15 C 352/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 129 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně: z částky 1 048 Kč od 5. 8. 2019 do zaplacení a z částky 81 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 591 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně: z částky 372 Kč od 5. 8. 2019 do 11. 11. 2019 a z částky 291 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 420 Kč od 5. 8. 2019 do zaplacení. [příjmení] žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne 4. 11. 2013 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Povinné ručení epojisteni.cz.“ Pojištěno bylo vozidlo Peugeot, [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 4 188 Kč čtvrtletně. Žalobkyně upravila pojistné do 4. 11. 2019 na částku 5 220 Kč. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 4. 8. 2019. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 11. 11. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 4. 8. 2019 do 11. 11. 2019.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem došlo k uzavření pojistné smlouvy, kdy konkrétně a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem poplatků, ze kterých žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení částky 300 Kč za odeslání upomínky a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daného poplatku a jakým způsobem k takovému sjednání došlo. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 15. 10. 2020 upřesnila, že smlouva byla uzavřena zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu. Žalovaný zaplacením prvního pojistného taktéž potvrdil, že převzal a před uzavřením smlouvy se seznámil se zněním Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla VPP POV 06/2013 (dále jen„ VPP 06/2013“), jež jsou nedílnou součástí smlouvy, viz odst. 1 závěrečných ustanovení. Dle těchto má žalobce nárok na administrativní poplatek za odeslání upomínky k zaplacení pojistné smlouvy ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků [jméno] [anonymizována dvě slova], na který odkazuje čl. 5 odst.

5. Jednalo se o upomínku k zaplacení ze dne 9. 10. 2019.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 4. 11. 2013 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 4. 11. 2013, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Peugeot, [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 048 Kč čtvrtletně. Splatnost tohoto pojistného byla 4. dne příslušného čtvrtletí počínaje 4. 11. 2013. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 4. 8. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 11. 11. 2019 zanikla. Na pojistném dluží žalovaný částku 1 129 Kč.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle § 6 odst. 1, 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů k uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela (odst. 1). Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno (odst. 2).

7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

8. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o.s.ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

9. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o.s.ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Stejně tak byl soud připraven žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně výše částky pojistného, neboť žalobní tvrzení neodpovídají předloženým důkazům. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o.s.ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ust. § 118a o.s.ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

10. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné čtvrtletně ve výši 1 048 Kč. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 4. 8. 2019. S ohledem na to má žalobkyně právo po žalovaném požadovat čtvrtletní pojistné, jehož splatnost nastala 4. dne příslušného čtvrtletí počínaje 4. 11. 2013. Splatnost čtvrtletního pojistného v tomto případě nastala dne 4. 8. 2019 a to ve výši sjednaného (čtvrtletního) pojistného 1 048 Kč. Na úhradu této částky má žalobkyně nárok za celé (dané) čtvrtletí, tj. od 4. 8. 2019 do 3. 11. 2019. Od 4. 11. 2019 má žalobkyně nárok na poměrnou část pojistného až do okamžiku zániku pojistné smlouvy, tj. do 11. 11. 2019, ve výši 81 Kč (4 188 ÷ 360 × 7 dní, příp. 1 048 ÷ 90 × 7 dní). Celkově tak nárok žalobkyně na dlužném pojistném činí částku 1 129 Kč, do které soud shledal žalobu oprávněnou. Do zbývající částky soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na hodnotu výpočtu by mělo vliv žalobkyní tvrzené navýšení částky (ročního) pojistného z částky 4 188 Kč na částku 5 220 Kč, ke kterému mělo dojít ke dni 4. 11. 2019. Takové navýšení však žádným způsobem v řízení prokázáno nebylo, proto soud vycházel ze sjednané výše pojistného plynoucího z pojistné smlouvy, tj. 1 048 Kč. Žalovaný na druhé straně netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

11. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná.

12. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na úrok z prodlení z částky 1 048 Kč (splátka pojistného) ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 5. 8. 2019, a z částky 81 Kč od 12. 11. 2019, tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, to vše ve výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu žalobu co do úroku z prodlení rovněž zamítl.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků byl ve věci úspěšný jen částečně, soud rozhodl (vyslovil), že žádný z účastníků nemá na právo náhradu nákladů řízení.

14. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.