16 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 500 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 15. dne v měsíci předem, a to s účinností od 25.3.2018 do 30.4.2022 a dále s účinností od 1.5.2022 přispívat na výživu žalobkyně částkou 7 000 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 15. dne v měsíci předem, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do výživného ve výši 500 Kč měsíčně požadovaného za období od 25. 3. 2018 do 30. 4. 2022, zamítá.

III. Nedoplatek na výživném za období od 25. 3. 2018 do 30. 9. 2022 v celkové výši 167 910 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 let od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízen ve výši 51 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým žalovanému bylo uloženo přispívat na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 15. dne v měsíci předem, a to s účinností od 25. 3. 2018. V průběhu řízení pak podáním ze dne [datum] navrhla změnu žaloby, kdy se domáhala výživného ve výši 5 000 Kč od 25.3.2018 do 30.4.2022, a dále s účinností od 1. 5. 2022 výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 15. dne v měsíci předem. Soud pak změnu žaloby připustil procesním usnesením při jednání konaném dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný je její otec a byla mu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částku 1 800 Kč měsíčně. Od posledního rozhodování o výživném se výrazně zvýšily potřeby žalobkyně a rovněž se podstatně zvýšily ceny komodit pro uspokojování životních potřeb. Žalobkyně žila po odluce rodičů u matky, která dobrovolně plnila svoji vyživovací povinnost. Matka žalobkyně dne [datum] zemřela, kdy z tohoto důvodu také změnila žalobu na výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně od 1.5.2022. Od smrti matky žije u svého strýce, který žije sám se dvěma syny, kterým je [anonymizováno] a [anonymizováno] let. Žalobkyně nastoupila na prezenční studium na [obec] škole [anonymizováno] v [obec]. Základními výdaji žalobkyně jsou především nájemné za pronájmu bytu v [obec] ve výši 10 000 Kč, úhrada za služby spojené s pronájmem bytu ve výši 870 Kč, zálohy na elektřinu ve výši 2 500 Kč, dále výdaje spojené se studiem – např. skripta, stravování, ošacení, drogerie, volnočasové aktivity a kulturní potřeby. Žalobkyně má dále léčebné výdaje z důvodu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ve výš 990 Kč měsíčně a z důvodu [anonymizováno] na [anonymizováno] také zvýšené výdaje za stravu. Žalobkyně měla dále výdaje spojené s užíváním [anonymizováno].

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť není v jeho finančních možnostech výživné v požadované výši hradit. Žalovaný nepodniká ani nemá práci na hlavní pracovní poměr. Žalovaný uvedl, že má měsíční příjem ve výši 15 000 Kč, své výdělky není schopen doložit. Za prací jezdí po celé České republice. Žalovaný dále uvedl, že jsou proti němu vedeny [anonymizováno] až [anonymizováno] exekucí. Žalovaný přespává na ubytovnách, buňkách, stavbách či u známých. Nemá žádný movitý ani nemovitý majetek. Má další vyživovací povinnost na dceru [jméno] [příjmení], které platí 2 000 Kč měsíčně. Výživné na žalobkyni za měsíce [anonymizována tři slova] poslal na bývalou trvalou adresu žalobkyně, neboť ho nikdo nevyrozuměl o změně. Žalovaný uvedl, že by akceptoval výživné ve výši 3 000 Kč od vydání rozsudku.

