15 C 426/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 704,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 704,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 704,33 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 6 868,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 704,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě objednávky ze dne 24. 9. 2019 dodala žalovanému zboží (37 ks přepravek [anonymizováno] v ceně 1 813 Kč bez DPH, 3 ks přepravek [anonymizováno] v ceně 360 Kč bez DPH), náklady na dopravu činily 7 500 Kč bez DPH, žalovanému tedy byla dne 12. 12. 2019 vystavena faktura [číslo] na částku 11 704,33 Kč, splatná dne 26. 12. 2019. Žalovaný ale tuto fakturu neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 24. 9. 2019 bylo žalovanému dodáno zboží, sestávající mj. z 37 ks přepravek [anonymizováno] a 3 ks přepravek [anonymizováno], převzetí zboží a srozumění s tím, že součástí objednávky je povinnost k úhradě dopravy žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem (prokázáno dodacím listem [anonymizováno] a dodacím listem [anonymizováno] [číslo]). Za dodané zboží byla žalovanému dne 12. 12. 2019 vystavena faktura [číslo] znějící na částku 11 704,33 Kč, tato částka se skládá z ceny 37 ks přepravek [anonymizováno] ve výši 1 813 Kč, ceny 3 ks přepravek [anonymizováno] ve výši 360 Kč, ceny za dopravu ve výši 7 500 Kč a DPH ve výši 2031,33 Kč, splatnost faktury byla stanovena na datum 26. 12. 2019 (prokázáno fakturou [číslo]). Pro neuhrazení pohledávky byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2020).

5. Na základě předložených důkazů, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovanému bylo dne 24. 9. 2019 dodáno zboží, za toto zboží a za jeho dopravu byla žalovanému vystavena faktura na částku 11 704,33 Kč, k uhrazení této faktury pak byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou k plnění.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2081 věty druhé o. z. nese náklady spojené s převzetím věci kupující. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Podle § 2555 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

7. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena kupní smlouva, z níž plynul žalovanému závazek zaplatit kupní cenu za převzatou věc, jejíž součástí byla smlouva o přepravě, z níž plynul žalovanému závazek zaplatit přepravci (shodnému s prodávajícím) přepravné; tyto závazky žalovaný nesplnil. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by kupní cenu nebo přepravné uhradil, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu neuhrazené kupní ceny a přepravného za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Jelikož termín splatnosti kupní ceny a přepravného byl ve faktuře stanoven na konkrétní datum, žalovaný byl podle § 1958 odst. 1 o. z. povinen svůj dluh plnit i bez vyzvání věřitele. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě kupní ceny nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 868,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 704,33 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a z částky 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 850 Kč ve výši 1 018,50 Kč.