ještě na místě zůstala. , jméno FO, mu řekl, že se mu podařilo auto nastartovat, že něco bylo s baterkou. O té ležící paní se dále spolu nebavili, svědka to ani nezajímalo.

10. Svědek , jméno FO, , syn žalobkyně vypověděl, že svědka , jméno FO, zná asi , Anonymizováno, let. Jsou kamarádi, seznámili se na honech. , jméno FO, znal, ta se seznámila se žalobkyní v , podezřelý výraz, . , Anonymizováno, let před smrtí , jméno FO, k ní žalobkyně jezdila. , jméno FO, bydlela stále na jednom místě v , jméno FO, . On byl u paní , adresa, – 2x za rok, když potřebovali s něčím pomoct. Naposledy ji viděl , datum, . Tehdy se jeho matce rozbilo auto, on s , jméno FO, jeli lovit do , Anonymizováno, , kam jezdili většinou každou neděli. Žalobkyně mu volala, že jí nejde nastartovat auto, vzal nabíječku, poprosil , jméno FO, , jestli mohou jet přes , adresa, a jel opravit auto, které bylo u , jméno FO, . Žalobkyně se o paní , jméno FO, starala, vařila jí, pomáhala s úklidem. Když přijeli k domu, tak , jméno FO, hlídal u auta, kde měl zbraně. S ním v domě nebyl. Přijeli kolem 9 – 10 hodiny dopoledne a odjížděli kolem druhé hodiny. Auto opravil, stačilo dobít baterii. V domě byla žalobkyně a paní , jméno FO, , která ležela v posteli. V uvedené době jeho přítomnosti v domě nikdo další nebyl, nikdo nepřijel ani neodjel. Oproti předchozí době byla paní , jméno FO, dne , datum, taková smutná a vypadala , podezřelý výraz, . , jméno FO, dne , datum, v domě neviděl. Když pak svědek s , jméno FO, odjížděli, tak žalobkyně v domě ještě zůstávala.

11. Svědkyně , jméno FO, , dcera žalobkyně, znala , jméno FO, od té doby, co ji znala žalobkyně. Seznámily se v , podezřelý výraz, . Žalobkyně za paní , jméno FO, jezdila na víkendy. Svědkyně tam jezdila tak jednou za dva měsíce. Naposledy svědkyně viděla paní , adresa, . , Anonymizováno, , pamatuje si, že to byla neděle. , jméno FO, byla tehdy , podezřelý výraz, , byla ležící a měla proleženiny. Svědkyně jí proto vezla takový speciální gel. V ten den přijela do , Anonymizováno, odpoledne a mohla tam strávit 3-4 hodiny. Bylo to blíže večeru toho dne, neboť vyjížděla po obědě a cesta jí trvala 1,5-2 hodiny. , jméno FO, ležela v posteli, svědkyně ji zdravila, ale ona neodpověděla, možná ji ani nepoznala. V době, kdy byla v domě, tam kromě žalobkyně a paní , jméno FO, tam nikdo další nebyl. Ví, že v ten den tam byl její bratr, protože žalobkyně říkala, že měla něco s autem. Nikdo neříkal, že by se tam ten den u paní , jméno FO, mělo něco odehrávat. Svědkyně ví, že paní , jméno FO, měla nějaký zdravotní problém, byla tam i nějaká havárka. , jméno FO, byla dlouho , podezřelý výraz, , pak už začala zapomínat, měla nádor na mozku. Dle svědkyně měla paní , jméno FO, pana , jméno FO, jako pomocníka v domácnosti a za služby mu platila. Svědkyně nevěděla, zda pan , jméno FO, u paní , jméno FO, v domě bydlel. Svědkyně si pamatovala, že , datum, byla neděle, protože syn hrál hokej, v tomto období měl turnaje a ty byly v sobotu. Proto mohla jet až v neděli. Také si to pamatuje, protože v té době měla paní , jméno FO, proleženinu a ona pro ni měla ten přípravek.

12. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, , syn a dcera žalobkyně měli být dle jejich výpovědi dne , datum, přítomni v domě zůstavitelky. , jméno FO, tam měl pobývat asi od 9 nebo 10 hodin do 14 hodin a , jméno FO, v odpoledních hodinách, blíže k večeru, měla vyjet po obědě a cesta jí trvala 1,5 – 2 hodiny. Spolu se , jméno FO, byl u domu zůstavitelky ve stejnou dobu i svědek , jméno FO, , ten ovšem uvedl, že odjížděli již mezi jednou a druhou hodinou odpolední. Dle výpovědí svědků, dětí žalobkyně, byla žalobkyně v domě pouze se zůstavitelkou. Byla tam při příjezdu , jméno FO, a , jméno FO, a zůstala v domě i po odjezdu svědkyně , jméno FO, . Žádný ze svědků neuvedl přesný čas svého příjezdu či odjezdu. Z výpovědí těchto svědků nevyplývá, že by bylo vyloučeno, že k podepsání závěti dne , datum, zůstavitelkou v místě jejího bydliště nedošlo. V dopoledních hodinách do 9 či 10 hodin, případně v odpoledních hodinách od jedné hodiny do příjezdu , jméno FO, , ke kterému mohlo dojít v rozmezí od dvou hodin odpoledne a později mohlo proběhnout v bydlišti zůstavitelky podepsání závěti zůstavitelkou, jak bylo popsáno ve výpovědích svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Není též vyloučeno, že v době, o které svědčili svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , byla v bydlišti zůstavitelky přítomna žalobkyně. To ovšem neznamená, že v době, o které svědčí svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , byla žalobkyně v bydlišti zůstavitelky také přítomna.

13. Soud již ve svém předchozím rozsudku ze dne , datum, zhodnotil provedené dokazování tak, že dne , datum, se do domu zůstavitelky dostavili paní , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Toto zjištění bylo prokázáno výslechem svědkyně , jméno FO, , shodně výslechem , jméno FO, a výslechem , jméno FO, , kdy svědkové shodně vypovídali, že: „datum si nepamatuji, je to tak 4-5 let, vím, že byla zima sníh“ (svědkyně , jméno FO, ), „je to 4, 5 let“ (svědek , jméno FO, ), „je to asi 4-5 let“ (svědek , jméno FO, ) a závětí ze dne , datum, , která je datována právě tímto datem, ručně psaným.14. , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, se do domu zůstavitelky dne , datum, dostavili za účelem svědectví při pořizování závěti zůstavitelkou, této skutečnosti si byli vědomi, souhlasili s rolí svědků při pořizování závěti. Tato skutečnost byla prokázána shodně výslechem , jméno FO, („paní , jméno FO, mi vykládala o tatínkovi, požádala mě, zda bych jí osvědčila nějakou listinu, …. když mě pozvala dcera pana , jméno FO, , , Jméno žalované B, ,… Listina obsahovala závěť“), dále výslechem , jméno FO, („abych šel k závěti svědčit, mě požádal pan , jméno FO, ) a výslechem , jméno FO, („ujal jsem se toho, protože mě o tom požádala paní , jméno FO, . Jasně jsem jí říkal, že se v tom také nevyznám, ale požádala mě o to“).

