Okresní soud v Liberci · Rozsudek

15 C 83/2021

č. j. 15 C 83/2021-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2021:15.C.83.2021.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Flanderky a členů senátu Mgr. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 9 246,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce, a to na základě pracovní smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum] na pozici řidiče tramvaje. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] žalobce s žalovaným uzavřeli písemnou dohodu o poskytnutí náborového příspěvku ve výši 45 000 Kč, který měl být vyplácen při splnění daných podmínek ve třech částech po 15 000 Kč. Žalovaný se v dohodě zavázal setrvat na pozici řidiče tramvaje nejméně 36 měsíců a odpracovat nejméně 80 % fondu pracovní doby. Žalobce poskytl žalovanému první a druhou část náborového příspěvku celkem ve výši 30 000 Kč. Dne [datum] byl mezi žalobcem a žalovaným uzavřen dodatek [číslo] k pracovní smlouvě, na jehož základě byl pracovní poměr žalovaného na dobu určitou prodloužen do [datum]. Žalovaný neměl na dalším pokračování pracovního poměru zájem, proto došlo k jeho ukončení k [datum]. Tím vzniklo žalobci právo na vrácení náborového příspěvku ve výši 30 000 Kč poskytnutého žalovanému.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným pracovní smlouvu, na jejímž základě žalovaný působil u žalobce na pozici řidiče tramvaje. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum] (prokázáno pracovní smlouvou [číslo] [rok]). Dne [datum] žalobce s žalovaným uzavřeli dohodu o poskytnutí náborového příspěvku ve výši 45 000 Kč. Náborový příspěvek měl být poskytnut ve třech částech po 15 000 Kč za předpokladu, že žalovaný setrvá na pozici řidiče tramvaje nejméně 36 měsíců a odpracuje-li minimálně 80 % fondu pracovní doby. První část náborového příspěvku se přiznává a vyplácí po absolvování zkušební doby, tedy po 3 měsících trvání pracovního poměru, pokud zaměstnanec v uvedené době nebude v dočasné pracovní neschopnosti či ošetřovat člena rodiny. Druhá část náborového příspěvku se přiznává a vyplácí po 6 měsících trvání pracovního poměru, a to za předpokladu že ten bude i nadále pokračovat. Třetí část náborového příspěvku se přiznává a vyplácí po 12 měsících trvání pracovního poměru, a to za předpokladu že ten bude i nadále pokračovat. Pro případ, že bude pracovní poměr skončen dříve než po 36 měsících, sjednali si účastníci povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnutý náborový příspěvek (prokázáno dohodou o poskytnutí náborového příspěvku). Žalovanému byl vyplacen náborový příspěvek ve výši 30 000 Kč nadvakrát, a to ve mzdě za [anonymizováno] [rok] a za [anonymizováno] [rok] (prokázáno výplatními listy za [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]). Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dodatek [číslo] k pracovní smlouvě, na základě něhož byl pracovní poměr prodloužen na dobu určitou do [datum] (prokázáno dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě). Pracovní poměr žalovaného skončil dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dne [datum] (prokázáno dopisem ze dne [datum]).

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Na základě pracovní smlouvy vykonával žalovaný pro žalobce práci na pozici řidiče tramvaje, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Pracovní poměr byl následně prodloužen na dobu určitou do [datum]. Na základě dohody o poskytnutí náborového příspěvku poskytl žalobce žalovanému náborový příspěvek ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal setrvat na stávající pozici nejméně 36 měsíců a odpracovat minimálně 80 % fondu pracovní doby. Tento závazek žalovaný porušil, když pro jeho nezájem nadále pro žalobce pracovat došlo k ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Tím žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném navrácení vyplaceného náborového příspěvku.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“) se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Mezi žalobcem a žalovaným tedy byla uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému náborový příspěvek za předpokladu, že žalovaný setrvá v pracovním poměru nejméně 36 měsíců a odpracuje minimálně 80 % fondu pracovní doby. Žalovaný se zavázal, že v případě nedodržení podmínek vrátí žalobci poskytnutý náborový příspěvek. Pro nezájem žalovaného pokračovat v zaměstnání byla smlouva ukončena po 12 měsících. Žalobce svou povinnost řádně splnil a v souladu s dohodou poskytl žalovanému náborový příspěvek, a ukončením pracovního poměru před sjednanou dobou odpadl právní důvod, na základě kterého byl žalovanému náborový příspěvek poskytnut a tím došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutý příspěvek vrátil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla, nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobce na zaplacení jím v žalobě uplatněné částky z titulu vrácení náborového příspěvku za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit.

8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 246,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 650 Kč ve výši 1 396,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.