15 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 37 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 850 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 113,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 37 850 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný způsobil dne 19. 8. 2016 v 15:40 hod. vozidlem Škoda Fabia, [registrační značka] (dále také jen„ škodné vozidlo“), dopravní nehodu tím, že v ul. [anonymizováno] ve směru ke křižovatce mezi ul. [anonymizováno] a [ulice] nedal přednost zprava a následně se střetl s motocyklem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] řízeným poškozeným [jméno] [příjmení] (dále též„ poškozený“), který byl z místa nehody odvezen záchrannou službou s těžkým zraněním – zlomeninou kolene. Žalovaný se na místě dopravní nehody podrobil testu na návykové látky s pozitivním výsledkem na amfetamin a metamfetamin, dále bylo zjištěno, že žalovanému byl v době dopravní nehody rozhodnutím Magistrátu města Liberec ze dne 18. 8. 2016, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], uložen zákaz řízení motorových vozidel. Odpovědnost z provozu škodného vozidla byla v době dopravní nehody pojištěna u žalobkyně, a to na základě pojistné smlouvy [číslo]. V souvislosti s dopravní nehodou vyplatila žalobkyně zdravotní pojišťovně poškozeného pojistné plnění ve výši 37 850 Kč, představující náhradu nákladů spojené s poskytnutím lékařské péče poškozenému. Protože žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykových látek a v době dopravní nehody mu byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, má podle zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně právo na náhradu toho, co za něj plnila. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na regresní náhradu vůči žalovanému dopisem ze dne 5. 5. 2020, pohledávka žalobkyně se stala splatnou dne 21. 5. 2020. Žalovaný do dne podání žaloby nesplnil ničeho.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 18. 5. 2021. Žalobkyni bylo předvolání k tomuto jednání řádně doručeno prostřednictvím jejího právního zástupce dne 6. 4. 2021, žalovanému dne 17. 4. 2021, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala o projednání věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu. Soud tak projednal věc v nepřítomnosti účastníků, vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, přičemž takto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 19. 8. 2016 došlo k dopravní nehodě vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], které řídil žalovaný. Nehoda byla způsobena nedáním přednosti zprava ze strany žalovaného, který vjel do křižovatky, odbočil vpravo bez zastavení, a následně se střetl s motocyklem [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] řízeným poškozeným. Došlo ke střetu přední části škodného vozidla s přední částí motocyklu, kdy po střetu poškozený a jeho spolujezdec [jméno] [příjmení] spadli na silnici. Poškozený byl z místa dopravní nehody odvezen vozidlem ZZS LK na vyšetření do Krajské nemocnice Liberec s těžkým zraněním – zlomeninou kolene – s předpokládanou dobou léčení nad 42 dnů. Spolujezdec byl z místa dopravní nehody odvezen vozidlem ZZS LK na vyšetření do Krajské nemocnice Liberec s lehkým zraněním. Žalobce se podrobil orientačnímu testu Drup Wipe 5S s pozitivním výsledkem, poté byl vyzván k odběru krve a moči, laboratorně u něj byla prokázána přítomnost budivých aminů, a to v koncentraci 530,31 ng/ml metamfetaminu a 259,79 ng/ml amfetaminu v krvi. U poškozeného byl výsledek dechové zkoušky negativní, technická závada jako možná příčina nehody nebyla zjištěna. Žalovaný na místě nepředložil řidičský průkaz ani doklad o pojištění škodného vozidla, u žalovaného byl evidován zákaz řízení motorových vozidel v trvání 12 měsíců od 18. 8.2016 do 18. 8. 2017, uložený mu rozhodnutím Magistrátu města Liberec ze dne 18. 8. 2016, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] (prokázáno detailem relace o dopravní nehodě ze dne 19. 8. 2016 vč. fotodokumentace). Ke škodnému vozidlu bylo od 25. 5. 2015 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla mezi žalobkyní jako pojistníkem a [jméno] [příjmení] jako pojistitelem (prokázáno pojistnou smlouvou ze dne 25. 5. 2015 pod [číslo]). Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, [IČO], vyúčtovala dne 31. 7. 2018 žalobkyni náklady na poskytnutí úkonů lékařské péče, poskytnutých poškozenému v období od 1. 12. 2016 do 2. 5. 2017 a sestávajících z výkonů ambulantní péče v částce 16 132,92 Kč a z nákladů na lázeňskou péči v částce 21 717 Kč (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 31. 7. 2018), na základě tohoto vyúčtování žalobkyně vyčíslila pojistné plnění na částku 37 850 Kč a tuto částku poukázala na účet zdravotní pojišťovny poškozeného (prokázáno oznámením o platně pojistného plnění). Následně žalobkyně uplatňovala uhrazenou částku po žalovaném, neboť řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit motorové vozidlo a byl pod jiných omamných látek, a stanovila mu lhůtu k plnění do 10 dnů od doručení výzvy k úhradě této částky (prokázáno dopisem označeným jako„ předžalobní výzva“ ze dne 5. 5. 2020 včetně podacího archu).

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 19. 8. 2016 zavinil žalovaný jako řidič vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], dopravní nehodu, v jejímž důsledku došlo ke vzniku újmy na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení], pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době vzniku škodní události a způsobení škody byl žalovaný pod vlivem metamfetaminu a amfetaminu a byl mu uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Náklady spojené s poskytnutím lékařské péče poškozenému uhradila pojišťovně poškozeného žalobkyně z titulu tzv. povinného ručení, a následně uplatňovala náhradu po žalovaném.

6. K hodnocení provedených důkazů soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které uvedla žalobkyně v žalobním návrhu, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému.

7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 22. 9. 2016 (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 6 odst. 1, odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit. Podle § 10 odst. 2 písm. d), písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu, nebo řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Metamfetamin a amfetamin jsou jako psychotropní látka uvedeny v seznamu č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve smyslu § 44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů. Pojištěným je podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

8. Žalobkyně na základě předložených důkazů prokázala, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem, které řídil pod vlivem metamfetaminu a amfetaminu, a navíc v době, kdy mu byl vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že k tomuto vozidlu bylo sjednáno povinné pojištění, tzv. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni na základě výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti povinnost poskytnout poškozenému (resp. pojišťovně poškozeného) plnění za újmu způsobenou dopravní nehodou. Následně jí na základě téhož zákona, z důvodu ovlivnění řidiče psychotropní látkou a z důvodu řízení vozidla přes vyslovený zákaz, vznikl tzv. regresní nárok na náhradu toho, co poškozenému plnila. Pro účely ustanovení § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. d), písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je totiž třeba za pojištěného považovat nejen provozovatele vozidla, ale i osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Pojištění odpovědnosti za škodu podle citovaného zákona tak dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla, tak i na osoby odpovídající za škodu, a to například na řidiče vozidla, tak jako v tomto případě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4173/2009). Žalobkyně svoji povinnost splnila, uhradila pojišťovně poškozeného újmu vzniklou ublížením na zdraví a vyzvala k její náhradě žalovaného. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud z těchto důvodů považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

9. Protože žalovaný svoji povinnost k regresní náhradě nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 113,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 514 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 850 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 760 Kč ve výši 1 839,60 Kč.