15. Zůstavitelka byla v této době ve věku , Anonymizováno, let (prokázáno úmrtním listem ze dne , datum, ).

16. Zůstavitelka v této době trpěla onkologickým , podezřelý výraz, , když v roce , Anonymizováno, stav , podezřelý výraz, gradoval do terminálního stavu. Onkologické , podezřelý výraz, se týkalo ledvin, v terminálním stádiu s metastázemi v mozku. Z důvodu , podezřelý výraz, byla zůstavitelka v roce , Anonymizováno, třikrát , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, (prokázáno výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ).17. , podezřelý výraz, a její postup neměly zásadní vliv na psychiku zůstavitelky, zůstavitelka až do své smrti netrpěla žádným psychickým , podezřelý výraz, , nebyla u ní zjištěna žádná , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, či deprese, byla duševně zdravá. Tato skutečnost byla prokázána výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , dále výslechem svědkyně , jméno FO, , jež ke stavu zůstavitelky při podpisu závěti uvedla: „nebylo vidět, že by paní byla mimo, a dále „neměla jsem pocit, že by byla duševně , podezřelý výraz, , pamatovala si jména , Anonymizováno, i , Anonymizováno, “. Dále výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl “věděla o čem je řeč, nepřipadala mi, že by byla sklerotická“.

18. Zůstavitelka byla v době podpisu závěti schopna běžně komunikovat, vyjadřovat se (prokázáno výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , dále výslechem svědkyně , jméno FO, , která o zůstavitelce uvedla „normálně se bavila, na mé otázky odpovídala v pohodě, bavili jsme se spolu o zvířatech“ a „já jsem se jí na to ptala a v pořádku mi odpovídala“).

19. Zůstavitelka byla v době podpisu závěti schopna číst (prokázáno výslechem , jméno FO, , který uvedl: „, jméno FO, přečetl závěť,…paní , jméno FO, si ji taky četla“, a výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl: „zde si paní , jméno FO, závěť znovu závěť přečetla“).20. , podezřelý výraz, a její postupující vývoj s metastázemi v mozku měli vliv na motoriku zůstavitelky, její schopnost psát, zůstavitelka v době podpisu závěti psala s velkými obtížemi. Tato skutečnost byla prokázána výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl „metastáze do mozku ovlivňují motoriku, ale primárně nevyvolávají , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, . Mohou ovlivnit schopnost psát.“ Dále znaleckým posudkem (doplněním) č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , ve kterém znalec dopěl k závěru, že „písařské dispozice zůstavitelky v době údajného podpisu závěti skutečně výrazně poklesly, , Anonymizováno, . , jméno FO, v té době vyhotovovala podpisy, které se podstatně lišily od běžného způsobu jejího podepisování“ a dále „sporné podpisy na závěti…. neodpovídají běžnému způsobu podepisování zůstavitelky, písařské dispozice , Anonymizováno, . , jméno FO, v době údajného podpisu závěti výrazně poklesly až do stavu, kdy pisatelka nebyla vůbec schopna koordinovat pohyby ruky při podepisování souhlasu s , podezřelý výraz, . Následně se její písařský projev opět výrazně zlepšil do stavu, který panoval před zhoršením“.

21. Závěť ze dne , datum, nenapsala zůstavitelka vlastní rukou, byla sepsána na počítači a vytištěna, s tím, že v ní bylo ručně dopsáno datum jejího pořízení, čísla účtů zůstavitelky, a identifikační údaje svědků závěti (jména a příjmení, data narození, rodná čísla a adresy trvalého pobytu). Tato skutečnost byla prokázána závětí ze dne , datum, , výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl „dali jsme to nějak dohromady a vytiskl jsem ji na počítači“, shodně i výslechy svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, .

22. Závěť na počítači sepsal , jméno FO, , a to předem, před vlastním podepisováním závěti, to bylo v řízení prokázáno výslechem svědka , jméno FO, (viz jeho výpověď citovaná shora, který dále uvedl „druhý den jsme to přivezli k paní , jméno FO, “), výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl: „, jméno FO, přečetl závěť, kterou den před tím vyhotovil“, shodně i svědkyně , jméno FO, , jež uvedla „listina byla již připravena“. Ručně dopsané pasáže v závěti, dopsala do závěti dcera žalovaného, , Jméno žalované B, (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, , který po shlédnutí závěti uvedl, že „rukou vepsané údaje napsala jeho žena, jedná se o její písmo“).

