16 C 233/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o nařízení soudního prodeje zástavy

I. K uspokojení pohledávek žalobce za společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], vzniklých ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] ve výši 2 407 296,91 Kč, jakož i uspokojení nákladu tohoto řízení se nařizuje prodej zastavených nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, které jsou zapsány na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], [stát. instituce], [stát. instituce], a to k pozemku parcela č. st. [číslo] a pozemku parcela [číslo].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 5 000 Kč.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl k uspokojení pohledávek žalobce za společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], vzniklých ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] ve výši 2 407 296,91 Kč, jakož i uspokojení nákladu tohoto řízení nařízen prodej zastavených nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, které jsou zapsány na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], [stát. instituce], [stát. instituce], a to k pozemku parcela č. st. [číslo] a pozemku parcela [číslo]. Žalobu odůvodnil zejména tím, že uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na jejímž základě jí poskytl úvěr ve výši 4 000 000 Kč. Strany sjednaly, že úroková sazba bude pohyblivá, tvořená součtem sazby [anonymizována dvě slova] a neměnné odchylky ve výši + 5,30 % p.a. z jistiny. [příjmení] splatnost byla dohodnuta ke dni [datum]. První splátka úvěru byla stanovena ve výši 90 000 Kč na den [datum] a poslední splátka ve výši 3 100 000 00 Kč na den [datum]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Úvěrové podmínky [právnická osoba] pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Podmínky upravují práva a povinnosti smluvních stran, včetně případných následků při jejich nedodržení. Společností [právnická osoba] svůj závazek z uvedené úvěrové smlouvy nehradila dle úvěrové smlouvy a dne [datum] bylo na společnost [právnická osoba] zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] bylo rozhodnuto u úpadku. Celková výše pohledávky žalobce z uvedené úvěrové smlouvy činila ke dni rozhodnutí o úpadku společnosti [právnická osoba], tj. [datum] částku 3 289 054,85 Kč, z čehož 2 279 967,28 Kč tvoří jistina, 7 807,17 úroky, 680,40 úroky z prodlení a 600 Kč poplatky za vedení účtu. Na přezkumném jednání v rámci insolvenčního řízení vedeného na společnost [právnická osoba] u Krajského soudu v Liberci – pobočka [okres] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla výše uvedená pohledávka žalobce přezkoumána a zjištěna v celé výši. Úroky a část jistiny pohledávky byly následně dne [datum] v insolvenčním řízení uspokojeny částkou 48 069,48 Kč a dne [datum] z výtěžku zpeněžení jiného zajištění částkou 833 688,49 Kč. Ke dni podání této žaloby tak celková dlužná částka z uvedené úvěru činila 2 407 296,91 Kč. Pohledávky žalobce vyplývající z úvěrové smlouvy uvedené v čl. I jsou na základě Smlouvy o zástavě nemovitostí reg. [číslo] ze dne [datum] mimo jiné zajištěny zástavním právem k výše specifikovaným nemovitým věcem ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný ani jeho právní zástupce nedostavil a nepožádal o odročení jednání. Právní zástupce žalovaného se z účasti na jednání omluvil, kdy omluva byla doručena soudu 11 minut před začátkem jednání. Omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 496/2005, ze dne 15. prosince 2005).

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi původním žalobcem a společností [právnická osoba] [IČO] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout společnosti [právnická osoba] částku 4 000 000 Kč a společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu pohyblivou úrokovou sazbou tvořenou součtem sazby 7D [anonymizováno] a neměnné odchylky ve výši + 5,30 % p.a. z jistiny. [příjmení] splatnost byla dohodnuta ke dni [datum]. První splátka úvěru byla stanovena ve výši 90 000 Kč na den [datum] a poslední splátka ve výši 3 100 000 00 Kč na den [datum]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Úvěrové podmínky [právnická osoba] pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Pohledávka ze smlouvy byla zajištěna v rozsahu Smlouvy o zástavě nemovitostí [číslo] ze dne [datum].

5. Ze smlouvy o zástavě nemovitosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako bankou a žalovaným jako zástavcem byla uzavřena smlouva o zástavě nemovitostí, kterou zástavce zřídil ve prospěch banky zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávek specifikovaných v této smlouvě uzavřených mezi bankou (žalobcem) a klientem, společností [právnická osoba]. Mezi pohledávkami zajištěným zástavním právem byly uvedeny budoucí pohledávky z úvěrů vzniklé do [datum].

