15 EVC 1/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Vachovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného, , Anonymizováno, , Jméno opatrovníka, , sídlem , Adresa opatrovníka, , se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši , částka, .

V. Žalobce je povinen zaplatit , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soudní poplatek za řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že uzavřel s žalovaným dne , datum, , Anonymizováno, o zápůjčce , Anonymizováno, prostředků (dále jen „, Anonymizováno, “), na základě které přenechal žalovanému částku , částka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal do , datum, vrátit zapůjčené , Anonymizováno, prostředky a nadto ještě částku , částka, , a to , Anonymizováno, převodem. V uvedené lhůtě však žalovaný ničeho nezaplatil, pročež žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné částky ode dne , datum, do zaplacení. Žalobce také podotkl, že zaslal na adresu žalovaného uvedenou ve , Anonymizováno, výzvu k plnění ze dne , datum, , avšak ta se nepodařila doručit s tím, že osoba je na uvedené adrese neznámá.

2. Protože žalovaný je občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, a jeho pobyt se soudu ani po provedeném šetření nedopařilo zjistit, je třeba na něj pohlížet jako na účastníka neznámého pobytu. K ochraně jeho zájmů a základních práv mu tak byl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ustanoven dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) opatrovník , Jméno opatrovníka, , , Anonymizováno, sídlem , adresa, .

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě potvrdil, že dne , datum, podepsal s žalobcem , Anonymizováno, a obdržel , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, . , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako odměnu za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, na dobu , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíce označil za zcela excesivní a zjevně lichevní. Tato částka podle něj představuje úrok ze zápůjčky ve výši , Anonymizováno, % za , Anonymizováno, měsíc. Nadto podotkl, že zápůjčka je ve , Anonymizováno, označena jako bezúročná. , Anonymizováno, je tak zjevně ve vnitřním rozporu. Také zdůraznil, že i ve , Anonymizováno, je uveden důvod jejího uzavření, a to potřeba krátkodobého zapůjčení , Anonymizováno, prostředků. Žalobce tak zjevně zneužil , Anonymizováno, tísně a nezkušenosti k prosazení odměny, která je v hrubém nepoměru. Toto ujednání je tedy v rozporu s dobrými mravy, a tudíž je absolutně neplatné. Rovněž formulář, na kterém je vytištěna , Anonymizováno, , obsahuje odkaz na , Anonymizováno, agenturu, což vzbuzuje podezření z , Anonymizováno, úvěrování. Úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně považoval žalovaný rovněž za rozporný s dobrými mravy, přičemž poukázal i na to, že žalobce požaduje tento úrok z prodlení i z neplatně sjednané odměny , částka, , pročež se jedná o nepřípustné úroky z úroků.

4. Na , Anonymizováno, , Anonymizováno, reagoval žalobce tím, že nesouhlasí s hodnocením sjednané zápůjčky a úroku z prodlení jako rozpornými s dobrými mravy. Uvedl, že částka , částka, představovala odměnu za poskytnutí zápůjčky. Podobu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, navrhl žalovaný, který ve vztahu k , Anonymizováno, , Anonymizováno, spotřebitelem. On sám přitom , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v oblasti úvěrů či zápůjček. Žalovanému , Anonymizováno, krátce předtím , Anonymizováno, zápůjčku poskytl a ani tu , Anonymizováno, žalovaný nevrátil. Jediné utvrzení jeho pohledávky představuje sjednaný úrok z prodlení. Podotkl, že zápůjčka byla sjednána jako bezúročná, nicméně úplatná. Výši odměny pak nelze poměřovat s výší úroku, jelikož se jedná o fixně stanovenou částku a v čase se nemění. Výše odměny je podle něj přiměřená a není excesivní ani ve vztahu k rozhodovací praxi soudů. Stejně tak úrok z prodlení je zcela přiměřený, když i úrok z prodlení přesahující výši , Anonymizováno, % denně byl Nejvyšším soudem v minulosti považován za zcela přijatelný. To, že je nyní dlužná částka úroku z prodlení vysoká, je důsledkem neplnění závazku ze strany žalovaného. Žalobce tedy setrval na svých nárocích a požadoval rovněž náhradu nákladů řízení.