23. Za přítomnosti zůstavitelky a svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a dále , Jméno žalované B, (dcery žalovaného) a žalovaného (přítomnost těchto osob při pořizování závěti byla prokázána výslechem svědkyně , jméno FO, („přítomen byl pan , jméno FO, , potom ještě jeden pán a , jméno FO, , která mě pak odvezla….. jméno pana , jméno FO, tam padalo často, připadalo mi, jako kdyby byli manželé, drželi se za ruku“), dále shodně výslechem , jméno FO, a výslechem , jméno FO, („přítomni byli paní , jméno FO, , pan , jméno FO, , pan , jméno FO, , jeho manželka, , jméno FO, , …. vybavuji si jen jméno, příjmení ke složité“) byla závěť datovaná dnem , datum, hlasitě přečtena (prokázáno výslechem svědkyně , jméno FO, („listina byla již připravena, někdo ji hlasitě četl. Listinu jsem si nepřečetla, protože byla již čtena“), shodně výslechem svědka , jméno FO, („pan , jméno FO, přečetl závěť“) a výslechem , jméno FO, („jsem ještě já nahlas závěť přečetl“).

24. Kromě toho, že závěť byla hlasitě čtena, zůstavitelka sama si závěť datovanou dnem , datum, před svým prohlášením a podpisem přečetla. Tato skutečnost byla prokázána výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl, že: „paní , jméno FO, si ji taky četla“ a výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl, že: „zde si paní , jméno FO, znovu závěť přečetla“.

25. Zůstavitelka poté, co byla závěť datovaná dnem , datum, za její přítomnosti nahlas přečtena a ona sama si ji přečetla, prohlásila, že s ní souhlasí. Tato skutečnost byla v řízení prokázána výslechem svědkyně , jméno FO, („Jednalo se o starší paní, ona prohlásila, že s obsahem listiny souhlasí. My jsme se jí ptali a ona nám to říkala“), dále výslechem svědka , jméno FO, („paní , jméno FO, řekla, že s ní souhlasí a podepsala ji“) a výslechem svědka , jméno FO, („paní , jméno FO, se vyjádřila, že s listinou souhlasí, žádné poznámky k tomu neměla“).

26. Poté, co zůstavitelka prohlásila, že s obsahem závěti datované dne , datum, souhlasí, tuto závět vlastnoručně podepsala, a to dvakrát na tutéž listinu. Tato skutečnost byla v řízení prokázána výslechem svědkyně , jméno FO, („paní , jméno FO, přede mnou listinu podepsala“), dále výslechem svědka , jméno FO, („paní , jméno FO, řekla, že s ní souhlasí a podepsala ji. Podepsala ji, ale podpis byl roztřesený, tak jsme ji požádali, zda by ji nepodepsala ještě jednou a tak se podepsala ještě podruhé“), výslechem svědka , jméno FO, („paní , jméno FO, si ji taky četla a podepsala to dvakrát, protože se jí třásla ruka“) a závětí ze dne , datum, , na které jsou dva podpisy zůstavitelky.

27. Závěť podepsali i přítomní svědci. Tato skutečnost byla prokázána jak výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , tak i závětí ze dne , datum, , ve které jsou pod identifikačními údaji svědků vždy připojeny i vlastnoruční podpisy svědků.

