15 C 364/2013

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Koška a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 84 444 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 77.404 Kč se 7,75 % úrokem z prodlení ročně od 2.5.2012 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 58 080 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 84 444 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 77 404 Kč od [datum] do zaplacení, roční repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 7 040 Kč ode dne [datum] do zaplacení, roční repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů a nákladů řízení v celkové výši 15 836 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne [datum] pracovní smlouvu s pracovním zařazením manažer hotelu. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, dále též jen Dohoda, s tím, že pracovní poměr skončí dnem následujícím po skončení pracovní neschopnosti žalobce. V uvedené dohodě bylo sjednáno, že žalobci bude v den skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku, průměrný výdělek v rozhodném období činil 38 702 Kč. Pracovní neschopnost byla ukončena [datum] a dne [datum] byl pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným ukončen. K uvedenému dni pak mělo být žalobci vyplaceno odstupné v celkové výši 77 404 Kč, avšak nestalo se tak. Vedle toho vznikl žalobci za měsíc [anonymizováno] [rok] nárok na výplatu částky 7 040 Kč, která měla být vyplacena ve smyslu odst. 5 pracovní smlouvy nejpozději k 15. dni kalendářního měsíce po výkonu pracovní činnosti, tedy [datum], avšak ani tato částka nebyla žalobci vyplacena.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná. Výkon funkce jednatele, jakožto statutárního orgánu s.r.o., nemůže být vykonáváno na základě pracovní smlouvy. Z dikce pracovní smlouvy předložené žalobcem, kde pracovní zařazení žalobce bylo sjednáno na pozici„ manager hotelu“ a z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobce byl zároveň jediným jednatelem žalovaného a že výkon zaměstnání manažera a výkon funkce jednatele jsou v daném případě totožné. Dále žalovaný namítal neplatnost pracovní smlouvy pro existenci rozdílných zájmů zaměstnance a zaměstnavatele s odkazem na rozhodnutí nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4. 11. 2004, podle kterého je neplatný právní úkon, jímž společnost v pozici zaměstnavatele a její jednatel v pozici zaměstnance uzavřeli pracovní smlouvu, pokud tuto pracovní smlouvu podepsala za obě strany jedna a tatáž osoba. Rozpor se zákonem shledal nejvyšší soud v rozdílnosti zájmů zaměstnance a zaměstnavatele, s nimiž každá strana do pracovního poměru vstupuje. Pracovní poměr je specifický zvláštním postavením zaměstnance jako smluvní strany, přičemž obě strany se při vstupu do smluvního vztahu snaží sjednat smlouvu pro sebe co nejvýhodnější. Pokud jsou skutečné zájmy obou stran pracovního poměru natolik odlišné, že je nemůže dostatečně hájit jedna a tatáž osoba, vyvodil Nejvyšší soud ČR závěr, že není možné, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, což ostatně vyplývá rovněž z § 22 odst. 2 obč.zák. Na podporu svého tvrzení, že žalobce svým jednáním porušil zákon a společenskou smlouvu, žalovaný uvedl několik důvodů, ze kterých lze uvedený závěr dovodit. Uvedl, že žalovaný měl prostřednictvím žalobce uzavřít s třetí osobou smlouvu o půjčce, na základě které měl žalovaný obdržet finanční prostředky ve výši 1 200 000 Kč. Takový úkon však společenská smlouva žalobci zakazovala. Žalovaný popřel, že by obdržel jakékoliv finanční prostředky od třetí osoby, neboť jeho finanční situace nevyžadovala potřebu finanční pomoci. S ohledem na skutečnost, že žalobce z pozice statutárního orgánu žalovaného byl odpovědný za přijímání a vyřizování korespondence, jako jediný měl přístup k datové schránce žalovaného, byla žalovanému odňata jakákoliv zákonná možnost bránit se návrhu na zahájení exekuce, když žalobce úmyslně neinformoval žalovaného (společník) o probíhajícím exekučním řízení. Dalším důvodem, který žalovaný uvedl, bylo, že žalobce měl protiprávně uzavřít se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které požaduje po žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč, a to přes výslovný rozpor s § 196a odst. 1 obch. zák., který stanoví, že smlouvu o půjčce může společnost se statutárním orgánem uzavřít jen se souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady nebyl dán a žalovaný žádnou půjčku nepřijal. Dále žalovaný namítal, že žalobce ve snaze domoci se svých neoprávněných nároků inicioval insolvenční řízení, domnívajíc se, že společnost provozující hotel vyhoví veškerým požadavkům ve snaze odvrátit značné negativní dopady insolvenčním řízení. Soudy ale posoudily návrh žalobce jako šikanózní a zamítly jej. Dále žalovaný namítal i neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru, neboť ji za zaměstnavatele (žalovaného) podepsala osoba, jejíž podpis není totožný s podpisem žalobce, který byl ke dni [datum] jediným jednatelem žalovaného. Ať již podepsala za zaměstnavatele dohodu o rozvázání pracovního poměru jakákoliv osoba, nebyla k takovému úkonu oprávněna. Dohoda o zrušení pracovního poměru nebyla způsobilá ani přivodit účinky ukončení žalobcem předložené pracovní smlouvy (z [datum]), když předmětná dohoda ukončuje pracovní poměr založený pracovní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Tato pracovní smlouva z [datum] však již byla zrušena, a to v důsledku jejího nahrazení novým závazkem v podobě pracovní smlouvy z [datum].