5. Z provedených důkaz soud zjistil následující skutečnosti:6. , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobce se zavázal přenechat žalovanému částku , částka, . Žalovaný potvrdil, že částku při podpisu , Anonymizováno, převzal (tato skutečnost vyplývá i ze shodných tvrzení účastníků řízení). Žalovaný se dále ve , Anonymizováno, zavázal vrátit věřiteli do , datum, částku ve výši , částka, , a to , Anonymizováno, převodem na bankovní účet vedený u , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . Zápůjčka byla podle , Anonymizováno, sjednána jako bezúročná. V případě prodlení s vrácením zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, denně z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky až do zaplacení.

7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím , Anonymizováno, právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a s náhradou za náklady právního zastoupení nejpozději do , Anonymizováno, dnů ode dne doručení výzvy. Dle podacího lístku (podací č. , Anonymizováno, ) byla výzva žalovanému odeslána dne , datum, . Z vrácené zásilky (č. , Anonymizováno, ) se podává, že tato zásilka nebyla žalovanému dne , datum, doručena. Jako důvod vrácení je uvedeno, že žalovaný je na adrese neznámý.

8. Z výpisu z , Anonymizováno, stránek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, týkajícího se statistiky úrokových sazeb u měsíčních úvěrů poskytovaných bankami a stavebními spořitelnami domácnostem (veřejně přístupné databáze časových řad , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, činila průměrná úroková sazba u tohoto typu úvěrů , Anonymizováno, %.

9. Soud tak učinil následující skutkové a právní závěry.

10. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena , Anonymizováno, , na základě které převzal žalobce od žalovaného částku , částka, . Žalovaný se zavázal k povinnosti vrátit do , datum, žalobci částku , částka, . V případě prodlení bylo podle , Anonymizováno, povinností žalovaného dále uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné částky do zaplacení. Žalovaný následně vyzval žalobce výzvou ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky , částka, spolu s úrokem z prodlení, ačkoliv výzvu se mu nepodařilo na adresu žalovaného uvedenou ve , Anonymizováno, doručit. To přitom nebylo mezi stranami sporné. Průměrná úroková sazba v případě měsíčních úvěrů poskytovaných bankami a stavebními spořitelnami domácnostem pak , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, činila , Anonymizováno, %, jak se podává ze statistiky , Anonymizováno, , Anonymizováno, banky.

11. Žalobce je státním občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s bydlištěm , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) a žalovaný státním občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s trvalým pobytem , Anonymizováno, na , Anonymizováno, . V dané věci se tak jedná o spor s mezinárodním prvkem. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (příslušnost) ve věci rozhodnout. , Anonymizováno, republika i , Anonymizováno, jsou členy Evropské unie, pro posouzení mezinárodní příslušnosti je tedy nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , Anonymizováno, ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl vrátit poskytnuté , Anonymizováno, , Anonymizováno, prostředky žalobci na jeho bankovní účet vedený u , Anonymizováno, , právnická osoba, ., je nutné dovodit, že místo plnění závazku se nachází v , Anonymizováno, republice (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). V souladu s čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) uvedeného nařízení tak je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci, když závazek, o nějž se jedná, měl být splněn v, Anonymizováno, , Anonymizováno, republice. Nyní se soud zabýval tím, jaký právní řád se na daný hmotněprávní vztah použije. V projednávané věci je v této souvislosti rozhodné ustanovení čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Vzhledem k tomu, že charakteristickým plněním podle , Anonymizováno, bylo poskytnutí peněz žalovanému ze strany žalobce, je třeba vycházet z toho, že rozhodným právem bude právo země, v níž má strana poskytující toto plnění obvyklé bydliště. Žalobce, který byl povinen poskytnout , Anonymizováno, prostředky žalovanému, má přitom obvyklé bydliště na území , Anonymizováno, republiky, pročež je rozhodným právem právo české.

12. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením , Anonymizováno, dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne , Anonymizováno, o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Účastníci řízení uzavřeli , Anonymizováno, , kterou soud vzhledem k jejímu obsahu posoudil jako , Anonymizováno, o zápůjčce ve smyslu shora citovaného § 2390 občanského zákoníku, neboť žalobce na jejím základě poskytl žalovanému dne , datum, , Anonymizováno, prostředky ve výši , částka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které žalovaný převzal. Žalovaný se pak zavázal do , datum, vrátit poskytnuté peněžní prostředky s tím, že zaplatí navíc částku , částka, a v případě prodlení se zaplacením i úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné částky.