28. K návrhu žalované strany byla též vyslechnuta svědkyně , Jméno žalované B, , dcera původního žalovaného. Uvedla, že s paní , jméno FO, se znaly po celou dobu, kdy jmenovaná s jejím otcem žila. Znaly se asi rok až tři. Naposledy viděla paní , jméno FO, při sepisování závěti. Bydlela v , jméno FO, s jejím otcem. Nepamatuje si, zda se jednalo o pracovní den, víkend nebo svátek. Přítomna byla její kolegyně z práce paní , Anonymizováno, , manžel svědkyně, , jméno FO, , její otec a , jméno FO, . Závěť měli předpřiravenou, sepsanou na , Anonymizováno, . Sepisoval ji její manžel. Ten den přijeli s paní , Anonymizováno, a panem , jméno FO, . Její manžel přijel sám svým autem. Zazvonili, přišla otevřít paní , jméno FO, s jejím tatínkem. V obýváku dal její manžel připravenou závěť paní , jméno FO, , aby si ji přečetla. Ona si ji přečetla, chyběly tam údaje o účtech, paní , jméno FO, ze sekretáře v jídelně přinesla výpisy z účtů a podle toho doplnili čísla účtů. Čísla účtů vyplňovali ručně do té na , Anonymizováno, napsané závěti. Svědkyně do závěti dopisovala jména svědků a jejich OP rovněž ručně. Manžel svědkyně přečetl ještě jednou všem účastníkům závěť, zeptali se paní , jméno FO, , jestli se závětí souhlasí, jestli je to takhle vše v pořádku, ona řekla, že ano a podepsala se na tu závěť u stolečku. Pak se podepsali svědci. Když se podepsali svědci, tak manžel svědkyně kontroloval celou závěť, zdál se mu nečitelný podpis paní , jméno FO, , tak ji požádal, jestli by se nemohla podepsat ještě jednou, ona souhlasila a opět se podepsala. Svědkyně uvedla, že neví, zda závěť byla podepisována ve stejný den, který je na závěti uveden. Její otec žil s paní , jméno FO, ve společné domácnosti. Text závěti byl sepsán u svědkyně doma, paní , jméno FO, neměla tiskárnu. , jméno FO, vyzvala svědkyni, aby dopsala čísla účtů do závěti. Dopisovala též jména a osobní údaje svědků. Svědkyně zřejmě doplňovala na závěť datum. Závěť byla uložena u paní , jméno FO, v domě. Vyzvedl ji otec svědkyně, on v domě pořád bydlel i po smrti paní , jméno FO, . Domácnost, ve které bydleli otec svědkyně a paní , jméno FO, , byla zcela soběstačná, oba jezdili autem, nebylo třeba, aby jim někdo vypomáhal.

29. K návrhu žalované strany byl opětovně vyslechnut svědek , jméno FO, , který vypověděl, že závěť připravil asi v průběhu týdne na přání paní , jméno FO, . Údaje byly rukou dopisovány doma u paní , jméno FO, doma v , jméno FO, . Svědek nedokázal říci, zda závěť byla podepisována ve všední den nebo o víkendu. , jméno FO, žila s panem , jméno FO, ve společné domácnosti po dobu 2 až 3 let. Určitě až do její smrti. , jméno FO, udělala na předmětnou závěť dva podpisy, první podpis se zdál svědkovi takový roztřesený, a tak paní , jméno FO, požádal, aby se pro jistotu podepsala ještě jednou.

30. I z doplněného dokazování k návrhu žalované strany výslechem svědkyně , Jméno žalované B, a opětovného výslechu , jméno FO, vyplývá, že tyto provedené důkazy jsou v souladu se shora uvedeným zjištěním soudu.