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 364/2023-139 tak, že výrokem I. byla žaloba zamítnuta co do částky 77 404 Kč. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 040 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 7 040 Kč od [datum] do zaplacení v roční výši z prodlení ve výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 7% bodů, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 23 323 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Proti výrokům I. a III. tohoto rozsudku podal žalobce odvolání a navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek ve vymezeném rozsahu změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před oběma soudy, případně napadený rozsudek ve vymezeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve výroku II. rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2016.

4. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 25. 8. 2017 č. j. 29 Co 127/2017-188 byl rozsudek okresního soudu zrušen ve výrocích I. a III. a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění se podává, že krajský soud nepovažuje za zásadní otázku platnosti pracovní smlouvy, neboť odstupné lze sjednat i v případě faktického pracovního poměru. Dle závěru krajského soudu nic nebrání zaměstnavatelskému subjektu a faktickému pracovníkovi ukončit činnost pracovníka výslovnou dohodou k určitému datu a s dohodnutým finančním plněním ze strany podniku. Pokud je již fiktivní zaměstnavatel povinen pracovníkovi zaplatit náhradu odměny za práci, bylo by v rozporu se smluvní volností upírat zaměstnavateli možnost vyplatit pracovníkovi i mimořádnou odměnu za práci nebo ekvivalent odstupného při skončení pracovního poměru. Je však třeba se zabývat platností dohody z hlediska dalších možných důvodů neplatnosti, kdy žalovaný namítal neplatnost dohody s poukazem na nesprávné zastoupení společnosti při tomto úkonu, a jako další možný důvod neplatnosti dohody naznačil omyl žalovaného o kvalitách práce žalobce.

5. S ohledem na závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, které jsou shora uvedeny, se soud již nezabýval otázkou platnosti pracovní smlouvy a zabýval se pouze platností dohody o odstupném. Soud proto žalovaného vyzval podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 120 o. s. ř., aby tvrdil důvody, pro které namítá neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru z [datum] a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný k výzvě soudu jako důvody neplatnosti uvedené dohody označil nesprávné zastoupení – jednání za žalovanou společnost při uzavření dohody, posouzení splatnosti nároku a uvedení žalovaného v omyl v situaci nevědomosti osoby jednající za žalovaného o zákonných ustanoveních týkajících se odstupného v ČR.