18. Žalovaný nerozporoval nárok na zaplacení , částka, , které mu byly na základě , Anonymizováno, žalobcem poskytnuty. Nesouhlasil však pro rozpor s dobrými mravy s dalšími uplatněnými nároky v podobě částky , částka, a úroku z prodlení. Soud se tak zabýval tím, zda jsou tyto nároky žalobce oprávněné.

19. Občanský zákoník připouští, aby byla , Anonymizováno, o zápůjčce sjednána jako úplatná (viz § 2392 odst. 1 občanského zákoníku). Odměnu za užívání půjčené jistiny představují dohodnuté úroky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , příp. též ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Úroky přitom mohou být sjednány nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá, a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem, ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí zápůjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti nevrátí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K tomu došlo i v projednávané věci, neboť účastníci řízení si sjednali, že žalovaný zaplatí žalobci částku o , částka, vyšší, než byla částka žalobcem poskytnutá. Tato částka tak představovala odměnu za poskytnutou zápůjčku, což ostatně uváděl i , Anonymizováno, žalobce.

20. Ačkoliv maximální výši úroků (odměny za užívání půjčené jistiny) občanský zákoník nestanoví, je třeba aplikovat omezení v podobě korektivu dobrých mravů. Nepřiměřeně vysoké úroky při peněžité zápůjčce je třeba obecně považovat za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. V rozporu s dobrými mravy je přitom zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , příp. srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tyto závěry se přitom nevztahují jen na případy, kdy dojde ke sjednání úroku stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá. Není žádný důvod, aby nebyly aplikovatelné i na případy, kdy dojde ke sjednání odměny za užívání půjčené jistiny pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí zápůjčky do její splatnosti.

21. V projednávané věci byly žalovanému poskytnuty , Anonymizováno, prostředky ve výši , částka, na , Anonymizováno, měsíc (od , datum, do , datum, ). Tyto prostředky měl vrátit a nad rámec zaplatit ještě odměnu , částka, . Odměna žalobce tak měla činit , Anonymizováno, % z poskytnuté částky za , Anonymizováno, měsíc, na který byly peněžní prostředky poskytnuty. Jednalo se tak o úrok (odměnu) ve výši , Anonymizováno, % ročně. Dále bylo zjištěno, že průměrná výše úrokových sazeb pro měsíční spotřebitelské úvěry poskytované bankami a stavebními spořitelnami domácnostem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, činila , Anonymizováno, % ročně. Odměna sjednaná v rámci , Anonymizováno, za poskytnutí , Anonymizováno, prostředků tak tuto výši přesahovala více než třicetkrát. Pro srovnání lze zmínit, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud označil za rozporný s dobrými mravy úrok dosahující téměř čtyřnásobku úroku obvyklého. Je tak zcela zjevné, že v řešeném případě se jedná právě o podstatné přesáhnutí obvyklé úrokové míry, když obvyklá úroková sazba v daném období byla přesáhnuta více než třicetkrát. Nijak rozhodné pak v této souvislosti není, že žalovaný případně nebyl ve vztahu k žalobci v postavení spotřebitele, ani že žalobce není expertem či podnikatelem v oblasti úvěrů či zápůjček. S ohledem na velikost tohoto rozdílu totiž muselo být zřejmé, že se jedná o úrok zcela nepřiměřený ve vztahu k úrokům poskytovaným peněžními ústavy, a to i bez přihlédnutí v daném případě k tomu, že byl rovněž sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši přesahující zákonný úrok z prodlení. Ze stejného důvodu není relevantní, že zápůjčka byla poskytnuta na výslovnou žádost žalovaného, když nelze přehlédnout, že dlužník bude často uzavírat , Anonymizováno, o zápůjčce s dohodou o úrocích právě s ohledem na svou situaci. Jako souladné s dobrými mravy pak je možné posoudit pouze takové jednání věřitele, který se spokojí s přiměřenou výší odměny bez ohledu na to, v jaké situaci se dlužník nachází. Za tohoto stavu je proto nutné dospět k závěru, že ujednání o odměně za poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, obsažené ve , Anonymizováno, je skutečně ve zcela evidentním rozporu s dobrými mravy, pročež je podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné.