31. Rovněž k pokynu odvolacího soudu doplnil soud dokazování znaleckým posudkem ze dne , datum, z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy znalkyně k dotazu soudu, zda zůstavitelka paní , jméno FO, , bytem , adresa, , Anonymizováno, – , adresa, , Anonymizováno, , , adresa, , nar. , datum, , zemřelá , datum, , byla v době pořízení závěti podepsané dne , datum, s ohledem na svůj , podezřelý výraz, a zdravotní stav způsobilá k sepsání této závěti dospěla k závěru, že nejsou známy takové skutečnosti, které by ukazovaly na natolik závažné narušení psychických funkcí , jméno FO, v době právního úkonu, aby posuzovaná nebyla schopna chápat jeho smysl a dovodit jeho důsledky. Tedy lze konstatovat, že posuzovaná , jméno FO, byla dne , datum, způsobilá k sepsání závěti. Dle znalkyně její závěr vyplývá z toho, že se posuzovaná nikdy , podezřelý výraz, neléčila, neužívala pravidelně žádná psychofarmaka. Její hlavní zdravotní problém spočíval v onkologickém , podezřelý výraz, , kdy trpěla zhoubným nádorem ledviny, která jí byla odstraněna. S odstupem času se u ní objevila metastáza tohoto tumoru, která se nacházela v mozku v okcipitální krajině vlevo. K růstu metastáze a lokálního edému mozku docházelo postupně, vzhledem k absenci dokumentace praktického lékaře však nelze zjistit, jak se projevovala klinicky v době před , podezřelý výraz, , tj před , datum, , kdy byla posuzovaná přijata na neurochirurgické oddělení. Z výpovědi praktického lékaře vyplývá, že se její postižení projevovalo především problémy s motorikou, zpomalením reakčního času, nikoliv psychickými symptomy. Ze zpráv z vyšetření při příjmu do , právnická osoba, dne , datum, , tedy 3 dny po podepsání závěti, je zřejmé, že posuzovaná byla desorientována časem (zda pouze mírně chybovala v určení data nebo šlo o hrubé zkreslení není specifikováno), bylo přítomno zpomalené psychomotorické tempo, nicméně psychický stav posuzované nebyl natolik závažně narušen, aby bylo nutno volat , podezřelý výraz, konsilium či podávat psychofarmaka. Posuzovaná byla navíc ošetřujícím lékařem shledána schopnou uzavřít právní úkon v podobě informovaného souhlasu s , podezřelý výraz, a posléze i s anestezií a taktéž souhlas s poměrně velmi závažným operačním výkonem, který by navíc mohl mít trvalé následky. Ani v případě těchto právních úkonů ošetřující lékař nepovažoval za nezbytné žádat před podepsáním vyšetření , podezřelý výraz, .

32. Soud po vypracování písemného znaleckého posudku znalkyni též vyslechl, která na doplnění svého postupu při vypracování znaleckého posudku zdůraznila, že neměla k dispozici dokumentaci od praktického lékaře, která byla již zřejmě skartována. Proto vzala v úvahu výpověď praktického lékaře ze spisu. Uvedla, že bere v potaz zejména vyjádření lékaře nebo zdrav. pracovníků. Posuzovaná byla schopna chápat rozsah a důsledky závěti. Vzhledem k tomu, že součástí spisu byl znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kde znalec uváděl, že v důsledku organických změn je možná změna písma a o tom hovořil i ošetřující lékař posuzované, znalkyně soudila, že schopnost posuzované psát byla v souvislosti s metastází mozku změněna. Tím je myšlen motorický úkon, tedy tah rukou. Dle znalkyně, pokud jde o změny podpisu posuzované v krátkém časovém úseku, tak nejen rostoucí metastáze, ale i edém, který se vytváří kolem, narušuje funkci mozkové kůry, ten může růst velmi rychle, může se vytvořit i v řádech dnů nebo hodin. Může dojít k narušení schopnosti se podepsat i v řádech dnů. Léčba, kdy se podávají kortikoidy, může způsobit, že edém zmizí nebo ustoupí a pak to má zase příznivý vliv na zlepšení funkcí. Znalkyně dále uvedla, že schopnost psát může ovlivnit vícero faktorů. Není přímo úměrná korelace mezi psychickým stavem a tím, jak je podpis zručně proveden. Dle znalkyně by byl neurolog schopný z CT nebo magnetické rezonance zjistit, která centra byla postižena, ale vyjádřila pochybnosti, zda by to do případu vneslo něco nového. Uvedla, že vždy rozhoduje klinický obraz. Při určitém postižení mohou být různé projevy. Pokud jde o schopnost psát, je to komplexní otázka. Při absenci zdrav. dokumentace praktického lékaře chybí informace, zda se nějaké , podezřelý výraz, způsobující poruchy psaní posuzované u ní vyskytovalo. Schopnost psaní je řízena mozkem, pokud jsou poruchy na kterékoliv etáži, psaní může být narušeno i díky poruchám v nižších etážích, jakou jsou periferní nervy, klouby, svalové tkáně.

