16 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 40 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 12 490 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 40 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 9. 1. 2020 smlouvu o ubytování a stravování na základě, které se žalovaná zavázala zajistit přechodné ubytování a stravování pro cca 120 osob v období od 1. 6. 2020 do 5. 6. 2020 v rekreačním středisku [ulice] v obci [obec]. Žalobce následně žalované uhradil zálohu ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že ve sjednaném termínu nedošlo ke splnění závazku, a to ani v náhradním termínu, žalobce odstoupil od smlouvy. V rámci odstoupení byla žalovaná rovněž vyzvána k vrácení zaplacené zálohy, a to nejpozději do 14. 9. 2020. Žalovaná nicméně ani přes výzvy zálohu nevrátila.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř. Žalobce ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřila. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že účastnicí řízení uzavřeli dne 9. 1. 2020 Smlouvu o ubytování a stravování. V rámci této smlouvy se žalovaná zavázala poskytnout v období od 1. 6. 2020 do 5. 6. 2020 přechodné ubytování a stravovaní pro cca 120 osob v rekreačním středisku [ulice] v obci [obec]. V souladu s čl. III odst. 2 Smlouvy žalobce následně uhradil zálohu ve výši 40 000 Kč (důkaz: Smlouva ze dne 9. 1. 2020). Ve sjednaném termínu nedošlo ke splnění závazku ze strany žalované, proto žalobce odstoupil od Smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení zálohy ve výši 40 000 Kč, a to nejpozději do 14. 9. 2020 (důkaz: Odstoupení od smlouvy ze dne 2. 9. 2020, a to včetně dokladu o odeslání). Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, proto žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu (důkaz: předžalobní výzva ze dne 1. 10. 2020, a to včetně dokladu o odeslání).

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle ustanovení § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle ustanovení § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

6. Soud má za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli podle ustanovení § 2326 o.z. smlouvu o ubytování, na základě které následně žalobce uhradil zálohu ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neposkytla ve sjednaném termínu žalobci ubytování a stravování, žalobce odstoupil od smlouvy (§ 2001 oz. a násl.).

7. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná vrátila žalobci zaplacenou zálohu 40 000 Kč, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě vyhověl.

8. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., když dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Požadavek žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky nachází oporu v ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 490 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.