6. Žalobce v reakci na uvedená tvrzení žalovaného uvedl, že pracovněprávní dokumenty nevyžadují ke své platnosti podpis statutárního orgánu a [anonymizována tři slova] byl osobou, která za společníky v České republice jednala, účastnil se formálních právních kroků a dne následujícího po uzavření dohody o skončení pracovního poměru byl jmenován jednatelem žalované. Ohledně omylu společníka žalované o právní úpravě odstupného žalobce uvedl, že [anonymizováno] van [anonymizováno] již opakovaně vystupoval v právních vztazích v České republice a při jednání o odstupném byl zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K námitce neplatnosti ujednání o odstupném z důvodu nevymahatelnosti nároku žalobce uvedl, že obě smluvní strany se domnívali, že pracovní smlouva byla uzavřena platně a že spolu řádně končí pracovní poměr k určitému datu, na které byla vázána i splatnost odstupného.

7. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

8. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] a z výpisu dat obchodního rejstříku ARES ze dne [datum] bylo shodně zjištěno, že jednatelem žalované společnosti byl k tomuto dni [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], a to od 27 [anonymizováno] 2012 [anonymizováno] žalované společnosti byli [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] [jméno] van [anonymizováno] a [jméno] [jméno] van [anonymizováno].

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl jednatelem žalované společnosti do [datum].

10. Z úplného znění společenské smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel společnosti je povinen jednat ve všech záležitostech společnosti s péčí řádného obchodníka. Jednatel společnosti je povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel společnosti vykonává zaměstnavatelská práva a povinnosti. Společnost zastupuje a navenek jménem společnosti jedná a podepisuje se za ni jednatel společnosti samostatně.

11. Z propouštěcí zprávy vystavené [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl dne [datum] přijat do nemocnice s [anonymizována dvě slova] myokardu.

12. Ze zápisu z jednání valné hromady ze dne 27. 1. 2012 bylo zjištěno, že jednání valné hromady se konalo v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [obec], [ulice a číslo]. Valná hromada odvolala žalobce z pozice jednatele a novým jednatelem byl jmenován [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova].

13. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] [příjmení] (mzdovou účetní žalovaného) a žalobcem ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že odstupné pro žalobce bylo vedeno ve výplatních páskách, bylo zaúčtováno a byla z něj odvedena záloha na daň z příjmu. [příjmení] [příjmení] [příjmení] však neobdržela doklad o vyplacení těchto částek.

14. Z pracovní náplně manažera hotelu bylo zjištěno, že se jedná o kumulaci funkcí ředitel a technický pracovník. Manager vede a řídí chod hotelu, tenisové haly a celého areálu a dále zodpovídá a zajišťuje bezporuchový technický stav budov a jejich zařízení. Listina je podepsána také jedním ze společníků žalovaného, a to [jméno] [anonymizována dvě slova].

15. Ze mzdového listu žalobce za rok [rok] byla zjištěna výše příjmů žalobce v daném období.

16. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě které žalovaný nastoupil do práce s pracovním zařazením ředitel organizace. Hrubá nástupní mzda činila 9 850 Kč. Podpisy na smlouvě jak zaměstnance, tak zaměstnavatele jsou stejné. Listina je podepsána také [jméno] [anonymizována dvě slova].

17. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že byl zamítnut insolvenční návrh žalobce na žalovaného jako dlužníka. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] bylo výše uvedené usnesení krajského soudu potvrzeno.

18. Z překladu dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [příjmení] [anonymizována dvě slova] sdělil žalobci, že žalobce bude dále řídit hotel, a to na základě služební dohody s platností od 1. září.

19. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [příjmení] žalobce požádala, aby panu [příjmení] potvrdil, zda bude dnes (tj. 26. 1. 2012) přítomen u jednání s panem advokátem na [anonymizováno] [adresa]. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pí [příjmení] byla ohledně projednávané věci v kontaktu s JUDr. [anonymizováno] a mj. projednávali cenu za právní [anonymizována dvě slova] posílal pí. [příjmení] dokumenty.

