15 C 402/2020
č. j. 15 C 402/2020-15
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za poskytnutou záchytnou službu, která byla poskytnuta žalovanému v souladu s právním předpisem o specifických zdravotních službách. Soud se opřel o § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, podle něhož hradí poskytovateli služby osoba, které byla služba poskytnuta, náklady na její poskytnutí. Žalovaný dluh písemně uznal, a proto soud uložil jeho úhradu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Soud rozhodl bez nařízení jednání, protože žalovaný se k výzvě k vyjádření nevyjádřil, a náklady řízení byly přiznány žalobkyni podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 950 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 950 Kč od 5. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 950 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný byl ošetřen a pobýval dne 4. 4. 2019 v Protialkoholní záchytné stanici obec (dále jen„ PZS“). K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS mu byl vystaven daňový doklad číslo ze dne 4. 4. 2019, znějící na částku 1 950 Kč, se splatností dne 4. 5. 2019. Jedná se o nutné náklady, které byly vynaloženy od příjmu po propuštění žalovaného z PZS, které se skládají z poskytované zdravotní péče (441 Kč), biochemie (250 Kč), 2 × alkotest (2 × 80 Kč), zdravotnický materiál (19 Kč), náklady na ubytování (900 Kč), pití (30 Kč), mycí a desinfekční prostředky (150 Kč). Žalovaný tento dluh písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 4. 4. 2019. Uvedenou pohledávku však v termínu její splatnosti neuhradil.
2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovaný byl dne 1. 3. 2019 přijat na protialkoholní záchytnou stanici provozovanou žalobkyní, kde bylo žalovanému poskytnuto ošetření. Pobyt a ošetření žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala fakturou číslo na částku 1 950 Kč, se splatností ke dni 4. 5. 2019, přičemž žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše písemně uznal uznáním dluhu vyhotoveným dne 4. 4. 2019.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 uvedeného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 89a odst. 3 tohoto zákona, Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náklady na poskytnutou záchytnou službu, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky, a tyto náklady výslovně uznal. Žalobkyně náklady na poskytnutou záchrannou službu řádně vyúčtovala v souladu s ceníkem. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
10. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.