3. Soud nařídil ve věci jednání na [datum] a poté na [datum], na které předvolal účastníky. Žalovanému byla předvolání doručena fikcí na adresu trvalého pobytu v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), termíny jednání žalovanému rovněž sdělil prostřednictvím e-mailu. Žalovaný se k jednání ani v jednom případě nedostavil. Před jednáním konaný dne [datum] zaslal soudu omluvu [datum] v [údaj o čase] hod., tedy bezprostředně před jednáním soudu, s tím, že byl v kontaktu s nakaženým COVID-19 a pociťuje příznaky tohoto onemocnění. Žalovaný ani po výzvě soudu nedoložil důvod své nepřítomnosti. Soud proto neshledal jeho omluvu včasnou a důvodnou. Před jednáním konaným dne [datum] žalovaný zaslal soudu omluvu s odůvodněním, že je pozitivní na COVID-19, tuto skutečnost nijak nedoložil. Ani v jednom případě žalovaný nepožádal o odročení jednání. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, když omluvy žalovaného nebyly shledány důvodnými, projednal soud věc v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, přičemž takto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud pak žalovaného vyzval procesním výzvou ve smyslu ustanovení § 118a a § 120 o.s.ř., a v kontextu hmotněprávního poučení ve smyslu ustanovení § 916 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, k věrohodnému doložení jeho příjmů a majetkových poměrů. Tato výzva byla žalovanému zaslána jak na adresu pobytu dle centrální evidence obyvatel, tak na adresu faktického pobytu, a také na e-mail adresu ze které žalovaný se soudem komunikoval. Žalovaný pak své příjmy a majetkové poměry nedoložil.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žalovanému bylo uloženo přispívat na výživu žalobkyně částkou 1 800 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že otec je vyučený zedník a prostředky si obstarává prací tzv. načerno.

6. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně ve školním roce [rok] [rok] studovala [anonymizováno] ročník [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] školy s [anonymizována čtyři slova]. Z vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně ukončila maturitní zkouškou studium na [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s [anonymizována čtyři slova] v [obec].

7. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku platného ke dni 24.3.2021 bylo zjištěno, že žalovaný disponuje živnostenským oprávněním v oboru zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb.

8. Z vyúčtování služeb [právnická osoba] [číslo] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že matka žalované platila částku 549 Kč za tarif [anonymizována tři slova].

9. Z [anonymizováno] zprávy žalobkyně o ambulantním [anonymizováno] vyšetření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně trpí [anonymizováno], především na [anonymizována tři slova].

10. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu bylo zjištěno, že matka žalobkyně platila v období od [datum] do [datum] nájemné ve výši 6 148 Kč a zálohy na služby ve výši 2 552 Kč (vč. elektřiny).

11. Z vyjádření Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci, kontaktního pracoviště [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v období od [datum] do [datum].

12. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je od [datum] studentkou prezenční formy studia bakalářského studijního programu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] na [obec] škole [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno].

13. Z rodného listu založeného v knize narození matričního úřadu [část obce] a [část obce], svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana [anonymizováno], poř. [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný je otcem nezl. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum]. Ze sdělení [název soudu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento soud neeviduje žádné řízení týkající se nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], tedy ani řízení o určení vyživovací povinnosti rodičů k této nezletilé.

14. Z úmrtního listu založeného v knize narození úmrtí [stát. instituce], svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana [anonymizováno], poř. [číslo] bylo zjištěno, že matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela dne [datum].

15. Z potvrzení o blokaci finančních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatil vysoké škole ekonomické částku [částka]. Žalobkyně uvedla, že se jedná o platbu za seznamovací kurz studentů [anonymizováno].

16. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu na byt v [obec] s měsíčním nájemným ve výši 10 000 Kč, zálohy na služby činí 860 Kč, v ceně není zahrnuta dodávka plynu a elektřiny.

17. Z vyjádření Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka], kontaktního pracoviště [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nikdy nebyl v evidenci dávek hmotné nouze na Úřadu práce v [obec]. Z vyjádření [stát. instituce] ze dne 19. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný neprochází evidencí [stát. instituce] jako OSVČ ani jako zaměstnanec.

18. Z údajů Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve stavebnictví činila za rok 2018 částku 28 298 Kč, za rok 2019 částku 30 187 Kč, za rok 2020 částku 31 362 Kč a za rok 2021 částku 32 121 Kč. Ze sdělení Úřadu práce, kontaktního pracoviště [obec] bylo zjištěno, že v období od roku 2018 do roku 2022 evidovali v databázi cca 330 volných pracovních míst v oboru zedník pro uchazeče se středním odborným vzděláním bez maturity. Z přehledu volných pracovních míst v oboru Stavebnictví v působnosti ÚP [obec] byly zjištěny aktuální nabídky práce na pozici zedník. Nabízená mzda se pohybuje od 17 000 Kč až do 40 000 Kč.

19. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v současné době žije v domácnosti u svého strýce, který po úmrtí matky zajišťuje její výživu a bydlení. Žalobkyně žádala o přiznání sirotčího důchodu. V září nastupuje na [anonymizováno] školu [anonymizováno] v [obec]. Výdaje za období předcházející podání žaloby odpovídají výdajům uváděným v žalobě. Aktuální výdaje spojené se studiem na vysoké škole, zatím není schopna konkrétně určit, měla by bydlet v bytě s nájemným asi 10 000 Kč měsíčně. Cenu obědů odhaduje na 50 Kč denně, prozatím si nepořizovala žádné učebnice a skripta na studium vysoké školy. Vše budu řešit během měsíce [anonymizováno]. Výdaje spojené se [anonymizováno] stavem odpovídají výdajům uvedeným v žalobě, výdaje za [anonymizováno] a nákup potravin bez [anonymizováno] činí cca 35 000 Kč. Strýc, u kterého bydlí, žije sám se dvěma syny ve věku [anonymizováno] a [anonymizováno] let, ke kterým má vyživovací povinnost. Žalobkyně měla jsem brigádu u zaměstnavatele [role v řízení], aktuálně si bude shánět brigádu v [obec] při studiu. Nemá žádné výraznější majetek, motorové vozidlo nebo nemovitosti. Vlastní pouze věci osobní potřeby. Má běžné úspory, aktuálně si pak platí životní pojištění v částce [částka] měsíčně. Dále má výdaje za mobilní telefon [částka] měsíčně, internetový paušál [částka] měsíčně. V roce [rok] jsem ukončila zájmovou činnost ([anonymizováno]) kvůli [anonymizována dvě slova], aktuálně chodí cvičit do posilovny, kdy se jedná o náklady 70 Kč za jednotlivý vstup. Výdaje žalobkyně na návštěvy kina či divadla činí asi 1 600 Kč ročně. Matka dosahovala příjmu [částka] měsíčně čistého. Matka žalobkyně zemřela [datum]. Otec platí výživné nepravidelně, naposledy poslal v [anonymizováno] [rok] částku 2 000 Kč, žalobkyně chce věc řešit exekucí. Vylučuje možnost, aby výživné bylo určené v nižší částce, než žalovala a bez zpětné účinnosti. K dotazu své právní zástupkyně uvedla, že náklady ke studiu na střední škole činily částku 1 000 Kč, na vysoké škole mohou činit až 3 000 Kč ročně, a to s ohledem na nutný nákup nových učebnic, skript. Dále jí vznikl výdaj za seznamovací kurz pro nové studenty [anonymizováno] v [obec] v částce 2 700 Kč. Výdaje spojené s běžným životem, nákupem jídla a drogerie, kdy původně uváděla částku 4 500 Kč měsíčně, tak tyto se dle žalobkyně zvýší minimálně o aktuální výši inflace 20 %.

20. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

21. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je dcerou žalovaného. O výživném bylo naposledy rozhodnuto dne [datum]. Žalovaný byl povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 1 800 Kč měsíčně. Žalobkyně nastoupila na [anonymizováno] školu [anonymizováno] v [obec], do května [rok] studovala [ulice] [anonymizováno] v [obec]. Do dubna [rok] žila s matkou pronajatém bytě v [obec] s nájemným ve výši 8 700 Kč. Matka měla čistý měsíční příjem 19 000 Kč. Matka žalobkyně [datum] zemřela. Žalobkyně poté bydlela u strýce, který hradil její životní potřeby. Žalobkyně nyní žije v pronajatém bytě s měsíčním nájemným 10 870 Kč včetně zálohy na služby, zvlášť platí dodávky energií. Žalobkyně má výdaje v souvislosti se zdravotním stavem ([anonymizována dvě slova] onemocnění, [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno]). Dále má běžné výdaje za stravu, drogerii, sport, kulturní potřeby. Žalovaný nemá stálé zaměstnání ani není v evidenci úřadu práce. Pracuje na stavbách po celé ČR, není schopen doložit své příjmy. Žalovaný má další vyživovací povinnost k nezletilé dceři.

