16 C 182/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 906 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 27 976 Kč od 11.2.2014 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 7 479,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 906 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 27 976 Kč od 11. 2. 2014 do zaplacení z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, přičemž žalovaná částka představuje zbývající část náhrady škody, která žalobci nebyla přiznána v rámci anonymizováno řízení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že pracovníky společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou číslo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese adresa žalovaného. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“). Řádnou kontrolou techniky KM dne datum byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy v odběrném místě obec, část obce a číslo. Kontrolou hlavní domovní skříně (dále jen HDS), umístěné na fasádě objektu, bylo zjištěno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace. Neoprávněné napojení bylo provedeno vodičem Cu 2,5 mm2 na odvodní svorku pojistkového spodku ve fázi L2, osazeného závitovou pojistkou o proudové hodnotě 63 A. Neměřený vodič vedl z HDS přes otvor v obvodové zdi dovnitř objektu a do objektu tak byla přivedena neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a proudu. Za přítomnosti Policie České republiky bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno. V uvedeném případě je jako počátek doby trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoven na datum datum, kdy došlo k přerušení dodávky elektřiny, neoprávněný odběr elektřiny byl zjištěn kontrolou techniků KM dne datum Celkem tedy 51 dní. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit možný příkon (technicky dosažitelnou spotřebu). Výpočet příkonu: 0,23 kV x 1 x 50 A = 11,5 kW. Takto zjištěná hodnota příkonu se v souladu s vyhláškou následně vynásobila dobou denního využití, počtem dnů trvání neoprávněného odběru a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr: 11,5 kW x 24 hod/den x 51 dní x 0,2 x 6, číslo Kč/kWh = 17 070,00 Kč po zaokrouhlení na celé koruny dolů. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Náklady na zjištění neoprávněného odběru činí částku ve výši 10 906 Kč vč. DPH, která představuje paušální náhradu, jež obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou ze dne datum číslo jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Tuto souhrnnou fakturu žalobce uhradil. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 27 976 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 17070,00 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10906,00 Kč vč. DPH, zaokrouhleno dolů. Žalobcem byla vystavena dne datum faktura číslo splatná dne 10. 2. 2014. Tato faktura byla žalovanému doručena. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z titulu náhrady škody doporučeným dopisem. V řízení, které proti žalovanému vedl Okresní soud obec, bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil předmětného jednání, přičemž o tomto skutku bylo vydáno rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Shora uvedeným rozhodnutím bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 17 070 Kč.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se k postupu soudu nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. K učinění závěrů o skutkovém stavu soud využil žalobcem předložené listinné důkazy. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno, že na jeho odběrném místě byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla na odběrném místě na adrese část obce a číslo, obec provedena kontrola, při které bylo zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Bylo zjištěno, že v elektroměrovém rozvaděči se nachází elektroměr číslo se stavem VT číslo KWh a NT číslo kWh, elektroměr byl z důvodu dluhu odpojen dne datum s výše uvedenými stavy. Kontrolou hlavní domovní skříně (dále jen HDS), umístěné na fasádě objektu, bylo zjištěno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace. Naměřený průtok proudu na fázovém neměřeném vodiči černé barvy v době kontroly byl 0,9 A. Zákazník byl telefonicky kontaktován a na místo byla přivolána hlídka PČR, kdy za její účasti byl neoprávněný odběr elektřiny odstraněn. Z listiny označené jako„ Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ bylo zjištěno, že tato částka byla stanovena výpočtem podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, a to jako technicky dosažitelná spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru x koeficient 0,2 x cena za kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo 2 815,20 kWh (technicky dosažitelná spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru x koeficient 0,2), cena elektřiny činila 6, číslo Kč/kWh. Náhrada škody podle § 9 odst. 2 až 9 vyhlášky byla vyčíslena na 17 070 Kč. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny na 9 013,40 Kč bez DPH, 10 906 Kč s DPH) zaokrouhleno na celé Kč). Celková škoda byla vyčíslena na 27 976 Kč. Z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaný byl shledán vinným, že v době od datum do datum v ulici ulice v domě adresa, ve kterém bydlí, poté co bylo jeho odběrné místo číslo z důvodu nezaplacení záloh odpojeno, odebíral i nadále z tohoto odběrného místa elektřinu tak, že svévolně připojil vodiče a prodlužovací kabel, který vedl mimo měřící zařízení do vnitřních prostor domu, a tímto neoprávněným odběrem 2 815,2 kWh elektřiny způsobil společnosti právnická osoba, IČO, obec, ulice a číslo, škodu ve výši 17 070 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit poškozenému (žalobci) částku 17 070 Kč a se žalobce byl zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne datum. Z faktury číslo ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba vystavila žalobci fakturu na částku částka za služby provedené v měsíci anonymizováno rok. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce tuto částku dodavatelské společnosti uhradil. Z faktury variabilní symbol soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval částku 27 976 Kč Kč, která představuje náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 14 027,77 Kč, daň z neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 79,67 Kč, náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru ve výši 9 013,22 Kč daň z přidané hodnoty ve výši 4 855,34 Kč.

5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení zákona č. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen„ energetický zákon“). Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny.

6. Ke stanovení výše škody vzniklé neoprávněným odběr je třeba užít vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“). Dle § 9 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

7. Posouzením všech předložených důkazů dle § 132 o. s. ř., když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav, dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům:

8. Žalovaný na adrese adresa žalovaného. Z tohoto jednání byl žalovaný uznán vinným anonymizováno příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Dopustil se tak protiprávního jednání, v důsledku kterého vznikla žalobci škoda. K náhradě této škody je žalovaný povinen dle s § 51 energetického zákona. Žalobce tuto škodu vyčíslil dle § 9 vyhlášky 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny a žalovanému ji vyúčtoval fakturou číslo. Částka 17 070 Kč, která pokrývá cenu neoprávněn odebrané elektřiny, byla žalobci přiznána v rámci trestního řízení, žalobce má však právo na celkem 27 976 Kč, když dle § 9 odst. 12 vyhlášky je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. Žalovaný zůstal v řízení pasivní a netvrdil ani neprokázal žádné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok žalobce zanikl. Soud proto žalobě vyhověl.

9. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,2 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z těchto částek, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, prostřednictvím soudu podepsaného, písemně, dvojmo. Nebudou-li uložené povinnosti splněny dobrovolně, může žalobce podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.