15 C 57/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 36 763 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 763 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 9 % ročně z částky 17 950 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení a -) ve výši 9,75 % ročně z částky 18 813 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 3 649 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 763 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 6,935 MWh na částku 17 950 Kč, splatnou ke dni 18. 12. 2018. Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 7,493 MWh na částku 18 813 Kč, splatnou ke dni 22. 5. 2019. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 předchůdkyně žalobkyně postoupila ke dni 31. 3. 2021 svoje pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 14. 5. 2021. Postoupenou pohledávku žalovaná neuhradila.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně se k této výzvě taktéž nevyjádřila, ačkoliv výzva byla doručena jejímu zástupci ve smyslu § 32 odst. 3 a § 50b odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Součástí smlouvy je i tzv. včleňovací doložka, podle níž jsou součástí smlouvy Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD elektřiny“) (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a VOPD elektřiny). Fakturou [číslo] znějící na částku 17 950 Kč splatnou do 18. 12. 2018 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 6 935 kWh s nedoplatkem 17 950 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Mimořádnou fakturou [číslo] znějící na částku 18 813 Kč splatnou do 22. 5. 2019 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 7 493 kWh s nedoplatkem 18 813 Kč (prokázáno mimořádnou fakturou [číslo]). Dne [datum] byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva, jejímž předmětem je závazek předchůdkyně žalobkyně (postupitele) postupovat žalobkyni (postupníkovi) pohledávky vzniklé mj. ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a/nebo zemního plynu, a závazek žalobkyně tyto pohledávky převzít a zaplatit za ně sjednanou úplatu. Pohledávky přecházejí na žalobkyni vždy až po uhrazení kupní ceny (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dodatkem ze dne [datum] bylo sjednáno, že smlouva se uzavírá na dobu určitou od [datum] do [datum] (prokázáno dodatkem [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o postoupení pohledávek). Cena za postoupení souboru pohledávek byla uhrazena dne 6. 4. 2021 (prokázáno potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 12. 4. 2021), součástí souboru pohledávek byly též pohledávky předchůdkyně žalobkyně za žalovanou (prokázáno dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek [číslo]). Dne 14. 5. 2021 byla žalovaná o postoupení pohledávek vyrozuměna (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky).

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem předchůdkyně žalobkyně. Fakturou [číslo] mimořádnou fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované. Smlouvou ze dne [datum] ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 14. 5. 2021.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

7. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Následně došlo k řádnému postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 649 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 471 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 763 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

11. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.