22. Podle ustanovení § 910 odst. 1zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

23. Podle ustanovení § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

24. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

25. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

26. Podle ustanovení § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

27. Dle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

28. Soud shledal, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni trvá, neboť žalobkyně prokázala, že se soustavně připravuje na budoucí povolání a to prezenčním studiem vysoké školy a dříve prezenčním studiem střední školy. Studium žalobkyně soud shledává účelným, neboť studium oboru, který žalobkyně studuje, resp. jeho úspěšné dokončení, by mělo vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Studijní obor rovněž navazuje na předchozí vzdělání, neboť žalobkyně absolvovala střední školu ekonomického zaměření. Zároveň se u žalobkyně jedná o první studium vysoké školy, nejsou tak dány okolnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o samoúčelné studium.

29. Od posledního rozhodování o výživném došlo k podstatné změně poměrů, neboť v době předchozího rozhodování navštěvovala mateřskou školu a v období od [datum] do [datum] byla studentkou střední školy a nyní studuje vysokou školu. Změna poměrů je patrná již z doby, která uplynula od posledního rozhodnutí o výživném, neboť od roku 2008 došlo nepochybně prostým plynutím času k výraznému zvýšení potřeb žalobkyně. K další změně poměrů na straně žalobkyně došlo dne [datum], kdy žalobkyni zemřela matka, která do té doby plnila svoji vyživovací povinnost a hradila většinu nákladů na zajištění životních potřeb žalobkyně.

30. Na straně žalovaného od posledního rozhodnutí o výživném k podstatné změně poměrů nedošlo. Žalovaný získává prostředky stejným způsobem, když nadále nemá stále zaměstnání. Žalovanému nepřibyla žádná další vyživovací povinnost, kdy má vyživovací povinnost ke své dceři [jméno] [příjmení]. Jedinou změnu poměrů lze spatřovat právě na straně [jméno] [příjmení], která v době předchozího rozhodnutí byla batole a dnes je jí 14 let a změna poměrů je zřejmí z prostého běhu času.

31. Žalovaný uvedl, že není schopen prokázat výši svých příjmů. Žalovaný byl písemně vyzván k tomu, aby řádně tvrdil a prokázal své příjmy. Žalovaný ani po této výzvě své příjmy neprokázal. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání ve věci nedostavil, když se v obou případech omlouval podezřením, či [anonymizováno] COVID-19, ani v jednom případě však nedoložil, že by se k jednání nemohl účastnit. Soud proto shledal v obou případech omluvu žalovaného nedůvodnou. Žalovaný se tak ani v jednom případě nedostavil na jednání bez řádné omluvy a z vlastní vůle se tak připravil o možnost být vyzván k doplnění tvrzení a důkazů ohledně svých příjmů a majetkových poměrů podle § 118a odst. 1, 3 a § 120 o. s. ř.

32. Situaci, kdy povinný v řízení o výživném nedoloží své příjmy upravuje ustanovení § 916 o. z., dle kterého neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