6. Z obchodních podmínek pro fyzické osoby podnikatel a právnické osoby byly zjištěny podmínky, za kterých žalobce poskytoval úvěry podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám včetně podmínek splácení úvěru a následků porušení smlouvy o úvěru. Zejména bylo zjištěno, že žalobce byl v případě porušení smlouvy ze strany klienta oprávněn prohlásit veškeré peněžité závazky klienta za okamžitě splatné.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování úvěrů.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni [datum], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] bylo zjištěno, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl k uvedenému datu žalovaný. K předmětným nemovitostem bylo zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky do výše 3 800 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč, budoucí pohledávky do výše 4 000 000 Kč a budoucí pohledávky do výše 4 400 000 Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba]

9. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne [datum] u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci v rámci insolvenčního řízení ve věci dlužníka [právnická osoba], [IČO], výpisu přihlášených pohledávek a rozvrhového usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla přezkoumána a zjištěna ve výši 3 290 033,88 Kč a v rámci insolvenčního řízení bylo na pohledávku vyplaceno 48 069,48 Kč.

10. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla v rámci exekučního uspokojena ve výši 833 688,46 Kč z výtěžku z prodeje jiných nemovitých věcí.

11. Soudní prodej zástavy je upraven v ustanoveních § 353a – 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Tento typ řízení je uskutečňován ve dvou fázích. V první fázi soud na návrh zástavního věřitele rozhoduje o soudním prodeji zástavy. Tato fáze je zahájena podáním žaloby, kterou se žalobce domáhá soudního prodeje zástavy a ukončena usnesením, jímž je o této žalobě rozhodováno. V případě, že soud rozhodne o nařízení prodeje zástavy, přechází soudní prodej zástavy do fáze druhé, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy.

12. Dle ustanovení § 354 z. ř. s. lze řízení o soudním prodeji zástavy zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy.

13. Podle ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. nařídí soud prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

14. Řízení o soudním prodeji zástavy je řízením čistě formálním, když není řízením sporným, řízením nalézacím ani exekučním. Jedná se o zvláštní typ řízení před soudem. Smyslem tohoto řízení je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z kterého může být uspokojen zástavní věřitel. Nejedná se o nalézací řízení, ve kterém se zkoumají bezezbytku veškeré hmotněprávní vztahy účastníků tohoto řízení, související se zástavou zajištěnou pohledávkou zástavního věřitele.

15. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s.a také, že pro daný typ řízení postačuje jejich pouhé osvědčení, neznamená, že by při tomto typu řízení nemohly být uplatněny i jiné skutečnosti nebo, že by nemohlo být zpochybněno jejich osvědčení. K tomuto však nemůže dojít ve fázi řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, a to v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy (v případě, kdy bude návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. Například ustanovení § 268 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen„ o.s.ř“) nebo podání vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o.s.ř. Judikaturou bylo dovozeno, že právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k podávané zástavě nevzniklo, nebo-li nemohlo platně vzniknout, zástavní právo (například usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1467/2004 ze dne 2. 12. 2014).

16. Z hlediska skutkového se soud zabýval tím, zda zástavní věřitel má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem k zástavě. Pro rozhodování jsou důležité listiny dokládající rozhodné skutečnosti, tedy existenci pohledávky, zda je tato pohledávka zajištěna zástavním právem k předmětu zástavy, jehož prodej zástavní věřitel navrhuje a dokládající, kdo je zástavní dlužník. Jiné skutečnosti nejsou v rámci rozhodování o daném návrhu právně významné. Postačí, pokud se tvrzené skutečnosti jeví jako pravděpodobné. Uvedené vyplývá například z usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 ze dne 28. 2. 2012.

17. Žalobce v tomto řízení doložil existenci pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] a její výše včetně příslušenství. Žalobce zároveň prokázal, že pohledávka ze smlouvy o úvěru je zajištěna zástavním právem, a že žalovaný [jméno] [celé jméno žalovaného] je zástavním dlužníkem, neboť je vlastníkem zástavy. Zákonem vyžadované skutečnosti pro nařízení soudního prodeje zástavy byly splněny a soud proto návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 1 odst. 3 z. ř. s. a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 000 Kč. Tyto náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč.