15 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinná nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále pak částku částka jako smluvní pokutu dle čl. Anonymizováno odst. Anonymizováno Smlouvy. Návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovaným distančním způsobem Smlouvy o Anonymizováno spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě kterého se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím Anonymizováno stránek Anonymizováno První splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Úvěr byl Žalované vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím Anonymizováno převodu z bankovního účtu žalobkyně dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, datum ve výši částka, datum ve výši částka a dne datum ve výši částka, celkem tedy částka. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byl i Sazebník a Anonymizováno obchodní podmínky. Žalovaná se dle čl. Anonymizováno odst. Anonymizováno Anonymizováno a čl. Anonymizováno Smlouvy zavázala zaplatit Žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši Anonymizováno Anonymizováno % z vyplacené tranše. Žalovaná se dle čl. Anonymizováno odst. Anonymizováno a čl. Anonymizováno Smlouvy zavázala zaplatit Žalobkyni smluvní úrok ve výši Anonymizováno % denně z nesplacené části jistiny. Dále se žalovaná dle čl. čl. Anonymizováno odst. Anonymizováno Smlouvy zavázala zaplatit Žalobkyni službu “Anonymizováno Anonymizováno” za poplatek ve výši částka a službu “Anonymizováno” za poplatek ve výši částka. Žalovaná splatila na jistinu celkem částka. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. Anonymizováno odst. Anonymizováno Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne datum, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne datum. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, žalobkynině ji řádně zkoumala. Nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (Anonymizováno a Anonymizováno registry), dále do Anonymizováno rejstříku, centrální evidence Anonymizováno, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v Anonymizováno rejstříku a ani v evidenci Anonymizováno. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence Anonymizováno – Anonymizováno právnická osoba (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně Žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté Žalované, což Žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů právnická osoba.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstal nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru „Anonymizováno“ soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou elektronicky podepsána dne datum. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované částku až do výše částka jako spotřebitelský úvěr (dále v textu jen “Anonymizováno”), který lze čerpat postupně i opakovaně. Konkrétní částka, kterou je klient oprávněn čerpat k určitému okamžiku je dána Anonymizováno částkou k čerpání, která může být nižší než nevyčerpaná část Anonymizováno rámce. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu s úrokem Anonymizováno denně s poplatkem za vyplacení tranše úvěru Anonymizováno z čerpané částky, počínaje datum, konče datum. Anonymizováno činilo Anonymizováno %.

5. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu č. č. účtu a že na něj žalobkyně nahlédla dne datum.

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná uvedla, že ve společné domácnosti žijí Anonymizováno osoby, výše měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem částka, výše ověřeného příjmu spotřebitele je částka měsíčně, výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem je částka, minimální výdaje vypočítané na částka, rezerva částka, disponibilní příjme částka. Žalobkyně přiřadila žalované regionální koeficient Anonymizováno při doporučeném počtu prodloužení Anonymizováno. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo jako úspěšné.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na účet č. č. účtu celkem částka od Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno datum.

8. Z listiny označené a vypracované žalobkyní jako Anonymizováno příjmy byly pouze zjištěny kladné položky na účtu žalované od datum do datum, jednalo se o položky od uvedení odesílatele a v rozmezí od Anonymizováno, nejvyšší položka byla částka, žádné platby se pravidelně neopakovaly.

9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového rámce částka, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

18. Poskytovatel je povinen postupovat s odbornou péčí, řádně a v potřebném rozsahu tak, aby skutečně nebyl důvod pochybovat o schopnosti úvěr splácet, a povinností soudu je toto v řízení ověřit. Ústavní soud ČR v řízení sp. zn. Anonymizováno dovodil, že pokud soud nezkoumal, zda poskytovatel úvěru při jeho poskytnutí prověřil schopnost úvěr splatit, pak zasáhl do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. Tato povinnost je tak i v rovině ústavněprávní vnímána jako zcela zásadní, a nikoliv pouze formální, při které by poskytovatel úvěru mohl účinně argumentovat tím, že stačí, aby mu spotřebitel sdělil informace, na které by měl být oprávněn bez dalšího spoléhat. Povinnost aktivního přezkumu je nosnou myšlenkou evropské úpravy, která má legitimní a zcela pochopitelné cíle, a to vyhnout se dluhovým spirálám, které zatěžují nakonec celou společnost.

19. Bez ohledu na to, že každý má jednat poctivě, tedy uvádět pravdu v závazkových vztazích, a nemá se samozřejmě dopouštět trestné činnosti včetně úvěrových podvodů, je tak dána zcela konkrétní a na takovém nepoctivém či nezákonném jednání zájemce o úvěr nezávislá povinnost jeho poskytovateli. Negovat ji poukazem na to, že ani druhá strana nesplnila své povinnosti ostatně nepřipadá v úvahu ani v jiných situacích, kdy každý, pokud poruší sám uložené povinnosti, musí počítat s následkem, a to svým vlastním, bez ohledu na to, že i jiný se provinil.