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], vypověděl, že si nepamatuje, že by byl v kontaktu se žalobcem [celé jméno žalobce] více než 10 lety byl v kontaktu se žalovanou společností [právnická osoba], nevzpomíná si, že by pro ně prováděl činnost v rámci výkonu advokacie. Svědek má v kanceláři skartační lhůtu 5 let. Advokacii nadále vykonává. Svědkovi nic neříká jméno [anonymizována tři slova]. Po nahlédnutí do listiny„ Dohoda o rozvázání pracovního poměru“ svědek uvedl, že tuto listinu nikdy neviděl. Pokud by takovou listinu zpracovával, byla by opatřena hlavičkou AK. Na adrese [adresa]. Po předestření osoby jménem [jméno] [příjmení] svědek uvedl, že mu je toto jméno povědomé, ale neví v jaké souvislosti. Emailovou adresu [email] užívá svědek. Ohledně emailové komunikace založené ve spise na čl. 210 svědek uvedl, že nezpochybňuje, že mohla být vedena, ovšem s ohledem na časový odstup a není schopen nic konkrétního uvést. Pokud by svědek pro žalovanou společnost prováděl nějakou činnost, např. změnu zápisu v obchodním rejstříku, tak by tuto skutečnost archivoval maximálně po dobu 5 let od provedení úkonu, resp. ukončení spisu. Provedení takového úkonu by nebylo možné zjistit ani např. z účetních dokladů, neboť svědek archivuje z důvodu nedostatku prostoru veškeré listiny pouze po nezbytnou dobu. Svědek neovládá žádný světový jazyk a má proto pouze ustálenou českou klientelu.

21. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], vypověděl, že žalobce zná jako svého bývalého klienta, je to také jeho vzdálenější soused. K žalovanému subjektu nemá žádný vztah, je mu znám pouze z uváděného právního zastupování. Svědkovi je známo, že žalobce pro žalovanou společnost vykonával nějakou činnost, měl zde být zaměstnán. Žalovaná společnost patří 3 osobám původem z [země], do ČR jezdil pouze jeden. Mělo se jednat o staršího člověka, který měl být kontaktní osobou jednající za společníky. Svědkovi je známo, že tato osoba již zemřela. Po určité době došlo k neshodám mezi žalobce a žalovanou společností. Ve společnosti byla zaměstnána i manželka žalobce. Svědek připravoval výzvy k doplacení mzdy, možná i výpověď. Žalobce byl také jednatelem žalované společnosti. Svědek v rámci sporů mezi žalobcem a žalovaným komunikoval s [anonymizována dvě slova] z [obec]. Ten také připravoval dohodu o skončení pracovního poměru, ke které měl svědek za žalobce připojovat své stanovisko. Po předložení dohody o skončení pracovního poměru svědek uvedl, že tuto listinu nepřipravovala jeho advokátní kancelář. Žalobce byl při jednání o skončení pracovního poměru přítomen v kanceláři JUDr. [anonymizováno] a telefonicky se svědkem konzultoval počet měsíců, které by měly bát uvedeny v dohodě o odstupném. JUDr. [anonymizováno] byl v telefonickém kontaktu s holandským majitelem formy, svědek si jméno nepamatuje. Probíhala vzájemná komunikace ohledně odstupného a strany zřejmě došly k závěru stvrzenému v dohodě. Žalobce požadoval vyšší odstupné, než dvojnásobek průměrného výdělku. Svědek vůči žalované společnosti činil také výzvu za manželku žalobce, paní [příjmení]. Výpověď z pracovního poměru pro žalobce svědek chystal v době, kdy situace mezi žalobcem a žalovaným dospěla do fáze nekomunikace, následně začal žalovaného zastupovat JUDr. [anonymizováno] a zřejmě byla připravena zmiňovaná dohoda. Svědek spis žalobce předal novému právnímu zástupci a nemá jej tak k dispozici. Ohledně záležitosti žalobce svědek komunikoval s JUDr. [anonymizováno] a bylo mu sděleno, že tento zastupuje žalovaného. Bylo by v rozporu s advokátní etikou vyžadovat předložení plné moci. Svědek nezkoumal, kdo má fakticky hotel zastupovat a neví, v jaké pozici vystupoval zmiňovaný [anonymizováno].

