Okresní soud v Liberci · Rozsudek

15 C 5/2022

č. j. 15 C 5/2022-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:15.C.5.2022.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 9 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení -) ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení -) ve výši 8,5 % ročně z částky 6 500 Kč od 10. 2. 2018 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 500 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] škola [anonymizováno] a [anonymizováno] s.r.o., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o vzdělávání [číslo] rozhodnutím ze dne [datum] byla žalovaná s účinností od [datum] přijata do 1. ročníku vzdělávání v dálkové formě v oboru podnikání. Úplata byla sjednána v částce 12 000 Kč za každý byť jen započatý školní rok. Dohodou uzavřenou dne [datum] účastníci sjednali úhradu školného ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně počínaje [datum] Poslední dvě splátky v celkové výši 3 000 Kč však žalovaná neuhradila. Pro případ prodlení s úhradou školeného si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč při prodlení delším než 14 dnů, ve výši 1 000 Kč při prodlení delším než 30 dnů a ve výši 5 000 Kč při prodlení delším než 90 dnů. Smluvní pokuta v daném případě činí 6 500 Kč.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o vzdělávání [číslo] kterou se zavázala poskytovat žalované vzdělání v dálkové formě v oboru podnikání, naproti tomu se žalovaná zavázala hradit předchůdkyni žalobkyně školné ve výši 12 000 Kč za každý, byť i jen započatý školní rok. Pro případ prodlení žalované s libovolným plněním vůči předchůdkyni žalobkyně se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč při prodlení delším než 14 dnů, a dále ve výši 1 000 Kč při prodlení delším než 30 dnů a dále ve výši 5 000 Kč při prodlení delším než 90 dnů. Přihlášku ke vzdělávání podala žalovaná u předchůdkyně žalobkyně dne [datum] a dne [datum] bylo rozhodnuto o přijetí žalované s účinností od [datum] do 1. ročníku vzdělávání v dálkové formě. Dne [datum] dále žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dohodu o splátkách školného a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. K úhradě školeného za rok [rok] [číslo] ve výši 12 000 Kč byla žalovaná vyzvána předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 30. 1. 2018, kdy byla upozorněna na zahájení soudního řízení, pokud pohledávku neuhradí. Smlouvou ze dne 22. 2. 2018 ve spojení s přílohou ze dne 7. 8. 2019 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informován dopisem ze dne 7. 8. 2019.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

5. Po právní stránce byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o vzdělávání jako smlouva v o. z. zvláště neupravená (inominátní). Ze smlouvy plynul mj. závazek žalované uhradit sjednané školné. Toto však žalovaná splnila pouze částečně a neuhrazeno na školném zbývá 3 000 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zbylý dluh na školném uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Jelikož byla mezi účastníky smlouvy o vzdělávání pro případ porušení smluvené povinnosti, tedy pro případ prodlení žalované s platbami, sjednána smluvní pokuta a žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když školné neuhradila řádně a včas, a byla v prodlení, je oprávněný rovněž nárok pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, která činí s ohledem na dobu prodlení celkem 6 500 Kč. Následně došlo k řádnému postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalované povinnost částku v celkové výši 9 500 žalobkyni uhradit.

6. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 500 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

8. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela zástupci žalobkyně odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení. V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky již samotnou předchůdkyní žalobkyně, v této upomínce byla upozorněna, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho vymáhání soudní cestou. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

9. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.