16 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 500 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od 4.1.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 4 514 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 500 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od 4. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo]. V rámci této smlouvy bylo žalovanému na základě předávacího protokolu zdarma zapůjčeno zařízení ve vlastnictví žalobce s označením [příjmení] - F660 [anonymizována dvě slova] v hodnotě 886,98 Kč (s DPH), dále satelitní držák v hodnotě 144 Kč (s DPH) a přívodní kabely v hodnotě 1 469,02 Kč (s DPH). Dne 1. 6. 2020 žalobce smluvní vztah z důvodu prodlení žalovaného s úhradou faktur za poskytované služby vypověděl a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit zapůjčená zařízení. Povinnost žalovaného vrátit žalobci zapůjčená zařízení vyplývá z Všeobecných obchodních podmínek žalobce (článek Trvání smlouvy, odst. 11 Všeobecných obchodních podmínek) a z povahy věci samotné, neboť uvedená zapůjčená zařízení jsou vlastnictvím žalobce, nikoli žalovaného. Je tedy povinností žalovaného bezodkladně vrátit věc, která není v jeho vlastnictví, vlastníkovi. Žalovaný nicméně svoji povinnost vrátit žalobci zapůjčená zařízení ani přes výzvu nesplnil a žalobce proto u žalovaného prostřednictvím výzvy učiněné právním zástupcem uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 2 500 Kč, která žalobci vznikla tím, že žalovaný v rozporu se svojí povinností nevrátil žalobci zapůjčená zařízení. Škoda, která žalobci nevrácením zařízení [příjmení] - F660 [anonymizována dvě slova], satelitního držáku a přívodních kabelů vznikla, tedy spočívá v hodnotě zařízení, která jsou ve vlastnictví žalobce.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] Součástí smlouvy byly rovněž technická specifikace, všeobecné obchodní podmínky a ceník. V rámci této smlouvy bylo žalovanému na základě předávacího protokolu zapůjčeno zařízení v celkové hodnotě 2 500 Kč. Dne [datum] žalobce smluvní vztah z důvodu prodlení žalovaného s úhradou faktur za poskytované služby vypověděl. Zároveň žalovaného vyzval k umožnění deinstalace zapůjčeného zařízení s tím, že pokud deinstalace nebude umožněna, bude žalobce požadovat zaplacení částky 2 500 Kč představující hodnotu zařízení. Dle Všeobecných obchodních podmínek žalobce (článek Trvání smlouvy, odst. 11 Všeobecných obchodních podmínek) měl žalovaný povinnost zapůjčená zařízení v případě ukončení smluvního vztahu.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 1746 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., kdy účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu zákona. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 určena odkazem na obchodní podmínky. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnost žalovaného vrátit žalobci zapůjčená zařízení vyplývá z Všeobecných obchodních podmínek žalobce (článek Trvání smlouvy, odst. 11 Všeobecných obchodních podmínek). Žalovaný dne [datum] převzal specifikovaná zařízení, která měl dle smlouvy v případě ukončení smlouvy vrátit. Žalovaný však zapůjčená zařízení nevrátil, v důsledku čehož vzniklo žalobci právo na náhradu škody. Výše škody byla vyčíslena v souladu s technickou specifikací služby, která je součástí smlouvy. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný řádně a včas zaplatil žalobci uvedenou částku, ani že by nárok žalobce na jejich zaplacení jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., částky 500 Kč za jeden úkon, a to prostou výzvu k plnění, jak vyplývá z § 11 odst. 2 o. s. ř., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z těchto částek, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.