22. Na základě dokazování provedeného v předchozím průběhu řízení soud učinil tato zjištění:

23. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že jako pracovní zařazení žalobce si účastníci sjednali manager hotelu, ve smlouvě je uvedeno, že smlouva je aktualizací pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 1996, a že si strany sjednaly, že touto smlouvou se plně nahrazuje předchozí pracovněprávní vztah. Podpisy na smlouvě jak zaměstnance, tak zaměstnavatele jsou stejné.

24. Z dohody o rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že jako datum vyhotovení je uveden [datum] a dohodou se rozvazuje pracovní poměr založený pracovní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Dále bylo ujednáno, že pracovní poměr skončí dnem následujícím po skončení pracovní neschopnosti a že zaměstnanci bude v den skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné ve výši dvojnásobku jako průměrného výdělku.

25. Z důkazu výplatními páskami za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že za říjen [rok] činila dobírka 0 Kč, za [anonymizováno] [rok] rovněž 0 Kč, za [anonymizováno] [částka], za [anonymizováno] [částka] a za [anonymizováno] [rok] činila dobírka 2 040 Kč.

26. Ze mzdového listu za období [rok] soud zjistil, že je v něm evidována žalovaná náhrada mzdy 7 040 Kč, dále je uvedena položka převod na účet částkou ve výši 67 433 Kč a položka k výplatě částkou 25 948 Kč. Ve výplatní pásce za únor 2012 je pak uvedena srážka 5 000 Kč, dávky 7 040 Kč.

27. Ze zápočtového listu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný evidoval dobu zaměstnání žalobce od [datum] do [datum], a to pro zaměstnání označeného„ jednatel společnosti“.

28. Ze společenské smlouvy ze dne [datum] a zápisu z valné hromady ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl jednatelem žalovaného a [datum] byl z této funkce odvolán.

29. Z obchodního rejstříku z 9. 6. 2016 soud zjistil, že žalobce byl jednatelem žalovaného od roku [rok] do [datum].

30. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobce je jejím manželem a oba v [anonymizována dvě slova] pracovali 20 let. Práci jednatele manžel dělal většinou v noci, ve večerních hodinách, přes den bylo třeba hotel zásobovat, dělat receptury a další. Žalobce k práci v hotelu přistupoval jako jednatel, chtěl, aby hotel fungoval. Úkolován byl panem [příjmení], který hotel řídil a žalobci dával pokyny. Provozní otázky řešila svědkyně se žalobcem, v tom směru ho nikdo neúkoloval.

31. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

32. Žalobce byl v období od roku [rok] do [datum] jediným jednatelem žalované společnosti. Dne [datum] uzavřel v postavení zaměstnavatele i zaměstnance pracovním smlouvu na pozici ředitel hotelu, tato smlouva byla aktualizovaná pracovní smlouvou ze dne [datum], dle které byl žalobce zařazen na pozici manager hotelu. Mzda byla sjednána ve výši 43 000 Kč hrubého měsíčně s možným zvýšením o 25 % jako výkonnostní odměnou. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným, za kterého jednal jeden ze společníků [anonymizována tři slova], Dohodu o rozvázání pracovního poměru, dle které pracovní poměr žalobce skončil následujícího dne po ukončení pracovní neschopnosti. V Dohodě si účastníci sjednali odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, které bylo splatné v den skončení pracovního poměru. Dne [datum] byl žalobce valnou hromadou odvolán z pozice jednatele žalované společnosti a novým jednatelem byl jmenován [anonymizována tři slova].

33. Podle ustanovení § 4b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dále jen z. p., práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance. Odst. 2 uvedeného ustanovení stanoví, že podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

34. Podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen obč. zák., právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Podle odst. 2 tohoto ustanovení za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.

