15 C 88/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený Anonymizováno Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky , Anonymizováno, , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 11 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, se přiznává náhrada nákladů řízení v podobě hotových výdajů a v odměně za zastupování ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 11 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k , Anonymizováno, . dni každého kalendářního měsíce, počínaje dnem , datum, . Za těchto předpokladů měl činit celkový počet splátek , Anonymizováno, . Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení , Anonymizováno, smluv o úvěrech ke dni , datum, . Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Z tohoto důvodu tak žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a po žalovaném požadovala okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě (tj. do , datum, ) dlužné splátky neuhradil, došlo k zesplatnění předmětného úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu.

3. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou částky , částka, vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě této částky nejpozději do , datum, s upozorněním, že v opačném případě dojde k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a pohledávku neuhradil, v důsledku čehož byl dopisem ze dne , datum, informován, že je ke dni , datum, povinen uhradit částku ve výši , částka, . Právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, zkoumala úvěruschopnost žalovaného vycházeje přitom z údajů získaných jak od žalovaného, tak od třetích stran, jako je interní databáze právní předchůdkyně, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, rejstřík. Před poskytnutím úvěru žalovaný potvrdil, že byl v dané době v pracovním poměru u zaměstnavatele „, právnická osoba, .“, a zároveň doložil, že ze mzdy, kterou od tohoto zaměstnavatele pobírá, nejsou vedeny srážky ze mzdy a deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Právní předchůdkyně dále při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela ze skutečnosti, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, není s ním vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Z , Anonymizováno, databáze právní předchůdkyně bylo zjištěno, že žalovaný v této neměl žádný negativní záznam. Z , Anonymizováno, rejstříku právní předchůdkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno , Anonymizováno, řízení, z , Anonymizováno, zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena žádná , Anonymizováno, . Dále právní předchůdkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzovala dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Rovněž právní předchůdkyně ověřovala výdaje žalovaného, přičemž nevycházela pouze z výdajů sdělených žalovaným, tj. náklady na bydlení ve výši , částka, , ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Při posouzení platební kapacity žalovaného vycházela právní předchůdkyně z průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, , s přihlédnutím k nákladům na bydlení žalovaného a jeho existenčním výdajům, které byly vzhledem k situaci žalovaného (typ bydlení, rodinný stav a počtu osob v domácnosti) stanoveny ve výši , částka, a z pravidelných výdajů, které tvořily pravidelné splátky (včetně předpokládané nové splátky úvěru) v celkové výši , částka, měsíčně. Žalovanému nebyly prováděny žádné srážky ze mzdy a dále neměl žádné další mimořádné výdaje týkající se nákladů na bydlení, doplatků na léky, výživného apod. Žalobkyně tak je toho názoru, že platební kapacita žalovaného byla pro poskytnutí úvěru ve výši , částka, se splátkou , částka, naprosto dostatečná, kdy žalovanému zbylo celkem , částka, pro hrazení neočekávaných výdajů., právnická osoba, řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen Nařízení). V tomto případě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr, nejednalo se o úvěr účelově vázaný na koupi movitých věcí. Je proto třeba aplikovat článek , Anonymizováno, bod , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) odrážku druhou Nařízení, podle kterého je příslušný soud dle místa na území členského státu, kde podle smlouvy byly nebo měly být služby (zde úvěry) poskytnuty. Soud dospěl k závěru, že rozhodným právem je právo ČR ve smyslu čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť žalovaný měl v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště v ČR.

5. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl žalovanému, jakožto účastníkovi neznámého pobytu, v souladu s ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ustanoven opatrovník , Jméno opatrovnice, , , Anonymizováno, , sídlem , adresa, .6. , Anonymizováno, žalovaného uvedla, že žalobkyně řádně nedoložila, jak její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když k ověření deklarovaných čistých měsíčních příjmů žalovaného ve výši , částka, žalobkyně nedoložila ničeho. Dále , Anonymizováno, žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně nedostatečně zkoumala výdaje žalovaného, kdy se pouze spolehla na deklarovanou výši nákladů na bydlení žalovaného v částce , částka, , což je částky zcela neodpovídající trhu s nájemním bydlením. Nic dalšího na výdajové stránce zkoumáno nebylo. Rovněž , Anonymizováno, uvedla, že žalobkyně nedoložila výstupy z databází a registrů, jež by prokazovaly tvrzení žalobkyně o ověření úvěruschopnost žalovaného. , Anonymizováno, tak má za to, že právní předchůdkyně řádně a s odbornou péčí neověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně sice žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, nicméně z povahy a obsahu této výzvy nevyplývá, že by šlo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Výzva adresovaná žalovanému zjevně nesměřovala k vydání bezdůvodného obohacení, nýbrž představovala pouze obecnou výzvu k plnění, a postrádá tak potřebnou kvalifikaci. , Anonymizováno, je tak toho názoru, že žaloba je zjevně předčasná, jelikož právní předchůdkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení kvalifikovaně nevyzvala, čímž nesplnila předpoklad splatnosti pohledávky.