20. Ústavní soud připomněl i dřívější závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. spisová značka, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale celé společnosti, na kterou mají vliv důsledky předlužení a případné Anonymizováno. Je tomu tak proto, že nejen dlužník, ale i jeho blízcí se pak dostávají do postavení, které vyžaduje, aby stát začal plnit svou sociální roli, a celá společnost pak saturuje stav, který neměl vůbec nastat. Proto je na poskytovateli úvěru, aby náležitě před poskytnutím prověřil a posoudil schopnost žadatele ho splácet. Úvěr smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí úvěruschopnost posoudil, a z jeho zjištění je skutečně zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li toto dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

21. Porušení této povinnosti poskytovatele tak nejen odporuje zákonu, ale současně narušuje veřejný pořádek, neboť ochrana spotřebitele má předcházet negativním a nežádoucím celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti. Je třeba si uvědomit, že člověk v tíživé situaci často hledá jakékoliv řešení, a potlačuje informace, které mu ve vyřešení aktuálního problému brání. Řada osob pak nedokáže odhadnout ekonomickou situaci, zejména svoji vlastní objektivně, kdy jim chybí potřebné znalosti a zkušenosti, ale i schopnost určité kvalifikované ekonomické úvahy. Není tak na místě, aby poskytovatel mohl „rozdávat“ úvěry bez patřičného vyhodnocení, následně vymáhat plnění, a aby poté celá společnost nesla vzniklé následky na straně dlužníka a jeho rodiny na sociálních dávkách.

22. Výše uvedené závěry tak mají jasné opodstatnění, a poskytovatel úvěru jako silnější a odborněji vybavená strana, podnikající v této sféře, musí nést potřebnou míru odpovědnosti, aby na následky jejího podnikání nedoplácela společnost jako celek. Ona na první pohled možná vysoká ochrana jednotlivce žádajícího o úvěr, je ve skutečnosti požadavkem a tlakem na podnikatele ve finančním odvětví, aby při svém podnikání neprofitoval v konečném efektu na úkor celé společnosti. Ostatně Ústavní soud ve výše citovaném nálezu připomněl i to, že porušení povinnosti ověřit úvěruschopnost, je mj. i správním deliktem poskytovatele, jak rozhodl Nejvyšší správní soud ČR ve věci sp. zn. spisová značka.

23. Mimo jakoukoliv pochybnost tak stojí závěr, že poskytovatel úvěru má aktivní povinnost zjistit jak příjmy, tak ale i výdaje žadatele o úvěr, ale tyto prověřit, a provést zcela konkrétní a přezkoumatelnou úvahu, která obstojí, že odborně a pečlivě učinil vše pro to, aby neposkytl úvěr žadateli, u něhož nebylo řádně prověřeno, že je schopen úvěr splácet.

24. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nelze učinit závěr, že žalobkyně prokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr.

25. Ač žalobkyně dotvrdila, že provedla lustraci žalované v registru neplatných dokladů, registru Anonymizováno Anonymizováno osob, registru politicky aktivních osob (registr Anonymizováno), katastru nemovitostí, sankčním seznamu a interním registry historie klienta, Anonymizováno rejstříku a centrální evidenci Anonymizováno k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy, což je její procesní odpovědnost. Soudu byl pouze doložen žalobkyní sestavený dokument Výpis o posouzení úvěruschopnosti u Anonymizováno právnická osoba. a dále výpis z účtu (seznam transakcí) od datum do datum. Z těchto Anonymizováno důkazů soud nezjistil, jaký konkrétní pravidelný příjem žalovaná měla, zda měla uzavřeno smlouvu na dobu určitou či neurčitou. Navíc žalovaná uvedla, že má příjme částka měsíčně čistého, přitom žalobkyně sama uzavřela, že výše ověřeného příjmu je pouze částka. Již zde měla žalobkyně zpozornět a býti obezřetná, když uváděný příjem byl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno vyšší, než měla zjistit. Pokud jde o výdajovou stránku, žalobkyně nedoložila ničeho, žádné skutečné náklady na bydlení neprověřila, spokojila se s tvrzením žalované, když výše nákladů na bydlení z výpisu z účtu ani jiných listin nevyplývá. Navíc vypočítané minimální výdaje neodpovídají skutečným spotřebám.

26. Žalobkyně tedy neprokázala, že by postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., proto je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno).

27. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které jí byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jejím možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

28. Žalované bylo na základě smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuto částka, což bylo v řízení prokázáno. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni celý dluh splnila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (částka mínus uhrazených částka) a ve zbývající částce částka, smluvní pokutě částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení žalobu zamítl.

29. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala, a mezi účastníky nebylo ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. dohodnuto ani jiné datum splatnosti.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadoval-li žalobce zaplacení celkem částky částka a byla mu přiznána pouze částka částka, měl žalobce úspěch pouze do Anonymizováno%. Odečte-li soud od úspěchu Anonymizováno% neúspěch Anonymizováno%, má žalobce nárok na Anonymizováno% účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady byly vynaloženy částkou částka na zaplacení soudního poplatku a dále v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem. Při stanovení odměny soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty částka, kdy za jeden úkon právní služby před zahájením řízení je dle § 14b vyhlášky sazba částka. Advokát ve věci učinil celkem hodnota úkony právní služby do dne podání žaloby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tzn. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), za které mu náleží odměna částka. Dále má advokát právo na náhradu hotových výdajů ve výši částka (Anonymizováno Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), žalovaný je povinen nahradit žalobci i částku částka, která je 21% daní z uvedených částek, vyjma soudního poplatku (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem by tedy žalobci při plném úspěchu náleželo částka. Protože má však nárok pouze na Anonymizováno % z částka, přiznal soud žalobci na nákladech řízení částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.