22. Pro úplnost je k tomu na místě dodat, že žalobcem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , není v tomto ohledu přiléhavé. Nejvyšší soud v něm totiž řešil především otázku, zda zesplatněním zápůjčky dochází k zániku práva na úhradu poplatku za , Anonymizováno, inkaso. V tam řešeném případě nadto zahrnovala částka připadající na poplatek jak částku připadající na úhradu nákladů zápůjčky, tak částku představující odměnu za poskytnutí zápůjčky. Žádné výslovné závěry ohledně rozporu nebo souladu tohoto poplatku s dobrými mravy Nejvyšší soud neučinil. Od posuzované věci se tak případ řešený Nejvyšším soudem zásadně odlišoval.

23. Dále se soud zabýval otázkou, zda má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení. V této souvislosti je na místě předně podotknout, že úroky z prodlení, které jsou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti, je třeba odlišovat od úroků představujících odměnu za užívání půjčené jistiny (blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -II.). Byť i v tomto případě občanský zákoník v § 1970 umožňuje smluvním stranám ujednat si výši úroků z prodlení, je třeba i zde aplikovat korektiv dobrých mravů a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu posoudit, zda není ujednaná výše úroků z prodlení nepřiměřená (srov. také např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -II.), Anonymizováno24. V rámci , Anonymizováno, byl mezi účastníky řízení sjednán úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné částky. Nejedná se přitom o zcela zjevně nepřiměřenou výši úroku z prodlení, když dosahuje toliko poloviny výše , Anonymizováno, % , datum, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je přitom také třeba přihlédnout k tomu, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaný byl vůči žalobci v postavení , Anonymizováno, , pročež nelze vycházet ze zvýšené ochrany spotřebitele v závazkových vztazích, ve , Anonymizováno, nebyla sjednána žádná další sankce za prodlení plnící obdobné funkce jako úrok z prodlení, ani nebylo prokázáno, že by byla pohledávka žalobce jinak zajištěna či utvrzena. Ostatně i sám žalovaný se omezil na prosté konstatování o rozporu úroku z prodlení s dobrými mravy a žádné konkrétní okolnosti, které by takovému závěru svědčily, neuvedl, když pouze zcela obecně poukazoval na jeho výši. Na , Anonymizováno, všech těchto okolností, jakož i s ohledem na sankčně-motivační a reparační funkci úroku z prodlení, tedy soud nedospěl k závěru o nepřiměřenosti jeho sjednané výše a neshledal ji rozpornou s dobrými mravy.

25. V této souvislosti pak soud považuje za potřebné dodat, že sice shledal neplatným ujednání , Anonymizováno, o výši odměny za poskytnutí , Anonymizováno, prostředků. Avšak neplatnost tohoto ujednání nezpůsobuje neplatnost celé , Anonymizováno, . Ujednání o výši odměny za poskytnutí peněžních prostředků je třeba považovat za oddělitelné od ostatního obsahu , Anonymizováno, (§ 576 občanského zákoníku). Přiměřeně lze vyjít z judikatury Nejvyššího soudu týkající se smluv o úvěru, podle které nezpůsobuje případná neplatnost ujednání o úrocích ve , Anonymizováno, o úvěru sama o sobě neplatnost , Anonymizováno, o úvěru jako celku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je přitom třeba přihlédnout i k tomu, že ve , Anonymizováno, byla sjednána i výše úroků z prodlení, která obstála, což je nepochybně pro žalobce výhodnější, než kdyby , Anonymizováno, byla celá neplatná. Nadto nelze pominout, že obecně je třeba považovat právní jednání spíše za platné (§ 574 občanského zákoníku).