7. K tomu žalobkyně uvedla, že v případě, že by soud shledal smlouvu neplatnou, představovala by poskytnutá částka ve výši , částka, peněžité plnění poskytnuté bez právního důvodu, přičemž žalovaný je v souladu s ust. § 2991 o. z. povinen žalobkyni toto peněžité plnění vydat. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Žalovaný byl prostřednictvím výzev ze dne , datum, a dne , datum, a předžalobní upomínky ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky. Rovněž žalobkyně uvedla, že , Anonymizováno, žalovaného ve svém vyjádření uznává, že byl žalovaný vyzván k plnění, to že žalobkyně ve své výzvě neidentifikovala jako důvod domnělou neplatnost smlouvy, nic nemění na skutečnosti, že žalovaný si po obdržení výše uvedených výzev musel být vědom svého dluhu vůči žalobkyni, jakož i skutečnosti, že žalobkyně nárokuje vydání jí poskytnutých finančních prostředků žalovanému zpět.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 11 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem splácet ve , Anonymizováno, splátkách ve výši , částka, měsíčně vždy k , Anonymizováno, . dni každého kalendářního měsíce, počínaje dnem , datum, .

9. Z formuláře pro standardní informace o , Anonymizováno, úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace.

10. Z údajů pro posouzení žádosti o , Anonymizováno, úvěr bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, je zaměstnán u , Anonymizováno, , právnická osoba, ., na pracovní pozici , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , výše jeho čistého měsíčního příjmu činí , částka, a měsíční výdaje činí , částka, .

11. Z , Anonymizováno, protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně v tomto uvedla, že žalovaný deklaroval své příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, . Právní předchůdkyně dále mimo jiné ověřila i následující skutečnosti: pomocí , Anonymizováno, napojení na , Anonymizováno, rejstřík ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním , Anonymizováno, řízení, z informací z , Anonymizováno, ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného a z informací z rejstříku , Anonymizováno, ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného. Výdaje žalovaného ověřila pomocí dat sdělených žalovaným v kombinaci s , Anonymizováno, informacemi právní předchůdkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, kdy životní výdaje žalovaného stanovila na , částka, . Zároveň právní předchůdkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Právní předchůdkyně zjistila, že nové splátkové zatížení žalovaného (po poskytnutí úvěru) bude činit , částka, . Mimo jiné klient v žádosti uvedl splátky , částka, , avšak banka zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry: s celkovými splátkami , částka, , z toho interní úvěry s celkovými měsíčními splátkami , částka, a interní úvěry , částka, . Splátka nového úvěru činila , částka, .

12. Z listiny označené jako „Podklady , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že konečná pohledávka činí po lhůtě splatnosti částku , částka, , jež se skládá z jistiny , částka, , řádného úroku , částka, , úroku z prodlení , částka, a poplatků , částka, .

13. Z transakční historie za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, .

14. Ze , Anonymizováno, prohlášení, Přílohy č. , hodnota, k postoupení smluv, z notářského zápisu a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena právě na žalobkyni.

15. Z , Anonymizováno, výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, , přičemž jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení této částky.

16. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl obeznámen o prohlášení splatnosti úvěru, když celková výše pohledávky činí , částka, . Úvěr byl prohlášen za splatný ke dni , datum, .

17. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím do sedmi dnů od doručení této výzvy a byl upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu, bude částka vymáhána soudní cestou. Dle potvrzení o podání byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne , datum, .

18. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o , Anonymizováno, úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o , Anonymizováno, úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše , Anonymizováno, úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne , Anonymizováno, úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele , Anonymizováno, úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky , Anonymizováno, úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o , Anonymizováno, úvěru vyplývá, že , Anonymizováno, úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet , Anonymizováno, úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli , Anonymizováno, úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu , Anonymizováno, úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Podle § 87 odst. 3 zákona , Anonymizováno, úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli rovněž oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

26. Právní předchůdkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně se jejím prostřednictvím zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání peníze, které se žalovaný zavázal ujednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a další poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvu uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daném smluvním vztahu v postavení spotřebitele, a na smluvní vztah je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o , Anonymizováno, úvěru.