33. Důsledné uplatnění § 916 o. z. pro stanovení výchozího příjmu žalovaného (pětadvacetinásobek částky životního minima v případě absence společně posuzované osoby v domácnosti) by však v daném případě bylo zcela zjevně neadekvátní, neboť žalovaný nemá stálý příjem, kdy sám uvedl, že nepodniká a nemá stálé zaměstnání, ani není vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalovaný uvedl, že je na něho vedeno několik exekucí, je tedy s přihlédnutím k tomu, že nemá stálé zaměstnání, zřejmé, že nemá potřebu usilovat o zajištění si stálého příjmu oficiálním či legálním způsobem. Není tak důvod předpokládat, že příjem má a dovozovat jeho výši fikcí dle ustanovení § 916 o. z. Skutečnost, že proti žalovanému jsou vedeny exekuce, však nelze shledávat jako opodstatněný důvod pro zřeknutí se stálého pracovního poměru. Z vyjádření úřadu práce pak bylo zjištěno, že v obvodu působnosti kontaktního pracoviště [obec], kde žalovaný uvádí svou kontaktní adresu, bylo v databázi volných pracovních míst evidováno cca 330 volných pracovních míst na pozici zední, pro kterou je žalovaný kvalifikovaný. Žalovaný tak měl a má možnost, najít si stálou práci ve svém oboru a zajistit si tak stálý příjem. Z uvedených okolností vyplývá, že žalovaný se vzdal majetkového prospěchu bez důležitého důvodu a je na místě aplikovat ustanovení § 913 odst. 1 o. z. Soud proto při určení výše výživného vycházel z potenciálního příjmu, tedy jakého by žalovaný zřejmě mohl dosáhnout, pokud by se (zejména) nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, nikoliv z reálného příjmu žalovaného. Pro určení výše potenciálního příjmu žalovaného soud porovnal nabídky na zaměstnání v oboru zedník. Při určení potenciálního příjmu žalovaného soud vycházel z nabídek Úřadu práce [obec] vhodných pro žalovaného s ohledem na jeho kvalifikaci a údajů Českého statistického úřadu. Výše nabízených mezd se pohybuje mezi 17 000 Kč a 45 000 Kč, přičemž většina nabídek se pohybuje kolem 30 000 Kč. Průměrná hrubá mzda ve stavebnictví se pak podle údajů Českého statistického úřadu v letech 2018 až 2021 pohybovala mezi 28 298 Kč a 32 121 Kč. Soud vzal v úvahu uvedené údaje a rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný již v oboru pracoval a pravděpodobně stále pracuje, neboť uvedl, že často přespává na stavbách, a jako potenciální příjem, kterého by žalovaný mohl dosahovat, určil částkou 30 000 Kč čistého.

34. Pro období od 25. 3. 2018 do 30. 4. 2022 soud po porovnání potřeb žalobkyně a příjmů žalovaného dospěl k závěru, že odpovídající je částka 4 500 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá změně poměrů, která nastala v mezidobí u žalobkyně, a zvýšení jejích výdajů, které v daném období hradila především její matka. [ulice] výdaje žalobkyně činily v tomto období částku cca 16 000 Kč včetně nákladů na bydlení. [ulice] výdaje žalobkyně představovalo zejména jízdné ve výš 350 Kč, paušál na mobilní telefon ve výši 549 Kč, platby za internet ve výši 500 Kč, nájemné ve výši 6 148 Kč (společně s matkou), stravné ve škole ve výši 700 Kč, náklady za stravu a drogerii ve výši 4 500 Kč, náklady na ošacení v průměru 700 Kč měsíčně, léčebné výdaje vzniklé v souvislosti se [anonymizováno] problémy ve výši 990 Kč, výdaje za sportovní aktivity ve výši 500 Kč. Za rok pak žalobkyni vznikly výdaje za nákup školních pomůcek ve výši 1 000 Kč a za zajištění kulturních potřeb ve výši 1 600 Kč (v průměru 217 Kč ročně). Ohledně příjmů žalovaného soud, jak je uvedeno výše, vycházel z potenciálního příjmu ve výši 30 000 Kč čistého. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný žalobkyni nad rámec výživného ničeho nepřispívá. Na výživné pak připadá jeden z pěti dílů z tohoto příjmu, tedy částka 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v tomto období studentkou střední školy a na úhradě nákladů na zajištění potřeb žalobkyně se podílela rovněž její matka, se kterou žalobkyně žila ve společné domácnosti a která neměla žádnou další vyživovací povinnost, určil soudu výživné ve výši 4 500 Kč. Uvedenou částku považuje soud za plně odpovídající zejména poměrům a odůvodněným potřebám žalobkyně. Ve zbytku tedy co do částky 500 Kč měsíčně výživného za období od 25.3.2018 do 30.4.2022 byla žaloba zamítnuta.

