16 C 201/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Martina Koška a přísedících přísedící, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 21.2.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 2 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 21.2. 2021 do zaplacení s tím, že žalovaný byl u žalobkyně v pracovním poměru od datum, a to na základě pracovní smlouvy ze stejného dne, a to v rámci dodatků k pracovní smlouvě, prodlužujících délku trvání pracovního poměru až do datum. V rámci trvání pracovního poměru pak žalobce uzavřel dne datum dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Pracovní poměr pak skončil dohodou ke dni datum. Žalovaný pak v průběhu pracovního poměru, konkrétně dne datum v ulici ulice a číslo, obec, způsobil poškození služebního vozidla značky Peugeot Boxer registrační značka, když při couvání narazil do kamenné zídky. Odpovědnost za poškození vozidla, které bylo v nájmu žalobkyně, pak žalovaný potvrdil ve Zprávě o dopravní nehodě ze dne datum. Vozidlo pak bylo opraveno právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa. Oprava byla vyúčtována vlastníku vozidla společnosti právnická osoba, IČO, fakturou číslo ze dne 4.11.2020 se splatností 18.11.2020 na částku 6 0875 Kč Náklady opravy pak byly žalobkyni přeúčtovány fakturou číslo ze dne 12.11.2020 splatným dne 11.1.2021 na částku 6 085 Kč. Po odečtení amortizace a DPH byla škoda žalovanému vyčíslena na částku 4 767 Kč. Žalovaný pak v rozhodném období dosahoval průměrného hrubého příjmu ve výši 25 796 Kč měsíčně, a požadovaná náhrada škody tak odpovídala ustanovení § 257 zákoníku práce. Žalovaný pak dne datum uzavřel dohodu o uznání dluhu a o způsobu jeho úhrady, kdy měl škodu zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně. V rámci škodní události pak právnická osoba, na pojistném poskytla částku 2 767 Kč, a žalovaný tak měl uhradit 2 000 Kč. Přes upomínku ze dne 5.5.2021 a předžalobní upomínku ze dne 8.9.2021 dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Soud má za zjištěné, že žalovaný v rámci pracovního poměru u žalobkyně dne datum v ulici ulice a číslo, obec, způsobil poškození služebního vozidla značky Peugeot Boxer registrační značka, když při couvání narazil do kamenné zídky. Odpovědnost za poškození vozidla, které bylo v nájmu žalobkyně, pak žalovaný potvrdil ve Zprávě o dopravní nehodě ze dne datum. Vozidlo pak bylo opraveno právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa. Oprava byla vyúčtována vlastníku vozidla společnosti právnická osoba, IČO, fakturou číslo ze dne 4.11.2020 se splatností 18.11.2020 na částku 6 0875 Kč Náklady opravy pak byly žalobkyni přeúčtovány fakturou číslo ze dne 12.11.2020 splatným dne 11.1.2021 na částku 6 085 Kč. Po odečtení amortizace a DPH byla škoda žalovanému vyčíslena na částku 4 767 Kč. Žalovaný pak v rozhodném období dosahoval průměrného hrubého příjmu ve výši 25 796 Kč měsíčně, a požadovaná náhrada škody tak odpovídala ustanovení § 257 zákoníku práce. Žalovaný pak dne datum uzavřel dohodu o uznání dluhu a o způsobu jeho úhrady, kdy měl škodu zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně. V rámci škodní události pak právnická osoba, na pojistném poskytla částku 2 767 Kč žalovaný tak měl uhradit 2 000 Kč. Přes upomínku ze dne 5.5.2021 a předžalobní upomínku ze dne 8.9.2021 dlužnou částku neuhradil.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 249 a následujících zákona č.262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění, upravujících odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Odpovědnost za způsobenou škodu a její výše pak byla žalobkyní doložena zprávou o dopravní nehodě, uznáním dluhu žalovaným, a daňovými doklady o výši nákladů na opravu předmětného vozidla, a také doložením pojistného plnění,kterým došlo ke snížení škody. Soud proto žalobě jako důvodně podané vyhověl, když žalovaný dlužnou částku 2 000 Kč neuhradil ani po upomínce a předžalobní upomínce ze dne 8.9.2021.

6. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobkyni náleží na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a tzv. paušální náhrady za dva úkony po 300 Kč, tedy celkem 600 Kč.

8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.) neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. Nebudou-li uložené povinnosti splněny dobrovolně, může žalobce podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.