26. Je tedy na místě shrnout, že na základě , Anonymizováno, bylo žalovanému poskytnuto , částka, , přičemž žalovaný se zavázal tyto , Anonymizováno, prostředky vrátit do , datum, a v případě prodlení se zaplacením se zavázal hradit rovněž úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, denně z dlužné částky. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by něčeho na základě , Anonymizováno, žalobci uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu se sjednaným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně od , datum, do zaplacení. Naproti tomu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci nad rámec částky , částka, , Anonymizováno, další , částka, jako odměnu za poskytnutou zápůjčku shledal soud pro rozpor s dobrými mravy neplatným. Proto výrokem II. zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal právě zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši , Anonymizováno, % denně od , datum, do zaplacení.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

28. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce se v podané žalobě domáhal zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení. Úspěšný byl s nárokem ve výši , částka, s úrokem z prodlení, a naopak neúspěšný s nárokem ve výši , částka, s úrokem z prodlení. Má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu , Anonymizováno, %, neboť byl se svou žalobou úspěšný v , Anonymizováno, % a neúspěšný ve , Anonymizováno, %. Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši , částka, a náklady na zastoupení , Anonymizováno, . Při stanovení odměny soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobce provedl v řízení účelně čtyři úkony právní služby, konkrétně dne , datum, převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu] a sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], dne , datum, podání návrhu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a dne , datum, vyjádření s reakcí na argumentaci žalovaného [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. V souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu soud v případě úkonů provedených dne , datum, vycházel z tarifní hodnoty , částka, , v případě úkonu provedeného dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, a v případě úkonu provedeného dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, (podle přepočtu kurzu České národní banky v době provedení úkonu). Podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu tak za každý z uvedených úkonů právní služby činí sazba , částka, . Soud rovněž přiznal náhradu hotových výdajů ve výši , částka, za , Anonymizováno, úkony po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Sdělení žalobce z , datum, mělo pouze procesní povahu a nejednalo se tak o podání ve věci samé. Úkon spočívající ve vyjádření z , datum, soud nepovažoval za provedený účelně, neboť v něm žalobce nic nového relevantního vztahující se k věci neuvedl a pouze shrnul průběh jednání o smírném řešení a obecně odmítl argumentaci žalovaného. Soud proto neshledal důvod přiznat žalobci za podání z , datum, a z , datum, náhradu nákladů řízení na odměnu a hotové výdaje jeho zástupce. Celkové náklady žalobce tak činí , částka, , přičemž žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, % z této částky, tedy , částka, .

29. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn § 140 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Při stanovení odměny opatrovníku žalovaného soud aplikoval advokátní tarif. Opatrovník žalovaného provedl v rámci řízení , Anonymizováno, úkony právní služby, a to dne , datum, převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu], dne , datum, vyjádření k žalobě [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a dne , datum, účast na jednání u soudu [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. V souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu soud vycházel v případě úkonu provedeného dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, , v případě úkonu provedeného dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, a v případě úkonu provedeného dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, (podle přepočtu kurzu České národní banky v době provedení úkonu). Podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu tak za každý z uvedených úkonů právní služby činí sazba , částka, . Dále má ustanovený opatrovník nárok na náhradu hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud vycházel z výše uvedených tarifních hodnot, neboť v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu se při určení tarifní hodnoty nepřihlíží k příslušenství, tedy ani k úrokům z prodlení, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok, což v projednávané věci nenastalo. Jako samostatný úkon právní služby provedený ustanoveným opatrovníkem neposoudil soud nahlížení do spisu dne , datum, , jelikož k nahlížení došlo ihned po převzetí zastoupení. Je tak nutné posoudit tento úkon v rámci úkonu převzetí zastoupení, které tvoří s nahlédnutím do spisu nedílný celek, neboť advokát se musí při převzetí zastoupení seznámit s podrobnostmi, a to i případným nahlédnutím do spisu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Celkem tedy opatrovníku žalovaného náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši , částka, . Opatrovník není plátce DPH.

30. Protože žalobce nezaplatil spolu s podáním návrhu na vydání evropského platebního rozkazu soudní poplatek za řízení, soud mu výrokem V. uložil tuto povinnost v konečném rozhodnutí. Základ soudního poplatku určil podle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). V souladu s § 6 odst. 6 téhož zákona pak vycházel z údaje, že kurz mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vyhlášený , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, platný k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný (, datum, ), činil , částka, /, částka, [§ 2, § 4, § 7 a § 9 zákona o soudních poplatcích, včetně položky 1 odst. 1 písm. b) přílohy]. Poplatek ve výši , částka, nechť je uhrazen na účet zdejšího soudu , č. účtu, pod var. symbolem , var. symbol, .