15 C 472/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 394,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 394,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 394,90 Kč od 28. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 394,90 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou (dále také jen„ žalovaný“) dne 6. 9. 2016 uzavřela účastnickou smlouvu číslo pro tel. číslo jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky žalobkyně a Ceník služeb a tarifů. Žalobkyně žalované umožnila využívání veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran tím, že podmínky služeb se aktivací těchto služeb staly nedílnou součástí smlouvy (dále jen„ služby třetích stran“). Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny. Konkrétně se jednalo o vyúčtování: číslo splatné ke dni 31. 7. 2018 (M-Platba 161,98 Kč), číslo splatné ke dni 31. 8. 2018 (M-Platba 443,97 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla 496 Kč), číslo splatné ke dni 27. 9. 2018 (M-Platba 819,95 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla 99 Kč, SMS Platba 374 Kč).

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela dne 6. 9. 2016 s žalovaným účastnickou smlouvu číslo pro telefonní číslo Součástí smlouvy je i doložka o začlenění obchodních podmínek a ceníku do smlouvy. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným je rovněž dohoda na tom, že žalobkyně umožní platit žalovanému prostřednictvím jeho služeb za služby třetích stran. Žalovanému byly poskytnuté služby třetích stran pro telefonní číslo spolu s dalšími sjednanými službami vyúčtovány fakturou číslo na částku 1 292,95 Kč, splatnou ke dni 27. 9. 2018, fakturou číslo na částku 939,97 Kč, splatnou ke dni 31. 8. 2018, fakturou číslo částku 161,98 Kč, splatnou ke dni 31. 7. 2018. Jelikož žalovaný neuhradil dlužné částky, vyzvala jej žalobkyně k jejich úhradě). Žalovaný ani poté ničeho neuhradil.

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

6. Žalobkyně na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích splnila svoje povinnosti a zprostředkovala žalované i poskytování tzv. služeb třetích stran. Jedná se o služby, které nejsou službami elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a využívání služeb žalované umožnila. Žalovaná nesporovala uzavření uvedené smlouvy ani netvrdila ani neprokázala, že by ceny za odebrané služby třetích stran uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu zpřístupněných služeb, a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

7. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 394,90 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

10. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.