15 C 266/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení, že žalobkyně je dědičkou

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce jméno FO, narozené datum, zemřelé dne datum, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala u zdejšího soudu určení, že je dědičkou po zůstavitelce jméno FO, narozené datum, zemřelé dne datum. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum zemřela Anonymizováno Anonymizováno jméno FO rozená rodné přijmení, přičemž tato nezanechala závěť. Potomky zůstavitelky jsou Anonymizováno žalobkyně a její Anonymizováno, Anonymizováno. Po smrti zůstavitelky se žalobkyně domnívala, že bude písemně vyzvána k dědickému řízení, které Anonymizováno Anonymizováno, kde žije, trvá dlouho, stejně tak očekávala, že ji bude Anonymizováno informovat. Po Anonymizováno letech od úmrtí zůstavitelky žalobkyně zjistila, že dědické řízení u soudu vedené pod sp. zn. spisová značka již skončilo a nabylo právní moci datum. když kontaktovala Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, že jediným dědicem je Anonymizováno. K Anonymizováno nebyla pozvána, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, že neví, kde bydlím a nezná Anonymizováno telefonní číslo, ale to není pravda, Anonymizováno Anonymizováno. Nic jí z dědictví nedal. Byt po matce začal pronajímat, z toho jí posílala částka půlročně, před Anonymizováno lety se nájemkyně odstěhovala a už jí nic nedává. O Anonymizováno se před smrtí starala, pohřeb zařizovala Anonymizováno Anonymizováno.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává, žalobu považuje za nedůvodnou, jelikož žalobkyně byla v dědickém řízení o svém dědickém právu vyrozuměna vyhláškou. Jelikož ve stanovené lhůtě o sobě nedala vědět, nemohlo ani nebylo k ní jako k dědici přihlíženo. Dále žalovaný uvedl, že předmětné usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka nabylo právní moci dne datum, zatímco žaloba v této věci byla podána u zdejšího soudu dne datum, čímž prokazatelně uplynula zákonem stanovená promlčecí lhůta k podání takovéto žaloby. Žalovaný tedy vznesl námitku promlčení.

3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalovaného uvedla, že na podané žalobě trvá. Dále žalobkyně uvedla, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovanému byla zaslána výzva k vyjádření k uvedenému postupu s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval.

5. Z rodného listu žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalobkyně je Anonymizováno zůstavitelky.

6. Z úmrtního listu zůstavitelky bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela dne datum.

7. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalobkyně měla od datum evidován trvalý pobyt na adrese adresa.

8. Dle Protokolu o předběžném šetření sepsaného Anonymizováno dne datum za účasti žalovaného, který byl pozván jako vypravitel pohřbu bylo zjištěno, že žalovaný adresu žalobkyně nezná, ví jen, že bydlí v Anonymizováno.

9. Dle protokolu o jednání před soudním komisařem konaném datum a doručenek bylo zjištěno, že k jednání byli předvolání žalovaný i žalobkyně, ta na adresu adresa, ze které se dle sdělení pošty odstěhovala. Jednání se tedy zúčastnil pouze žalovaný, který dědictví neodmítl.

10. Z usnesení – vyhlášky ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žalobkyni, která byla neznámého pobytu, byla ustanovena pro účely dědického řízení, pro doručení usnesení pracovnice soudu jméno FO (výrok Anonymizováno. usnesení) a rovněž žalobkyně byla vyrozuměna touto vyhláškou, že je dědicem ze zákona, a aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vyvěšení této vyhlášky sdělila zdejšímu soudu, zda dědictví odmítá či neodmítá (výrok Anonymizováno.). Dále byla žalobkyně poučena o tom, že v případě, že ve stanovené lhůtě zdejší soud neobdrží od žalobkyně oznámení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví, nebude k ní při projednání dědictví jako k dědici přihlíženo (výrok Anonymizováno.). Vyhláška byla vyvěšena dne datum a sejmuta dne datum. pracovnice si usnesení převzala datum.

11. Z usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s Anonymizováno usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že zdejší soud potvrdil nabytí majetku zůstavitelky žalovanému. Pokud jde o žalobkyni, bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že o sobě nedala ve lhůtě vědět, nebylo k ní, jako dědičce přihlíženo.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Vzhledem k tomu, že zůstavitelka zemřela v roce Anonymizováno, dědictví bylo projednáno dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do datum (dále jen „ObčZ“), na předmětný spor je rovněž nutno aplikovat právní úpravu tohoto občanského zákoníku.

14. Podle § 485 odst. 1 ObčZ zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

15. Nepravý dědic (tj. osoba, která podle rozhodnutí o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědického práva jej neměla nabýt buď vůbec, nebo v takovém rozsahu, v jakém jej nabyla) je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který po zůstaviteli neoprávněně získal; není-li to možné, musí za majetek poskytnout peněžitou náhradu (srov. § 458 odst. 1 ObčZ) (FIALA, právnická osoba, Anonymizováno. § 487 [Vydání dědictví státem]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, Anonymizováno, s. Anonymizováno, marg. č. hodnota.).

16. Podle § 473 odst. 1 ObčZ dědí v první skupině zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem.

17. Podle § 175i odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od datum do datum, nebylo-li řízení zastaveno podle § 175h, vyrozumí soud ty, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici, o jejich dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn; tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Současně dědice poučí o náležitostech a o účincích odmítnutí dědictví.

18. Neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu (§ 468 ObčZ) je třeba o jeho dědickém právu vyrozumět vyhláškou (§ 50k osř), která musí být vyvěšena na úřední desce soudu (srov. § 50l osř). Tento postup je namístě jen tehdy, když v řízení o dědictví vyjde najevo, že by jako dědic mohla přicházet v úvahu konkrétní osoba, se kterou soudní komisař nemůže začít jednat, neboť mu není známo její jméno, nebo tehdy, když se známá osoba v úvahu přicházejícího dědice zdržuje na neznámém místě; uvedené platí, i když je možné takové osobě doručovat písemnosti prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce na adresu pro doručování určenou podle § 46b písm. a). Nedá-li neznámý dědic nebo dědic neznámého pobytu o sobě ve stanovené lhůtě vědět, při dalším projednání dědictví se k němu již nepřihlíží; o tom musí být vyhláškou poučen. Protože tato osoba nebyla, popřípadě přestala být, účastníkem dědického řízení, mohla by se domáhat vydání dědictví na tom, kdo podle rozhodnutí soudního komisaře (soudu) dědictví nabyl (srov. § 175q), postupem podle § 485 a násl. ObčZ o ochraně oprávněného dědice (FIALA, Roman. § 175i [Vyrozumění o dědickém právu]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, adresa a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno, marg. č. hodnota.).

19. Podle § 100 odst. 1 ObčZ se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

20. Podle § 100 odst. 2 ObčZ se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

21. Podle § 105 ObčZ jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.

22. Podle § 101 ObčZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

23. Oprávněný (pravý) dědic se může domáhat na neoprávněném (nepravém) dědici vydání dědictví (§ 485) v obecné tříleté promlčecí době podle § 101 (nikoliv tudíž v době pro vydání bezdůvodného obohacení – § 107). Tato tříletá promlčecí doba začíná běžet nikoliv od úmrtí zůstavitele nebo od právní moci rozhodnutí, jímž byl zůstavitel prohlášen za mrtvého, nýbrž s ohledem na zajištění ochrany zájmů oprávněného dědice až od právní moci rozhodnutí soudu, jímž bylo dědické řízení skončeno (ŠVESTKA, Jiří. § 105 [Promlčení práva na vydání dědictví]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno, marg. č. hodnota.).

24. Na základě provedených a následně hodnocených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Dědické řízení bylo pravomocně skončeno v Anonymizováno Anonymizováno, žalobkyně podala žalobu až v Anonymizováno Anonymizováno, tedy po více jak 15ti letech. Protože žalovaný vznesl námitku promlčení, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Pokud jde o samotné dědické řízení, proti postupu rovněž neshledal pochybení. Skutečnost, zda žalovaný znal skutečnou adresu žalobkyně je v tmot řízení již bez významu. V neprospěch žalobkyně bylo, že své dědické právo neuplatnila u soudu proti žalovanému včas, neboť i po skončení dědického řízení měla zachovánu lhůtu k podání žaloby, která však marně uplynula. Přitom o možnosti domoci se svého práva byla poučena úřednicí, když se osobně dne datum dostavila k soudu. Pokud by s podáním žalobu nečekala, mohla být ve sporu úspěšná, neboť byla stejně jako žalovaný dědičkou ze zákona v první linii.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v tomto případě to byl žalovaný, kdo měl ve věci plný úspěch, a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady byly vynaloženy v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem. Při stanovení odměny soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty částka, kdy za jeden úkon právní služby je sazba částka (§ 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 a. t.). Advokát ve věci učinil 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tzn. převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření), za které mu náleží odměna částka. Dále má advokát právo na náhradu hotových výdajů ve výši částka (Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno). Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), žalovaný je povinen nahradit žalobci i částku částka, která je 21% daní z uvedených částek (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tedy žalovanému náleží náhrada nákladů ve výši částka. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

26. Lhůta k plnění ohledně nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.