16 C 218/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 105 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 12 105 Kč z titulu smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na přední straně Smlouvy o úvěru, tedy celkem částku ve výši, 40 000 Kč uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den , datum, . Žalovaný sjednané splátky nehradil, žalobkyně proto úvěr ke dni 25. 2. 2023 zesplatnila. Z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobkyně podala vůči žalovanému příslušnou žalobu k příslušnému soudu, přičemž ve věci byl vydán Rozsudek, který vydal Okresní soud , adresa, dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 7. 10. 2023 a je vykonatelný (dále i jen „Exekuční titul“), kdy pohledávka z tohoto Exekučního titulu tedy částka 31 086 Kč byla uhrazena ke dni 20. 3. 2025. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní pokutu ve výši 18 452 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 086 Kč od 12. 4. 2023 do 20. 3. 2025 (výpočet vyplývá z přiložené tabulky výpočtu pokuty v závislosti na úhradách), tedy o smluvní pokutu 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, a to za výše uvedené období, které není pokryto Exekučním titulem. Žalobce v požaduje pokutu pouze ve výši 12 105 Kč.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti; Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na přední straně Smlouvy o úvěru, tedy celkem částku ve výši, 40 000 Kč uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 11. 2022. Žalovaný se dále zavázal v případě, kdy se Úvěr stane v důsledku jeho prodlení splatným, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z Neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný sjednané splátky nehradil, žalobkyně proto úvěr ke dni 25. 2. 2023 zesplatnila (prokázáno dopisem ze dne 25. 2. 2023). Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo rozhodováno o nároku z předmětné smlouvy a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 29 104 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 29 104 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, částku 1 982 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 398 Kč. Částka 1 398 Kč představovala smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od , datum, do , datum, Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 10. 2023 (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ). Žalovaný po vydání rozsudku uhradil dne , datum, částku 2 350,81 Kč, dne , datum, částku 3 080 Kč, dne , datum, částku 3 374 Kč, dne , datum, částku 2 493 Kč, dne , datum, částku 3 156,20 Kč, dne , datum, částku 2 354,36 a dne , datum, částku 14 277,63 Kč (prokázáno listinou označenou Bonita smlouvy). Smluvní pokuta byla vypočtena vždy z aktuální dlužné částky, a to za období od , datum, do , datum, z částky 31 086 Kč, za období od , datum, do , datum, z částky 28 735,19 Kč, za období od , datum, do , datum, z částky 25 655,19 Kč, za období od , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, do , datum, z částky 22 281,19 Kč, za období od , datum, do , datum, z částky 19 788,19 Kč, za období od , datum, do , datum, z částky 765,07 Kč a za období od , datum, do , datum, z částky 14 277,63 Kč (prokázáno výpočtem smluvní pokuty). Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 31 086 Kč od , datum, do , datum, (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího archu).

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2010 odst. 1 věty druhé o. z. utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta. O nároku ze smlouvy již bylo soudem rozhodováno a žalobkyni byla přiznána mj. smluvní pokuta ze splatné, avšak nezaplacené částky úvěru ve výši 31 086 Kč za období od , datum, do , datum, ve výši 1 398 Kč. Prodlení žalovaného však trvalo i po tomto datu, žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu i za následující období. Dlužná částka byla zcela uhrazena dne 20. 3. 2025. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, vypočtenou z aktuálních dlužných částek, jak je uvedeno výše, uhradil, že jeho povinnost k úhradě smluvní pokuty nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 400 Kč [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění], náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění] a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.