35. Podle ustanovení § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

36. Podle ustanovení § 67 odst. 1 z. p. zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst.

4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

37. Okresní soud vyšel ze závěrů Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, dle kterého není relevantní, zda mezi účastníky platně vznikl pracovní poměr, neboť nic nebrání zaměstnavatelskému subjektu a faktickému pracovníkovi ukončit činnost pracovníka výslovnou dohodou k určitému datu a s dohodnutým finančním plněním ze strany podniku (ekvivalent odstupného). Faktický pracovní poměr bez platné pracovní smlouvy není nutné ukončit způsoby předpokládanými zákoníkem práce, nicméně nic nebrání zaměstnavatelskému subjektu a faktickému pracovníkovi ukončit činnost pracovníka výslovnou dohodou k určitému datu a s dohodnutým finančním ze strany zaměstnavatele.

38. Z ustanovení § 4b z. p. ve znění účinném ke dni uzavření Dohody vyplývá, že od ustanovení zákoníku práce se lze odchýlit, jestliže to zákon výslovně nezakazuje. Sjednání odstupného nad rámec ustanovení § 67 z. p. není v rozporu s žádným zákonným ustanovením a jedná se o odchýlení od zákonných ustanovení ve prospěch zaměstnance, resp. faktického pracovníka. Otázka, zda byla mezi účastníky platně uzavřena pracovní smlouva, není proto pro posouzení nároku na odstupné, neboť nárok žalobce na odstupné je založen Dohodu o rozvázání pracovního poměru, ve které si účastníci odstupné sjednali. Soud se proto již s ohledem na výše uvedené závěry odvolacího soudu nezabýval otázkou platnosti pracovní smlouvy, ale pouze platností či neplatností dohody o rozvázání pracovního poměru, potažmo ujednání o odstupném obsaženém v Dohodě.

39. Žalovaný namítal neplatnost dohody o skončení pracovního poměru ze tří důvodů, a to z důvodu nesprávného zastoupení žalovaného při uzavření Dohody o rozvázání pracovního poměru, omylu žalovaného o zákonné úpravě odstupného v českém právním řádu a nevymahatelnosti odstupného pramenící z vázanosti jeho splatnosti na skončení pracovního poměru.

40. Nesprávné zastoupení žalovaného spočívalo dle tvrzení žalovaného ve skutečnosti, že za žalovaného podepsal dohodu pan [příjmení] [anonymizována dvě slova], který nebyl v době podpisu smlouvy jednatelem žalované společnosti. Námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nesprávného zastoupení žalovaného při podpisu Dohody posoudil soud jako nedůvodnou.

41. Mezi účastníky je nesporné a vyplývá také z provedeného dokazování, že žalobce byl v době uzavření Dohody jediným jednatelem žalované společnosti. Dle společenské smlouvy je statutárním orgánem žalovaného jednatele a jednatel také vykonává zaměstnavatelská práva a povinnosti. Dohodu o rozvázání pracovního poměru za žalovaného podepsal jeden ze společníků [anonymizována tři slova]. 42. [anonymizována tři slova] byl společník žalované společnosti s rozhodujícími pravomocemi, byl osobou, která komunikovala za společníky žalované společnosti v České republice. Theodorus van [anonymizováno] za žalovaného opakovaně podepisoval různé listiny, například se žalobcem sjednal pracovní smlouvu. Soud vzal v úvahu rovněž zjevnou časovou souvislost mezi podpisem Dohody a jednáním valné hromady žalované společnosti, které proběhlo dne [datum]. Na tomto jednání byl žalobce odvolán z pozice jednatele společnosti a novým jednatelem se stal [anonymizována tři slova]. Důvodem ukončení pracovního poměru žalobce byly [anonymizováno] problémy žalobce, který na podzim roku 2011 dostal infarkt myokardu, v důsledku čehož byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Je nepochybné, že v den podpisu Dohody již bylo zřejmé, co bude předmětem jednání valné hromady a že dojde ke změně na pozici jednatele. Z těchto okolností vyplývá, že se jednalo o předem připravené a společníky dohodnuté jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v době podpisu Dohody jednatelem žalované společnosti, nemohl z důvodu střetu zájmů Dohodu jako jednatel společnosti podepsat. Toto jednání tak mohl realizovat pouze tvz. rozhodující společník, tedy společník s nejvyšším podílem na společnosti, [anonymizována tři slova].