33. Znalkyně přesvědčivě vysvětlila své odborné závěry, podrobně popsala, z jakých podkladů vycházela. Sdělila, jakým způsobem se do jejích odborných úvah projevila skutečnost, že u praktického lékaře zůstavitelky došlo ke skartaci dokumentace zůstavitelky. Pokud jde o vliv , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky na kvalitu jejího psaní, znalkyně zdůraznila, že vždycky rozhoduje klinický obraz. Při absenci zdravotní dokumentace praktického lékaře nejsou informace o tom, jaké , podezřelý výraz, se u posuzované vyskytlo.

34. Na základě provedených důkazů s ohledem na dílčí skutková zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, se do domu zůstavitelky dostavili , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , aby svědčili při pořízení závěti zůstavitelky , jméno FO, . Přítomni byli též původní žalovaný , jméno FO, a dcera původního žalovaného , Jméno žalované B, . Zůstavitelka v té době trpěla onkologickým , podezřelý výraz, v terminálním stádiu, které, ačkoliv nemělo žádný vliv na její psychické zdraví či , podezřelý výraz, vývoj, podstatně jí ztěžovalo motoriku a znemožňovalo ji plně psát. Poté co si zůstavitelka před svědky přečetla závěť, kterou připravil jeden ze svědků , jméno FO, , a tento jí i nahlas přečetl, před třemi zúčastněnými svědky výslovně prohlásila, že s touto závětí souhlasí a současně ji i před svědky podepsala. Protože jí psaní činilo velké potíže, podpis byl roztřesený a nečitelný, podepsala závěť před svědky ještě jednou. V závěti zůstavitelka prohlásila, že je její poslední vůlí, aby jejími dědici byla žalobkyně a původní žalovaný ohledně domu a pozemků; ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na účtech aby se jediným dědicem stal původní žalovaný. Dne , datum, zůstavitelka zemřela.

35. Podle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zůstavitelka zemřela dne , datum, , tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zákoník“). Podle § 476 obč. zákoníku může zůstavitel závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. V § 476b obč. zákoníku jsou upraveny bližší podmínky pro závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, a to tak, že závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