27. Poskytovatel je povinen postupovat s odbornou péčí, řádně a v potřebném rozsahu tak, aby skutečně nebyl důvod pochybovat o schopnosti úvěr splácet, a povinností soudu je toto v řízení ověřit. Ústavní soud ČR v řízení sp. zn. , Anonymizováno, dovodil, že pokud soud nezkoumal, zda poskytovatel úvěru při jeho poskytnutí prověřil schopnost úvěr splatit, pak zasáhl do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. Tato povinnost je tak i v rovině ústavněprávní vnímána jako zcela zásadní, a nikoliv pouze formální, při které by poskytovatel úvěru mohl účinně argumentovat tím, že stačí, aby mu spotřebitel sdělil informace, na které by měl být oprávněn bez dalšího spoléhat. Povinnost aktivního přezkumu je nosnou myšlenkou evropské úpravy, která má legitimní a zcela pochopitelné cíle, a to vyhnout se dluhovým spirálám, které zatěžují nakonec celou společnost.

28. Bez ohledu na to, že každý má jednat poctivě, tedy uvádět pravdu v závazkových vztazích, a nemá se samozřejmě dopouštět trestné činnosti včetně úvěrových podvodů, je tak dána zcela konkrétní a na takovém nepoctivém či nezákonném jednání zájemce o úvěr nezávislá povinnost jeho poskytovateli. Negovat ji poukazem na to, že ani druhá strana nesplnila své povinnosti ostatně nepřipadá v úvahu ani v jiných situacích, kdy každý, pokud poruší sám uložené povinnosti, musí počítat s následkem, a to svým vlastním, bez ohledu na to, že i jiný se provinil.

29. Ústavní soud připomněl i dřívější závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale celé společnosti, na kterou mají vliv důsledky předlužení a případné insolvence. Je tomu tak proto, že nejen dlužník, ale i jeho blízcí se pak dostávají do postavení, které vyžaduje, aby stát začal plnit svou sociální roli, a celá společnost pak saturuje stav, který neměl vůbec nastat. Proto je na poskytovateli úvěru, aby náležitě před poskytnutím prověřil a posoudil schopnost žadatele ho splácet. Úvěr smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí úvěruschopnost posoudil, a z jeho zjištění je skutečně zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li toto dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

30. Porušení této povinnosti poskytovatele tak nejen odporuje zákonu, ale současně narušuje veřejný pořádek, neboť ochrana spotřebitele má předcházet negativním a nežádoucím celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti. Je třeba si uvědomit, že člověk v tíživé situaci často hledá jakékoliv řešení, a potlačuje informace, které mu ve vyřešení aktuálního problému brání. Řada osob pak nedokáže odhadnout ekonomickou situaci, zejména svoji vlastní objektivně, kdy jim chybí potřebné znalosti a zkušenosti, ale i schopnost určité kvalifikované ekonomické úvahy. Není tak na místě, aby poskytovatel mohl „rozdávat“ úvěry bez patřičného vyhodnocení, následně vymáhat plnění, a aby poté celá společnost nesla vzniklé následky na straně dlužníka a jeho rodiny na sociálních dávkách.

31. Výše uvedené závěry tak mají jasné opodstatnění, a poskytovatel úvěru jako silnější a odborněji vybavená strana, podnikající v této sféře, musí nést potřebnou míru odpovědnosti, aby na následky jejího podnikání nedoplácela společnost jako celek. Ona na první pohled možná vysoká ochrana jednotlivce žádajícího o úvěr, je ve skutečnosti požadavkem a tlakem na podnikatele ve finančním odvětví, aby při svém podnikání neprofitoval v konečném efektu na úkor celé společnosti. Ostatně Ústavní soud ve výše citovaném nálezu připomněl i to, že porušení povinnosti ověřit úvěruschopnost, je mj. i správním deliktem poskytovatele, jak rozhodl Nejvyšší správní soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, .

32. Mimo jakoukoliv pochybnost tak stojí závěr, že poskytovatel úvěru má aktivní povinnost zjistit jak příjmy, tak ale i výdaje žadatele o úvěr, ale tyto prověřit, a provést zcela konkrétní a přezkoumatelnou úvahu, která obstojí, že odborně a pečlivě učinil vše pro to, aby neposkytl úvěr žadateli, u něhož nebylo řádně prověřeno, že je schopen úvěr splácet.

33. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr, když žalobkyně soudu k prověření úvěruschopnosti žalovaného doložila pouze protokol o prověření úvěruschopnosti, z něhož nelze mít za prokázané ověření příjmové a výdajové stránky žalovaného, max. výši pravidelného měsíčního příjmu. Je tak patrné, že se právní předchůdkyně spoléhala pouze na žalovaným uvedené výdaje v žádosti o úvěr. Soud má pravdivosti výdajů , částka, vážné pochybnosti, kdy takováto výše je s ohledem na čistě normativní náklady bydlení v místě (tehdejšího) bydliště žalovaného velmi nízké, až nepravděpodobné, a to i za situace, kdyby žalovaný bydle ve vlastní nemovitosti. Žalobkyně měla být při posuzování žádosti žalovaného naopak obezřetnější a vše řádně a dostatečně posoudit, neboť věděla, že žalovaný splácí již jiné, a to vysoké splátky na jiné půjčky a z příjmu, který pobírá, mu zcela zjevně nepostačuje na pokrytí měsíčních nákladů. Ničeho jí nebránilo vyžádat si smlouvu o nájmu či výpis z účtu dokládající skutečné měsíční výdaje spotřebitele. Jelikož však žalobkyně ničeho více dle svého vyjádření nezkoumala, přesto mu půjčila , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , lze mít za to, že právní předchůdkyně nesplnila svou zákonnou povinnost ověřit schopnost žadatele o , Anonymizováno, úvěr splácet poskytovaný úvěr bez důvodných pochybností. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.

34. Právní předchůdkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smluvní ujednání o poskytnutí úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky úvěrovaného žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

35. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že v případě neplatnosti smlouvy o , Anonymizováno, úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o , Anonymizováno, úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

36. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o , Anonymizováno, úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z této neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta celkem částka , částka, , pak žalovaný byl povinen žalobkyni tuto částku podle shora uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o , Anonymizováno, úvěru vrátit a jestliže již zaplatil celkem částku , částka, , pak zde existuje dluh , částka, . , Anonymizováno, žalovaného netvrdila ani neprokázala, že žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že jeho povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku , částka, žalobkyni zaplatit.

37. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu.

38. Neplatnost smlouvy o , Anonymizováno, úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu , částka, (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky , částka, tedy rovněž zamítl.

39. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.

40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, soud proto v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadoval-li žalobce ke dni , datum, zaplacení celkem částky , částka, (včetně kapitalizovaných smluvních úroků a úroků z prodlení) a byla mu přiznána pouze částka , částka, , měl žalobce úspěch pouze do , Anonymizováno, %. Odečte-li soud od úspěchu , Anonymizováno, % neúspěch , Anonymizováno, %, má žalobce nárok na , Anonymizováno, % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady byly vynaloženy částkou , částka, na zaplacení soudního poplatku a dále v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem, a to částkou , částka, , která je odměnou stanovenou podle § 3 odst. 1 bod 4 vyhl. č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do , datum, i od , datum, , a částkou , částka, , která je náhradou hotových výdajů stanovenou podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, (tj. za , Anonymizováno, úkony právní služby po , částka, ) a částkou , částka, , která je náhradou za účast na jednání dne , datum, ve znění účinném od , datum, (, Anonymizováno, x , částka, ). Dále má advokát právo na náhradu za ztrátu času v rozsahu , Anonymizováno, půlhodin po , částka, , tj. , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a podle § 13 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. na cestovní výdaje ve výši dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., účinné od , datum, . Advokát k jednání použil k cestě z , adresa, a zpět , Anonymizováno, , Anonymizováno, automobil a ujel celkem , hodnota, km. Z technického průkazu plyne, že průměrná spotřeba paliva je , Anonymizováno, , Anonymizováno, na 100 km. Podle § 4 písm. d) vyhl. č. 475/2024 Sb., je průměrná cena za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, . K této náhradě patří i základní náhrada, jejíž sazba podle § 1 písm. b) vyhlášky je , částka, . Celkem tedy na cestovném bylo žalobci přiznáno , částka, . Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), žalovaný je povinen nahradit žalobci i částku , částka, , která je 21% daní z uvedených částek , částka, , vyjma soudního poplatku (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), když zástupce žalobce osvědčení o registraci doložil. Celkem by tedy žalobci náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši , částka, . Protože má však nárok pouze na , Anonymizováno, % z , částka, , přiznal soud žalobci na nákladech řízení částku , částka, .

41. Soud dále již neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by zástupci žalobce náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Z uvedených důvodů soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění vyjádření z , datum, , když tyto skutečnosti mohla žalobkyně tvrdit již v samotné žalobě.

42. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn ust. § 140 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle tohoto ustanovení byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Při stanovení odměny opatrovníku žalovaného soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty , částka, (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5 advokátního tarifu), kdy za jeden úkon právní služby je sazba , částka, . Opatrovník ve věci vykonal , Anonymizováno, úkony právní služby, a to převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na dvou jednáních soudu (§ 11 odst. 1 a. t.). Dále má nárok na náhradu hotových výdajů tj. , Anonymizováno, režijních paušálů po , částka, tj. , částka, (§ 13 odst. 3 vyhl.). Celkem tedy opatrovníku žalovaného náleží odměna a hotové výdaje ve výši , částka, . Opatrovník není plátce DPH.

43. O lhůtě k plnění pokud jde o náklady řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.