43. Zaměstnavatel -právnické osoby, nečiní právní úkony jen statutárním orgánem (srov. slova činí především jeho statutární orgán. v ustanovení § 9 odst. 1 větě první zák. práce), ale také např. jinými zaměstnanci zaměstnavatele a osobami pověřenými (srov. § 9 odst. 1 věta druhá a 2 zák. práce). Proto samotná okolnost, zda v době, kdy měl vzniknout pracovní poměr mezi žalobci a žalovanou, měla žalovaná statutární orgán (jednatele) či nikoli, není pro posouzení otázky, zda pracovní poměr vzniknul, rozhodující. Jestliže došlo mezi společníky společnosti s ručením omezeným, která neměla jednatele zapsaného v obchodním rejstříku, ke shodě (dohodě) o tom, s kým a s jakým obsahem se uzavírá pracovní smlouva, nemůže být pochyb o tom, jaká je vůle této právnické osoby. Tento právní názor vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2455/2002. Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že v pracovněprávních záležitostech může za společnost za určitých okolností jednat její společní a závěry tohoto rozhodnutí jsou aplikovatelné také v projednávané věci. V projednávané věci žalovaná společnost ke dni uzavření Dohody měla jednatele. V okamžiku uzavření Dohody bylo však již zřejmé, že žalobce bude následujícího dne z pozice jednatele odvolán. Za situace, kdy [anonymizována tři slova] byl osobou, která jednala za společníky žalované společnosti, sjednával se žalobcem pracovní smlouvu, dával mu pokyny z pozice společníka, účastnil se formálních právních kroků žalovaného v české republice a určoval strategické řízení společnosti, není pochyb o tom, že vůle žalované společnosti směřovala k uzavření Dohody a sjednání odstupného tak, jak je uvedeno v Dohodě. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a závěry judikatury Nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že Dohoda byla sjednána platně, neboť ji za žalovaného uzavřela osoba, jejíž jednání společnost zavazuje.

44. Soud se dále zabýval námitkou neplatnosti Dohody z důvodu omylu osoby jednající za žalovaného o zákonných ustanoveních týkajících se odstupného. Dle žalovaného jednala osoba jednající za žalovanou, tedy [anonymizována tři slova] v omylu, že žalobci náleží odstupné ze zákona, neboť je osobou neznalou českého práva.

45. Ohledně uvedení žalobce v omyl ohledně české právní úpravy odstupného soud konstatuje, že [anonymizována tři slova], který Dohodu za žalovaného podepsal, již od roku [rok] vyvíjel podnikatelské aktivity v České republice jako společník žalované. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaná společnost byla při jednání se žalobcem zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]. Ten sice ve své svědecké výpovědi uvedl, že si nepamatuje, že by žalovanou někdy zastupovala a nezná ani jméno [jméno] [anonymizována dvě slova], soud však jeho výpovědi neuvěřil, neboť je v rozporu s výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který ve věci zastupoval žalobce, a emailovou komunikací žalobce s paní [jméno] [příjmení]. Ani JUDr. [obec] [anonymizováno] ve svědecké výpovědi nevyloučil, vedení emailové komunikace s paní [příjmení]. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a uvedené emailové komunikace shodně vyplývá, že dne [datum], tedy v den podpisu Dohody, se v kanceláři JUDr. [anonymizováno] konala schůzka za telefonické účasti [jméno] [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem bylo především sjednání výše odstupného. Za okolností, kdy je zřejmé, že žalovaný byl v jednání, minimálně v rámci poradenství, zastoupen advokátem, který dohodu připravoval. Soud má za prokázané, že žalovaný byl přinejmenším v rámci právního poradenství zastoupen advokátem působícím v České republice a znalým platného práva. Žalovaný tak byl informován ohledně právní úpravy odstupného v platném právu v České republice, nebo měl přinejmenším možnost být o této právní úpravě informován ze strany svého advokáta. Je proto vyloučeno, že by žalovaný byl uveden v omyl ohledně právní úpravy odstupného. Pokud žalovaný skutečně jednal v omylu, že jeho povinnost zaplatit žalobci odstupné vyplývá ze zákona, nebyl to žalovaný, který tento omyl vyvolal a nemůže mu být k tíži. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nejednal v omylu, který by způsobil neplatnost smlouvy a tuto námitku žalovaného neshledal důvodnou.

