16 C 195/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Koškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 51 223,78 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 51 223,78 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 51 223,78 Kč od 5.4.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21 237,04 Kč, a to se lhůtou plnění do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena a povinnost zaplatit žalobci částku 51 223,78 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 51 223,78 Kč od 5. 4. 2019 z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná v období od 22. 3. 2017 do 3. 2. 2019 neoprávněně odebrala z distribuční soustavy provozované žalobce 2 995 m3 plynu. Žalobce uvedl, že obchodník s plynem [právnická osoba] [právnická osoba] ukončil závazkový vztah se žalovanou pro neplnění platebních povinností, kdy smlouva zanikla dne 21. 3. 2017. Ke dni 21. 3. 2017 byl stav měřidla na odběrném místě 2 882 m3, když stav byl z důvodu nepřístupnosti měřidla stanoven podle ustanovení § 5, odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, (dále jen vyhláška). Stav měřidla ke dni 3. 2. 2019, kdy žalovaná ukončila užívání odběrného místa, byl 5 877 m3. Stav byl stanoven odhadem s ohledem na provedený vyžádaný odečet dne 1. 3. 2019. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno jako rozdíl mezi stavem měřidla ke dni 21. 3. 2017 a stavem ke dni 3. 2. 2019, tj. 2 995 m3. Cena za neoprávněný plyn byla dle vyhlášky v souladu s ceníkem žalobce vyčíslena na částku 51 223,78 Kč a žalované byla následně vystavena faktura [variabilní symbol] ze dne 21. 3. 2019 se splatností dne 4. 4. 2019, kterou žalovaná nezaplatila. Žalobce proto žalovanou vyzval k úhradě upomínkou ze dne 3. 5. 2019 a výzvou k úhradě ze dne 13. 9. 2019.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne 7. 12. 2020 se, ač řádně a včas předvolána, nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti žalované.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z Oznámení o přerušení dodávky ze dne 15. 2. 2017 bylo zjištěno, že obchodník s plynem [právnická osoba] [právnická osoba] přerušilo dodávku plynu do odběrného místa žalované pro neplnění platebních povinností. Z vyúčtování [číslo] ze dne 24. 3. 2017 (mimořádné vyúčtování – ukončení smlouvy) bylo zjištěno, že konečná stav měřidla byl 2 882 m3. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci ze dne 23. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, ke dni 21. 3. 2017 nastal účinek ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Z žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce ke dni 2. 3. 2017 z důvodu neplacení a k ukončení dodávek plynu do odběrného místa [adresa] došlo ke dni 21. 3. 2017. Z listiny nazvané Odpojení dodávky pro neplacení, servisní zakázka [číslo] bylo zjištěno, že dne 6. 3. 2017 a 16. 3. 2017 proběhly neúspěšné pokusy o demontáž měřícího zařízení. Z listiny nazvané vyžádaný odečet po NOP ze dne 1. 3. 2019 bylo zjištěno, stav měřidla k tomuto dni byl 5 877 m3. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované neoprávněně odebraný plyn vyčíslený na částku 51 223,78 Kč. Z listiny nazvané Vyčíslení škody [číslo] bylo zjištěno, že škoda za neoprávněný odběr plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Z upomínky ze dne 3. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 51 223,78 Kč. Z kopie obálky bylo zjištěno, že zásilka se vrátila žalobci. Z výzvy k úhradě pohledávky bylo zjištěno, že žalobce vyzval dne 13. 9. 2019 žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky. Žalovaná si zásilku nevyzvedla. Z informace o pozemku za katastru nemovitostí ze dne 11. 9. 2019 bylo zjištěno, že vlastníkem objektu na adrese [adresa] r. o. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 21. 9. 2015 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě pro odběrné místo na adrese [adresa]. Z řádu provozovatele distribuční soustavy byly zjištěny podmínky distribuce plynu včetně podmínek ukončení smlouvy o distribuci plynu. Ze záznamu telefonátu mezi zaměstnancem žalobce a zaměstnancem pronajímatele bytu – odběrného místa bylo zjištěno, že byt byl v době, kdy docházelo k neoprávněnému odběru plynu, užíván žalovanou.

5. Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen energetický zákon) je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 7 stejného ustanovení energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

6. Podle ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky 108/2011 Sb. při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem. Podle stejné vyhlášky ustanovení § 9 odst. 1 při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

7. Posouzením všech předložených důkazů dle § 132 o. s. ř., když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. Žalovaná neoprávněně odebírala plyn v odběrném místě na adrese [adresa]. Dopustila se tak protiprávního jednání, v důsledku kterého žalobkyni vznikla škoda. K úhradě této škody je žalovaná povinna jednak podle obecné úpravy náhrady škody dle občanského zákoníku, a s ohledem na speciální charakter vzniklé škody a mechanismů jejího vzniku, i podle speciálního předpisu, kterým je v tomto případě výše citovaný energetický zákon.

9. Způsob stanovení výše náhrady škody byl proveden na základě rozdílu zjištěného stavu elektroměru v souladu s výše uvedenou vyhláškou. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacené dlužné částky, ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou, zavázal soud žalovanou uhradit pohledávku žalobkyně v plné výši.

10. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 050 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 223,78 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, účast při jednání před soudem prvního stupně dne 7. 12. 2020) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovného za cestu právního zástupce žalobce ze sídla advokátní kanceláře na jednání soudu dne 7. 12. 2020 a zpět ve výši 1 304 Kč. Soud při výpočtu cestovného vycházel ze vzdálenosti ze sídla kanceláře k soudu 110 km, základní náhrady za ujetý kilometr 4,2 Kč a ceny benzínu 32 Kč podle vyhlášky a průměrné spotřeby paliva dle technického průkazu 5,4 l [číslo] km. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas za čas strávený na cestě k soudu a zpět za celkem 6 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 600 Kč, a daň z přidané hodnoty z uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 3 322,74 Kč Celkem bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 21 237,04 Kč.