35. Pro období od 1. 5. 2022 soud shledal požadovanou částka 7 000 Kč měsíčně opodstatněnou. Žalobkyně prokázala, že u ní došlo k další změně poměrů, a to především úmrtím matky, která do té doby hradila většinu nákladů žalobkyně. Žalobkyni se zvýšily náklady na bydlení, neboť nyní musí hradit nájemné, které činí včetně záloh za služby 10 870 Kč, a zálohy za energie v předpokládané výši 2 500 Kč. Žalobkyně si po úmrtí matky musí své výdaje hradit sama a kromě otce není žádné další osoby, která by měla k žalobkyni vyživovací povinnost. Náklady žalobkyně sestávají z nákladů na bydlení a dalších nákladů na zajištění základních potřeb žalobkyně, které dosud činily cca 9 300 Kč, kdy s ohledem na nástup žalobkyně na vysokou školu a inflaci lze očekávat jejich zvýšení. Soud proto dospěl k názoru, že je po porovnání výše nákladů a vzhledem k výše uvedeným mimořádným okolnostem na místě určit výživné ve výši vyšší, než je díl příjmu žalobce připadající na výživné. Částka 7 000 Kč pak činí 23 % potenciálního čistého příjmu žalovaného, její výše je tak v souladu s doporučením vlády pro stanovení výše výživného vydaného v roce 2010. Nutno dodat, že potřeby žalobkyně jsou samozřejmě několikanásobně vyšší, nicméně žalobkyně si nyní vyřizuje sirotčí důchod, o němž dosud nebylo rozhodnuto, což by její potřeby mělo z části pokrýt, a rovněž plánuje přivydělávat brigádou.

36. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Žalobkyně požadovala zvýšení výživného od 25. 3. 2018, tedy za dobu tří let od podání žaloby. Soud žalobkyni přiznal výživné od tohoto data, neboť ke změně poměrů nepochybně došlo již před tímto datem. Za období od 25. 3. 2018 do 30. 4. 2022 bylo přiznáno výživné ve 4 500 Kč, neboť dospěl k závěru, že tato částka odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně za uvedené období a možnostem žalovaného. Za období od 1. 5. 2022 pak bylo přiznáno výživné v požadované výši 7 000 Kč, která odpovídá zvýšeným potřebám žalobkyně. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

37. Vzhledem k tomu, že výživné ve zvýšené výši bylo žalobkyni přiznáno zpětně, vznikl žalovanému nedoplatek na výživném, a to ve výši rozdílu mezi dosud poskytovaným výživným ve výši 1 800 Kč a nově stanoveným výživným. V období od 25. 3. 2018 do 30. 4. 2022 činil rozdíl 2 700 Kč měsíčně, za období od 30. 4. 2022 do 30. 9.2022 činí rozdíl 5 200 Kč. Nedoplatek na výživném žalovanému vznikl za poměrnou část měsíce března 2018 (7 dní) ve výši 610 Kč a dále za 49 měsíců od dubna 2018 do dubna 2022 po 2 700 Kč, celkem tedy 132 910 Kč, a za 5 měsíců od května 2022 do září 2022 po 5 200 Kč, celkem tedy 35 000 Kč. S ohledem na datum rozhodnutí soudu tak žalovanému vznikl nedoplatek na výživném za období od 25. 3. 2018 do 30. 9. 2022 v celkové výši 167 910 Kč, který soud žalovanému uložil k úhradě.

38. Lhůtu k plnění nedoplatku na výživném stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když shledal důvod pro její prodloužení, se stanovením povinnosti doplatit nedoplatek ve lhůtě 3 let od právní moci tohoto rozsudku, a to s přihlédnutím k výši stanoveného nedoplatku, poměrům žalovaného, ale také k tomu aby nedoplatek výživného byl žalovaným uhrazen v přiměřené době, zde prakticky do ukončení studia žalobkyně na vysoké škole. Na žalovaném je pak ponechána možnost nedoplatek postupně splácet, nebo jej uhradit do konce stanovené lhůty.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů v plné výši, neboť úspěch žalovaného ve věci byl nepatrný. Dle ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění, jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. Žalobkyně požadovala stanovení výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně, tarifní hodnotu tak představuje částka 420 000 Kč (7 000 Kč x 12 měsíců x 5 let). Náklady řízení představují náklady za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 2 a. t. sestávající z částky 9 980 Kč za každý z pěti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 15. 8. 2022, písemné podání – návrh na změnu žaloby a účast a jednání soudu dne 5. 10. 2022), tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t. včetně pěti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. Celkový výše nákladů řízení přiznaných žalobkyni činí 51 400 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).