46. Jako další důvod neplatnosti Dohody žalovaný uvedl, že nárok na odstupné není vymahatelný, neboť jeho splatnost byla sjednána v návaznosti na ukončení pracovního poměru. Žalovaný zde vycházel z předpokladu, že pokud pracovní poměr nevznikl, nemohl ani skončit a nemohla tak nastat ani splatnost dostupného. Ani s touto námitkou žalovaného se soud neztotožnil, neboť pracovní poměr, byť faktický skončil dne [datum]. Mezi účastníky vznikl minimálně faktický pracovní poměr, který byl ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru. Přestože faktický pracovní poměr není nutno ukončit způsobem předpokládaným zákoníkem práce, nic však nebrání ukončení faktického poměru sjednáním výslovné dohody k určitému datu. Tento názor nachází oporu v ustanovení § 4 b z. p., ve znění účinném ke dni uzavřen dohody, který upravoval dispozitivnost norem občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Z dohody rovněž vyplývá, že účastníci se domnívali, že pracovní smlouva byla uzavřena platně a že spolu řádně končí pracovní poměr. Tento názor vyslovil i Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci v usnesení, kterým byl zrušen předchozí rozsudek zdejšího soudu v projednávané věci. Odstupné je tak, jak bylo sjednáno v Dohodě, splatné v den konce pracovního poměru. Konec pracovního poměru byl sjednán na den následující po skončení pracovní neschopnosti žalobce. Pracovní poměr pak v návaznosti na ukončení pracovní neschopnosti skončil dne [datum]. Splatnost odstupného proto nastala dne [datum] a nárok žalobce je vymahatelný.

47. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená mezi účastníky dne [datum] je platná a platné je rovněž smluvní ujednání o odstupném. Žalobce má proto na základě této Dohody nárok na vyplacení odstupného ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku.

48. Žalobce odstupné vyčíslil ve výši 77 404 Kč, kdy vycházel z průměrného výdělku v rozhodném období 38 702 Kč. V Dohodě byla výše odstupného sjednána jako dvojnásobek průměrného výdělku. Žalovaný výši odstupného nesporoval. Soud proto vycházel z částky tvrzené žalobcem a vyhověl žalobě v celém rozsahu.

49. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. V daném případě byla splatnost odstupného sjednána na den skončení pracovního poměru. Dne skončení pracovního poměru byl v Dohodě sjednán jako den následující po ukončení pracovní neschopnosti žalobce. Pracovní poměr žalobce skončil dne [datum]. Splatnost odstupného tak nastala dne [datum] a žalovaný je v prodlení od [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v požadované částce 58 080 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 4 500 Kč za každý z 10 úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 14. 6. 2016, účast na jednání dne 14. 6. 2016, účast na jednání 6. 9. 2016, účast na jednání 10. 7. 2018, odvolání ze dne 31. 10. 2016, účast na jednání dne 27. 11. 2018 a účast na jednání dne 29. 7. 2020, písemné podání ve věci samé ze dne 20. 8. 2020 tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., deseti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z těchto částek, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).