36. Soud po právní stránce zhodnotil věc následujícím způsobem. Text závěti ze dne , datum, nebyl sepsán přímo zůstavitelkou, závěť ze dne , datum, není jedinečným písemným projevem zůstavitelky, není její vlastnoruční závětí. Proto bylo třeba, aby při jejím pořízení byly naplněny zákonem požadované podmínky pro její platnost. S ohledem na skutečnost, že zůstavitelka v době pořizování závěti byla duševně zdráva, byla schopna komunikovat, číst i psát, byť s podstatnými obtížemi a omezeně, je nutné na daný případ pořízení závěti aplikovat § 476b obč. zákoníku. V takovém případě mohla být závěť vyhotovena za pomocí technického prostředku (v tomto případě počítače), a to dokonce i osobou odlišnou od zůstavitelky (v tomto případě , jméno FO, ). Nezbytným předpokladem platnosti této formy závěti je uvedení dne, měsíce a roku, kdy byla závěť podepsána (což bylo splněno ručně dopsaným datem , datum, ). Současně musí taková závěť obsahovat i vlastnoruční podpis zůstavitelky pod vlastním textem (v tomto případě obsahuje závěť dokonce dva podpisy zůstavitelky, a to jak pod vlastním textem závěti, tak pod podpisy svědků v pravém dolním roku). Nebylo přitom nutné, aby zůstavitelka podepsala listinu přímo před svědky, zákon pouze stanoví, že oba svědci musí být současně přítomní v okamžiku, kdy pořizovatel výslovně projeví, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pořízení závěti zůstavitelky přitom byly nad povinnost stanovenou zákonem přítomni svědci tři, a to , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Zákon dále stanoví, že svědci musí být současně přítomní v okamžiku, kdy pořizovatel výslovně projeví, že listina obsahuje jeho poslední vůli. I této povinnosti zůstavitelka dostála, když před svědky nahlas a výslovně po hlasitém přečtení závěti prohlásila, že s ní souhlasí. Nad povinnost stanovenou zákonem pak závět přímo před nimi i (dvakrát) podepsala. Přítomným svědkům byl s ohledem na hlasité čtení závěti i znám její obsah, kteroužto povinnost zákon v § 476b ani nestanoví. Po prvním podpisu závěti zůstavitelkou pod vlastní text pak všichni tři svědci svými podpisy k identifikačním údajům obsahujícím jejich jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu pobytu na listině stvrdili, že před nimi zůstavitelka učinila projev vůle o tom, že předmětná listina obsahuje její poslední vůli (souhlasila s jejím zněním). O svědeckém úkolu přitom byli všichni tři svědci předem informováni, a to dcerou původního žalovaného a zetěm původního žalovaného, který současně byl jedním ze svědků závěti.

37. V průběhu řízení původní žalovaný dne , datum, zemřel. Soud usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, přerušil řízení do doby pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud výrokem I. rozhodl o pokračování v přerušeném řízení a výrokem II. rozhodl, že bude v řízení na straně žalované pokračovat s , Jméno žalované A, , narozenou dne , Datum narození žalované A, , trvale bytem , adresa, , místo pobytu , adresa, , a s , Jméno žalované B, , narozenou dne , Datum narození žalované B, , trvale bytem , adresa, , , adresa, .

38. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo ze shora uvedených důvodů prokázat, že závěť ze dne , datum, je neplatná, nemůže být úspěšná se svým žalobním požadavkem, aby bylo určeno, že je dědičkou na základě předchozí závěti ze dne , datum, , a proto soud žalobu zamítl.

39. V důsledku zpětvzetí návrhu žalovaných soud usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, řízení ohledně návrhu žalovaných na určení, že dědici po zůstavitelce , jméno FO, r. č. , RČ, , která zemřela , datum, , jsou ze závěti ze dne , datum, žalobkyně a žalovaný ohledně domu a pozemků a ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na účtech, že je jediným dědicem žalovaný, zastavil.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když každá ze stran byla úspěšná pouze v rozsahu 50 %. Žalobní požadavek žalobkyně byl zamítnut a řízení o žalobním požadavku žalované strany bylo zastaveno v důsledku procesního zavinění žalované strany, tj. zpětvzetí tohoto žalobního požadavku žalovaných, aniž by se tak stalo pro chování žalobkyně.

41. V řízení vznikly též náklady, které vynaložil stát ze svých prostředků. Z rozpočtových prostředků bylo zaplaceno znalci , tituly před jménem, , jméno FO, na znalečné , částka, (č. l. 38), témuž znalci za doplnění znaleckého posudku , částka, (č. l. 74), znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , částka, (č. l. 260) , částka, (č. l. 293). Celkem bylo tedy zaplaceno z rozpočtových prostředků na znalečné , částka, . Jelikož má stát podle § 148 odst. 1 o. s. ř podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, měla by každá z procesní stran zaplatit státu na nákladech řízení částku , částka, . Podle téhož ustanovení je ovšem nutno přihlédnout k tomu, že každá z procesních stran je v rozsahu 80 % osvobozena od soudních poplatků. Každá procesní strana je tak povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu , Anonymizováno, pouze 20 % z částky , částka, , tj. , částka, .