15 C 364/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Flanderkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 918 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 918 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 416 Kč od 8. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 502 Kč od 24. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Liberci – soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 918 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaná byla dne 9. 4. 2018 převezena příslušníky stát. instituce do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice (dále jen„ záchytná stanice“). Převoz žalované do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla stát. instituce, registrační značka, když služební vozidlo najelo celkem 74 km. Za pohonné hmoty žalobce účtoval částku 416 Kč. U žalované byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu. Žalobce vyúčtoval žalované částku 416 Kč, tj. dopravu do zdravotnického zařízení fakturou číslo se splatností 7. 5. 2018. Žalovaná byla dne 19. 9. 2018 převezena příslušníky stát. instituce do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice (dále jen„ záchytná stanice“). Převoz žalované do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla stát. instituce, registrační značka, když služební vozidlo najelo celkem 90 km. Za pohonné hmoty žalobce účtoval částku 502 Kč. U žalované byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu. Žalobce vyúčtoval žalované částku 502 Kč, tj. dopravu do zdravotnického zařízení fakturou číslo se splatností 23. 10. 2018.

2. Žalovaná však ničeho žalobci neuhradila.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s tímto postupem souhlasil přímo v žalobě. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Žalovaná se nijak nevyjádřila ani k věci samé a žalobě, v řízení zůstala zcela nečinná.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovaná byla dne 9. 4. 2018 příslušníky stát. instituce převezena na záchytnou stanici právnická osoba právnická osoba právnická osoba, kde bylo žalované poskytnuto ošetření. U žalované byla zjištěna přítomnost alkoholu v organismu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou číslo se splatností 7. 5. 2018, částku 416 Kč za dopravu žalované na záchytnou stanici. Žalovaná si tuto fakturu převzala, což stvrdila podpisem doručenky. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Žalovaná byla dne 19. 9. 2018 příslušníky Policie ČR převezena na záchytnou stanici právnická osoba právnická osoba právnická osoba, kde bylo žalované poskytnuto ošetření. U žalované byla zjištěna přítomnost alkoholu v organismu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou číslo se splatností 23. 10. 2018, částku 502 Kč za dopravu žalované na záchytnou stanici. Žalovaná si tuto fakturu převzala, což stvrdila podpisem doručenky. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila.

6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 uvedeného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobci právo požadovat po žalované náklady na dopravu do záchytné stanice. Žalobce náklady na dopravu řádně vyúčtoval a doručil žalované. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobci účtovanou částku uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

8. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

10. Výrokem III. uložil soud žalovanépovinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci – soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o SOP“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože žalobce je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaná není od poplatku osvobozena, uložil soud povinnost uhradit soudní poplatek právě žalované v souladu s uvedenými ustanoveními.

11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

12. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.